Black-Friday-2019-12-Multimediaexpo.png

Středočeský kraj

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání


Středočeský kraj je územně správní jednotkou České republiky, která vznikla 1. července 1960 na základě zákona č. 36/1960 Sb., „o územním členění státu“ ze dne 11. dubna 1960. Od 1. ledna 2000 vznikl a souběžně existuje na základě ústavního zákona č. 347/1997 Sb. také samosprávný celek se stejným názvem i územím. Středočeský kraj a Praha jsou jediné dva samosprávné kraje, jejichž území je shodné jako u dříve vzniklých územně-správních krajů. Do značné míry se Středočeský kraj kryje s územím někdejšího Pražského kraje existujícího v letech 1949 - 1960.

Na rozdíl od ostatních krajů nemá své sídlo umístěno na vlastním území, ale je jím hlavní město Praha, které má status samostatného kraje.

Středočeský kraj leží uprostřed Čech. Velikostí, počtem obcí i obyvatel patří mezi největší Kraje v Česku. Jeho rozloha (11 014 km2) tvoří téměř 14 % území Česka a je cca 1,9 krát větší než je průměrná rozloha kraje v zemi.

Kraj zcela obklopuje hlavní město Prahu a dále sousedí na severu s územím samosprávného  Libereckého kraje, na severovýchodě s Královéhradeckým krajem, na východě s Pardubickým krajem, na jihovýchodě s  krajem Vysočina, na jihu s Jihočeským krajem, na jihozápadě s Plzeňským krajem a na severozápadě s Ústeckým krajem. Zároveň sousedí s územními kraji Jihočeským, Západočeským, Severočeským a Východočeským.

Územně náleží k Českému masivu, který je jednou z nejstarších částí evropské pevniny. Krajinný reliéf přechází z rovinatého severu v blízkosti toku Labe ve vrchovinnou jižní a jihozápadní část kraje. Nejvyšším bodem území je Brdský vrchol Tok v okrese Příbram, nejnižším je hladina Labe v okrese Mělník.

Obsah

Členění kraje

Okresy

Kraj je vymezen územím 12 okresů: Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Příbram, Rakovník.

Sídlem dvou z okresů je rovněž hlavní město Praha.

Rozlohou je největší okres Příbram (15 % rozlohy kraje), nejmenším okresem je Praha-východ (5 % rozlohy kraje). V roce 2005 bylo na území kraje 1146 obcí. Největší počet obcí je soustředěn v okrese Mladá Boleslav (123 obcí) a nejmenší počet obcí má okres Mělník (70 obcí).

Okresy jsou jednotkou územního členění státu a územními obvody okresních soudů a některých dalších státních institucí.


Č. Okres Býv. SPZ Rozloha
(km²)
Poč. obyv.
(31.3.2008)
Hust.zal. Počet obcí
1 Benešov BN 1.474,69 92.751 63 115
2 Beroun BE 661,91 81.710 123 85
3 Kladno KL 719,61 155.845 216 100
4 Kolín KO 743,57 93.168 125 89
5 Kutná Hora KH 916,93 74.573 81 88
6 Mělník ME 701,08 98.148 140 69
7 Mladá Boleslav MB 1.022,83 121.200 118 120
8 Nymburk NB 850,07 89.130 105 87
9 Praha-východ PH 754,91 128.850 171 110
10 Praha-západ PZ 580,63 107.947 186 79
11 Příbram PB 1.692,05 110.979 66 121
12 Rakovník RA 896,30 53.844 60 83

Správní obvody obcí s rozšířenou působností

Okresní úřady v Česku 31. prosince 2002 ukončily svoji činnost. Samosprávné kraje se pro účely přenesené působnosti státní správy od 1. ledna 2003 člení na správní obvody obcí s rozšířenou působností a ty se dále člení na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem.

Seznam měst a obcí s rozšířenou působností

Obyvatelstvo

K 30. září 2005 měl Středočeský kraj 1 154 193 obyvatele. Nejlidnatějším okresem Středočeského kraje je okres Kladno s 150 620 obyvateli. V okresech Mladá Boleslav, Praha-východ a Příbram žije přes 100 000 obyvatel. Naopak populačně nejmenším je okres Rakovník s 54 377 obyvateli. Hustota zalidnění je nejvyšší v okresech Kladno, Praha-východ, Praha-západ a Mělník, kde dosáhla hodnoty přes 130 obyvatel na km². Všechny tyto okresy mají intenzivní sociálně-ekonomické vazby na Prahu a do jisté míry tvoří metropolitní zázemí hlavního města. Naopak nejnižší hustota zalidnění je v okresech Rakovník, Benešov a Příbram, kde hustota zalidnění nepřesahuje 71 obyvatel na km², což je dáno hlavně hornatým a zalesněným charakterem těchto oblastí.

Hospodářství

Rada Středočeského kraje (2008 - 2012) [1]
RadníOsobaOblast
Hejtman David Rath -
Náměstek Zdeněk Seidl zdravotnictví
Náměstek Marcel Hrabě finance a investice
Náměstek Marcel Chládek regionální rozvoj a
evropská integrace
Náměstek Miloš Petera životní prostředí a
zemědělství
Náměstek Robin Povšík doprava
Náměstkyně Zuzana Moravčíková majetek
Radní Václav Beneš kultura, pam. péče a
cestovní ruch
Radní Milan Němec školství, mládež a
tělovýchova
Radní Karel Molnár legislativa
Radní Zuzana Jentschke Stöcklová sociální věci

Poloha Středočeského kraje významně ovlivňuje jeho ekonomickou charakteristiku. Úzká vazba s hlavním městem, hustá dopravní síť, činí polohu kraje mimořádně výhodnou. Naopak zřejmá nevyváženost vztahu Prahy – metropole celorepublikového významu – a středních Čech – periferie Prahy – je pro kraj nevýhodou. Tato skutečnost, stejně jako absence krajského města jako správního centra regionu, do určité míry limituje rozvoj kraje. Kraj je pro Prahu významným zdrojem pracovních sil, doplňuje pražský průmysl, zásobuje Prahu potravinami, poskytuje Praze svůj rekreační potenciál.

Doprava

Středočeský kraj má kromě Prahy nejhustší, ale také nejpřetíženější dopravní síť v republice. Přes území kraje vedou do hlavního města historicky radiálně uspořádané hlavní železniční i silniční tranzitní sítě. Své zastoupení v kraji má i vodní doprava. Jedinou vodní cestu v Česku pro vnitrostátní i mezinárodní přepravu představuje v současné době Labsko-vltavská vodní cesta, přibližně 3/4 její délky procházejí územím kraje.

Průmysl

Stěžejními průmyslovými odvětvími jsou strojírenství, chemie a potravinářství. Škoda Mladá Boleslav se stala podnikem celostátního významu. Několika významnějšími podniky je zastoupeno i sklářství, keramika a polygrafie. Ústup zaznamenaly dříve tradiční obory těžba uhlí, ocelářství a kožedělný průmysl.

Ve srovnání s odvětvovou strukturou zaměstnanosti v Česku je v kraji nadprůměrně zastoupena průmyslová výroba a zemědělství, naopak podíl stavebnictví a služeb na celkové zaměstnanosti je nižší, oblast služeb však vykazuje v posledních letech progresivní růst.

Zemědělství

Pro Středočeský kraj je charakteristická rozvinutá zemědělská i průmyslová výroba. Zemědělská výroba těží z vynikajících přírodních podmínek v severovýchodní části kraje, kraj vyniká hlavně rostlinnou výrobou – pěstováním pšenice, ječmene, cukrové řepy, brambor, v příměstských částech ovoce, zeleniny a okrasných rostlin. Rozvíjí se pěstování energetických plodin, zejména řepky olejky.

Příroda a historické památky

Na území Středočeského kraje se nachází množství významných historicky cenných památek a několik chráněných krajinných oblastí. Největší koncentrací památek se vyznačuje město Kutná Hora, které bylo zapsáno do Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Nejcennější přírodní oblast kraje představuje CHKO Křivoklátsko, která figuruje na seznamu biosférických rezervací a která je jedním ze dvou adeptů na vyhlášení nového národního parku. Mezi další významné oblasti patří CHKO Kokořínsko, Český kras, Český ráj a Blaník.

Dalšími přírodně zajímavými oblastmi jsou Brdy, kde byl v roce 2009 vyhlášen přírodní park "Hřebeny", a Džbán.

Vodní toky

Turistická místa

Zajímavosti

Kuriozitou kraje je, že se zde v okresech Kolín a Kutná Hora nachází několik dvojic obcí, jejichž názvy se od sebe liší jen římskou číslovkou: např. Břežany I a Břežany II.

Vlády kraje

Související články

Osoby ve funkci hejtmana

Reference

Externí odkazy


       Středočeský kraj
Okresy kraje:

Benešov • Beroun • Kladno • Kolín • Kutná Hora • Mělník • Mladá Boleslav • Nymburk • Praha-východPraha-západPříbram • Rakovník

   Největší města:

Kladno • Mladá Boleslav • Příbram • Kolín • Kutná Hora • Mělník • Beroun • Kralupy nad Vltavou • Brandýs nad Labem-Stará BoleslavRakovník • Neratovice • Benešov • Slaný • Nymburk


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Středočeský kraj
Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Hlavní funkce
Navigace
Nástroje
Příspěvky a dary
Další informace