Makléř

Z Multimediaexpo.cz

Makléř (z němčiny: Makler) znamená zprostředkovatele, zejména obchodů na burze a v obchodě s nemovitostmi. V poslední době se místo makléř často používá anglické označení broker.

Obsah

Význam

Obecně je makléř zprostředkovatel, fyzická osoba, která zprostředkovává obchody nebo i jiné dohody mezi stranami, například:

  • nájem, pronájem nemovitosti (realitní makléř),
  • pojištění (pojišťovací makléř),
  • podává pokyny na burzu (makléř cennými papíry, jinak také broker).

Makléř se stranami, v jejichž zájmu jedná, uzavírá smlouvu o zastoupení, zpravidla komisionářskou.

  • Je pak povinen dbát zájmu svého zákazníka,
  • jedná svým jménem na účet a riziko komitenta,
  • ručí za škody, které svým jednáním způsobil,
  • a má právo na smluvně stanovenou odměnu (provizi) a na úhradu nákladů spojenou s činností, podle ustanoveni smlouvy.

Význam činnosti makléře spočívá v tom, že má pro daný regulovaný obor udělenu licenci. Účelem licence je garantovat alespoň minimální nutnou úroveň potřebných znalostí, například práva a povinnosti. Licence uděluje a kontrolu a dohled nad nimi mají buď oborové organizace nebo přímo ČNB. Tyto organizace pak také vedou registry oprávněných osob.

Realitní makléř

Podle zákona jde o živnost volnou, takže pro toto podnikání OSVČ není apriori třeba žádná kvalifikace.

Pojišťovací zprostředkovatel

Činnost pojišťovací zprostředkovatelů a likvidátorů pojistných událostí v ČR upravuje zákon č. 124/2008 Sb. s účinností od 1. července 2008, který změnil původní zákon č. 38/2004 Sb.[1] V oboru zprostředkování pojištění je několik možností:

  • naříklad podřízený zprostředkovatel má smluvní (komisionářský) vztah s nadřízeným, vystupuje svým jménem, ale na účet a riziko nadřízeného. Navíc může zastupovat více komitentů.
  • na rozdíl od toho vázaný agent, který také stále jedná svým jménem, je smlouvou o zprostředkování vázán k výhradně jedinému nadřízenému komitentovi.

Burzovní makléř

Právní postavení burzovního makléře (brokera) stanoví v České republice Zákon č. 256/2004 o podnikání na kapitálovém trhu.[1] Makléř musí mít příslušné oprávnění, makléřskou licenci, jejíž podmínkou je dnes úspěšné složení makléřské zkoušky.

Původ slova

Makléř pochází z německého der Makler a to z holandského Makeler, které souvisí s německým Macher, ten, kdo věc dělá.[2]

Související články

Externí odkazy

Literatura

  • Ottův slovník naučný, heslo Dohodce. Sv. 7, str. 761

Reference

  1. 1,0 1,1 Úřední sdělení, praxe České národní banky k výpisu nebo opisu z evidence Rejstříku trestů, ČNB, 7. července 2008
  2. Wahrig deutsches Wörterbuch. Bertelsmann 1972, heslo Makler