Sojka obecná

Z Multimediaexpo.cz


Sojka obecná (Garrulus glandarius) je pták velikosti holuba z čeledi krkavcovití, rozšířený v celé Evropě, Asii a v severozápadní Africe.

Obsah

Popis

  • Délka těla: 32–35 cm
  • Rozpětí křídel: 52–58 cm
  • Hmotnost: 150–180 g

Sojka obecná je nejbarvitější evropský zástupce své čeledi. Je oranžovohnědá s černým ocasem a zobákem, růžovooranžovými končetinami, hnědýma očima a bílým kostřcem, který je zvlášť nápadný při letu. Na křídlech má modrá pírka s černými příčnými proužky, pod okem černou podélnou skvrnu. Létá těžce, vlnovitě a třepotavě, na zemi poskakuje. Pohlaví se od sebe zbarvením neliší, mladí ptáci jsou tmavší a mají méně výrazná modrá pírka na křídlech.

Chování

Sojka obecná se celoročně vyskytuje ve smíšených, listnatých i jehličnatých lesích, parcích, zahradách, sadech a v poslední době řidčeji i ve městech. Ztrácí svou přirozenou plachost a navštěvuje městské parky a zahrady.[1] Obvykle se ozývá chraptivým „kšréé“, mňoukavým „pijé“, které je pro laika k nerozeznání od volání káněte lesního nebo svižným „kuit“, podobným hlasu puštíka obecného.

Potrava

Potravu si vyhledává jak na stromech, tak na zemi. Živí se především rostlinnou stravou, zvláště pak žaludy a bukvicemi, které si uschovává do svých skrýší na zimní období, ale též lískovými ořechy, obilím, různými bobulemi a semeny, ostružinami, jeřabinami aj. Živočišnou stravu tvoří především mladí ptáci, vejce, myši, hlemýždi, různí plazi, např. ještěrky nebo malí nejedovatí hadi. Sama se stává častou kořistí větších dravců, např. jestřábů lesních, puštíků obecných nebo sokolů stěhovavých.

Rozmnožování

Soubor:Eichelhäher Ei.jpg
Vejce sojky obecné

Hnízdí od konce května do počátku června. V případě ztráty první snůšky hnízdí obvykle během června ještě jednou. Hnízdo z větviček a vystlané mechem nebo trávou si staví na větvích stromů nebo vysokých keřích obvykle zhruba 5 m nad zemí. V jednotlivých intervalech klade samice 5–7 žlutošedých 40×33 mm velkých vajec; druhá snůška párů, které přišly o první, čítá obvykle 3–4 vejce. Inkubační doba trvá zhruba 16–17 dní. Krmení mláďat se zúčastňují oba rodiče. Mláďata opouštějí hnízdo zhruba ve 21–22 dnech života, ale ještě po dobu 3 týdnů jsou svými rodiči přikrmována. V přírodě se může sojka obecná dožít i více než 15 let.

Výskyt a početnost v ČR

V České republice se sojka obecná vyskytuje v poměrně hojném počtu, ale je celoročně hájená. V posledních letech se počet volně žijících jedinců pomalu zvyšuje. V letech 20012003 v Česku hnízdilo 170–340 000 párů.[2] V minulosti byla na českém území běžně lovena a pojídána.[3]

Poddruhy

Rozeznáváme přibližně 42 poddruhů sojky obecné (kompletní přehled na Biolibu), ve střední Evropě žije poddruh sojka obecná středoevropská (G. g. glandarius).

Literatura

Reference

  1. Mladá fronta Dnes, 24. července 2008.
  2. Šťastný, K., Bejček, V., Hudec, K., 2006: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice, Praha, Aventinum.
  3. Komárek, S., 2007: Ptáci v Čechách v letech 1360–1890 aneb tajemství rytíře von Sacher-Masocha. Praha, Academia; s. 136.

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Garrulus glandarius