Doba oběhu
6. prosince začíná nová soutěž pro všechny editory naší encyklopedie !
Do pátku 11.1. si zde vytvořte uživatelský účet a udělejte alespoň 30 slušných editací.
Ze všech aktivních editorů vybereme 3 nejlepší (14.1.) a každý dostane špičkové ceny:
První a nejlepší editor dostane odměnu 600 Kč a status privilegovaného RCRedaktora.
Druhý editor dostane odměnu 300 Kč a status privilegovaného RCRedaktora.
Třetí editor dostane odměnu 200 Kč a status privilegovaného RCRedaktora.

Z Multimediaexpo.cz

(Přesměrováno)
Přejít na: navigace, hledání

Doba oběhu neboli perioda oběhu, též oběžná doba je jedním z alternativních elementů dráhy, popisujících pohyb kosmického tělesa (přirozeného, např. planety, komety apod., nebo umělého) v kosmickém prostoru. Značí se P a vyjadřuje se v časových jednotkách; u přirozených kosmických těles, zejména planet ve Sluneční soustavě, se používá nejčastěji jednotky rok. U umělých družic Země se nejčastěji užívá jednotky minuta (min). V případě nerušeného pohybu kosmických těles (v zjednodušené úloze dvou těles) existuje pro eliptické (a kruhové) dráhy jediná doba oběhu, která je vázána k hodnotě velké poloosy dráhy podle 3. Keplerova zákona. Doba oběhu P je rovna

,

kde a je velká poloosa a μ je gravitační parametr centrálního tělesa. Doba oběhu P je dále vázána na střední denní pohyb, resp. střední pohyb za jednotku času n podle vztahu

pro střední denní pohyb n vyjádřený v radiánech za jednotku času, resp.

pro střední denní pohyb n vyjádřený ve stupních za jednotku času, resp.

pro střední denní pohyb n vyjádřený v plném úhlu, tedy v obězích za jednotku času. V reálném případě úlohy n-těles (např. oběh planet kolem Slunce nebo Měsíce kolem Země), kdy dochází ke stálé změně elementů dráhy, existuje celá řada různých period oběhu, a to podle toho, k čemu se opakování polohy obíhajícího tělesa vztahuje:

Parabolické dráhy a hyperbolické dráhy jsou neperiodické; proto u nich nejsou periody (oběžné doby) definovány vůbec.