Saddám Husajn

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání
Saddám Husajn během svého procesu

Saddám Husajn Abd al-Madžíd at-Tikrítí, arabsky: صدام حسين عبدالمجيد التكريتي|S, (* 28. dubna 1937, Al Audja u Tikrítu, † 30. prosince 2006) byl iráckým prezidentem v letech 19792003.

Obsah

Dětství a dospívání Saddáma Husajna

Saddám Husajn se narodil v roce 1937 (podle některých zdrojů až v roce 1939). Jeho vlastní otec brzy umírá, matka Subha Tulfová se znovu vdává, bere si za manžela Hasana al Madžída. Se svým otčímem měl Saddám nedobré vztahy (říkalo se mu "lhář Hasan"), nějaký čas vyrůstal u svého strýce Chajrulláha Tulfy, který ho přivedl k myšlence arabského nacionalismu. Jeho nevlastní otec ho stále ponižoval. Obvykle ho trestal bitím klackem namočeným do asfaltu. Nedovolil Saddámovi, aby se vzdělával, a místo toho ho posílal, aby pro něj kradl. Školu začal navštěvovat až v poměrně pozdním věku, ale byl poměrně schopných studentem. Byl to spíše tichý, uzavřený chlapec se sklony k agresivitě, které u něj přetrvaly po celý život.

Jméno Saddám znamená "ten kdo vzdoruje". Když se Saddám narodil, Irák byl konstituční monarchie, které vládla cizí dynastie - rod Hášimovců. Ti pocházeli z Hidžázu v dnešní Saúdské Arábii.

Saddámova mladá léta a vstup do politiky

V roce 1947 Saddám opustil matku a nevlastního otce a vrátil se do Chajrlláhova domu v Tikrítu. Začal chodit do školy. Roku 1955, když Saddám vychodil základní školu, odjel se strýcem do Bagdádu, kde začal studovat na střední škole. Bylo mu tehdy osmnáct let. Počátkem roku 1957 vstoupil ve věku dvaceti let Saddám se do vysoké politiky dostal díky Arabské straně socialistické obrody Baas, v roce 1959 se podílel na neúspěšném atentátu na vůz iráckého prezidenta Abd al Karíma Kásima, atentát ztroskotal jeho vinou. Skupina mladých baasistů napadla Kásimův vůz, když se vracel domů z úřadu, a zblízka zahájili palbu. Saddám byl zraněn a o vlásek unikl smrti. Z nemocničního lůžka Kásim nařídil celostátní boj proti straně Baas.

Poté musel uprchnout do syrského exilu, kde navázal přátelské styky s vůdčí osobností baasistického hnutí Michelem Aflakem, poté se přesunul do Egypta, kde pod ochranou Násirova režimu studoval práva. V roce 1963 se podílel na úspěšném puči proti Kásimovi, který poprvé vynesl k moci stranu Baas. Baasisté však do konce roku 1963 přišli o moc vinou vnitřních rozbrojů, četní představitelé strany putovali do vězení, kam je uvrhl jejich dosavadní spojenec generál Árif. Za své krátké vlády se nechvalně proslavili represemi proti iráckým komunistům v Paláci zániku, na kterých se podílel pozdější šéf irácké bezpečnosti Saddám Husajn.

Saddám musel opustit Irák a roku 1960 odjel do Káhiry. Když mu bylo čtyřiadvacet let, absolvoval konečně v Káhiře střední školu. Během pobytu v Egyptě se Saddám rozhodl, že se ožení se svou sestřenicí Sadžídou Talfovou. Po třech letech v Egyptě se Saddám rozhodl, že se vrátí do Iráku. Krátce po jeho návratu roku 1963 se vzali. O rok později se narodilo jejich první dítě Udaj. Saddám ještě má jednoho syna Kusaje a tři dcery Raghdu, Rinu a Hálu.

Vláda

Saddám sehrál důležitou roli při převratu 17. července 1968, při kterém se strana Baas definitivně dostala k moci. Po převratu působil jako místopředseda Rady revolučního velení, žádné další funkce nezastával, avšak velel početnému bezpečnostnímu aparátu, který se stal oporou jeho osobní moci, a postupně se stal druhým mužem ve státě se značným vlivem na prezidenta Ahmada Hasana al-Bakra. Doba, kdy byl druhým mužem Iráku, představuje jeho nejlepší dobu v politice, za deset let se mu podařilo vybudovat z Iráku moderní stát s vyvinutým průmyslem a relativně vysokou životní úrovní. Byl dáván za vzor ostatním arabským státům. de facto vládl již před oficiálním jmenováním prezidentem po vynucené rezignaci svého předchůdce, generála Ahmada Hasana al-Bakra, 16. července 1979.

V době jeho prezidentství se kolem Saddáma v Iráku vyvinul silný kult osobnosti, takže se ve funkci udržel i přes íránsko-iráckou válku (19801988) a první válku v Zálivu (1991), které pro Iráčany znamenaly rapidní pokles životní úrovně. Proti Saddámovi povstali na jihu Iráku Šíté. Saddám však jejich povstání tvrdě potlačil. (viz:Masakr v Dudžajlu)

Pro mnoho však Arabů představoval hrdinu bojujícího proti Západu a podporujícího Palestince. V průběhu 90. let 20. století se v rámci propagandy dříve velmi sekulární politik výrazně přiklání k islámu.

6. listopadu 2000 schválil obchodování s íráckou ropou v eurech, později na tuto měnu převedl i fond programu „Ropa za jídlo“ (Oil for Food Program).

Přibližně od léta 2002 začali prezident USA, George W. Bush a další ze členů jeho administrativy o Hussajnovi mluvit jako o hrozbě, obviňovali jej ze spolupráce s Al-Kájdou, vyvíjení zbraní hromadného ničení a jeho vojenského jaderného programu.

Sesazení a poprava

V průběhu invaze do Iráku vedené v roce 2003 Spojenými státy byl Saddám zbaven moci a označen za válečného zločince; 13. prosince 2003 byl zajat a zodpovídal se za zločiny genocidy, vraždy a týrání civilistů, před soudem. Veškeré obvinění popíral, prohlašoval soud za zmanipulovaný ze strany USA. Saddám Husajn se u soudu hájil sám. Dne 5. listopadu 2006 byl shledán vinným a odsouzen k trestu smrti oběšením. Podle iráckého práva následovalo po udělení trestu smrti automaticky odvolání (v lhůtě třiceti dní), přičemž odvolací soud trest smrti 26. prosince 2006 potvrdil.

Rozsudek trestu smrti oběšením byl vykonán dne 30. prosince 2006 při východu Slunce okolo 6:00 hodin místního času (3:00 GMT, 4:00 SEČ). Údaje o přesném čase popravy se však rozcházejí. Dne 31. prosince byl pohřben v rodném Tikrítu.

Související články

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Saddám Husajn
Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Hlavní funkce
Navigace
Nástroje
Příspěvky a dary
Další informace