Kolonizace Marsu

Z Multimediaexpo.cz

Terraformovaný Mars v představě umělce

Lidská kolonizace Marsu je cílem mnoha spekulací i seriózních studií. Povrchové podmínky Marsu a možná dostupnost vody ho dělají pravděpodobně nejlépe obyvatelnou planetou v sluneční soustavě mimo Zemi. Mars vyžaduje méně energie na jednotku hmotnosti (Delta-v) k jeho dosažení ze Země než kterákoli jiná planeta s výjimkou Venuše. S využitím Hohmannovy oběžné dráhy trvá let k Marsu 6-7 měsíců. Kratší doba je možná, ale spotřebuje se více paliva. Cesta, která spotřebuje méně paliva, je také možná, ale je mnohem komplikovanější a trvá nesrovnatelně déle.

Obsah

Podobnosti se Zemí

Zatímco Země je podobná spíše sousední Venuši co do velikosti a složení, podobnost Marsu se Zemí bude pravděpodobně přesvědčivější když uvážíme možnost kolonizace.

  • Marsovský den (sol) je velmi podobný tomu na Zemi. Trvá 24 hodin 39 minut 35,244 sekund.
  • Mars má povrch, který je z 28,4 % podobný Zemi, pouze o trochu méně než je rozloha obdobné půdy na Zemi. Má také poloviční poloměr než Země a pouze 1/10 hmotnosti, a to kvůli nižší hustotě.
  • Mars má úhlový sklon osy 25,19°, srovnatelný s 23,44° na Zemi. Díky tomu jsou zde roční období, podobná těm na Zemi, ačkoli jsou téměř dvakrát tak dlouhé, neboť marsovský rok činí 1,88 roku pozemského.
  • Mars má atmosféru. Přestože je velmi tenká (0,7 % atmosféry Země), poskytuje ochranu před slunečním a kosmickým zářením a radiací. Může být využita ke zpomalování kosmických sond a plavidel.
  • Nedávná pozorování NASA a ESA potvrzují existenci vody na Marsu. Zdá se, že na Marsu je dostatek prvků nutných k vybudování obyvatelné základny.

Odlišnosti

  • Gravitace na Marsu je pouze třetinová. To není významné, pokud je dostatečná k prevenci zdravotních problémů způsobených stavem beztíže.
  • Mars je mnohem chladnější než Země, s povrchovou teplotou -85 °C až -5 °C.[1]
  • Na Marsu není tekutá voda ve velkých objemech, avšak jsou zde přítomna vyschlá říční koryta.
  • Protože je Mars dále od Slunce, množství sluneční energie získatelné v horních vrstvách atmosféry (solární konstanta) je pouze poloviční, než v horních vrstvách atmosféry Země nebo na povrchu Měsíce. Nicméně, sluneční energie, která dosahuje povrchu Marsu, není pohlcována tenkou atmosférou Marsu jako na Zemi, a tak je sluneční energie víceméně stejná jako na Zemi. Kdyby byl Mars terraformován, významně by ubylo slunečního záření, které by dosáhlo povrchu.
  • Oběžná dráha Marsu je více excentrická než Země, což znamená kolísání teplot.
  • Atmosférický tlak je příliš nízký, než aby člověk přežil na povrchu Marsu bez skafandru. Obytné struktury budou muset být konstruovány podobně jako vesmírné lodě (ne však tolik robustně) schopné vydržet v prostoru s nižším tlakem.
  • Atmosféra na Marsu obsahuje 95 % oxidu uhličitého.
  • Mars nemá magnetosféru, nemůže se proto bránit před slunečním větrem.

Obyvatelnost

Fyziologicky můžeme o atmosféře Marsu uvažovat jako o vakuu. Nechráněný člověk ztratí vědomí do 20 sekund a nepřežije více než minutu na povrchu bez ochranného prostředku.

Přesto jsou podmínky na Marsu mnohem příhodnější pro život než na Merkuru s extrémními výkyvy teplot, na rozpálené Venuši dštící kyselinu sírovou nebo na ledových a vzdálených vnějších planetách. Pouze vrcholky mraků na Venuši jsou v podmínkách obyvatelnosti bližší Zemi než Mars.

21. března 2007 na konferenci JPL, Shana Dale z NASA řekla: „Také doufáme, že zjistíme, jestli Mars může poskytnout druhý domov pro lidi - rozšíření naší civilizace - 40 milionů mil od Země.“[2]

Reference

  1. Solar System Exploration:Mars: Facts & Figures [online]. NASA, [cit. 2007-10-18]. Dostupné online.  
  2. DALE, Shana. Remarks as Prepared for Delivery By the Honorable Shana Dale, NASA Deputy Administrator [online]. [cit. 2007-09-29]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy