Vladimir Žirinovskij

Z Multimediaexpo.cz

Vladimir Volfovič Žirinovskij (* 27. dubna 1946, Alma-Ata, Sovětský svaz; dnes Almaty, Kazachstán) je ruský politik. který je považován za symbol ruského nacionalismu.[1] Je znám svými projevy na veřejnosti, v nichž slibuje snadné a bezbolestné změny ve společnosti.[2]

Obsah

Životopis

Žirinovskij se narodil do právnické rodiny.[1] Do dosažení své plnoletosti používal otcovo příjmení Ejdelštejn. Svého otce však poznal jen z matčina vyprávění. Když v polovině prvního desetiletí 21. století našel v Izraeli jeho hrob, dozvěděl se, že byl agronomem a obchodníkem s nábytkem.[2]

Roku 1970 absolvoval Institut asijských a afrických zemí na Moskevské státní univerzitě v oboru turecký jazyk a literatura. Během studií absolvoval roku 1969 roční stáž v Turecku. Tam byl podle některých údajů zatčen za šíření komunistických názorů.[2]

Ve studiích na téže moskevské vysoké škole dále pokračoval, když navštěvoval večerní právnickou školu. Vystudoval také Fakultu mezinárodních vztahů na Univerzitě marxismu-leninismu. Roku 1983 požádal o vystěhování do Izraele, avšak svůj plán nakonec neuskutečnil.[1]

Politická kariéra

Do politiky vstoupil roku 1988. O rok později založil Liberální demokratickou stranu Ruska a v březnu 1990 se stal předsedou této strany, jímž je dosud. Od roku 1993 je též poslance ruské Státní dumy.[1]

Několikrát se neúspěšně pokoušel kandidovat na ruského prezidenta, a to v letech 1991, 1996 a 2000. Vždy ale získal pouze mezi třemi až sedmi procenty hlasů.[1]

Kontroverze

Žirinovskij je znám svými populistickými a xenofobními výroky a také agresivním chováním vůči svým názorovým oponentům či žurnalistům.[1]

Několikrát se nevhodně vyjadřoval o Židech, o přistěhovalcích či o menšinách. Sympatizoval také s bývalým iráckým prezidentem Saddámem Husajnem.[1] Ačkoliv tvrdě kritizuje Spojené státy americké, rád se nechává přirovnávat k americkým činitelům. Řekl například:[2]

Jsem ruský Clinton, řekl jednou. - Mám stejné vzdělání a věk


Srovnáván bývá s s francouzským politikem Jeanem-Marie Le Penem. Podporoval také například Edwina Neuwirtha, což byl rakouský průmyslník a bývalý úředník Waffen-SS popírající používání plynových komor pro nacistické vyvražďování Židů během druhé světové války. Některými německými médii byl proto nazván „Ruský Hitler“.[2]

Rodina

Je ženatý s Galinou Lebeděvovou, která je kandidátkou biologických věd. Žirinovskij má také syna Igora Lebeděva, který je šéfem poslaneckého klubu Žirinovkého strany.[3]

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 NOVINKY.CZ. PROFIL: Vladimir Žirinovskij. Novinky.cz [online]. 2008-02-28 [cit. 2010-09-28]. Dostupné online.  
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 Vladimir Žirinovskij. Hlas Ruska [online]. 2010-07-05 [cit. 2010-09-28]. Dostupné online.  
  3. ČTK. Tetujte úplatkáře, navrhuje Žirinovskij. ČT24 [online]. 2010-07-19 [cit. 2010-09-28]. Dostupné online.