Martinice v Krkonoších

Z Multimediaexpo.cz


Obec Martinice v Krkonoších se nachází v okrese Semily, kraj Liberecký. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 574 obyvatel. V malebné vesničce pod horami se nachází mateřská i základní škola, pošta, knihovna a samoobsluha.

Obsah

Historie

První zmínka o Martinicích se datuje do roku 1492, kdy došlo mezi potomky rodu Valdštejnů, Hynkem a Heníkem, k rozdělení panství štěpanického na dvě poloviny, a sice štěpanickou a jilemnickou, ke které připadla i ves Martinice. Panství jilemnické koupil v roce 1657 rod Harantů z Polžic a Bezdružic, který je poté roku 1701 prodal Harrachům. Ti pak drželi panství až do roku 1945. Jak konkrétně Martinice vznikly, nelze s určitostí říci, neboť dějiny zachovaly pouze různé dohady a pověsti. Dle jedné, v době, když se zde usadili první obyvatelé, vynikal mezi nimi jistý statný a udatný chasník jménem Martinecz, u vrchnosti velmi oblíbený. Vykonával pro ni, jako rychlý a odvážný jezdec na koni oddané služby, zejména hrozilo-li nepřátelské tažení proti pánům z Valdštejna. Posléze byl ustanoven vůdcem všech přistěhovalců. Podle něho se všeobecně říkalo "Martinczova samota", později "Wes Martinicze" a do znaku obce dán kůň v běhu.

Železnice

Pro hospodářský rozvoj obce bylo přínosem vybudování [železnice|železniční] trati ze Staré Paky do Trutnova v roce 1871 s odbočkou do Rokytnice nad Jizerou postavenou v roce 1899. Železniční trať zasáhla významně i do struktury obce a natrvalo ji rozdělila na "Hoření a dolení konec". Zajímavostí určitě je i skutečnost, že stanice Martinice je se 485 m n. m. nejvýše položenou stanicí jak na trati do Staré Paky a Trutnova, tak i do hor, do Rokytnice nad Jizerou.

Ekonomika

S vybudováním železnice a následným hospodářským rozmachem souviselo i postavení mechanické tkalcovny v roce 1890, po desítky let později známé jako Kolora. Z důvodu recese textilního průmyslu je však továrna od roku 1999 uzavřena. Do povědomí mnoha lidí u nás i v zahraničí se zapsaly Martinice v roce 1884 zřízením farmy a vývozního podniku živé zvěře Františka Horáčka. Farma se zejména v období mezi světovými válkami stala ve světě známým podnikem. V roce 1950 byla zrušena. V současnosti v obci působí několik menších firem a řada drobných živnostníků.

Geopolitické uspořádání

Martinice náležely až do roku 1960]] k okresu jilemnickému, poté k okresu semilskému. V tomtéž roce byla obec sloučena pod střediskovou obec Studenec, kde setrvala dlouhých 30 let. V roce 1990 se občané v referendu vyjádřili pro opětovnou samostatnost a v řádných volbách bylo zvoleno nové zastupitelstvo. Nedí1nou součástí Martinic byla od nepaměti i osada Rovnáčov, jejíž obyvatelé se však v roce 1990 rozhodli pro setrvání u obce Studenec. Počtem obyvatel se Martinice řadí mezi menší obce, třebaže v minulosti zde pobývala i tisícovka občanů. Klesající tendence nastala po druhé světové válce a v současnosti zde k 3l. l2. 2004 žilo 562 obyvatel. Úbytek občanů se radnice snaží zastavit např. zainvestováním stavebních parcel a jejich následným prodejem zájemcům o stavbu rodinných domků.

Školy

V obci je v provozu mateřská i základní škola, ta ovšem pouze pro 1. až 5. postupný ročník. Obě se však potýkají s nedostatkem žáků. V letech 1927 až 1939 učil na zdejší škole známý sběratel krkonošských koled Josef Horák.

Památky

Na historické památky jsou Martinice poněkud skoupé. Za zmínku stojí snad jen zděná zvonice z roku 1845, která se v roce 2005 dočkala opravy a kamenná boží muka z roku 1838 na místním

hřbitov

ě, jež byla v roce 1998 prohlášena národní kulturní památkou a následně zrestaurována. Původní rázovité dřevěné chalupy ustupují moderní výstavbě a jejich počet nepřevyšuje deset z téměř 220 budov v obci.

Společenský život

V roce 2000 dostavěla obec svoji historicky první budovu obecního úřadu, do které se nastěhovala též knihovna a pobočka pošty. Společenský a kulturní život obce ovlivňují především tři subjekty: obecní úřad, Sbor dobrovolných hasičů a TJ Sokol. Třebaže Martinice nejsou velkou obcí, kulturních a sportovních akcí je zde mnoho. Na své si přijdou jak zájemci z řad dětí, tak i dospělých.

Pamětihodnosti

  • Boží muka z roku 1838 s křížem (památkově chráněná) na místním hřbitově
  • Boží muka podobná těm na hřbitově, také s křížem, opravená v roce 2007 (poblíž křižovatky cest na nádraží a do Zálesní Lhoty).
  • Boží muka s křížem při bývalé cestě do Roztok u Jilemnice. Tudy byli odnášeni zemřelí na roztocký hřbitov.
  • Podstavec s křížem při cestě na hořením konci (opraveno v roce 2007).
  • Velký kamenný pomník s křížem u školy.
  • Pomník Karla Havlíčka Borovského u křižovatky u bývalého závodu Kolora.
  • Kaple.
  • Pomník padlým v obou světových válkách (na hřbitově).


  Města a obce okresu Semily  

Bělá • Benecko • Benešov u Semil • Bozkov • Bradlecká Lhota • Bukovina u Čisté • Bystrá nad Jizerou • Čistá u Horek • Háje nad Jizerou • Harrachov • Holenice • Horka u Staré Paky • Horní Branná • Hrubá Skála • Chuchelna • Jablonec nad Jizerou • Jesenný • Jestřabí v Krkonoších • Jilemnice • Kacanovy • Karlovice • Klokočí • Košťálov • Kruh • Ktová • Levínská Olešnice • Libštát • Lomnice nad Popelkou • Loučky • Martinice v Krkonoších • Mírová pod Kozákovem • Modřišice • Mříčná • Nová Ves nad Popelkou • Ohrazenice • Olešnice • Paseky nad Jizerou • Peřimov • Poniklá • Přepeře • Příkrý • Radostná pod Kozákovem • Rakousy • Rokytnice nad Jizerou • Roprachtice • Rovensko pod Troskami • Roztoky u Jilemnice • Roztoky u Semil • Semily • Slaná • Stružinec • Studenec • Svojek • Syřenov • Tatobity • Troskovice • Turnov • Veselá • Víchová nad Jizerou • Vítkovice • Všeň • Vyskeř • Vysoké nad Jizerou • Záhoří • Žernov

Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Martinice_v_Krkono%C5%A1%C3%ADch“