a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!
Velká Lhota (Volfířov)
Z Multimediaexpo.cz
Velká Lhota je ves ležící v okrese Jindřichův Hradec, který je součástí Jihočeského kraje. Nachází se 9,5 kilometru severozápadně od města Dačice. Dříve samostatná obec je nyní součástí obce Volfířov, součástí je osada Poldovka. Nejbližší železniční stanice je ve Dačicích, převažuje zde české obyvatelstvo evangelického vyznání. V roce 1850 měla 311 obyvatel, katastr obce měl v roce 1900 výměru 388 ha. V současné době (2005) má 65 domů a 185 obyvatel.
Obsah |
Poloha
Vesnice leží na styku Jihlavských vrchů s Vyderskou pahorkatinou, u západního okraje Dačické sníženiny. Směrem k severu zasahují hranice katastru na vrch Hradisko 760 m n.m., na jihu zabírají severní část údolí Volfířovského potoka s přilehlou vyvýšeninou Vrch 643 m n.m. Vrcholová část Hradiska se vyznačuje plošinou, nad kterou vystupuje věžovitý skalní útvar, asi 7 metrů vysoký, tvořený horizontálně uloženými žulovými lavicemi. V sousedství je ještě několik několik nižších skalek. Vrch Hradisko je oblíbenou turistickou destinací jak místních obyvatel, tak i obyvatel okolních měst a obcí.
Název obce
Jméno Lhota znamenalo ves založenou zpravidla na půdě lesní a do jisté lhůty (podle počtu dohodnutých let) osvobozenou od placení feudálních a povinností, říkalo se: být na lhotě. Velká Lhota nesla původně název Rozseč, 1610 s určením za Řečicí, tedy směrem od střediska panství Telče, od roku 1678 již Velká Lhota.
Historie
Ves původně vznikla pod jménem Rozseč pod zalesněnou horskou skupinou Javořice-Hradisko vyloučením lesa. Nejdříve, od roku 1385, náležela ke zboží hradu Šternberka. Za husitských válek byl Šternberk pobořen, poté majetek přešel ve druhé polovině 15. století na telčské panství. Ves se od 17. století nazývala Velká Lhota, do roku 1849 byla Velká Lhota součástí panství Telč v Jihlavském kraji. Od roku 1868 byla přidělena pod pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích. Po osvobození v roce 1945 náležela pod Okresní národní výbor v Dačicích a v jeho rámci od roku 1949 pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Od roku 2003 spadá pod poveřený Městský úřad v Dačicích v samosprávném Jihočeském kraji.
Památky a pamětihodnosti
Dva kostely nynější Českobratrské církve evangelické, dříve starší pro věřící augšpurského vyznání novogotický z roku 1876 postaven na místě staršího kostela z roku 1783, mladší v historizujícím slohu dříve pro věřící helvetského vyznání. Klasicistní jednopatrová fara čp.37 z roku 1838.
Spolky
V obci působily: Sadařský spolek (1885), Nár.jednota pro jz Moravu (1886), Evangelický spolek (1920). Nyní: Sbor dobrovolných hasičů, Myslivecké sdružení, Český svaz žen. V obci má také své sídlo komorní pěvecký sbor Festivia Chorus sdružující zpěváky z pomezí Jihočeského kraje a Vysočiny.
Významní rodáci
- Ing. arch. RNDr. Bohumil Kozák (1885-1987), architekt, kreslíř
- Doc. PhDr. Gustav Skalský, DrSc. (1891-1956), historik, numismatik
Prameny
- kolektiv autorů: Dačicko Slavonicko Telčsko, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2005, ISBN 80-7275-059-3
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |