Třtice
Z Multimediaexpo.cz
Obec Třtice se nachází v okrese Rakovník, kraj Středočeský.
- Ke dni 9. 10. 2009 zde žilo 450 obyvatel.
- Ke dni 1. 1. 2015 zde žilo 471 obyvatel.
Obsah |
Historie
Asi 3 km od ukončeného úseku dálnice Praha Karlovy Vary za Novým Strašecím se rozkládá malebná vesnička Třtice. Podle nálezů zuhelnatělé pšenice a několika kusů štípané industrie bylo místo osídleno již v době kamenné (pře 6 tisíci lety). První písemné zprávy jsou ovšem až ze 14. století. Pojmenování je odvozeno podle dr. Profouse od trstnaté rostliny ( trsť obyčejná čili rákos obecný , třtí – malý rákos, Třtice – místo, kde roste třtí). Jan Brabec v této souvislosti připomíná i „trstenickou stezku“, která vedla zdejším podmáčeným terénem. Podle zápisů se majitelé obce rychle střídali a s nimi se měnila i panství, ke kterým ves patřila – Mšec, Křivoklát, možná hrádek Jivno, krušovické panství i Česká koruna. Posledním majitelem nájemného dvora byl Václav Kasalický, který byl 8. 10. 1941 zatčen a jako bývalý československý důstojník a náměstek sokolské župy umučen v koncentračním táboře v Osvětimi. Nejzajímavější stavbou ve vsi je kostel sv. Mikuláše. Původně gotická stavba prodělala ve druhé čtvrtině 18. století pronikavou rekonstrukci podle návrhu architekta Fr. I. Prée, při níž získala barokní podobu. V době kolem roku 1840 byl kostel upraven do dnešní podoby. Největší záhadou kostela je kámen na východní straně za kněžištěm, který nese záhadný, dosud nerozluštěný nápis. Hlavní oltář z roku 1881 namaloval Z. J. Bernard. Roku 1875 byla na postranní oltář přivezena socha Panny Marie z pražského kostela sv. Maří Magdaleny na malé Straně v Karmelitské ulici. Unikátní cínová křtitelnice patří dnes k expozici hradního muzea na Křivoklátě. Z několika zvonů zbyl na věži díky válkám jen zvon sv. Trojice.
Od roku 1776 měla obec školu. V roce 1928 byl do vsi zaveden telefon a o rok později se poprvé rozsvítilo elektrické světlo. Dnes tu kromě dvou soukromých hospod a dvou obchodů najdete 402 stálých obyvatel. V obci byl již zbudován vodovod, nyní se pracuje na kanalizaci.
Na katastru obce leží rybník Bucek s rozlohou 24,5 ha, o kterém ještě v roce 1725 nebylo ani zmínky. Pod hrází stával do roku 1931 Budský mlýn, známý pod názvem posledního majitele Václava Fouska – Fouskův mlýn. Také dva chráněné duby letní, staré více než 400 let, zpevňují svými kořeny hráz.
V mělkém údolí mezi rybníkem Bucek a silnicí Třtice – Nové Strašecí (nedaleko od silnice Praha – Karlovy Vary) se rozkládá maličká chráněná přírodní rezervace (vyhlášená již v roce 1952) V Bahnách, s řadou chráněných rostlin i živočichů (kostřava luční, trojzubec poléhavý, rákos, suchopýr, rosnatka okrouhlolistá a tučnice obecná). Vrstva rašeliny tady dosahuje síly i 320 cm, a proto se dokonce těžila pro potřebu lázní Mšené u Budyně. V současnosti je rybník Bucek (malý i velký) a soustava tzv. mšeckých rybníků (Velká a Malá Punčocha, Mlýnský, Pilský, Bilský a Červeňák) spojených potokem zvaným Kačák, centrem rekreační oblasti chatařů. Na Bucku leží i několik kempů, takže se stává přirozeným centrem pro vodní rekreaci, houbaření v rozsáhlých lesích a cykloturistiku.
Název obce
Název je z největší pravděpodobností odvozen od názvu rostliny. Třtí = malý rákos Třtice = místo, kde roste třtí Označením třtí by se mohl rozumět rákos obecný, který dosud roste hojně v okolí – lokalita V Bahnách (rašeliniště a slatinná louka), okolí rybníků i Kačáku (lokalita Loděnického potoka). Poaceae - lipnicovité Rákos obecný = trsť obyčajná Phragmites communis Trin. Vytrvalá, 2 – 4 m vysoká šedozelená tráva, s dlouhým plazivým výběžkatým oddenkem. Stébla jsou přímá, pevná, hladká, lesklá, dutá, kolénkatá. Pochvy listů jsou dlouhé, čepele ploché, 1,5 – 3 cm široké, až 50cm dlouhé, dlouze zašpičatělé, na rubu drsné a přitiskle chlupaté, jazýčky jsou nahrazeny víceřadým věnečkem bílých chlupů, nad nimiž je příčná tmavá páska. Květenství lata je hustá, fialově hnědá, často nahoře nící, na bázi větévek jsou stříbřité chloupky. Klásky jsou 3 – 7květé, dolní je samčí, s lysou stopkou. Plevy jsou kopinaté, výrazně kratší než dlouze zašpičatělé plochy. Plod je obilka. Kvete od června do září.
Symboly obce
Obecní znak
Ve zlatém štítě se zeleným kůlem vyrůstá ze sníženého zúženého modrého vlnitého břevna zlatý rákos obecný. Odůvodnění: Základem znaku je vertikální rozdělení na tři pole.V prostřední části na zeleném poli je symbolizována trsnatá rostlina, podle které je nejspíše obec pojmenována. Rostlina a obě krajová pole jsou okrově zlatá. Tato barva symbolizuje opuku, která je od pradávna základním stavebním materiálem tohoto kraje. Tato usazená hornina se v blízkosti i těžila. Dosud se láme v obci Hředle, kde jsou také nově pořádána sochařská sympozia. Starší zástavba (kostel, rodinné domky i stodoly) je v obci pouze z tohoto materiálu. Okrově zlatá má současně charakterizovat i dva hřbítky zvlněného terénu, mezi kterými obec leží – Kopanina jako nižší výběžek masivu Džbán a Barboru přecházející v Žalí. Zelená symbolizuje zemědělskou činnost, která byla vždy základem obživy zdejších obyvatel. Chmelnice už dávno vystřídala pole s obilovinami, řepkou a bramborami. Modré vlnité břevno symbolizuje Loděnický potok zvaný Kačák a na něm kaskádu rybníků i rezervaci.
Obecní prapor
List tvoří tři vodorovné pruhy – žlutý, zelený a žlutý v poměru 3: 5 : 3, poměr šířky k délce listu je 2 : 3. Odůvodnění: Prapor ponechává celou barevnou symboliku (žlutá jako symbol opuky a zelená jako symbol zemědělské činnosti, lesů i plošné rozdělení. Na rozdíl od znaku je zjednodušen tím, že v prostředním zeleném poli chybí trsnatá rostlina. To umožňuje věšet prapor vodorovně i svisle.
Pamětihodnosti
Kostel sv. Mikuláše
Kostel sv. Mikuláše byl původně gotickou stavbou a zasvěcen patrně sv. Václavu, což by mohl dokazovat záhadný nápis na kameni ve zdi kostela za kněžištěm. Ve druhé čtvrtině 18. stol. prošel chrám významnou barokní přestavbou podle návrhu architekta F. I. Prée. Stavba je jednolodní, sklenutá valenou klenbou s lunetami, čtvercový presbytář je plochostropý. Kostelní věž, zakončená cibulovitou bání, skrývá už jen jediný zvon ze čtyř – zvon Svaté Trojice z dílny rakovnického mistra Flemmika z roku 1607.
Pomník padlých hrdinů
Pomník 27 vojákům z obce padlým v 1. sv. válce byl odhalen 21.5.1923 u Lípy svobody, zasazené 3.11.1918. Autorem je kamenosochař Toupalík ze Mšece. Na pomník obětem války přibyla bílá mramorová deska se jmény padlých a umučených za 2. sv. války Škola ve vsi existovala již v r. 1776.
Škola
Nová škola byla postavena v roce 1826 (čp. 80) a další se staví až za války – zahájení výuky v září 1940. S ohledem na demografický pokles byla škola zrušena v roce 1978. Dům čp. 80 byl v roce 2002 zrekonstruován na obecní úřad.
Zajímavosti
Rybník Bucek
Rybník Bucek o rozloze 25,7 ha je druhý největší rybník v regionu. Na základě určení stáří památkově chráněných dubů můžeme stanovit stáří hráze nejméně na 400 let. Na Bucek navazuje kaskáda dalších rybníků na Kačáku pod lesy. Místo je vhodné k rekreaci – stanové a chatkové kempy, cykloturistika.
Chráněné území v Bahnách
Tato přírodní rezervace se nachází v katastrálním území Třtice v nivě Loděnického potoka za chatovou osadou pod Buckým rybníkem. Lokalita pozemků se nazývá V Bahnách. Je to místo, kde jsou přechodová rašeliniště s bohatou květenou a společenstva slatin. Majitel pozemku Ing. Ivan Kasalický nechal zpracovat projekt, podle kterého se realizovaly asanační práce v letech 1994 – 2003 na tomto území. Plán péče pro chráněné území vychází ze zákona ČR č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny a prováděcí vyhlášky č. 395/92 Sb. Monitoring provedený po předchozích asanačních zásazích potvrdil jejich význam pro vitalitu a rozšíření vzácných rostlin.
Chráněné stromy
Mezi chráněné objekty patří i dva stromy – duby letní, jejichž stáří se odhaduje na 400 let a svými kořeny zpevňují hráz Buckého rybníka. Duby zde byly tři, ale po jednom zbývá jen torzo kmene. Duby byly patrně vysazeny v době založení rybníka Bucek.
Externí odkazy
|
| Města a obce okresu Rakovník |
|---|
|
Bdín • Branov • Břežany • Čistá • Děkov • Drahouš • Hořesedly • Hořovičky • Hracholusky • Hřebečníky • Hředle • Hvozd • Chrášťany • Janov • Jesenice • Kalivody • Karlova Ves • Kněževes • Kolešov • Kolešovice • Kounov • Kozojedy • Krakov • Krakovec • Kroučová • Krty • Krupá • Krušovice • Křivoklát • Lašovice • Lišany • Lubná • Lužná • Malinová • Městečko • Milostín • Milý • Mšec • Mšecké Žehrovice • Mutějovice • Nesuchyně • Nezabudice • Nové Strašecí • Nový Dům • Olešná • Oráčov • Panoší Újezd • Pavlíkov • Petrovice • Pochvalov • Přerubenice • Příčina • Přílepy • Pšovlky • Pustověty • Račice • Rakovník • Roztoky • Ruda • Rynholec • Řeřichy • Řevničov • Senec • Senomaty • Skryje • Slabce • Smilovice • Srbeč • Svojetín • Sýkořice • Šanov • Šípy • Švihov • Třeboc • Třtice • Václavy • Velká Buková • Velká Chmelištná • Všesulov • Všetaty • Zavidov • Zbečno • Žďár |
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |