Zaječice (Bečov)

Z Multimediaexpo.cz

Zaječice (německy: Saidschitz) je osada, která je součástí obce Bečov v okrese Most v Ústeckém kraji. Nachází se v nadmořské výšce 231 metrů, asi 6,5 km jihovýchodně od města Mostu. Obcí protéká Zaječický potok, který se severozápadně od obce vlévá do říčky Srpiny.

Obsah 1 Minerální pramen 2 Kaple 3 Vývoj počtu obyvatel v obci 4 Reference 5 Literatura 6 Externí odkazy

Minerální pramen

Zaječice u Bečova proslavil minerální pramen, který byl znám již v 18. století a nachází se severozápadně od obce. Geolog a balneolog Franz Ambroz Reuss, který působil jako lékař v lázních Kyselka u Bíliny potvrdil léčebné účinky nejen bílinské minerálky, ale i zdejší hořké vody a zasloužil se o proslulost a široké využití minerálních pramenů. Zaječická voda svým složením patří mezi silně mineralizované minerální vody sírano-hořečnatého typu, je nažloutlá, bez pachu a má výraznou hořkou chuť. Voda má projímavé a zánětům zabraňující účinky a hodí se zvláště k déle trvajícímu užívání při chronické ochablosti střev a jiných potížích.^[1] Zdejší minerální voda patří do stejné kategorie jako Vincentka, Bílinská kyselka, Mlýnský pramen, Šaratice nebo Rudolfův pramen.^[2] V Zaječicích vznikla stáčírna, která začala prodávat minerálku pod jménem Zaječická hořká voda. Na počátku 20. století se z minerálního pramene získávala hořká Glauberova sůl, která se prodávala pod obchodním názvem Seidlické prášky. Po znárodnění Bílinských lázní a produkce minerálek se zdejší stáčírna stala pobočkou tamního národního podniku Bílinská kyselka, který zaječickou hořkou produkuje dodnes.

Kaple

Z pamětihodností se v obci nachází pouze kaple sv. Ferdinanda Kastilského. Byla postavena v letech 1767-1769 na náklady místního sedláka Mathiase Loose, který zbohatl na minerální vodě. Poškozená kaple je od roku 2007 v rekonstrukci a byla opatřena novou střechou.

Vývoj počtu obyvatel v obci

Počty obyvatel mezi lety 1850 až 1970 dle sčítání ^[3]

Rok	1850	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970
Počet obyvatel	101	106	144	134	122	148	159	170	116	120	98

V následujících letech jsou údaje souhrnné pro Bečov i s oběma osadami.

Reference

1. ↑ Chemická analýza Zaječické hořké vody
2. ↑ Státní zemědělská a potravinářská inspekce
3. ↑ Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850-1970, díl I/1, Praha 1977, s. 512-513

Literatura

• J. Sýkorová, Bečov 1327-2007, vydal OÚ Bečov 2007, s. 8-9

Externí odkazy

• Kaple v Zaječicích

Obec Bečov
Bečov • Milá • Zaječice

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii