Brno

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání


Brno (německy Brünn, latinsky Bruna) je počtem obyvatel i rozlohou druhé největší městoČeské republice, největší a historické hlavní město Moravy. Je správním střediskem Jihomoravského kraje, v jehož centrální části tvoří samostatný okres Brno-město. K trvalému pobytu je zde přihlášeno celkem 404 203 obyvatel,[1] širší metropolitní oblast čítala v roce 2004 (podle Eurostatu) 728 101 obyvatel.[2] Brno leží na soutoku řek Svratky a Svitavy, ze tří stran je chráněno kopci, na jihu pak začínají nížiny Dyjskosvrateckého úvalu. Značná část jeho území (6379 hektarů, 28 %) je pokryta lesy. Nejvyšším bodem je Kopeček. Průměrná roční teplota dosahuje 9,4 °C, roční srážky 505 mm.

Brno je významným administrativním střediskem, centrem české justice, sídlem orgánů s celostátní kontrolní působností a dalších důležitých institucí. Je rovněž centrem vzdělání s 26 fakultami jedenácti univerzit a vysokých škol. Ve městě sídlí biskupství brněnské diecéze. Od roku 1998 zde stojí první česká mešita. V Brně je zákonem zřízeno studio Českého rozhlasu (první vysílání rozhlasu 1924) a České televize (vzniklo 1961 v rámci Československé televize).

K nejvýznamnějším dominantám města patří hrad Špilberk a Katedrála svatého Petra a Pavla (známá spíše jako Petrov). Druhým dochovaným hradem na území Brna je Hrad Veveří tyčící se nad brněnskou přehradou. Severovýchodně od městského jádra, tvořené původním Městem Brnem a vyhlášené městskou památkovou rezervací, leží stavební památka vila Tugendhat od architekta Ludwiga Miese van der Roheho, zapsaná mezi Světové dědictví UNESCO. K turistickým lákadlům patří také začátek chráněné krajinné oblasti Moravský kras.

Obsah

Historie

Související informace můžete najít také v článku: Vývoj názvu města Brna a Dějiny Brna
Příjezd němců do Brna za 2. sv. války

První nálezy pozůstatků v brněnské oblasti jsou přibližně z paleolitu, tyto byly nalezeny v oblasti Stránské skály, první doložené slovanské osídlení je z doby kolem 5. až 7. století. První zmínky o Brně jsou v Kosmově kronice již roku 1091, roku 1243 byla městu udělena práva městská a v roce 1292 bylo uděleno právo volit rychtáře. O padesát let později se město stává významným moravským městem, stává se totiž trvalým sídlem moravských markrabat, zasedá zde zemský soud a byl zde postaven hrad Špilberk.

V 15. století bylo město obléháno hustity, zůstalo baštou katolictví a v roce 1641 se stalo hlavním městem Moravy, byly sem přemístěny Zemské desky a trvalé vyřešení sporů náleží až Josefu II., který v roce 1782 přiznal nárok na označení Brna hlavním městem Brnu trvale. Mezitím, v roce 1645, bylo Brno obléháno švédskými vojsky (generál Torstenson).

Snaha o osamostatnění Dolních Heršpic a Přízřenic

V říjnu 2010 má ve čtvrtích Dolní Heršpice a Přízřenice proběhnout referendum [3] o jejich odtržení od Brna a vytvoření nové obce Dolní Heršpice-Přízřenice k 1. lednu 2012. Obyvatelé obou čtvrtí jsou nejen nespokojeni s tím, jak městská část Brno-jih na jejich území pečuje například o kanalizaci a chodníky, ale především se postavili proti plánované výstavbě nového bytového komplexu pro 2000 obyvatel, který by podle jejich mínění narušil vesnický vzhled jejich čtvrtí, a založili občanské sdružení Samostatný jih [4]. Od roku 1990 se jedná o první vážnou snahu o osamostatnění některých částí Brna, a v případě prosazení by se jednalo o vůbec první osamostatnění některé části Brna za celou jeho historii.

Kultura

Divadla

Janáčkovo divadlo v Brně

Divadelní tradice v Brně má mít kořeny až do roku 1767, kdy se měla v Brně odehrát první profesionální divadelní hra, nicméně první kamenná budova divadla byla postavena až v roce 1884. Toto divadlo se nazývalo Městské a hrálo pouze německy, již tři roky předtím však získalo Družstvo českého národního divadla v Brně koncesi k divadelnímu hraní, provizorní budova byla otevřena na Veveří, tato sloužila až do roku 1952, kdy byla stržena. Velký zlom na divadelních scénách v Brně způsobil vznik republiky v roce 1918, českému Národnímu divadlu připadly budovy divadla německého, byly to budovy Reduta na Zelném trhu a tehdejší divadlo Na hradbách (nynější Mahenovo divadlo, postaveno již v roce 1882, německé do roku 1918). Nynější další scéna Národního divadla Brno, Janáčkovo divadlo, byla dostavena až v roce 1965, soutěže o jeho návrh v parku na Kolišti ovšem probíhaly celkem sedmkrát od roku 1910 do roku 1958. Mezi lety 1971 a 1978 byla provedena rekonstrukce starého Mahenova divadla a v této době se činoherní hry odehrávaly na brněnském výstavišti.

Dalším brněnským divadlem je Městské divadlo Brno, jeho historie sahá do roku 1945, kdy byla založena druhá činoherní scéna v Brně, první sídlo měla v Novém domově na Falkenšterjnerově ulici, posléze toto divadlo bylo přejmenováno na Divadlo bratří Mrštíků a sloučeno s divadlem Julia Fučíka, v roce 1965 bylo přestěhováno do prostor domu v Lidické ulici, kde sídlí Městské divadlo dodnes.

Dále v Brně působí divadlo Husa na provázku, HaDivadlo. Divadlo Husa na provázku vzniklo v roce 1967 pod vedením Bořivoje Srby a HaDivadlo bylo založeno v roce 1974 v Prostějově, tyto divadla byly později připojeny k tehdejšímu Státnímu divadlu Brno (nynější MdB). Herci divadla Husa na provázku hráli své hry v Procházkově síni v Domě umění města Brna a HaDivadlo v kulturním středisku na Šelepově ulici, v roce 1992 se divadla osamostatnily a získali pro svoje hry prostory na Zelném trhu. Nyní pracují spolu s divadlem U stolu v organizaci Centrum experimentálního divadla. Dalšími divadly jsou autorské Divadlo Bolka Polívky, loutkové divadlo Radost založené v roce 1949, Divadlo Polárka fungující na profesionální bázi od roku 1999, G Studio, Divadlo v 7 a půl - Kabinet múz, či nové Divadlo Vaňkovka pro děti.[5]

Kina

Interiér Velkého Špalíčku


Do 90. let 20. století v Brně fungovalo několik desítek kin. Během 90. let zanikla kina Jadran, Jalta, Kinokavárna Boby, Kinokavárna Rio, Premiéra Club, Slavia a Světozor.[6] Po otevření multikina společnosti Ster Century v nákupním centru Olympia v nedalekých Modřicích v roce 1999 vznikla zbývajícím kinům technicky lépe vybavená konkurence, tato konkurence ještě narostla roku 2001 vznikem dalšího kina s více promítacími sály Velký Špalíček v centru. Tato situace vedla k uzavření[7] kin Alfa, Beseda, Kapitol, Morava, Svratka a Svět. Z původních menších kin tak zůstaly kina Art, Scala a Lucerna, kina Art a Scala jsou ve správě Brněnského kulturního centra a kino Lucerna na Veveří je v soukromém vlastnictví.

Umělecké galerie

Budova Uměleckoprůmyslového muzea patřící k Moravské galerii

Největší uměleckou galerií v Brně je Moravská galerie, jež se zabývá uměním v celé jeho šíři a jejíž tradice sahá až do roku 1818, kdy bylo založeno Františkovo muzeum, v roce 1829 vznikl umělecký spolek, jenž nakupoval první umělecká díla pro tuto galerii. Budovy MG byly postaveny až po roce 1923. Této galerii patří i Pražákův palác, sbírky v Uměleckoprůmyslovém muzeu, Místodržitelském paláci a také tato galerie vlastní vilu Dušana S. Jurkoviče v Žabovřeskách. Také spolu s vídeňským muzeem užitého umění vlastní a spravuje Rodný dům Josefa Hoffmanna v Brtnici u Jihlavy a od roku 1963 pořádá Mezinárodní bienále grafického designu. V prostorách MG se nachází sbírky obrazů (mimo jiné i obrazy Rubense), sbírky rukopisů a dávných děl, sbírky moderního a současného umění (např. Jan Zrzavý), sbírky užitého umění (např. Dušan Jurkovič), sbírky grafického designu (např. Aleš Najbrt, Alfons Mucha), sbírku fotografií (např. Josef Sudek), sbírku uměleckých děl pro nevidomé a slabozraké a sbírku bibliofilií a uměleckých knižních vazeb. Moravská galerie je spojena se jmény jako František Franc, Dagmar Halasová, Vlasta Kratinová, Albert Kutal a August Prokop.

Dalšími galeriemi v Brně jsou Dům umění města Brna, jehož součástí je i Galerie G99. V DUMB jsou pořádány výstavy tzv. mladého umění a tato instituce spolupořádá Cenu Jindřicha Chalupeckého pro umělce mladší než 35 let. Budova DUMB se nachází na Malinovského náměstí a byla po 2. sv. válce přestavěna do současné podoby Bohuslavem Fuchsem, již od dostavění roku 1910 sloužila pro umění, prve jako německý Künstlerhaus (dům umění) a později jako výstavní sál mladých.

K dalším centrům výtvarného umění patří galerie Brněnského kulturního centra (Galerie mladých, Galerie kabinet, Galerie U dobrého pastýře), Wannieck Gallery v areálu zrekonstruované Vaňkovky pod patronátem Richarda Adama[8] a letohrádek Mitrovských, místo konání výstav, doprovodných akcí k veletrhům a společenských akcí.

Muzea a knihovny

Muzejní noc v Technickém muzeu v Brně

Nejvýznamnějším a nejstarším muzeem v Brně je Moravské zemské muzeum, toto muzeum mělo být založeno Hospodářskou společností pro povznesení orby, přírodovědy a vlastivědy v roce 1817, kdy byl Biskupský dvůr na Zelném trhu převeden církví na tuto společnost, první instalace byly provedeny až v roce 1828. Po roce 1880 bylo přistavěno tzv. d’Elvertovo křídlo, které uzavřelo dvůr z jižní strany, v roce 1908 byl zakoupen i sousední Dietrichsteinský palác a muzeum bylo rekonstruováno a během 1. sv. války uzavřeno. Znovuotevřeno bylo až v roce 1923, muzeum fungovalo až do roku 1944 kdy bylo opět uzavřeno. Po roce 1948 bylo muzeum postátněno a byla provedena rekonstrukce, při níž byly objeveny části středověkých budov, v roce 1968 proběhly velkolepé oslavy 150 let muzea. Později byly přikoupeny a rekonstruovány budovy Mendelianum, Palác šlechtičen, či pavilon Anthropos. [9]

Ve městě dále sídlí Muzeum města Brna, Technické muzeum v Brně založené v roce 1961, Muzeum romské kultury, Muzeum českého a slovenského exilu 20. století a Mendelovo muzeum (jedná se o první celouniverzitní muzeum v ČR propagující velikána světové vědy G. J. Mendela). V Brně sídlí Moravská zemská knihovna a městská veřejná knihovna Jiřího Mahena v Brně s řadou poboček.

Národní a mezinárodní festivaly

Ohňostroj na Brněnské přehradě při Ignis Brunensis (2007)

V Brně se pořádá festival zábavy Brno - město uprostřed Evropy, jehož součástí je i přehlídka a možnost jízdy starými dopravními prostředky Dopravní nostalgie, Zábava pod hradbami hradu Špilberk s koncertem brněnské filharmonie, lidová hradní slavnost na témže hradu. Součástí tohoto festivalu je i mezinárodní soutěžní přehlídka ohňostrojů Ignis Brunensis. Jedná se o největší soutěžní show ohňostrojů ve střední Evropě. Od června do září probíhá v centru města Brněnské kulturní léto, jehož součástí je i divadelní festival Brněnské shakespearovské hry; ukončují je folklorní Brněnské lidové slavnosti. V srpnu se každý rok konají Dny Brna – oslavy úspěšné obrany města před Švédy r. 1645. Součástí jsou i rekonstrukce dobových bitevních scén. Od roku 2001 se každoročně koná svátek balonového létání Baloon Jam.

V Brně se konají dva výroční festivaly symfonické hudby – Mezinárodní hudební festival Brno, známý pod tímto jménem již od roku 1965, a Mezinárodní hudební festival Špilberk pod širým nebem. Multižánrový hudební festival Semtex Culture se věnuje populární hudbě mládeže a Alternativa Brno experimentální hudbě. Do roku 1989 se v Mariánském údolí konaly Mírové slavnosti. Častým konáním hudebních i jiných produkcí jsou hala Rondo či Náměstí svobody v brněnském centru.

V Brně se také koná mezinárodní filmový festival Cinema Mundi. Jedná se o přehlídku filmů z celého světa, které se ucházejí či ucházely o Oscara. Od roku 2000 zde probíhá filmový festival s gay a lesbickou tématikou Mezipatra (původně Duha nad Brnem).

Sport

Západní tribuna uzavřeného stadionu Za Lužánkami

V Brně je několik sportovních klubů, které hrají nejvyšší ligu daného sportu, mezi jinými to jsou 1. FC Brno hrající nyní na městském fotbalovém stadionu Srbská, tým ledního hokeje Kometa Brno nyní hrající v Hale Rondo, basketbalové týmy Basketball Brno (muži) a BK Frisco SIKA Brno (ženy) hrající v hale Rosnička v Žabovřeskách, baseballové týmy SK Draci Brno a Hroši Brno, volejbalové týmy mužů (Volejbal Brno) a žen (VK KP Brno) a další.

Ve městě se také nachází několik sportovišť, nachází se zde několik veřejných i neveřejných fotbalových hřišť, hokejová hala Rondo, další uzavřená kluziště, několik baseballových stadionů a tělocvičen. Dříve nedaleko parku Lužánky stál Hokejový stadion Za Lužánkami, který byl v roce 2009 zbořen, v sousedství se nachází i fotbalový stadion Za Lužánkami, na tomto se hrálo do roku 2001, později byl z důvodu špatného stavu konstrukce zrušen a hraje se nyní na městském fotbalovém stadionu na Srbské ulici.

Brněnské pověsti

Podrobnější informace naleznete v článku: Brněnské pověsti.

Historie Brna je opředena i mnohými pověstmi, traduje se pověst o brněnském draku, který se v Brně kdysi ocitl a nyní visí vycpaný na brněnské radnici či existuje pověst o loukoťovém kole pověšeném na portálu téže budovy brněnské radnice. Také se v Brně na Petrově zvoní poledne již v 11 hodin, toto je na památku falešného vítězství nad Švédy v roce 1645.

Demografie

Populační růst v Brně

K 18.9.2009 mělo Brno 404 381 obyvatel.[10] Největší přírůstek zažilo obyvatelstvo Brna v období let 1850–1919 (za průmyslové revoluce), především připojením okolních obcí; do roku 1940 pak počet obyvatel stagnoval, a od 50. let 20. století opět rostl. Mírný pokles po roce 1989 kopíruje trend velkých měst v celé republice vlivem tzv. suburbanizace: Lidé se stěhují za administrativní hranice města, kde však nadále pracují a využívají služby. Statisticky tak v Brně lidí ubývá, fakticky jejich počet roste, což indikuje rostoucí počet obyvatel okresu Brno–venkov, zvláště v prstenci obcí sousedících s Brnem.

Vývoj počtu obyvatel mezi lety 1389 a 2000
1389 1645 1850 1900 1919 1925 1937 1940 1950 1970 1990 2000
8 400 4 500 49 460 138 000 221 545 242 401 289 326 238 204 284 670 335 701 391 979 383 034

Významní rodáci a osobnosti spjaté s Brnem

Podrobnější informace naleznete v článku: Seznam slavných rodáků a obyvatel Brna.

S Brnem je vedle mnoha významných Čechů spjata i řada světových osobností vědy a kultury. Narodili se a působili zde např. Němci fyzik Ernst Mach, logik Kurt Gödel nebo genetik Gregor Mendel, po němž je pojmenována Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně.

Doprava

Tramvajová doprava je dnes páteří brněnské MHD. Na obrázku je vidět soudobá a historická tramvaj.
Podrobnější informace naleznete v článku: Doprava v Brně.
Mezinárodní letiště Brno - Tuřany je se svými pravidelnými i charterovými lety druhým největším letištěm v ČR.[11]

Brno je důležitá dopravní křižovatka.

Městská hromadná doprava v Brně tvoří poměrně rozsáhlý systém sestávající ze 13 linek tramvají, 13 linek trolejbusů (tvořící největší síť trolejbusové dopravy v České republice) a necelých 40 denních a 11 nočních linek městských autobusů.[12] Šaliny, jak zdejší běžně nazývají tramvaje, mají v Brně dlouhou tradici, poprvé vyjely do ulic města již roku 1869, tedy jako první na území dnešní České republiky.[13] Místní MHD je zapojena do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje a přímo dopravně napojuje také některé příměstské obce. Jejím hlavním provozovatelem je Dopravní podnik města Brna, který také provozuje rekreační lodní dopravu na Brněnské přehradě a pro zájemce turistický minibus poskytující krátkou prohlídku Brna.[14] Kvůli místy přetíženým tramvajím se plánuje také vybudování podpovrchové dráhy typu S-Bahn.[15][16][17]

Železniční doprava zahájila v Brně provoz roku 1839 díky trati Brno – Vídeň, což byla první železniční trať s parním provozem na území dnešní České republiky. Nyní je Brno železničním uzlem nadregionálního významu, pro osobní dopravu zde slouží devět železničních stanic a zastávek. Dnes plně vytížené hlavní nádraží, které je mimo jiné centrálním uzlem regionální vlakové dopravy, denně využije 50 tisíc pasažérů a projede jím okolo 500 vlaků.[18] Stávající hlavní nádraží je zastaralé a kapacitně nevyhovující, stavba nového nádraží byla ale několikrát z různých důvodů odložena.[18]

Silniční doprava dělá Brno mezinárodní křižovatkou dálnic. Jižním okrajem města vedou dvě dálnice, D1Prahy přes Brno do Ostravy a dále do Polska (ve výstavbě) a D2 do Bratislavy, kousek za hranicemi Brna začíná rychlostní silnice R52 směrem na Vídeň, dále je plánována rychlostní silnice R43 severním směrem na Svitavy.[19] Brnem také prochází evropské mezinárodní silnice E50, E65, E461 a E462. Ve městě je postupně budován Velký městský okruh, bylo zde postaveno několik silničních tunelů (Pisárecký, Husovický, Hlinky a Královopolský), další tunely jsou plánovány.[20] Také kvůli zvýšenému náporu individuální dopravy město delší dobu usiluje o budování parkovacích domů a podzemních parkovacích stání, tato snaha se ale zatím ne vždy setkává s uspokojivým úspěchem.[21]

Leteckou dopravu umožňují dvě fungující letiště, jedním je mezinárodní veřejné letiště Tuřany. Osobní doprava na tomto letišti zažívá v posledních letech velký nárůst, létají odtud pravidelné linky například do Londýna, Milána, Říma a dalších měst,[22] letiště je mimo jiné také jednou ze dvou základen letecké služby Policie ČR.[23] Druhým je malé vnitrostátní letiště Medlánky sloužící především rekreačním aktivitám, jako jsou lety balónem, lety kluzáků či pilotáž leteckých RC modelů.[24][25][26]

Cyklistika je ve městě rozšířená také díky nížinnému charakteru krajiny, stávající cyklostezky v roce 2011 měřily celkově přibližně 38 km,[27] cyklostezky či dráhy pro bruslaře na kolečkových bruslích jsou dále postupně rozšiřovány. Z Brna vede také zhruba 130 km dlouhá cyklostezka do jednoho z jeho partnerských měst, Vídně.[28] Městem prochází i několik turistickým stezek KČT.


Panorama města 360
Panoramatický pohled na přibližně jihozápadní čtvrtinu města (stav 2011)


Hospodářství

Mezi nejznámější firmy brněnské historie patří strojírny Zetor (světoznámý výrobce traktorů), Zbrojovka Brno (mj. výrobce pušek), Královopolská (významná strojírna v Králově Poli), 1. Brněnská strojírna a další. V 19. století Brno díky vysoce rozvinutému textilnímu průmyslu získalo přezdívku rakouský resp. moravský Manchester.

Společnost Veletrhy Brno (dříve Brněnské veletrhy a výstavy) vlastní světově proslulé Brněnské výstaviště, na němž se každoročně pořádá řada výstav a veletrhů s mezinárodní účastí. Mezi hlavní události patří Autosalon, Mezinárodní strojírenský veletrh, Go-Regiontour a další. Dříve mezi hlavní akce patřil i veletrh moderní počítačové a komunikační techniky Invex. K dalším významným projektům patří Český technologický park, společný projekt britské firmy B&O a města.

Porevoluční doba přinesla krach většiny tradičních firem, některé byly restrukturalizovány. Brno se přeorientovalo na lehký průmysl, logistiku a služby, v současnosti v těchto odvětvích zažívá nebývalý rozvoj. Výrobní závody se soustředí především do nových průmyslových zón v Brně a okolí (Černovická terasa, Modřice, Šlapanice…), díky neutuchajícímu zájmu investorů se v okolí letiště Tuřany připravuje největší průmyslová zóna v zemi.

Především podél ulic Heršpická a Vídeňská na jihu Brna také roste mnoho velkých administrativních center (Spielberk Office Centre, Brno Business Park, Axis Office Park, Vienna Point Brno…). Po roce 2000 v Brně otevřely svoje pracoviště zahraniční technologické firmy jako IBM, Honeywell nebo Cisco Systems.

Prodejní síť

V Brně se nachází množství obchodních center, např.:

Pro občany Brna i okolí je významné nákupní a zábavní centrum Olympia, které se však nachází již na území sousedního města Modřice.

V Brně mají své obchodní domy a prodejny například řetězce Globus, Tesco, Interspar, Kaufland, Albert, Lidl, Billa (dříve i Delvita), Penny Market (dřívei Plus-Discount), DATART, Electro World, Baumax, Bauhaus, Hornbach, Kenvelo, Newyorker, OKAY, Timeout, Brněnka, Elektro Spáčil.

Správa a členění města

Brno je územně členěné statutární městomagistrátem a primátorem, spravované podle statutu města Brna. Vedle zastupitelstva a rady je orgánem města i sněm starostů, jehož členy jsou starostové jednotlivých brněnských městských částí a primátor města Brna.

Brno je obec s rozšířenou působností pouze pro vlastní území. Pro účely senátních voleb je území Brna rozděleno mezi volební obvody 55, 58, 59 a 60.

Městské části

Podrobnější informace naleznete v článku: Členění Brna

Správní členění Brna prošlo dramatickým a dlouhým vývojem, zvláště pak po roce 1945. Od podzimu 1990 se Brno člení na 29 samosprávných městských částí. Každá z nich má vlastní volené zastupitelstvo, radu a starostu, znak a vlajku. Za pomlčkou jsou uvedena jednotlivá katastrální území, pokud nejsou s MČ totožná:

Úřady a instituce

Budova Nejvyššího soudu na Burešově ulici

Brno je hlavním městem soudní moci České republiky, která je tím i geograficky oddělena od moci výkonné a zákonodárné. Sídlí v něm

Mezi další celostátní orgány sídlící v Brně patří:

dále profesní komory:

V budoucnu v Brně vznikne největší a jediné americko-evropské zdravotnické centrum klinické medicíny v Česku a v Evropě, tzv. ICRC.

Vazební věznice Brno - věznice pro výkon vazby mužů, žen i mladistvých.

Turismus

Turismus zaznamenává v Brně od 90. let velký rozmach. Město je výchozí turistickou destinací za poznáním přírodních a kulturních zajímavostí jižní Moravy. Na severovýchodě území Brna začíná chráněná krajinná oblast Moravský kras a na jih se rozprostírají vinice s vinnými sklípky. Město je obklopeno zachovalými smíšenými lesy, které nabízejí mnoho příležitostí pro turistiku a cykloturistiku. Roku 2006 navštívilo brněnská informační centra přes 205 tisíc turistů, z toho 83 tisíc cizinců. Nejvíce město navštěvují Rusové, Poláci a Italové, v jarním období Němci, Rakušané, Španělé a turisté z Asie a USA.[29]

Ubytování v Brně jistí nespočet hotelů a penzionů. Nejznámější a luxusní hotely: Holliday Inn 5*, Grand Hotel Brno 4*, Comsa Palace Brno 4*, Royal Ricc 4*, Hotel International 4*, Hotel Continental 4*, Hotel Voroněž *4 Hotel Slavia 3* a další.

Partnerská města

Rok podepsání partnerské dohody nebo memoranda o spolupráci je uveden jako poslední.[30]

  1. Flag of the United States.png Dallas, USA, 1991
  2. Flag of Ukraine.png Charkov, Ukrajina, 2007
  3. Flag of Lithuania.png Kaunas, Litva, 1994
  4. Flag of the United Kingdom.png Leeds, Spojené království, 2003
  5. Flag of Germany.png Lipsko, Německo, 1973
  6. Flag of Poland.png Poznaň, Polsko, 1966
  7. Flag of France.png Rennes, Francie, 1965
  8. Flag of Austria.png Sankt Pölten, Rakousko, 1991
  9. Flag of Germany.png Stuttgart, Německo, 1989
  10. Flag of the Netherlands.png Utrecht, Nizozemsko, 1993
  11. Flag of Austria.png Vídeň, Rakousko, 1998
  12. Flag of Russia.png Voroněž, Rusko, 1967

Konzuláty v Brně

Ukrajinský konzulát v Masarykově čtvrti
  1. Flag of Russia.png Generální konzulát Ruské federace
  2. Flag of Slovakia.png Honorární konzulát Slovenské republiky
  3. Flag of Angola.png Honorární konzulát Angolské republiky
  4. Flag of Ecuador.png Honorární konzulát Republiky Ekvádor
  5. Flag of Kazakhstan.png Honorární konzulát Republiky Kazachstán
  6. Flag of Lithuania.png Honorární konzulát Litevské republiky
  7. Flag of Poland.png Honorární konzulát Polské republiky
  8. Flag of Austria.png Honorární konzulát Rakouské republiky
  9. Flag of Ukraine.png Honorární konzulát Ukrajinské republiky
  10. Flag of Italy.png Honorární konzulát Italské republiky

Do roku 2015 jsou naplánovány konzuláty Chorvatska a Německa.

Významná místa v Brně

Pohled na Špilberk, v popředí kostel Sv. Michala


Školství

Vysoké školy

Nový kampus Masarykovy univerzity

Veřejné a státní vysoké školy

Soukromé vysoké školy

Církve

Brno je sídlem církevních institucí:

Podrobnosti o konkrétních kostelích obsahuje Seznam církevních staveb v Brně.

Nejvyšší budovy

Hotel Continental
Název Umístění Výška v metrech Počet nadzemních podlaží Rok dokončení
Kostel svatého Jakuba Jakubské náměstí 92 - 1592
Katedrála svatého Petra a Pavla Petrov 84 - 1909
Fakulta strojního inženýrství VUT Technická 2 74 19 1985
Administrativní budovy Šumavská 70 19 1979
Nemocnice Bohunice Jihlavská 20 69 19
M-Palác Heršpická 5 60 16 1997
Eden[32] Purkyňova 3030 54 16 2008
Hotel Continental Kounicova 6 53 15

Literatura

  • DŘÍMAL, Jaroslav; PEŠA, Václav, et al. Dějiny města Brna I + II. Brno : Blok, 1969.
  • KLENOVSKÝ, Jakub. Brno židovské: historie a památky židovského osídlení města Brna. Brno : ERA, 2002. ISBN 80-86517-44-6.
  • KUČA, Karel. Brno – vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Praha : Baset, 2000. 644 s. ISBN 80-86223-11-6.
  • KUČA, Karel. Památky Brna. Brno : Národní výbor města Brna, 1989.

Reference

  1. Adresy v České republice: Obec Brno
  2. Urban Audit: City Profiles - Brno (anglicky)
  3. ČT24.cz – Obyvatelé Přízřenic a Dolních Heršpic v referendu rozhodnou, jestli se odtrhnou od Brna
  4. ČT24.cz – Boj Dolních Heršpic a Přízřenic za odtržení od Brna pokračuje
  5. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy – Fenomén Městského divadla v Brno v brněnské kultuře (PDF)
  6. Brněnský deník – Tradiční kina v kraji bojují s multiplexy
  7. Finance.cz – Kina nelákají, traktory a finance ano
  8. Hospodářské noviny – Zajatci umění
  9. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Ústav archeologie a muzeologie – Muzejní budovy v Brně (PDF)
  10. http://www.brno.cz/index.php?nav01=2222&nav02=8&nav03=1171
  11. Portál Jihomoravského kraje - Základní údaje o Jihomoravském kraji - Základní údaje o Jihomoravském kraji
  12. Jízdní řády IDS JMK
  13. Chybná citace Chyba v tagu <ref>; citaci označené dpmbhistorie není určen žádný text
  14. Turistický minibus
  15. Brněnské „metro“ už je na stole úředníků kraje, peníze na ně nejsou - iDNES.cz
  16. Na brněnské „metro“ chybí už jen peníze
  17. Studie: Metro v Brně bude v roce 2030 - Brněnský deník
  18. 18,0 18,1 Hlavní nádraží v Brně není nafukovací, některé vlaky proto končí v Židenicích - iDNES.cz
  19. Silnice a dálnice v České republice 2011
  20. Velký městský okruh Brno (VMO Brno) – Úseky VMO Brno
  21. S firmou, která měla stavět parkovací domy, Brno neprodlouží smlouvu
  22. Letiště Brno, mezinárodní letiště Brno Tuřany - Česká Republika
  23. Nová koncepce Letecké služby Policie ČR - Policie České republiky
  24. Aeroklub Brno Medlánky
  25. Stránky medláneckých leteckých modelářů
  26. Zajímavosti: Circa urbem Brunensis 2. – Netopýrky za Komínem
  27. Brno na kole » Změny města v roce 2010
  28. O nás - Cyklostezka Brno Vídeň
  29. Kolik zubů má brněnský drak? ptají se cizinci, Brněnský deník 24. července 2007
  30. Partnerská města [online]. Magistrát města Brna, 2003-2-14, rev. 2009-5-15, [cit. 2009-07-19]. Dostupné online.  
  31. TAUŠOVÁ, Zuzana. Brno bude mít rabína. Po třech letech. Brněnský deník [online]. 2010-05-26 [cit. 2010-05-26]. Dostupné online.  
  32. http://www.tyden.cz/rubriky/bydleni/cesko/nova-dominanta-brna-polyfunkcni-dum-eden_82853.html

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Brno
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Brno