Stráž obrany státu

Z Multimediaexpo.cz

Pomník obráncům hranic proti sudetoněmeckému freikorpsu

Památník příslušníků finanční stráže Jana Teichmanna a Václava Kozla v Dolním Podluží

Text na památníku příšlušníků finanční stráže v Dolním Podluží

Stráž obrany státu (SOS) byla jednotnou ozbrojenou složkou založenou na základě vládního nařízení č. 270/1936 sb. (schváleno 23. října 1936). Existovala a působila v letech 1936–1939. Celkem padlo 312 příslušníků SOS.[1] SOS měla plnit následující úkoly:

ochrana neporušitelnosti státní hranice a nedotknutelnosti státního území
spolupůsobení při ochraně veřejného pořádku, klidu a bezpečnosti
spolupůsobení při provádění úkonů celní správy

Před zřízením stráže chránila hranice finanční stráž řízená ministerstvem financí, ovšem její hlavní činností byla celní služba a zbylé oblasti pokrývala jen okrajově, pokud vůbec. Zpočátku tvořilo SOS výhradně četnictvo, finanční stráž a státní policie. Posléze k ní byli přiřazováni i další spolehliví občané a členové vhodných organizací. V případě hrozících nepokojů existovala možnost posílit oddíly SOS příslušníky pravidelného vojska. Podle původních plánů mělo vzniknout 38 praporů SOS, nakonec jich však bylo pouze 31, z toho jeden vnitrozemský, dislokovaný v Praze. Předpokládalo se, že v případě náhlé bezprostřední nepřátelské hrozby budou prapory SOS schopny v několika hodinách obsadit hranice a poskytnou armádě určitý čas na přípravu. Výzbroj oddílů SOS tvořily pistole, pušky, lehké kulomety a granáty. K plánovanému dozbrojení těžkými kulomety již nedošlo, navíc mnoho oddílů dostalo jen část patřičného vybavení. Počet příslušníků SOS postupně rostl. V září 1938 činil 29 611 mužů, z toho 6 438 finančníků a 16 582 vojenských posil a aktivních vojáků. Příslušníci SOS byli v rámci mimořádných opatření rozmístěni v bojových a strážních pozicích na hranicích v květnu 1938 a s výjimkou vojenských posil tam zůstali až do září. V září došlo k ostrým střetům ozbrojených složek s německými záškodníky organizovanými Sudetoněmeckou stranou Konráda Henleina a patrně i s příslušníky ozbrojených sborů německé říše. Po odstoupení pohraničí strážily SOS za již klidnější situace nové hranice, byť i zde se objevilo několik incidentů. V březnu 1939 vedly oddíly SOS na Podkarpatské Rusi ústupové boje s ukrajinskými nacionalisty a zejména Maďary. 26. listopadu byla pohotovost pro příslušníky SOS zrušena a ti se vrátili ke své policejní a celní činnosti. 21. prosince 1939 pak protektorátní vláda Stráž obrany státu rozpustila. V rámci Slovenského štátu byla tato organizace zrušena později.

Po druhé světové válce nebyla SOS obnovena. K ochraně hranic byla vytvořena pohraniční stráž.

Literatura

BENEŠ, Jaroslav. Stráž obrany státu 1936-1939. Dvůr Králové nad Labem : FORTprint, 2007. ISBN 978-80-86011-34-9.

Související články

Externí odkazy

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii