Stuha

Z Multimediaexpo.cz

Výroba stuh na stroji se čtyřmi člunky nad sebou
Jehlový tkalcovský stav
Vazba kraje stuhy na jehlovém stroji

Stuhy jsou úzké pevné plošné textilie. [1]

Obsah

Historie

První zmínky o řemeslné výrobě stuh v Evropě pochází z 11.století ve francouzském St.Etienne.[2] V Čechách se už vždy soustředovalo stuhařství (a prýmkařství) ve Šluknovském výběžku, od 30. let 19. století jako průmyslová výroba. V současné době je zde v tomto oboru zaměstnáno několik set lidí (asi pětina stavu před 20 lety), více než polovina výrobků se exportuje, přibývá výrobků k technickým účelům.

Výroba

Stuhy se vyrábí tkaním, pletením nebo lepením. Nejčastěji se zpracovávají příze z nekonečných vláken, z bavlny a z přírodního hedvábí. Asi čtvrtina stuh se vyrábí s příměsí elastomerů.

Tkané stuhy

se vyrábí na člunkových nebo jehlových stavech[3] Ploché stuhy se tkají většinou s jedním člunkem, stroje s žakarovým ústrojím mohou však mít i čtyři soustavy k zanášení útku nad sebou (na snímku vpravo je část takového stroje z konce 20. století). Na jednom stroji se vyrábí 2-6 (i více) stuh v šíři 0,5 až cca. 30 cm vedle sebe. Kraje tkaniny se musí u většiny výrobků zpevňovat tzv. dutou vazbou.[4] Na výrobu dutinných (hadicovitých) stuh se používají stroje se dvěma osnovami a dvěma systémy zanášení útku nad sebou. Útky jsou zanášeny střídavě do horní a dolní osnovy a tak vzniká bezešvá hadice.

U jehlových stavů je útek zanášen jehlou ve formě smyčky na kraji tkaniny. Smyčky se proplétají navzájem nebo s přídavnou nití. Stroje mohou být vybaveny také žakarovým prošlupním zařízením. Stuhy se tkají ve všech základních vazbách, podle kterých často nazývají i v obchodním styku (plátnovka, keprovka atd.).

Řezané stuhy

Laciné stuhy se také zhotovují řezáním široké tkaniny ze syntetických materiálů (ve směru osnovy) na pruhy. Během řezání se nataví útkové niti a tím se zabrání párání krajů pruhu.

Lepené stuhy

Lepením nití na pevný podklad a rozdělením na pásky se dají rovněž zhotovovat levné stuhy. Technologie pletení stuh je sice známá, ale v současné době se sotva využívá.

Druhy výrobků

Suchý zip
podle vzhledu, například
  • paspulky – stuhy se zesíleným okrajem (někdy s výplnkovou nití)
  • lámové stuhy – s obsahem pokovovaných nití nebo pásků zvaných lamé
  • piketky – se zoubkováním krajů vytvořených jemnými smyčkami
  • sametky – se sametovým povrchem na lícní straně
  • dutinné stuhy – hadicovitý tvar
  • pruženky – stuhy s obsahem elestomeru
podle použití
  • pro oděvní a obuvnické účely – zdrhovadla, lemovky, pasovky, ramínkovky, poutkovky, chránidlovky, zdobící stuhy
  • jako doplňky k bytovým textiliím – kobercovky, záclonovky,
  • stuhy k technickým a zdravotním účelům – např. tzv.suché zipy, knoty, filtry, obínadla

Reference

  1. Definice stuhy: http://lite.cojeco.cz/detail.php?id=92016
  2. Počátky stuhyřství v Evropě (anglicky):http://en.wikipedia.org/wiki/Ribbon
  3. Člunkové tkací stroje na stuhy (německy): http://www.mageba.com/deu/weben.htm
  4. Tkací a pletací stroje na stuhy (anglicky): http://www.mueller-frick.com/product/prodindex.htm

Literatura

  • Kolektiv autorů: Gewebetechnik, Fachbuchverlag Leipzig 1978, str. 420-442