Výsledky hledání

...nikaci s ostatními zahraničními institucemi, zajišťovala plánování vědy, vzdělávání vědců a udílela titul [[Kandidát věd|kandidát]] a [[d ... na okamžité aplikace, silný ideologický vliv postihl na ČSAV spíše vědy společenské než přírodní. Oproti vysokým školám též v ČSAV pano

... pojem, jehož různé stránky nicméně spolu souvisejí a je úlohou [[filosofie]], aby se tomu pokusila porozumět.<ref>J. Sokol, ''Čas a rytmus''. </ref> ...strakce, odvozená od představy prostoru čili „zprostorovělý čas“ vědy.<ref>J. Sokol, ''Čas a rytmus'', kap. 5.8. </ref>

...určitých případech; může být popsán [[sociologie|sociologicky]], [[Filosofie|filozoficky]] či [[sémantika|sémanticky]].

...zlaté pravidlo“ také základní zásady pro různé dílčí oblasti vědy, ekonomie atd. ...ká zásada a patří spíše do oblasti osvědčené „moudrosti“ než filosofie v pravém slova smyslu. Kritiky jsou v zásadě dvojího druhu:

...[[přednáška|přednáškách]], [[sborník|sbornících]] věnovaných [[filosofie|filosofii]], [[věda|vědě]], [[technika|technice]], [[příroda|přírod� Od roku [[1990]] přednáší na Katedře filosofie a [[dějiny přírodních věd|dějin přírodních věd]] Přírodovědeck

...sof]], zaměřený na dějiny filosofie a na filosofii vědy. Vede Katedru filosofie a dějin přírodních věd na [[Přírodovědecká fakulta Univerzity Karl ...] [[Mgr.]], [[1994]] [[PhD.]], [[1996]] [[Doc.]]). Habilitoval se prací ''Filosofie živé přírody''.<ref>http://glosy.info/autori/zdenek-kratochvil/</ref>

...království, je kronika také výkladem ideálů středověké sociální filosofie, poskytujícím návod, jak vládnout, a obhajujícím principy cisterciác ...nand Tadra]] | vydavatel = Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění | místo = Praha | rok = 1903 | poznámka = Přepisy

...názium. Později ([[1930]]) na Oxfordské univezitě studoval přírodní vědy a angličtinu. Jeho první kniha, sbírka básní, spatřila světlo světa ...dovou, analytickou chemičkou. V Salisbury se stal učitelem angličtiny a filosofie na Bishop Wordsworth's School.

== Definice vědy == ...roda]] ([[přírodní vědy]]), jevy společenského života ([[duchovní vědy]], [[historická věda]], [[filologie]], [[sociologie]], [[politologie]] aj

...ci stát vědou'' - Závěr O určení hranic čistého rozumu [http://www.filosofie.cz/texty/pub/kant/Kant%20-%20Prolegomena.html]</ref> [[Kategorie:Filosofie vědy]]

* [[1971]]-[[1977]] docent filosofie a dogmatiky na [[CMBF]] * [[2004]] Výzkumné centrum pro dějiny vědy; výuka [[antropologie]] na FF UK

...ladatel [[Taoismus|taoistických]] a [[zen]]ových textů a popularizátor vědy. ...hách přesahy směrem k literatuře, [[Religionistika|religionistice]], [[Filosofie|filozofii]], [[Teologie|teologii]], výtvarnému umění nebo hudbě všech

...vat]], přeměňovat svoje okolí a [[vývoj|vyvíjela]] se. Jedná se o [[filosofie|filosoficko]]-[[náboženství|nábožensko]]-[[věda|vědecký]] problém, ..., což koneckonců bylo typické i pro některé [[Řecko|starořecké]] [[filosofie|filosofy]]. Podle [[Bible]] i (poněkud mladšího) [[Korán]]u byl svět i

... a základními pojmy. Aristotelés pro ni používá označení '''první filosofie''', která je součástí metafyziky a zabývá se nejobecnějšími otázk ...zkoumání různých jsoucen. V tomto směru dále pokračují jednotlivé vědy, které si otázku po bytí vůbec nekladou a klást ani nemohou: musí byt

[[Kategorie:Filosofie vědy]]

... autora = Arno Anzenbacher | jméno = Arno | rok = 2004 | titul = Úvod do filosofie | vydavatel = Portál | místo = Praha | strany = 269 | isbn = 80-7178-804- * ANZENBACHER, Arno. Úvod do filosofie. Praha : Portál, 2004. ISBN 80-7178-804-X.

...skytujících odpovědi na některé otázky týkající se duchovních, [[Filosofie|filozofických]] a náboženských problémů.<ref>{{Citace monografie | jm .... Oficiálně však toto hnutí nebylo nikdy založeno. Základem jejich [[filosofie]] je tvrzení o existenci mimozemské [[civilizace]], která [[lidstvo|lids

...losofických tradicích lidstva, a takto se znovu získá klasický ideál Filosofie jako prostředku pro lidštější a úplnější existenci.<br /> ... práce byla mimo jiné oceněna udělením Kříže Paříže za umění, vědy a literaturu v roce 1976 a jeho přijetím za člena do Burckhardtovy Akade

..., [[filosofie|filozofií]], [[měna|měnami]] a [[historie vědy|historií vědy]]. Mimo to píše i nebeletristické články o technologii pro různé ča

...e prostřednictvím řeči mohou stávat skutečnostmi.<ref>E. Cassirer, ''Filosofie symbolických forem 2, Mytické myšlení''. Praha: OIKOYMENH 1996 </ref> ...ji novou filosofii sebejistoty poznávajícího, na niž navazuje moderní filosofie subjektu. Reflexe je také bohatým a bezprostředním zdrojem poznání s