Svatopluk Beneš

Z Multimediaexpo.cz

Svatopluk Beneš (* 24. února 1918, Roudnice nad Labem, † 27. dubna 2007, Praha) byl významný český divadelní, filmový a televizní herec, který byl znám široké veřejnosti množstvím komických i dramatických rolí.

Hrál ve Vinohradském divadle a v Městských divadlech pražských, od svých 16 let i ve filmu, kde se stal záhy filmovou hvězdou v rolích romantických milovníků. Populární je jeho postava nadporučíka Lukáše z filmové dilogie Dobrý voják Švejk a Poslušně hlásím (1956, 1957). Větší i menší role si zahrál v desítkách televizních inscenací až do devadesátých let.

Obsah

Životopis

Svatopluk Beneš se narodil jako syn železničáře Petra Beneše (1880 - 1958), matka se jmenovala Růžena (1886 - 1958). Měl dvě sestry a bratra. Děti byly přísně vychovávány, doma se nesmělo používat neslušných slov. Na gymnáziu se začal věnovat herectví a z kvarty utekl na konzervatoř do Prahy. Otec se to dozvěděl až později a pak odmítl synovi platit podnájem. Proto Beneš do Prahy denně dojížděl a přivydělával si rok stážemi v divadle.

V šestnácti letech stanul poprvé před kamerou ve filmu Hudba srdcí, první významnou rolí byl propadající student ve filmu Studentská máma (1935). Po škole nastoupil v devatenácti letech do Vinohradského divadla, ale většinu života prožil na prknech Městských divadel pražských (1950 - 1985, poté ještě hostoval). Jeho filmovými partnerkami se záhy staly filmové hvězdy Marie Glázrová, Lída Baarová, Zorka Janů, Adina Mandlová. Celoživotní bylo přátelství s Natašou Gollovou.

Po roli Šimona v Ohnivém létě (1939) dostal brzy další příležitost k rolím mladých romanticky až nešťastně zamilovaných mladých studentů v adaptaci Mrštíkovy Pohádky máje (Ríša) a ve filmu Minulost Jany Kosinové (s Vlastou Matulovou, Jiří Sutnar), ve filmu Noční motýl (1941) si zahrál poručíka Kalu, do něhož je bezhlavě zamilovaná Marta Dekasová (Hana Vítová). Později začínají jeho role nabývat komediálnější polohy, např. ve filmu Neviděli jste Bobíka? (1944) nebo v Hostinci „U kamenného stolu“ (1949). Za protektorátu byl krátce ženat s baletkou Evelýnou, ale mladí lidé si brzy přestali rozumět a po válce se rozvedli. Roku 1946 se Beneš oženil s Boženou Truhlářovou (nar. 1923) a toto manželství již bylo celoživotní.

Po válce postupně ustává jeho obsazování do hlavních rolí. Beneš byl typem, který se pro filmy socialistického „realismu“ nehodil, dva roky po válce obsazen prakticky nebyl. Beneš se stal mistrem rolí vedlejších, v nichž mistrně nahrává hrdinům filmů komediálních (Dobrý voják Švejk) i vážných (životopisný film Tajemství krve). Na divadle jsou jeho mladšími partnerkami např. Jaroslava Adamová a Irena Kačírková. Hrál vždy s obrovskou noblesou, „seděly“ mu role anglických lordů, sluhů, gentlemanů. Zároveň byl i nesmírně laskavý, což dokazoval v rolích pro děti (Kačenka a strašidla, 1992). Není divu, že r. 1989 byl vybrán do role T. G. Masaryka ve filmu Člověk proti zkáze.

Svatopluk Beneš byl hercem vitálním a hrál skutečně až do chvíle, kdy ho těžká nemoc z práce vyřadila. V té době lituje toho, že mladí herci přestávají mít k divadlu a filmu takový vztah a je pro ně jen příležitostí ke slušným příjmům a proniknutí do společnosti. V listopadu 1989 vrátil tituly zasloužilý umělec a vyznamenání Za vynikající práci. Roku 1997 byl vyznamenám Cenou Thálie za celoživotní dílo. 26. září 1998 mu udělila čestné občanství obec Ostrovačice, kde se odehrává děj filmu Pohádka máje.

Mezi jeho záliby patřilo okrasné zahrádkářství, cestování a četba, které se musel pro oční chorobu ve stáří vzdát. Nikdy nebyl členem politické strany, ale blízký mu byl Masarykův humanismus.

Jeho posledním filmem byly Želary, v nichž už téměř neviděl. Filmovou partnerkou byla poslední z hvězd předválečného filmu Zita Kabátová. Poslední čtyři a půl léta byl upoután slepý na lůžko a toužil po ukončení svého trápení. Má dvě děti z druhého manželství, dceru Alexandru Ouřadovou (1953) a syna Svatopluka Beneše (1949), který je filmovým dokumentaristou. Svatopluk Beneš je autorem útlé knihy vzpomínek Být hercem.

Výběr z divadelních rolí

  • Karel Čapek, Loupežník (Loupežník)
  • Karel Čapek, Bílá nemoc (Sigelius)
  • William Shakespeare, Troilus a Kressida (Troilus)
  • Fráňa Šrámek, Měsíc nad řekou (Vilík)
  • Stendhal, Červený a černý (adaptace románu, Julián Sorel)
  • František Hrubín, Srpnová neděle (Vach)
  • E. G. O' Neill, Smutek sluší Elektře (Beckwith)
  • Friedrich Dürrenmatt, Play Strindberg (Kurt)
  • G. B. Shaw, Pygmalion (profesor Higgins)
  • G. B. Shaw, Čokoládový hrdina (Saranov)
  • G. B. Shaw, Záletník Leonard (Leonard)
  • S. N. Bulgakov, Útěk (Golubkov)
  • Guy de Maupassant, Miláček (tit. role)
  • H. Balzac, Evženie Grandetová (adaptace, Karel Grandet)
  • Molière, Škola pro ženy (Horác)
  • H. F. Becque, Pařížanka (Lafont)
  • Jan Nepomuk Nestroy, Lumpacivagabundus (Jehlička)

Herecká filmografie

Televizní role

  • Lucerna, 1967
  • Zločin lorda Savina, 1967
  • Bouřka, 1968
  • Sňatky z rozumu, 1968 (TV seriál)
  • Záhořanský hon, 1968
  • Hádavá pohádka, 1969
  • Kaviár jen pro přátele, 1969
  • Popelka, 1969
  • Hříšní lidé města pražského, 1970 - TV seriál (epizoda Lady Macbeth z Vinohrad)
  • Václav Trojan: Slavík, 1970
  • Kamarádi, 1971 (seriál)
  • Vídeňská krev, 1973
  • Byl jednou jeden dům, 1974, TV seriál - profesor Benetka
  • Třicet případů majora Zemana, 1974, TV seriál - Takáč (epizoda Mědirytina), Vilibald Hanke (epizoda Třetí housle)
  • Nemocnice na kraji města, 1977, TV seriál - dr. Fast
  • Hejkal, 1978
  • Dnes v jednom domě, 1979, TV seriál
  • Jak je důležité míti Filipa, 1979
  • Die Magermilchbande, 1979, TV seriál (epizoda 1/14)
  • Nebožtíci na bále, 1979
  • Poslední koncert, 1979
  • Arabela, 1980, TV seriál - ředitel hotelu
  • Les Affinités élecitves, 1981
  • Dynastie Nováků, 1982, TV seriál
  • Jak Jaromil ke štěstí přišel, 1982
  • Odchod bez řádů, 1982
  • Unterwegs nach Atlantis, 1982 TV seriál - dr. Bernhard
  • Bambinot, 1984 TV seriál - Hubert
  • Slavné historky zbojnické, 1985 TV seriál
  • Panoptikum města pražského, 1986, TV seriál - organizátor konference (epizoda Pan rada v Paříži)
  • Švec z konce světa, 1986
  • Arabesky, 1987
  • Jak se princ učil řemeslu, 1987
  • Ohňostroj v Aspern, 1987
  • Bez práce nejsou koláče, 1988
  • Dobrodružství kriminalistiky, 1989, TV seriál - notář Renard (epizoda Jed)
  • O Kubovi a Stázině, 1989, TV seriál
  • Honorární konzul, 1991
  • Milostivé léto, 1991
  • Smutek sluší Elektře, 1991
  • Ukradený kaktus, 1991
  • Misie, 1994
  • Kde padají hvězdy, 1996, TV seriál
  • Doktor Munory a jiní lidé, 1997

Poznámka

Filmografie po roce 1970 není většinou popsána rolemi, protože prameny nejsou. Přehled televizních rolí není úplný, je vázán na uvedení v databázi cfn.

Reference

Externí odkazy


Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Svatopluk_Bene%C5%A1“