Black-Friday-2019-11CC-Multimediaexpo.png

Člověk

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání


Člověk (Homo) je rod z čeledi hominidi (Hominidae), k němuž patří člověk moudrý (Homo sapiens) a jeho blízcí vyhynulí příbuzní. Odhaduje se, že rod je asi 2,3 milionu let starý.[1] Vznik rodu Homo se datuje do stejné doby, kdy se také objevují první kamenné nástroje a tedy v době, kdy začíná nejstarší paleolit.

Všechny druhy, vyjma člověka moudrého, vyhynuly. Homo neanderthalensis vyhynul asi před 30 000 lety[2], Homo floresiensis však až před 12 000 lety.[3]

Obsah

Systematika rodu

Systematika se v souvislosti s novými paleontologickými nálezy mění. Některé druhy (např. Homo neanderthalensis) se někdy označují pouze jako poddruhy jiných druhů.


Za samostatný druh zatím nejsou uznáni neandrtálcům blízcí denisované, současníci Homo neanderthalensis i Homo sapiens (genetické analýzy naznačují, že se dokonce křížili s člověkem moudrým, konkrétně s Melanésany).[4][5]

Charakteristika

Všechny druhy rodu Homo používaly nástroje, jazyk a poměrně vyspělou kulturu. Z anatomických znaků je zásadní především zvětšení objemu mozku (vyjma Homo habilis více než 1 000 ml), čelo od očí stoupá vzhůru, lebka se zakulacuje, dochází k určité redukci zubů, zkracování rukou a naopak prodlužování nohou[1]. Člověk je všežravec.

Modernějším druhům člověka, včetně jediného současně žijícího člověka moudrého, je vlastní užívání oděvů jednak pro ochranu před klimatickými vlivy a jinými mechanickými a tepelnými účinky okolního prostředí a jednak jako součást společenského chování a jeho znaků a určení role ve společnosti.

Evoluce

Stále není jasné, z jaké linie hominidů se rod Homo vyvinul. Většina vědců se shoduje, že předkem byla jedna linie australopitéků, tzv. gracilní australopitéci, mezi něž patří např. Australopithecus africanus či Australopithecus afarensis. Tato linie australopitéků měla menší čelist i zuby a živila se pravděpodobně jemnější potravou.[6]

Nejstarším paleontologickým nálezem, zařazovaným do rodu Homo, je africký Homo habilis, starý až 2,5 milionu let.[6] Už tento primitivní člověk měl proti australopitékům větší mozek (asi 600 - 750 ml) a také ustupující čelisti. Také u něj byly nalezeny jednoduché kamenné nástroje.

Z kontinentu Afriky se dostal až Homo erectus, který žil mezi 1,8 - 0,5 miliony lety. Osídlil například Indonésii[6], ale podle nejnovějších objevů brzy i Evropu.[7]

Nejmladší jsou fosílie druhů Homo neanderthalensis a Homo sapiens. Druhý z nich, tedy člověk moudrý, je jediným recentním zástupcem rodu. Dnes je lidí 6,9 miliardy[8] a číslo neustále stoupá. Lidé již osídlili všechny kontinenty i zemský orbit.[9]

Literatura

Reference

  1. 1,0 1,1 http://www.humboldt.edu/~mrc1/homo.shtml
  2. http://www.talkorigins.org/faqs/homs/species.html
  3. http://www.nature.com/nature/journal/v437/n7061/abs/nature04022.html;jsessionid=9CD9C67F1595B4054F48FC02256BD912
  4. REICH, David; GREEN, Richard E.; KIRCHER, Martin, Johannes Krause, Nick Patterson, Eric Y. Durand, Bence Viola, Adrian W. Briggs, Udo Stenzel, Philip L. F. Johnson, Tomislav Maricic, Jeffrey M. Good, Tomas Marques-Bonet, Can Alkan, Qiaomei Fu, Swapan Mallick, Heng Li, Matthias Meyer, Evan E. Eichler, Mark Stoneking, Michael Richards, Sahra Talamo, Michael V. Shunkov, Anatoli P. Derevianko, Jean-Jacques Hublin et al. Genetic history of an archaic hominin group from Denisova Cave in Siberia. Nature [online]. , 12. prosinec 2010, svazek 468, čís. 7327, s. 1053–1060. Abstrakt. Dostupné online. ISSN 1476-4687. DOI:10.1038/nature09710.  ( ) 
  5. Siberian Fossils Were Neanderthals’ Eastern Cousins, DNA Reveals (popularizační článek k předchozí referenci), The New York Times, 22. 12. 2010 (anglicky)
  6. 6,0 6,1 6,2 CAMPBELL, Neil A.; REECE, Jane B.. Biologie. Praha : Computer press, 2006. S. 1332.
  7. PETR, J. (2008): Nejstarší Evropan(ka), Osel.cz, http://osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=3435
  8. CIA - The World Factbook - https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/print/xx.html
  9. World POPClock Projection, http://www.census.gov/ipc/www/popclockworld.html

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Člověk
Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Hlavní funkce
Navigace
Nástroje
Příspěvky a dary
Další informace