Mezibuněčný prostor

Z Multimediaexpo.cz

Mezibuněčný prostor (často interceluláry, někdy mimobuněčný prostor, mezibuněčná hmota nebo extracelulární prostor) je označení pro veškerou hmotu v těle organismů, která se nachází mimo buňky. Většinou se definuje jako prostor vně plazmatických membrán buněk, který je vyplněný vodou. Protikladný termín je vnitrobuněčná hmota (především cytosol).

Plazmatická membrána (a u rostlin buněčná stěna) je bariéra, která odděluje dva světy, jenž se velmi často liší po chemické stránce. Například Na+/K+ ATPázová pumpa drží velké množství sodíku mimo buňku a naopak velké množství draslíku uvnitř buněk.

Vznik intracelulár

Podle vzniku intracelulár se v botanice rozlišují jejich čtyři základní typy:[1]

Název Způsob vzniku Příklad
schizogenní rozpuštěním přepážky mezi buňkami a následným oddělením buněk od sebe štěrbiny průduchů
lyzigenní rozpuštěním celých buněk formou apoptózy siličné nádržky v oplodí citrusových plodů
rhexigenní smrtí celých pletiv a následným roztržením dutiny ve stéblech
schizolyzigenní, schizorhexigenní kombinací výše uvedených způsobů -

Extracelulární tekutiny

Mezibuněčný prostor je vyplněn mimobuněčnou tekutinou. Její hlavní složkou je tzv. tkáňový mok, který obsahuje metabolity buněk, ionty, proteiny a mnoho jiných sloučenin, které mohou ovlivnit funkci buněk. Například neurotransmitery, hormony a trávicí enzymy jsou v tkáňovém moku aktivní. Do mezibuněčných tekutin patří mimo tkáňový mok rovněž krev a lymfa.

Související články



Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.