Parožnatky

Z Multimediaexpo.cz


Parožnatky (Charophyceae Rabenhorst, 1863) jsou nejsložitější zelené řasy a patrně nejbližší příbuzní vyšších zelených rostlin. Tvoří pletivné stélky řádově decimetry dlouhé, se zřetelně rozlišitelnými články a uzlinami, ze kterých přeslenovitě vyrůstají boční větve. Celá rostlina připomíná přesličky. Buněčná stěna parožnatek je často inkrustována uhličitanem vápenatým. Mají chlorofyl a, b a betakaroten. Mitóza je otevřená. Nepohlavní rozmnožování probíhá fragmentací stélky, odnožováním a tvorbou rozmnožovacích tělísek mezi rhizoidy. Pohlavní rozmnožování se děje oogamií. V oranžově zbarvených antheridiích se tvoří asymetrické, dvoubičíkaté spermatozoidy, v oogoniu vzniká oosféra se svým obalem, zvaným sporostegium s korunkou z 5 nebo 10 buněk. Po oplození vzniká zygota, která srůstem se sporostegiem dává vznik sporokarpu (tmavočervený). Z něj pak po období klidu vyrůstá tzv. prochara, mladá rostlinka podobná prvoklíčku mechorostů. Parožnatky rostou ve sladkých, čistých, mělkých a stojatých vodách. Uchovávají se v sedimentech a jejich zvápenatělé stélky se podílely na vzniku minerálu travertinu.

Systém

Charophyceae sensu stricto jsou blízce příbuzné poměrně jednoduchým kokálním řasám z třídy Klebsormidiophyceae, s nimiž mají shodný průběh mitózy a morfologii spermatozoidů. V některých systémech se proto tyto řasy řadí rovněž mezi parožnatky, a to na úroveň řádů. Charophyceae s. s. se tak stává řádem Charales.

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Parožnatky