Milan Kundera

Z Multimediaexpo.cz

Milan Kundera (* 1. dubna 1929, Brno) je česko-francouzský spisovatel, žijící od roku 1975 ve Francii a od konce 80. let píšící francouzsky. Je světově nejúspěšnějším a nejpřekládanějším autorem českého původu a jeho romány a eseje výrazně přispěly k vývoji románu jakožto žánru. Na počátku své literární dráhy psal též básně, dramata a překládal.

Obsah

Život

Je synem významného muzikologa Ludvíka Kundery, bratrancem básníka a překladatele Ludvíka Kundery. V roce 1948 maturoval na brněnském gymnáziu (Gymnázium Brno, třída Kapitána Jaroše 14) a zapsal se na Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy. Studium však záhy přerušil a přešel na studium hudební skladby. Absolvoval pak i Filmovou fakultu AMU a v letech 1958–1970 zde přednášel světovou literaturu.

V letech 1948–1950 byl členem KSČ (společně s Janem Trefulkou vyloučen pro „protistranickou činnost“). Roku 1956 mu bylo obnoveno členství; angažoval se v reformním hnutí a roku 1970 byl opět vyloučen a stal se disidentem. Jeho ranná díla byla poplatná komunistické ideologii - později je zavrhl.

V roce 1975 mu bylo nabídnuto místo hostujícího profesora na univerzitě ve francouzském Rennes, které přijal; později přednášel také na univerzitě v Paříži. Roku 1979 mu bylo odebráno československé státní občanství. Zůstal ve Francii, 1981 získal tamní občanství a v současnosti žije trvale v Paříži.

Do vlasti se po roce 1989 vrací jen sporadicky, nevystupuje veřejně a i vydávání svých děl v češtině výrazně omezuje. U francouzsky napsaných nových knih to zdůvodňuje náročností přípravy českého znění (např. v eseji Nechovejte se tu jako doma, příteli), které není ochoten svěřit překladatelům; ale i Nesnesitelná lehkost bytí vyšla v Česku až v říjnu 2006 a další dva romány ze 70. let vůbec ne (to Kundera vysvětluje nutností očistit text exilového vydání od hojných chyb a zapracovat do něj pozdější úpravy francouzského znění). Od začátku tisíciletí však publikoval v časopise Host a následně knižně české verze svých esejů.

Počátkem června 2006 byl anonymně zveřejněn na internetu český překlad Totožnosti (1996), pořízený z angličtiny. V širší známost to vešlo po vydání článku v časopise Respekt 12. června [1], následně i v dalších médiích [2].

Dílo

Po básnických začátcích psal filosoficky založené povídky a romány modelující lidské osudy na pozadí krize dějinného vědomí. Ve vrcholné exilové tvorbě zachytil problémy vnitřní a vnější svobody člověka a odpovědnosti.

Romány

1965: Žert

Tragický obraz deziluze hlavního hrdiny ze série žertů, kvůli kterým se zaplétá do světa komunistických fanatiků a udavačů; nejprve je jeho nevinný studentský žert brán smrtelně vážně a je za něj pronásledován, touží se pomstít, ale odplata (svedení udavačovy manželky) se mine účinkem, protože je brána s povděkem (i udavač je jí nevěrný), celá situace je největší žert osudu. Zfilmováno Jaromilem Jirešem v roce 1968 ve stejnojmenný snímek.

1969: Život je jinde

(francouzsky 1973, č. Sixty-Eight Publishers Toronto 1978)

Román o deformaci osobnosti básníka, který se zaprodá komunistickému režimu.

1976: Valčík na rozloučenou

(franc. 1976, Toronto 1978, Brno 1997)

Román o životě plném intrik a neuvěřitelných náhod.

1978: Kniha smíchu a zapomnění

Několik příběhů s tématem mravní devastace českých lidí doma i v cizině.

1984: Nesnesitelná lehkost bytí (L'Insoutenable Légèreté de l'être)

(č. Toronto 1985; Atlantis, Brno říjen 2006 s autorovou poznámkou a doslovem Květoslava Chvatíka, ISBN 80–7108–281–3)

Mnohovýznamový filosofický román se dvěma prolínajícími se dějovými liniemi (zfilmováno)

1990: Nesmrtelnost (L'Immortalité)

(č. Atlantis 1993, doslov Philippe Sollers, ISBN 80-7108-066-7; 2. vyd. 2000, doslov Květoslav Chvatík, s poznámkou autora, ISBN 80-7108-210-4)

Román hlásící se k postmodernismu, prolíná se velké množství dějových linií a vystupuje řada historických osobností (Goethe, Hemingway atd.)

1993: La Lenteur

1997: L'Identité

2003: L'Ignorance

Poezie

Divadlo

  • Majitelé klíčů: Hra o 1 dějství se 4 vizemi (premiéra Tylovo divadlo 29. dubna 1962, poprvé tiskem v časopise Divadlo listopad 1961, knižně 1962) – symbolistní drama o konfliktu měšťáctví a pokroku. Odehrává se ve 2. světové válce. Mladý architekt Jiří byl členem protifašistické organizace, prožil vyšetřování na gestapu a po propuštění se přiženil do maloměsta, kde žije v bytě rodičů své mladičké manželky, kteří na ni mají značný vliv. Potkává Věru, svou lásku z odboje, která je pronásledována, a Jiří tak řeší dilema, jestli jí pomoci a vystavit se nebezpečí. Ukryje ji, ale odhalí je domovník, který je chce udat gestapu. Jiří ho zabije a rodinu čeká poprava. Věra může odvést přes hory k partyzánům pouze Jiřího se ženou; jemu se však nepodaří ji odtrhnout od rodičů, před nimiž svůj požadavek nemůže vysvětlit, odchází tedy sám. Ideové vyznění dramatu bylo přijato rozporně. Teatrologická studie
  • Ptákovina, 1969 – divadelní hra
  • Jakub a jeho pán: Pocta Denisu Diderotovi (1971, knižně Atlantis 1992 s úvodem autora a doslovem Françoise Ricarda, ISBN 80-7108-032-2) – volná dramatizace románu Jakub fatalista. Recenze s ukázkou

Povídky

Povídková série Směšné lásky

Souborně (bez povídek označených hvězdičkou) 1970, definitivní verze zkrácená o Já truchlivý bůh na 7 povídek Toronto 1981 a Brno 1991 (ISBN 80-7108-027-6)

Nebeletristická díla

Externí odkazy


Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Milan_Kundera“