Prach

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání
Prach na klávesnici
Soubor:Dust bunnies.jpg
Chuchvalce prachu a smetí

Prach je obecné jméno pro tuhé částice s průměrem menším než 500 mikrometrů a obecněji pro jemně oddělenou hmotu. Pozemská atmosféra obsahuje prach z různých zdrojů jako půdní prach nesený větrem, sopečné erupce a znečištění. Vzdušný prach je považován za aerosol. Může ovlivnit vyzařování atmosféry a mít značný vliv na podnebí. Pokud je navíc prach složen z hořlavé látky jako je tomu v případě mouky a uhelného prachu, může představovat riziko výbuchu. Prach je odpovědný za některé nemoci plic, především u horníků, dále také může způsobovat alergii[1] nebo působit jako spouštěcí mechanismus astmatu.

Domácí prach

Částice domácího prachu jsou vytvářeny především domácími obyvateli odpadáváním kožních buněk; část domácího prachu pochází z atmosférického prachu zvenčí. Pozorování prachových částic v přímém slunečním světle může odhalit tvar háčku. Většina prachových částeček v naší domácnosti pochází z mrtvé kůže. Hmyz a jiná drobná zvířena může mít na prach vzájemný účinek, který má záporný vliv na lidské obyvatele domu. Proto je v mnoha podnebních podmínkách vhodné udržovat mírný průvan vzduchu domem necháváním dveří a oken pootevřených. Po opuštění domu jsou částice odneseny větrem či rozloženy slunečním svitem. Řízení prachu a průchodu vzduchu je klíčové v chladném podnebí, které podporuje sklon neprodyšně uzavřít i malé mezery a tím zamezit jakémukoliv vniknutí čerstvého vzduchu do domu. Tvorbu prachu ovlivňují domácí roztoči. Obecně jsou přítomni na veškerém povrchu i ve vzduchu. Domácí roztoči se živí částicemi organické hmoty, tvořící hlavní složku domácího prachu. Vylučují enzymy pro trávení prachových částic. Enzymy a stolice roztočů se stávají součástí domácího prachu a mohou probouzet u lidí alergickou reakci. Prachovým roztočům se daří ve vláknech postelí, nábytku a koberců.

Částice tvořící domácí prach se snadno stávají vzdušnými. Proto je třeba věnovat odstraňování prachu pozornost, neboť činnost, jejímž cílem bylo odstranit prach, ho může místo toho pouze učinit vzdušným.

Domácí prach lze odstranit následujícími postupy: vytíráním, stíráním či smetením rukou, látkou či houbou, prachovkou či koštětem, nebo sáním do vysavače či vzduchového filtru. Při těchto činnostech může část prachu skončit v plicích aktéra.

Reference

  1. FERENČÍK, M; ROVENSKÝ, J; SHOENFELD, Y. Imunitní systém; informace pro každého. 1. české. vyd. Praha : Grada Publishing, 2005.  
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Prach
Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Hlavní funkce
Navigace
Nástroje
Příspěvky a dary
Další informace