Bílovice nad Svitavou

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 20. 8. 2023, 11:03

Bílovice nad Svitavou jsou obec v okrese Brno-venkov, rozkládající se severně od brněnské městské části Brno-Maloměřice a Obřany, s níž také sousedí. Obec se nachází na železniční trase z Brna do Svitav a protéká jí řeka Svitava, v jejíž blízkosti se na území katastru obce nacházejí četné chaty i místní léčebna dlouhodobě nemocných. V katastru obce se také nacházejí rozsáhlé lesy. Dominantu obce tvoří zdejší kostel sv. Cyrila a Metoděje. Svým charakterem, významem i počtem obyvatel odpovídají spíše menšímu městu než vesnici a tak nelze vyloučit, že budou v dohledné době povýšeny na město.

Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 3 044 obyvatel.
Ke dni 1. 1. 2023 zde žilo 3 781 obyvatel.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1542.

Obsah

1 O Bílovících a jejich historii a kultuře
2 Okolí obce
3 Panorama obce
4 Externí odkazy

O Bílovících a jejich historii a kultuře

Bílovice bývaly oblíbeným místem výletů obyvatel Brna již za první republiky. Chodívali pěšky od konečné stanice šaliny (tramvaje) z Obřan podél řeky Svitavy do Bílovic, případně i dále. Není divu, že zejména v období před druhou světovou válkou byly Bílovice oblíbeným letním sídlem a výletním místem řady českých umělců...

Často sem jezdíval a později zde i řadu let žil novinář a spisovatel Rudolf Těsnohlídek, autor půvabných příběhů o lišce Bystroušce. Trvale zde žil i básník Stanislav Kostka Neumann, jehož zdejší pobyt inspiroval k básnické sbírce Kniha lesů, vod a strání. Prázdniny v tichém údolí Svitavy pravidelně trávívali bratři Čapkové, v bývalém mlýně U Julinků býval častým hostem malíř Alois Kalvoda, do Randulovy vily jezdíval sochař Franta Úprka, do vily rodiny Poláčků zase malířka Zdeňka Braunerová. Bílovice dobře znali i básníci Jakub Deml, Viktor Dyk a František Gellner, spisovatelé Jiří Mahen a Marie Majerová, malíři a sochaři Otakar Kubín a Vincenc Makovský, herci Karel Höger a Oldřich Nový či hudební skladatel Leoš Janáček - ostatně Těsnohlídkovy Příhody lišky Bystroušky se staly libretem stejnojmenné Janáčkovy opery. I nyní do Bílovic směřují turisté a cykloturisté cíleně nebo je jen při projíždění upoutá malebně položená vesnice a krásná příroda.

Nejstarší doložené zprávy o obci jsou z roku 1419, ale soudě dle archeologických nálezů tu jistě osada existovala mnohem dřív. Podstatně mladší pamětihodností je pseudogotický kostel sv. Cyrila a Metoděje, postavený v letech 1908-1913. Přibližně ze stejného období pochází i řada romantických vil a secesních domů s četnými historizujícími prvky. Dále tu podél řeky Svitavy vede železnice z Brna do České Třebové a dále do Prahy, postavená v letech 1843-1848.

Okolí obce

Můžete se vypravit například podél řeky na pravěké hradiště Obřany, kolem myslivny lišky Bystroušky k Janáčkově studánce a dál do Těsnohlídkova údolí, k zřícenině Obřanského hradu či k vápencové skále Šumbera, opředené mnoha pověstmi. Pomník z vápencových balvanů připomíná, že zde bylo oblíbené místo básníka S. K. Neumanna. Západně od Bílovic nad Svitavou se nachází další zajímavá přírodní lokalita - Lesnická naučná stezka. Severně od Bílovic, na zalesněném ostrohu nad silnicí z Útěchova do Adamova, kdysi stával gotický hrad Ronov - dnes už zbyla jen malá zřícenina.

Panorama obce

Panorama obce (2006)

Externí odkazy

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Bílovice nad Svitavou

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Bílovice nad Svitavou

Města, městyse a obce okresu Brno-venkov
Babice nad Svitavou • Babice u Rosic • Běleč • Bílovice nad Svitavou • Biskoupky • Blažovice • Blučina • Borač • Borovník • Braníškov • Branišovice • Bratčice • Brumov • Březina (dříve okres Blansko) • Březina (dříve okres Tišnov) • Bukovice • Cvrčovice • Čebín • Černvír • Česká • Čučice • Deblín • Dolní Kounice • Dolní Loučky • Domašov • Doubravník • Drahonín • Drásov • Hajany • Heroltice • Hlína • Hluboké Dvory • Holasice • Horní Loučky • Hostěnice • Hradčany • Hrušovany u Brna • Hvozdec • Chudčice • Ivaň • Ivančice • Javůrek • Jinačovice • Jiříkovice • Kaly • Kanice • Katov • Ketkovice • Kobylnice • Kovalovice • Kratochvilka • Křižínkov • Kupařovice • Kuřim • Kuřimská Nová Ves • Kuřimské Jestřabí • Lažánky • Ledce • Lelekovice • Lesní Hluboké • Litostrov • Loděnice • Lomnice • Lomnička • Lubné • Lukovany • Malešovice • Malhostovice • Maršov • Medlov • Mělčany • Měnín • Modřice • Mokrá-Horákov • Moravany • Moravské Bránice • Moravské Knínice • Moutnice • Nebovidy • Nedvědice • Nelepeč-Žernůvka • Němčičky • Neslovice • Nesvačilka • Níhov • Nosislav • Nová Ves • Nové Bránice • Odrovice • Ochoz u Brna • Ochoz u Tišnova • Olší • Omice • Opatovice • Ořechov • Osiky • Oslavany • Ostopovice • Ostrovačice • Otmarov • Pasohlávky • Pernštejnské Jestřabí • Podolí • Pohořelice • Ponětovice • Popovice • Popůvky • Pozořice • Prace • Pravlov • Prštice • Předklášteří • Přibice • Příbram na Moravě • Přibyslavice • Přísnotice • Radostice • Rajhrad • Rajhradice • Rašov • Rebešovice • Rohozec • Rojetín • Rosice • Rozdrojovice • Rudka • Řícmanice • Říčany • Říčky • Řikonín • Senorady • Sentice • Silůvky • Sivice • Skalička • Skryje • Sobotovice • Sokolnice • Stanoviště • Strhaře • Střelice • Svatoslav • Synalov • Syrovice • Šerkovice • Šlapanice • Štěpánovice • Šumice • Telnice • Těšany • Tetčice • Tišnov • Tišnovská Nová Ves • Trboušany • Troskotovice • Troubsko • Tvarožná • Újezd u Brna • Újezd u Rosic • Újezd u Tišnova • Unín • Unkovice • Úsuší • Velatice • Veverská Bítýška • Veverské Knínice • Viničné Šumice • Vlasatice • Vohančice • Vojkovice • Vranov • Vranovice • Vratislávka • Všechovice • Vysoké Popovice • Zakřany • Zálesná Zhoř • Zastávka • Zbraslav • Zbýšov • Zhoř • Žabčice • Žatčany • Žďárec • Želešice • Železné • Židlochovice

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 30: / Řádka 30: @@
 | NUTS3 = CZ064
 | nad.výš = 236
-}}
+}}'''Bílovice nad Svitavou''' jsou [[obec]] v okrese [[Okres Brno-venkov|Brno-venkov]], rozkládající se severně od [[Brno|brněnské]] městské části [[Brno-Maloměřice a Obřany]], s níž také sousedí. Obec se nachází na [[železnice|železniční]] trase z Brna do [[Svitavy|Svitav]] a protéká jí řeka [[Svitava]], v jejíž blízkosti se na území [[katastrální území|katastru]] obce nacházejí četné chaty i místní léčebna dlouhodobě nemocných. V katastru obce se také nacházejí rozsáhlé lesy. Dominantu obce tvoří zdejší kostel sv. Cyrila a Metoděje. Svým charakterem, významem i počtem obyvatel odpovídají spíše menšímu [[město|městu]] než [[vesnice|vesnici]] a&nbsp;tak nelze vyloučit, že budou v dohledné době povýšeny na město.
-'''Bílovice nad Svitavou''' jsou [[obec]] v okrese [[Okres Brno-venkov|Brno-venkov]], rozkládající se severně od [[Brno|brněnské]] městské části [[Brno-Maloměřice a Obřany]], s níž také sousedí. Obec se nachází na [[železnice|železniční]] trase z Brna do [[Svitavy|Svitav]] a protéká jí řeka [[Svitava]], v jejíž blízkosti se na území [[katastrální území|katastru]] obce nacházejí četné chaty i místní léčebna dlouhodobě nemocných. V katastru obce se také nacházejí rozsáhlé lesy. Dominantu obce tvoří zdejší kostel sv. Cyrila a Metoděje. Svým charakterem, významem i počtem obyvatel ''(ke dni [[3. červenec|3. července]] [[2006]] měly 3044 obyvatel)'' odpovídají spíše menšímu [[město|městu]] než [[vesnice|vesnici]] a tak nelze vyloučit, že budou v dohledné době povýšeny na město.
+* Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 3 044 obyvatel.
+* Ke dni 1. 1. 2023 zde žilo '''3 781''' obyvatel.
 První písemná zmínka o obci pochází z roku 1542.
@@ Řádka 42: / Řádka 44: @@
 Nejstarší doložené zprávy o obci jsou z  roku 1419, ale soudě dle archeologických nálezů tu jistě osada existovala mnohem dřív. Podstatně mladší pamětihodností je pseudogotický [[Kostel svatého Cyrila a Metoděje (Bílovice nad Svitavou)|kostel sv. Cyrila a Metoděje]], postavený v letech 1908-1913. Přibližně ze stejného období pochází i řada romantických vil a secesních domů s četnými historizujícími prvky. Dále tu podél řeky Svitavy vede železnice z [[Brno|Brna]] do [[Česká Třebová|České Třebové]] a dále do [[Praha|Prahy]], postavená v letech 1843-1848.
-;Co nabízejí Bílovice nad Svitavou dnešním výletníkům?
+== Okolí obce ==
 Můžete se vypravit například podél řeky na pravěké hradiště Obřany, kolem myslivny lišky Bystroušky k Janáčkově studánce a dál do Těsnohlídkova údolí, k zřícenině [[Obřany (hrad)|Obřanského hradu]] či k vápencové skále Šumbera, opředené mnoha pověstmi. Pomník z vápencových balvanů připomíná, že zde bylo oblíbené místo básníka [[Stanislav Kostka Neumann|S. K. Neumanna]]. Západně od Bílovic nad Svitavou se nachází další zajímavá přírodní lokalita - Lesnická naučná stezka. Severně od Bílovic, na zalesněném ostrohu nad silnicí z [[Brno-Útěchov|Útěchova]] do [[Adamov (okres Blansko)|Adamova]], kdysi stával gotický [[Ronov (hrad u Adamova)|hrad Ronov]] - dnes už zbyla jen malá zřícenina.
 == Panorama obce ==
-<div style="height: 244px; width: 95%; overflow: auto; padding: 3px;text-align: left; border:solid 1px;" >
+{{Panorama1
-<center>[[Soubor:Panorama Bílovic nad Svitavou.jpg|1400px|Panoráma obce]]</center>
+|Fotovyska=241
-</div>
+|Sirkaobrazku=1400
-<center>'''Panoráma obce (2006)'''</center>
+|Nazevfoto=Panorama Bílovic nad Svitavou.jpg
+|Popisek1=Panorama obce
+|Popisek2=Panorama obce (2006)}}
 == Externí odkazy ==
@@ Řádka 59: / Řádka 63: @@
-{{commonscat|Bílovice nad Svitavou}}{{Okres Brno-venkov}}{{Článek z Wikipedie}}
+{{Flickr|Bílovice+nad+Svitavou}}{{commonscat|Bílovice nad Svitavou}}{{Okres Brno-venkov}}{{Článek z Wikipedie}}
+[[Kategorie:Bílovice nad Svitavou| ]]
 [[Kategorie:Vesnice okresu Brno-venkov]]
+[[Kategorie:Obce v okrese Brno-venkov]]
+[[Kategorie:Mikroregion Časnýř]]
 [[Kategorie:Panoramatické články Multimediaexpo.cz]]