Čínské provincie

Z Multimediaexpo.cz

Provincie (čínsky v českém přepisu šeng, pchin-jinem shěng, znaky 省) je správní jednotka v Čínské lidové republice. V systému členění Čínské lidové republiky patří mezi správní jednotky první (neboli provinční) úrovně, vedle autonomních oblastí, přímo spravovaných měst a zvláštních správních oblastí.

V Číně provincie vznikly ve 13. století, v říši Jüan. V následujících říších Ming a Čching byly jejich hranice měněny a postupně se blížily k dnešnímu stavu.

Obsah 1 Provincie Čínské lidové republiky 2 Historie čínských provincií 2.1 Provincie říše Jüan 2.2 Provincie říše Ming 2.3 Provincie říše Čching 2.4 Provincie Čínské republiky 3 Reference

Provincie Čínské lidové republiky

Čínská lidová republika je rozčleněna na 34 celků první (neboli provinční) úrovně. Provincií je formálně 23, fakticky však pouze 22, jelikož ostrov Tchaj-wan je pod kontrolou Čínské republiky.

Dále existuje 5 autonomních oblastí, 4 přímo spravovaná města a 2 zvláštní správní oblastí.

Provincie se člení na celky druhé (prefekturní) úrovně, městské prefektury, prefektury, autonomní prefektury; výjimečně obsahují též celky postavené výše než prefektury – podprovinční města, podprovinční autonomní prefekturu a podprovinční nové obvody.

V čele provincie stojí provinční vláda vedená guvernérem. Fakticky je zodpovědná provinčnímu výboru Komunistické strany Číny v čele s prvním tajemníkem.

Provincie Čínské lidové republiky

Název (čínsky) český přepis	Název (čínsky) znaky zjednodušené (tradiční) pchin-jin	Poloha	Počet obyvatel[1]	Hustota osídlení (obyvatel na km²)	Rozloha (km²)[2]	Hlavní město
An-chuej	安徽 (安徽) Ānhuī		59 500 510	426	139 600	Che-fej
Če-ťiang	浙江 (浙江) Zhèjiāng		54 426 891	535	101 800	Chang-čou
Čching-chaj	青海 (青海) Qīnghǎi		5 626 722	7,8	720 000	Si-ning
Fu-ťien	福建 (福建) Fújiàn		36 894 216	304	121 400	Fu-čou
Chaj-nan	海南 (海南) Hǎinán		8 671 518	248	35 000	Chaj-kchou
Che-nan	河南 (河南) Hénán		94 023 567	563	167 000	Čeng-čou
Che-pej	河北 (河北) Héběi		71 854 202	378	190 000	Š'-ťia-čuang
Chej-lung-ťiang	黑龙江 (黑龍江) Hēilóngjiāng		38 312 224	84	454 000	Charbin
Chu-nan	湖南 (湖南) Húnán		65 683 722	310	211 800	Čchang-ša
Chu-pej	湖北 (湖北) Húběi		57 237 740	308	185 900	Wu-chan
Jün-nan	云南 (雲南) Yúnnán		45 966 239	117	394 000	Kchun-ming
Kan-su	甘肃 (甘肅) Gānsù		25 575 254	56	455 000	Lan-čou
Kuang-tung	广东 (廣東) Guǎngdōng		104 303 132	586	178 000	Kanton
Kuej-čou	贵州 (貴州) Guìzhōu		34 746 468	197	176 100[3]	Kuej-jang
Liao-ning	辽宁 (遼寧) Liáoníng		43 746 323	300	145 900[4]	Šen-jang
S'-čchuan	四川 (四川) Sìchuān		80 418 200	166	485 000	Čcheng-tu
Šan-tung	山东 (山東) Shāndōng		95 793 065	611	156 700	Ťi-nan
Šan-si	山西 (山西) Shānxī		35 712 111	229	156 000	Tchaj-jüan
Šen-si	陕西 (陝西) Shǎnxī		37 327 378	182	205 600	Si-an
Ťiang-si	江西 (江西) Jiāngxī		44 567 475	267	166 900	Nan-čchang
Ťiang-su	江苏 (江蘇省) Jiāngsū		78 659 903	767	102 600	Nanking
Ťi-lin	吉林 (吉林) Jílín		27 462 297	147	187 400	Čchang-čchun

Historie čínských provincií

Provincie říše Jüan

Dělení Číny na provincie poprvé zavedla mongolská vláda říše Jüan. Východní část severní Číny spravovala přímo ústřední vláda, zbytek říše (Čínu, Mongolsko a Koreu) rozdělila na 11 regionů zvaných sing-šeng (行省). Spravovány byly zastupitelstvími ústřední kanceláře (sing čung-šu-šeng, 行中書省) Jejich hranice však byly podstatně odlišné od pozdějších provincií.

V říši Jüan existovaly provincie Kan-su (včetně dnešní Ning-sia), Che-nan-ťiang-pej (dnešní Che-nan, severní Chu-pej, severní Ťiang-su, severní An-chuej), Chu-kuang (dnešní Chu-nan, západní Kuang-tung, Kuang-si, Kuej-čou, Chaj-nan), Ťiang-si (včetně východního Kuang-tungu), Ťiang-če (dnešní Če-ťiang, jižní Ťiang-su, jižní An-chuej, Fu-ťien), Liao-jang v Mandžusku, Ling-pej (dnešní Mongolsko a sever Vnitřního Mongolska), Šen-si, S'-čchuan (východní a střední S’-čchuan), Jün-nan a zvláštní postavení měla Korea (Čen-tung).

Provincie říše Ming

Mongoly z Číny vyhnaly armády říše Ming. Správa říše Ming byla také založena na rozdělení země do provincií (šeng, 省). Od konce 20. let 15. století se jejich počet ustálil na třinácti. Provincie spravovaly tři úřady – provinční administrativní úřad řídil civilní správu, regionální vojenská komise velela místním vojenským jednotkám a kontrolní úřad dozíral na všechno dění. Metropolitní území kolem hlavního města Pekingu podléhalo ústřední vládě, široké okolí Nankingu spravovaly tamní úřady, jejichž struktura odpovídala ne provinční, ale centrální vládě.

V mingské Číně existovaly od roku 1368 metropolitní oblast Č'-li (okolí Nankingu) a provincie Če-ťiang, Ťiang-si, Chu-kuang, Fu-ťien, Kuang-tung, Kuang-si, Che-nan, Šan-tung, Šan-si a Pej-pching (roku 1403 reorganizovaná v severní metropolitní oblast – Pej č’-li). Od roku 1369 Šen-si (zahrnovala i dnešní provincie Kan-su a Ning-sia), od roku 1371 S’-čchuan, od roku 1382 Jün-nan. Roku 1413 byla z částí Chu-kuangu, Jün-nanu a S’-čchuanu utvořena provincie Kuej-čou. V letech 1407–1428 existovala na území severního Vietnamu provincie Ťiao-č’.

Provincie říše Čching

Mandžuská říše Čching, která roku 1644 nahradila Mingy, provinční rozdělení země převzala. Postupně provedla několik změn. Z jižní metropolitní oblasti kolem Nankingu vznikla provincie Ťiang-nan, roku 1666 rozdělená na An-chuej a Ťiang-su. Roku 1664 byl Chu-kuang rozdělen na provincie Chu-pej a Chu-nan. Od Šen-si se odtrhla provincie Kan-su.

K dalším změnám došlo až koncem 19. století. Roku 1884 vznikla provincie Sin-ťiang, roku 1885 získal status provincie ostrov Tchaj-wan, o deset let později dobytý Japonskem. Od roku 1907 fungovala provincie Feng-tchien (dnešní Liao-ning), zbytek Mandžuska byl rozdělen mezi provincie Ťi-lin a Chej-lung-ťiang.

Provincie Čínské republiky

Po vzniku Čínské republiky došlo k vícero změnám. Na východě vznikly provincie Si-kchang (části Tibetu a S’-čchuanu) a Čching-chaj, na severu Ning-sia, na místě dnešního Vnitřního Mongolska existovaly provincie tři a devět v Mandžusku.

Reference

1. ↑ Communiqué of the National Bureau of Statistics of People's Republic of China on Major Figures of the 2010 Population Census [online]. National Bureau of Statistics of China　, 2011-04-29, [cit. 2011-09-25]. Dostupné online. (anglicky) 
2. ↑ Illuminating China's Provinces, Municipalities ang Autonomous Regions [online]. [cit. 2011-09-25]. Dostupné online. (anglicky) 
3. ↑ Guizhou Province [online]. People's Daily Online, [cit. 2011-09-25]. Dostupné online. (anglicky) 
4. ↑ Physical Geography [online]. liaoning-gateway.com, 2008-09-02, [cit. 2011-09-25]. Dostupné online. (anglicky) 

Administrativní dělení Čínské lidové republiky
Provinční úroveň
provincie • autonomní oblasti • přímo spravovaná města • zvláštní správní oblasti
Mezi úrovněmi
subprovinční města • subprovinční autonomní prefektura • subprovinční nové obvody
Prefekturní úroveň
městské prefektury • autonomní prefektury • prefektury • ajmagy
Okresní úroveň
okresy • městské obvody • městské okresy • autonomní okresy • korouhve • autonomní korouhve

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii