Ustašovci

Z Multimediaexpo.cz

Vlajka

Ustaša - Chorvatské revoluční hnutí bylo chorvatské ultranacionální, ke katolictví se hlásící a fašistické hnutí působící zejména v meziválečném období a v období druhé světové války.

Tato organizace byla založena v roce 1930 v Itálii[1] a jejím cílem bylo vytvořit samostatný chorvatský stát i za pomoci násilí; členové se mimo jiné uchylovali také k teroristickým praktikám. Ideově se snažili Ustašovci odkázat na politický program Ante Starčeviće a Strany práva z konce 19. století. To se také například projevilo tím, že když se hnutí dostalo v Chorvatsku k moci, začalo protežovat bosenské Muslimy. Zprvu získávali příznivce v zemích, kam se uchýlila chorvatská emigrace, především v Itálii, která tento režim podporovala, neboť si od něj slibovala rozvrat Jugoslávie. V takové situaci by byli schopní italští fašisté získat zpět území, kterých se museli po První světové válce zříci.

Praktiky Ustašovců dosahovali naprosto hrůzných rozměrů - neštítili se stahovat lidi z kůže, znásilňovat dívky před očima jejich matek, popravovat malé děti a ani vyřezávat lidem oči zaživa. Koncentrační tábor v Jasanovci byl i některými nacistickými důstojníky považován za hrůzné místo.[2] Moci se ustašovci chopili až v dubnu 1941, kdy celou Jugoslávii okupovalo Německo a Itálie. Chorvatsko vyhlásilo nezávislost a do čela Ustaše se postavil Ante Pavelić, který tak vytvořil jeden z nejkrvavějších loutkových režimů druhé světové války. V roce 1945 bylo Chorvatsko opět včleněno do Jugoslávie, Pavelić uprchl do exilu.

S Československem má spojitost zničení letounu na lince JAT 367 v roce 1972, které je Ustašovcům připisováno.

Poznámky

  1. MATKOVIĆ, Hrvoje. Povijest Jugoslavije. Záhřeb : PIP Pavičić, 2003. 444 s. ISBN 953-6308-46-0. Kapitola Oporba u vrijeme diktature, s. 181. (chorvatština) 
  2. Stránky o koncentračním táboře v Jasanovci a praktikách Ustašovců