Česká Třebová

Z Multimediaexpo.cz

Česká Třebová (staré náměstí)
Česká Třebová (radnice)

Česká Třebová (německy: Böhmisch Trübau) je město na východě Čech, čtvrté (podle počtu obyvatel) a druhé (podle rozlohy) největší město Pardubického kraje. Česká Třebová má 15 508 obyvatel (2019) a katastrální rozlohu 41 km2. Nachází se v přibližně severo-jižně orientované kotlině řeky Třebovky, která je ze západní a východní strany ohraničena zalesněnými hřebeny s nejvyššími kopci v okolí: Kozlovský kopec (601 m n. m.) a Palice (613 m n. m.). Město a okolí se někdy nazývá Českotřebovsko, okolní krajina bývá označována jako Českotřebovské mezihoří. Do České Třebové byla v roce 1845 přivedena železnice a brzy na to se stala významným železničním uzlem.

V roce 1995 byl střed města vyhlášen Městskou památkovou zónou.

Obsah

Členění města

Město se člení na 6 katastrálních území (zároveň místní části):

Historie

Ve městě a okolí se dá najít řada různých fosílií – důkaz existence pravěkého moře. První písemná zmínka o České Třebové je z roku 1278. Předchůdcem města byla osada na pravém břehu řeky Třebovky s románskou rotundou sv. Kateřiny postavenou v 1. polovině 13. století (první zmínka o ní je však až z roku 1335). Jako město je osada poprvé jmenována roku 1292. V těch dobách patřilo k lanšperskému panství. V darovací listině Václava II. bylo město dáno roku 1304 Zbraslavskému klášteru. V těchto dobách se v České Třebové rozvíjí cechy tkalcovský, hrnčířský a další. V předhusitských dobách patřilo město biskupům litomyšlským, ale v husitských dobách se město přiklonilo k učení Jana Husa.

Po husitské době město patřilo několika majitelům: Kostkové z Postupic, Vilém z Pernštejna, Petr Bohdanecký z Hodkova. Poslední jmenovaný nechal vystavět na náměstí renesanční radnici, na které je jeho erb. Za vlády Jiřího z Poděbrad pobili českotřebovští občané v roce 1469 zbloudilý oddíl vojska Matyáše Korvína nedaleko města. V Třebové měla sbor jednota bratrská.

V době pobělohorské se stal pánem města rod Lichtenštejnů (nyní vládnou v Lichtenštejnsku). V této době byla městu odňata většina práv a město postupně chudlo. Dalšími ranami byly třicetiletá válka, hladomory a požáry. Při požáru v roce 1636 bylo celé město téměř zničeno. Přes všechny překážky ve městě kvetlo lidové umění. Dochovaly se např. malby na skle, řezbářské výtvory a hlavně vyřezávané, malované betlémy. V roce 1848 město získává samostatnost a prvním starostou se stává František Rybička. Z města například pocházeli významní národní buditelé Jan Hýbl a František Matouš Klácel. Nejbouřlivější rozvoj prodělalo město po roce 1845, když zde Jan Perner vybudoval železnici Olomouc – Česká Třebová – Praha a v roce 1849 trať Brno – Česká Třebová. Od této doby město začíná rapidně růst. Za 2. světové války byla Česká Třebová hraničním městem: ležela na hranicích Protektorátu. Vesnice Rybník, která leží hned vedle města, byla už v Sudetech. Za války bylo málem místní nádraží a část města vyhozena do povětří: na nádraží zastavil německý vlak plný nepoužitého střeliva a výbušnin z východní fronty. Na druhé koleji stál vlak s německým lazaretem. Velitel vlaku se střelivem chtěl svůj vlak vyhodit do povětří, aby nepadl do rukou Rusů. Velitel lazaretního vlaku ho však zastřelil, aby zachránil zraněné vojáky ve svém vlaku. Po roce 1945 se rozhořel dávný boj České Třebové, Ústí nad Orlicí a Lanškrouna o nové okresní město. Díky protekci u předsedy vlády Zdeňka Fierlingera (jeho žena pocházela z Ústí) se okresní městem stalo Ústí nad Orlicí (k veliké nelibosti obyvatel Třebové a Lanškrouna). Podle nového územního uspořádání z roku 1948 byla na okresní město navržena Třebová a i ve vládě (na popud občanů) se začalo jednat o přesunutí okresního úřadu z Ústí do Třebové. O výhodnosti tohoto přesunu nasvědčoval i fakt, že Třebová byla větším městem s evropsky významným železničním uzlem a nacházela se ve středu okresu (což bylo výhodné zejména pro Lanškroun). Konexe ústeckých občanů na novou komunistickou vládu však tento plán na poslední chvíli, na úkor Třebováků, zmařily (pro prostory okresního úřadu již byla v Třebové vyklizena Základní škola v Nádražní ulici), což vedlo českotřebovské občany k protestním shromážděním a sepsání rezoluce tehdejší československé vládě. Dodnes tato nepříjemná událost vyvolává mezi občany Třebové a Ústí zášť.[1] U příležitosti výročí 700 let od první zmínky udělil městu Česká Třebová prezident Gustáv Husák státní Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu (1978). Rada MěstNV udílela ročně titul Budovatel města. Po válce byla nedaleko města postavena kasárna železničního vojska ČSLA. Po srpnu 1968 byl areál kasáren zabrán sovětskou armádou, která ho opustila v květnu 1990. Od té doby jsou objekty bývalých kasáren využívány různými firmami a institucemi. Z přilehlých paneláků (jež obývali ruští vojáci) se stalo čtvrté českotřebovské sídliště Borek. Po roce 1989 se Česká Třebová začala pilně rozvíjet kulturně, hospodářsky, společensky a technicky a navázala řadu mezinárodních styků.

Pověst o znaku a další pověsti

Znak České Třebové s černým kohoutem
  • Ve znaku města je černý kohout s lidskou hlavou a trojbokým, špičatým a žlutým kloboukem. Kohout leží na červeném podkladu. O zrodu znaku vypráví pověst: „Městský písař ztratil městské pečetidlo a za to měl být popraven. Jeho žena si při vysypávání odpadků na smetišti všimla, jak kohout v hromadě odpadků vyhrabal ztracené pečetidlo. Žena ho vzala a přinesla rychtáři a konšelům, čímž byl písař díky kohoutu zachráněn.“ A od té doby je v erbu kohout s hlavou písaře, který o ni málem přišel.


Z hlediska heraldiky patří uvedený znak do kategorie tzv. záhadných znaků, tj. znaků (erbů), u nichž není jasný jejich původ, ani význam.

  • Říká se, že ve městě občané korunovali rakouského krále Karla I. na českého krále a to ve stodole hrncem, když městem projížděl se svojí manželkou Zitou.
  • Vypráví se, že v chodbě pod rotundou svaté Kateřiny je ukrytý zvon, vyrobený z ryzího zlata. Mnozí hledači pokladů se jej v minulosti snažili nalézt, ale dosud žádný z nich neuspěl.
  • Z České Třebové a okolí pochází přes 35 pověstí. Např. O Javorce, U tří čertů, Vodník v Benátkách, Ohnivý kočár na pivní cestě, Lakomý sedlák, Lesní panny, O Zuzaně, O lesním muži,…

Hospodářství

Do roku 1970 byl v České Třebové pivovar. Poté, co byla výroba piva ukončena, fungovala v jeho prostorách několik let sodovkárna. V polovině 80. let byl starý závod zbourán a na jeho místě vyrostla nová hala pro sousední n. p. Sigma (dříve Armaturka, dnes LDM). V těchto prostorách nyní vyrábí rakouská firma Pewag sněhové řetězy. V tehdy samostatné místní části Parník byl v roce 1849 založen velký textilní závod. V historii vystřídal několik jmen: Hermann Pollack, HPS, DETAG, Perla n.p., Primona a.s.. Závod se orientoval na zpracování bavlny. V dobách své největší slávy zaměstnával přes 2500 zaměstnanců a dodával látky např. i anglické královské rodině. Závod však nedávno zkrachoval, některé provozy využívají jiné firmy, jiné jsou prázdné či byly zbourány – např. na místě tkalcovny vyrostl v roce 2003 supermarket Lidl a na místě teplárny z roku 1963 byl v roce 2005 postaven hypermarket (Tesco). V devadesátých letech byl za podpory Evropské rozvojové banky významně rozšířen podnik KORADO (dříve Koventa), přední český výrobce radiátorů. Ve městě dosud také působí strojírny a opravny lokomotiv CZ LOKO (dříve ŽOS a ČMKS, kterým v roce 1974 propůjčil prezident republiky státní Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu) a výrobce kompresorů Orlík.

Doprava

Pohled na nádraží, vpravo památník „Sbratření“

Nejdůležitější dopravou pro Českou Třebovou je bezesporu železnice, jíž vděčí město za svůj bouřlivý rozvoj po roce 1845. Nynější osobní nádraží bylo dokončeno v roce 1924; mezi lety 1995 a 2005 byla jeho budova v několika krocích kompletně zrekonstruována. Některé další opravy (např. nástupiště) však pokračují dodnes a v roce 2010 byla dokončena velká přestavba přednádražního prostoru – zastřešení zde umístěného autobusového nádraží a výstavba velkých podzemních garáží, tzv terminál. Ve vstupní hale nádraží jsou na zdi namalovány fresky od Stanislava Víši z roku 1974, které znázorňují nejdůležitější hospodářská odvětví České Třebové v minulosti i v současnosti. Kromě osobního nádraží zde dosud funguje jedno z největších seřaďovacích nádraží ve střední Evropě (avšak již od rozdělení ČSFR v roce 1993 se jedná o jeho útlumu či zrušení), lokomotivní depo, železniční opravny a strojírny (dnes CZ LOKO) a firma Elektrizace železnic. Česká Třebová je velice důležitá uzlová železniční stanice, leží na hlavním tahu na Prahu přes Pardubice, na Olomouc a na Brno. Jedná se o velice frekventovanou železniční stanici. Významná je ve městě také autobusová doprava. Nedaleko města zřídil Aeroklub Česká Třebová malé letiště.

Zdravotnictví

Ve městě se nachází Městská poliklinika, která byla v letech 20042005 nákladně rekonstruována a nově otevřena. Nedaleko od ní je „Dům lékařů“ TEZA, kde je např. ortopedie, stomatologie nebo gynekologie. Ve Třebové jsou také soukromé ordinace (asi přes deset). S vážnějšími případy musí lidé do nemocnice v Ústí nad Orlicí, popřípadě do nemocnice v Litomyšli.

Školství

Mateřské školy

  • MŠ Habrmanova
  • MŠ U Koupaliště
  • MŠ Vinohrady
  • MŠ U Stadionu

Základní školy

  • ZŠ Habrmanova - „stará budova“ (nachází se v ní I. stupeň) byla postavená v roce 1932; po 2. sv. válce „vyrostla“ vedle téměř stejná „nová budova“ (nachází se v ní II. stupeň). Obě budovy jsou spojeny pergolou, na kterou přiléhá velká tělocvična. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let přibyla k areálu školy jídelna (je jedna z nejmodernějších v ČR). Ředitel Zbyněk Slavík
  • ZŠ Nádražní - nejstarší ve městě, postavená ještě v 19. století blízko centra města; v roce 2005 k ní byla přistavěna moderní jídelna a tělocvična; škola používá také budovu v Komenského ulici, kde je umístěn I. stupeň. Ředitel Radim Kolář
  • ZŠ Ústecká - nachází se v místní části Parník, má 2 budovy: starou (kde je umístěn I. stupeň) a novou (kde je II. stupeň, jídelna a tělocvična. Ředitel Stanislav Beneš

Zvláštní školy

  • Zvláštní škola Náměstí 17. listopadu - umístěná v místní části Borek v bývalých sovětských kasárnách

Střední školy

  • Gymnázium (GYMNCT) - založené roku 1909, sídlí v historické budově v centru na Tyršově náměstí v centru města
  • SOU a SOŠ technických oborů - situována v areálu Na Skalce, součástí školy jsou i dílny, internát a víceúčelový sál, který se využívá k pořádání kulturních akcí (např. plesů); vyučují se zde obory elektrotechnické (Mechatronika, Mechanik silnoproudých zařízení, Elektrikář – silnoproud, Elektrikář – slaboproud, Provozní elektrotechnika), strojírenské (Mechatronika, Strojírenství, Zámečník, Mechanik opravář, Obráběč kovů) a nábytkářské (Operátor dřevařské a nábytkářské výroby, Nábytkářství, Truhlář – výroba nábytku, Dřevařská a nábytkářská výroba)
  • VOŠ a SOŠ Gustava Habrmana (VDA) - založená v roce 1945, později ke staré budově byla přistavěna novější část; na škole jsou tyto středoškolské obory: Elektrická trakce v dopravě, Telekomunikační technika, Zabezpečovací a informační technika, Železniční doprava, Informační systémy v dopravě a od roku 2005 i obor Informatika v ekonomice, který byl roku 2010 upraven na Informační technologie; dále škola funguje jako vyšší odborná škola a pro absolventy středních škol nabízí tyto obory: Logistika a management a Sociální práce, v současné době se transformují na bakalářské studium; škole bylo prezidentem republiky propůjčeno Vyznamenání Za vynikající práci (1985)

Vysoké školy

  • Dislokované pracoviště Dopravní fakulty Jana Pernera

Základní umělecké školy

  • ZUŠ Česká Třebová

Ostatní

  • Taneční škola Česká Třebová

Turistické zajímavosti

Mimo románské rotundy sv. Kateřiny (se Starým hřbitovem) stojí za zhlédnutí také centrum – Staré náměstí, které je dnes středem města. Na náměstí stojí renesanční Stará radnice z roku 1547, jež byla několikrát přestavována a opravována. Dnes slouží jako obřadní síň a pro reprezentační účely. Vedle Staré radnice stojí o několik let novější a větší radnice, tzv. Nová radnice. V ní sídlí městský úřad a městská policie. Vedle obou radnic dnes stojí hotel Korado. Před radnicí stojí Mariánský sloup z roku 1706. Od roku 1950 na náměstí stál bronzový pomník „Sbratření“, od Karla Pokorného, na kterém se objímá český partyzán s rudoarmějcem. 25. května 1996 byl přemístěn do blízkosti nádraží. Na náměstí stojí také několik historických domů s podloubím. V roce 1995 bylo centrum města vyhlášeno městskou památkovou zónou (i s kostelem sv. Jakuba Většího a farou). V roce 1996 bylo náměstí kompletně zrekonstruováno a na místě pomníku „Sbratření“ byla postavena replika italské kašny. Za náměstím stojí velký empírový kostel sv. Jakuba Většího postavený v roce 1801 podle plánů lichtenštejnského architekta Josefa Hardtmutha (1758 – 1816) s půdorysem v podobě kříže. Kostel byl postaven na místě vyhořelého chrámu. Před kostelem stojí barokní sochy sv. Kateřiny (1712), sv. Barbory (1717) a sv. Jana Nepomuckého (1719). Naproti kostelu stojí nově zrekonstruovaná stavba místní fary. Kousek od Starého náměstí stojí modernější Nové náměstí, které bylo vybudováno na přelomu 60. a 70. let 20. století. Za zhlédnutí stojí Nový hřbitov z roku 1905 a Městské muzeum založené v roce 1887 Janem Tykačem, který byl jeho prvním ředitelem. V depozitáři je určitě nejvýznamnější expozice betlémů, model staré čtvrti Trávník, model rotundy sv. Kateřiny s okolím atd.

Nedaleko Nového náměstí se nalézá park Javorka, založený v roce 1885. Rozkládá se v úžlabině pod svahy Roubova kopce, kde se dá dobře lyžovat. V jeho dolní části je malý rybníček, uprostřed kterého je nově restaurovaná socha vodníka. U rybníčka je dětské hřiště se „Selkou“ (jedná se o pohyblivé loutky několika známých postaviček). Dál v parku je několik moderních betonových soch, ale také historicky hodnotné, např. „Šárka“ od Quido Kociana, Husův pomník od V. Kvasničky, nebo pomník Masaryka (ty jsou ve městě tři). V Javorce jsou taktéž i dva hudební pavilony, jeden moderní a druhý postavený v roce 1904. V parku vyvěrá mohutný pramen výborné pitné vody „Javorka“. Park je velmi příjemné a okouzlující místo s několika výbornými zákoutími. Už několik let trvá úspěšná rekonstrukce parku. Ve městě je ještě jeden park, Perlácký park, ten je momentálně zavřený.
Stará a Nová radnice s Morovým sloupem na Starém náměstí

Z Javorky vede tzv. Liščí stopa, která vede na Kozlovský kopec (601 m n. m.), na kterém se nachází nově zrekonstruovaná Chata Maxe Švabinského, která byla postavena v roce 1933 a rozšířěná v roce 1936. Nachází se v ní restaurace a několik pokojů k ubytování. V roce 2001 byla na kopci postavena Rozhledna Maxe Švabinského s výškou 52 m. U kopce je malebná vesnička Kozlov, ve které stojí Chaloupka Maxe Švabinského. V ní Švabinský pobýval v letech 1895 – 1919. Nad Třebovou na vysokém kopci stojí oblast, která se nazývá Hory. Je zde kaple Panny Marie Pomocné z roku 1834, pod ní vyvěrá léčivý pramen. Stály zde v předminulém století věhlasné lázně. Asi 20 metrů dál je restaurace s pamětní deskou, která připomíná, že zde pár týdnů v roce 1851 pobývala Božena Němcová i se svými dětmi. Pod Horami vede cesta zvaná Křivolík, kde se výborně jezdí na běžkách. Třebovské stěny ležící východně od města jsou nejmladší přírodní rezervací v regionu. Táhne se v délce šestnácti kilometrů od obce Damníkov ke zřícenému hradu Lanšperk. V obci Rybník začíná naučná stezka Údolím Skuhrovského potoka, kde je patnáct zastávek s naučnými tabulemi. Stezka prochází malebným údolím a kolem vodní nádrže Srnov. Nad ní stojí výborná restaurace Srnov.

Důležité objekty, prostranství a jiné části města

Kostel sv. Jakuba u Starého náměstí
Od Starého náměstí - na světové strany:
sever jih západ východ
U Kostelíčka Bezručovo náměstí Nové náměstí Křib
Tyršovo náměstí U ŽOSKY Trávník Bezděkov
Farářství Borek park Javorka U Hřbitova
Benátky Depo Jelenice Na Podhorce
Skalka Nákladové nádraží Vily Hliníky
Parník Brázdov Srnov
U Primony Robův kopec
Lhotka Serpentiny
Hory

Kultura a zajímavosti

  • Každý rok před závěrečným vysvědčením (kolem 20. 6.) se koná Týden sportu. Trvá pět všedních dnů a vždy ráno soutěží v různých disciplínách místní školy, odpoledne občané města a večer až do pozdních hodin je obvykle kulturní program na Starém náměstí. Poslední den (pátek) je zakončen velkolepým ohňostrojem.
  • Od roku 1962[2] se v listopadu koná pod rotundou sv. Kateřiny Jabkancová pouť, při níž se pečou jabkance.
  • Ve městě je Kulturní centrum s kinem Svět, s kavárnou Esperanto a výstavní síní (pravidelně zde probíhají různé výstavy, např. o životě Anny Frankové, nebo výstava českotřebovských betlémů).
  • U Nového náměstí stojí Městská knihovna (první knihovna byla založená ve městě v roce 1863), která pořádá ve svých prostorách různé přednášky, výstavy atd.
  • Při Kulturním centru pracuje také skupina amatérských výtvarníků Maxmilián, která zde pravidelně pořádá výstavy svých prací. Jejich posledním větším projektem bylo vytvoření výpravného městského kalendáře na rok 2006.
  • Také krytý plavecký bazén (ve městě bylo také letní koupaliště - už několik let chátrá)
  • Ve městě od roku 1991 vysílá regionální soukromá televize OIK TV
  • V České Třebové už přes třicet let vychází měsíčník Českotřebovský zpravodaj (viz externí odkaz)
  • Jednou ročně vychází Ročenka Českotřebovska
  • Česká Třebová má také vlastní politickou stranu: Českotřebovští živnostníci a podnikatelé (podobných stran je však ve městě víc)
  • V České Třebové také působí Komorní orchestr Jaroslava Kociana, byl založen v roce 1967 v nedalekém Ústí nad Orlicí. Přestože se jedná o amatérský orchestr, má vynikající úroveň srovnatelnou i s profesionálními hudebními tělesy.
  • Také zde působí Velký swingový orchestr, jehož koncerty jsou na vynikající profesionální úrovni a mezi příznivci hudby je velmi oblíben.
  • Od roku 2004 se zde koná nesoutěžní přehlídka moderního tance - Podzimní doteky, na které se představují taneční soubory nejen z České Třebové.
  • Od roku 2008 zde působí filmové studio Tribovia Pictures, které produkuje dokumentární filmy zabývající se historií a uchováváním paměti národa.

Starostové města Česká Třebová

Starostové (1847 – dosud):
# Jméno Funkce Období ve funkci
1. Honl rychtář říjen 1847 – březen 1848
2. Dr. František Rybička starosta březen 1848 – září 1850
3. Jan Čížek starosta březen 1850 – září 1862
4. Hynek Rybička starosta září 1862 – únor 1868
5. Alexandr Vrba starosta březen 1850 – září 1862
6. Jan Rybička starosta 2. září 1874 – září 1880
7. Hynek Rybička starosta září 1880 – 8. prosinec 1881 (†)
8. Josef Beran starosta 8. prosinec 1881 – 1. říjen 1882
9. Ludvík Rössler starosta 1. říjen 1882 – 26. srpen 1889
10. Antonín Sláma starosta 26. srpen 1889 – 13. květen 1890
11. Josef Glücksmann starosta 13. květen 1890 – 11. květen 1891
12. Antonín Felcman starosta 11. květen 1891 – listopad 1893
13. Josef Glücksmann starosta listopad 1893 – 4. listopad 1912
14. Václav Kapoun starosta 4. listopad 191223. květen 1914 (†)
15. Otto Rybička starosta 23. květen 191415. únor 1919
16. Karel Hendrich starosta květen 191916. září 1923
17. Václav Toušek starosta 16. září 192327. říjen 1927 (†)
18. Ludvík Shejbal starosta 27. listopad 192721. březen 1928
19. Josef Dytrt starosta 21. březen 1928březen 1939
20.
21.
22.
Richard Hoblik,
Franz Schmidt,
Dr. B. Langhammer
německá spravní komise
(Protektorát Čechy a Morava)
březen 1939květen 1945
23. František Vítkovský předseda MNV 9. květen 194526. květen 1946
24. Jindřich Friml předseda MNV 26. květen 194630. květen 1948
25. Jaroslav Beran předseda MNV 30. květen 1948 – ?
26. František Pacík předseda MNV  ? – 1951
27. Josef Lžíčař předseda MNV 19511954 (?)
28. Josef Beran předseda MNV 19541957 (?)
29. Jaroslav Roleček předseda MNV a MěstNV 1957červen 1961
30. Bohuslav Routek předseda MěstNV červen 196118. únor 1970
31. Miloslav Vašina předseda MěstNV 18. únor 197027. listopad 1971
32. Josef Bárta předseda MěstNV 27. listopad 19715. červen 1981
33. Otakar Heger předseda MěstNV 5. červen 19819. únor 1990
34. Ing. Slavomír Gabrhel prozatímní předseda MěstNV 9. únor 19905. prosinec 1990
35. Ing. Zdeněk Lang starosta 5. prosinec 199030. listopad 1994
36. Lubomír Hýbl starosta 30. listopad 199427. listopad 1998
37. Jiří Pásek starosta 27. listopad 199815. listopad 2002
38. Jaroslav Zedník starosta 15. listopad 2002 – dosud

Pozn.: † – činitel zemřel v období výkonu funkce

Slavní rodáci

Slavní rodáci:
Jméno nar. zem. povolání
Zdeňka Baldová 1885 1958 slavná česká filmová a divadelní herečka, dlouholetá přední členka Národního divadla v Praze, nositelka Státní ceny (1951) a titulů Zasloužilá umělkyně (1953) a Národní umělkyně (1955)
Gustav Habrman 1864 1932 novinář, politik, první československý ministr školství a ministr sociální péče
Jan Hýbl 1786 1834 národní buditel, novinář a spisovatel
František Matouš Klácel 1808 1882 národní buditel, filozof a člen řádu augustiniánů
Vladimír Merhaut 1868 1936 divadelní a filmový herec, dlouholetý přední člen činohry Národního divadla v Praze
Eduard Pražský 1880 1918 divadelní a filmový herec, člen Vinohradského divadla v Praze
Marie Kalivodová 1878 1951 operní pěvkyně, sólistka opery Národního divadla v Praze
Fritz Freisler 1881 1955 rakouský filmový režisér
Jarmila Balašová 1919 2001 divadelní herečka, přední členka Divadla J. K. Tyla v Plzni
Dr. František Rybička 1813 1890 lékař a veřejný činitel
Josef Císař 1894 1983 skladatel, hudebník, pedagog a pianista
František Formánek 1888 1964 sochař, vynálezce, autor pamětní desky na domu Jana Hýbla a sousoší na střední škole (VDA)
Františka Honlová 1858 1929 vlastenka, politička a humanitní pracovnice
Jan Chorinus 1560 1606 filozof, básník, mistr na univerzitě v Praze
Ladislav Jankele 1871 1896 básník
Jiří Josefík 1920 2006 malíř a restaurátor
PhDr. F. V. Krejčí 1867 1941 učitel, novinář, člen Národního shromáždění a senátor
Jan Kubelka 1853 1900 básník, člen sboru hasičů
Vilém Kyral 1909 1961 učitel hudby, kapelník a dirigent v Praze
MUDr. František Lašek 1872 1947 lékař, veřejný činitel a historik
Jan Mehl 1912 1990 akademický malíř, restaurátor, žák Františka Kupky
Jiří Pichl 1872 1953 novinář, politik, senátor, někdejší starosta dnes pražských Vinohrad
František Preisler ml. 1915 1983 hudebník a dirigent, působil např. v Pardubicích, Kladně, Olomouci a Opavě
Ing. Otakar Runa 1915 1941 z Prahy udržoval styk s protifašistickou skupinou v Č. T., které dodával nálože pro sabotážní akce, byl pak Němci popraven
Ing. Eduard Stříbrný 1891 1974 strojní inženýr a kulturní pracovník
Miroslav Škrabal 1875 1896 skladatel, houslista
Bohuslav Štangler 1895 1980 učitel, kulturní pracovník, spisovatel, správce městského muzea
Karel Tomeš 1912 1991 malíř a divadelník
Stanislav Víša 1924 1984 výtvarník, loutkář, modelář, pracovník v loutkovém filmu, vyzdobil sgrafity nádražní halu
Ing. Michal Dlouhý 1931 1992 řídící pracovník a mecenáš
Antonín Felcman 1852 1929 podnikatel a kulturní činovník
Otto Fusek 1909 1987 akademický malíř a grafik
Josef Hořička 1870 1939 ředitel, učitel a sběratel lidových písní
Josef Jindra 1885 1967 podnikatel a ředitel
PhDr. Jindřich Růžička CSc. 1926 2011 regionální historik, archivář, spisovatel
Ing. Bohuslav Řehák CSc. 1936 1986 chemik a vývojový pracovník
Jaroslav Burian 1922 1980 rusista, pedagog, autor rozhlasových relací, literární vědec, překladatel a filolog
Vratislav Bělský 1924 2003 varhaník
Doc. RNDDr. Ilja Pek, CSc. 1945 1998 přírodovědec (geologie), historik a vědec, vedoucí katedry geologie univerzity v Olomouci
Pavel Langhans 1945 malíř a karikaturista
Mgr. Milan Michalski 1945 spisovatel, učitel, přírodovědec, mineralog, fotograf a zakladatel Mineralogického klubu Česká Třebová

Slavné osobnosti, které v České Třebové pobývaly

Slavné osobnosti, které v České Třebové, nebo v okolí pobývaly :
Jméno nar. zem. druh pobytu
Božena Němcová 1820 1862 pobývala pár týdnů se svými dětmi v roce 1851 v lázních Na Horách. Přijela na pozvání F. M. Klácela a dalšími členy „Klácelova bratrstva“.
Max Švabinský 1873 1962 v letech 1895 – 1919 pobýval v tehdy samostatné obci Kozlov u České Třebové (dnes součást České Třebové), kde hledal inspiraci pro obrazy Chudý kraj, U stavu, Cyklus léto, Splynutí duší, Rajská sonáta, Letní noc. Chaloupka, ve které pobýval, alej kolem cesty na Kozlovský kopec a také restaurace a rozhledna na Kozlovském kopci nesou jeho jméno. Do své smrti sem také velmi často a ráda jezdila jeho adoptivní dcera Zuzana Švabinská (19122004).
Teréza Nováková 1853 1912 ráda a často pobývala se svoji rodinou v bývalých lázních Na Horách. Z návštěv Hor, které si velmi zamilovala, Nováková vytěžila náměty k povídkám „V lázních pohorských“, „Na Horách“ a „Slepá Dorotka“.
Arne Novák 1880 1939 často pobýval se svoji rodinou v bývalých lázních Na Horách. Toto místo si obzvláště oblíbil.
H. G. Schauer 1862 1892 několikrát do města na zdravotní zotavené. Zemřel v lázních Na Horách na tuberkulózu. Pohřben byl v rodné Litomyšli.
F. P. Volák 1829 1865 auskultant soudu v Litomyšli, vlastenecký soudce z románu Terezy Novákové „Děti čistého živého“. Jezdil do města na zdravotní zotavené. Zemřel v lázních Na Horách, byl pohřben na starém českotřebovském hřbitově.
Karel Plicka 1894 1987 hudebník, spisovatel, fotograf a režisér. Z České Třebové pocházela jeho matka, trvale zde žil jeho bratr, sám Karel Plicka strávil ve městě část dětství, vychodil měšťanskou školu a i v pozdějších letech se sem vracel. Nositel Řádu práce (1954), titulu Národní umělec (1968), Národní ceny Slovenska (1975), Řádu republiky (1979) a Řádu Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy in memoriam (1991).
Milena Asmanová 1930 filmová, televizní a sólová herečka ostravského divadla. V dětství vyrůstala v České Třebové a dodnes zde žije část jejího příbuzenstva.
Marie Preislerová 1917 2010 sólová herečka olomouckého divadla. Hrála v seriálu Dispečer. Manželka Františka Preislera ml. (19151983), matka režiséra Mgr. Františka Preislera (*1948) a babička dirigenta Františka Preislera (19732007). Do své smrti žila v třebovském městském domově důchodců.
František Preisler st. 1886 1945 kapelník a skladatel. V letech 19071945 žil a pracoval v České Třebové. Je zde i pochován. Otec hudebníka Františka Preislera ml. (19151983), děd režiséra Mgr. Františka Preislera (*1948) a praděd Františka Preislera.
František Preisler 1973 2007 dirigent. Syn režiséra Mgr. Františka Preislera (*1948). Vnuk hudebníka Františka Preislera ml. (19151983) a herečky Marie Preislerové. V České Třebové – městě svých předků byl častým hostem a je zde pochován na místním hřbitově.
Jindřich Praveček st. 1885 1969 hudební skladatel, pedagog a dirigent. Dlouhá léta pracoval v České Třebové. Čestný občan města Česká Třebová. Otec Jindřicha Pravečka mladšího.
Jindřich Praveček ml. 1909 2000 hudební skladatel a dirigent. Vyrůstal, chodil do školy a pracoval v České Třebové. Syn Jindřicha Pravečka staršího. Jako jeden z posledních obdržel titul Národního umělce (1989).
Eduard Haken 1910 1996 operní pěvec, člen Národního divadla v Praze. Často a rád jezdil do České Třebové, vystupoval zde a pořádal koncerty. Navštěvoval město s manželkou Marií Glázrovou nebo s dcerou a dalšími kolegy z Národního divadla. U příležitosti svých pětaosmdesátých narozenin byl jmenován Čestným občanem města Česká Třebová (osobně přijal 12. května 1995).

Čestní občané města Česká Třebová po roce 1948 (před rokem 1948 neúplné)

Čestní občané (19122004):
Jméno nar. zem. povolání uděleno odebráno
Josef Glückmann  ?  ? starosta města 1912
T. G. Masaryk 1850 1937 pedagog, politik, filozof a první československý prezident  ?
Jiří Pichl 1872 1952 pedagog, novinář, politik, senátor, starosta pražských Vinohrad ?
MUDr. František Lašek 1872 1947 rodák Č. T., historik, primář nemocnice v Litomyšli a purkmistr Litomyšle 1933
Jan Masaryk 1886 1948 politik, ministr 1947
Zdeněk Nejedlý 1878 1962 politik, spisovatel, historik, muzikolog, ministr 1948
František Formánek 1888 1964 sochař, vynálezce 1964
Jindřich Praveček 1885 1969 hudební skladatel a dirigent 1965
František Preisler ml. 1915 1983 hudebník a dirigent 1965
Alexandr Vasiljevov  ?  ? velitel okupační posádky 1973 1992
Vratislav Rybička 1902 1997 veřejný činitel 1992
Eduard Haken 1910 1996 operní pěvec, člen Národního divadla v Praze 1995
František Kajetán Zedínek 1923 hudební skladatel, pedagog 2003
Zdeněk Šebek 1960 postižený sportovec, účastník Paralympiády v Sydney 2004

Ceny města Česká Třebová – Ceny Kohout

Ceny města Česká Třebová (Ceny Kohout) každoročeně udílí starosta města (po schválení Zastupitelstva města na doporučení rady města), za výborné výsledky občanů a spolků města. Cena má podobu keramického poháru s stylizovaným českotřebovským kohoutem ze Šíchovy keramické dílny.

I. ročník 1999

II. ročník 2000

  • Junácké středisko JAVOR
  • FK Česká Třebová
  • Jana Jiroušková
  • Jiří Jireš
  • Pěvecký sbor Bendl
  • Týden sportu
  • Zdeněk Šebek

III. ročník 2001

  • Stanislav Vosyka
  • DS Hýbl
  • Hana Brusenbauchová
  • VK LDM Sokol Česká Třebová
  • Karel Kubišta
  • Stabat Mater
  • Marie Pechancová
  • LMK Česká Třebová
  • Zdeněk Šebek
  • Ing. Zdeněk Lang, in memoriam

IV. ročník 2002

  • Jiří Jireš
  • Mgr. Josef Menšík
  • Jiří Musílek
  • Mgr. Milan Mikolecký
  • Vladimír Jukl
  • Ing. Aleš Stránský
  • Zdeněk Šebek
  • Volejbalové družstvo VK Sokol LDM
  • Velký swingový orchestr Česká Třebová
  • Týden sportu

V. ročník 2003

  • Jan Šimůnek
  • Marta Martinková
  • Lukáš Deml
  • Tomáš Macků
  • PaedDr. Hana Grundová
  • Jana Černá
  • Triarius
  • Zdeněk Šebek

VI. ročník 2004

  • Jaroslav Slezák
  • Jaroslav Holec
  • Kuželkáři TJ Lokomotiva
  • Mojmír Stránský
  • Josef Petrák
  • Petra Helebrandová
  • Zdeněk Šebek

VII. ročník 2005

  • Karel Hájek
  • Ladislav Beran
  • Kadeti volejbalového oddílu TJ Sokol
  • Lubomír Hýbl
  • Hubert Vencl, in memoriam

VIII. ročník 2006

  • Antonín Kubica
  • Tereza Bílá
  • Jaroslav Badzik
  • Marta Demelová
  • Mgr. Milan Mikolecký

IX. ročník 2007

  • František Preisler ml.
  • Mgr. Jan Šebela
  • Martin Šebela
  • Josef Poukar
  • Šárka Prossová
  • Lubomír Vašina
  • Lea Johanidesová
  • MUDr. Petr Eisenvort, in memoriam
  • OIK TV, s. r. o.
  • Zora Janebová

X. ročník 2008

  • Jakub Jakoubek
  • Josef Pácl
  • Michal Válek
  • Fotokroužek Gymnázia Česká Třebová
  • Jiří Pásek

XI. ročník 2009

  • Stanislav Fišar
  • PhDr. Jana Kostřicová, Ph.D.
  • Mgr. Josef Kopecký
  • Pěvecký sbor Bendl Česká Třebová
  • Denis Špička
  • Břetislav Demel, in memoriam
  • Adriano Poletti

XII. ročník 2010

  • Jan Dostál
  • Martin Voleský
  • Lubomír Vašina
  • Jana Endyšová, DiS.
  • Spolek Gymnázia Česká Třebová
  • Hudební skupina Medvědi
  • Marie Pechancová
  • PaedDr. Rudolf Abrahám

Obce pod správou České Třebové

Rozšířené pravomoci má Česká Třebová u těchto obcí:

Partnerská města

Související články

Použitá literatura

  • Karel KUBIŠTA, Martin ŠEBELA, Štěpán GILAR, Jan ŠEBELA, Ludmila KESSELGRUBEROVÁ. Toulky minulostí Českotřebovska 1. Česká Třebová: NIKA, 2000. 295 s. ISBN 80-239-1940-7 (1. sv.).
  • Karel KUBIŠTA, Martin ŠEBELA, Štěpán GILAR, Jan ŠEBELA, Ludmila KESSELGRUBEROVÁ. Toulky minulostí Českotřebovska 2. Česká Třebová: LORIEN JK, s. r. o., 2001. 448 s., ISBN 80-903042-2-2 (2. sv.).
  • Jan TYKAČ. Česká Třebová. Jména místní s výkladem a pověstmi k nim se vztahující. IN: Český lid 1900, str. 191–195.
  • Alena FALTUSOVÁ, Štěpán GILAR. Pověsti z České Třebové a okolí. Česká Třebová: Městské muzeum, 1988, 32 s.
  • Vladimír HAMPL. Vzpomínky na minulost: střípky českotřebovské historie. Česká Třebová: NIKA, 1998. 1 sv., 36 s.
  • Vladimír HAMPL. Vzpomínky na minulost: střípky českotřebovské historie 2, 3. Ústí nad Orlicí: Oftis, 2000, 2001. 2 sv. ISBN 80-86042-18-9 (2. sv.), ISBN 80-86042-41-3 (3. sv.).
  • Vladimír HAMPL. Písně a básně Českotřebovska. Ústí nad Orlicí: Oftis, 2000. 48 s. ISBN 80-86042-29-4.
  • Vladimír HAMPL. Písně a básně Českotřebovska 2. Česká Třebová: LORIEN JK, s.r.o., 2004, 44 s. ISBN 80-903042-4-9.
  • J. ŘEZNÍKOVÁ, et al. Česká Třebová. Česká Třebová, 1969, 36 s.
  • J. VÁCLAVÍK. Postavy a pověsti z okolí. Ústí nad Orlicí : Oftis, 1997. 22 s. ISBN 80-86042-06-5.
  • Z minulosti Českotřebovska. [Sborník]. Česká Třebová : Městské muzeum, 1988. 218 s.
  • a další…

Reference

  1. http://www.zpravodaj.ceskatrebova.cz/o_historii_okresu.htm
  2. HYLÁKOVÁ, J. Jabkance zhltly 10 metráků brambor. OIK TV [online]. 2003-11-18 [cit. 2008-09-14]. Dostupné online.  

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Česká Třebová
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Česká Třebová
Město Česká Třebová

Česká TřebováKozlovLhotka • Parník • Skuhrov • Svinná

  Města a obce okresu Ústí nad Orlicí  

Albrechtice • Anenská Studánka • Běstovice • Bošín • Brandýs nad Orlicí • Bučina • Bystřec • Cotkytle • Čenkovice • Červená Voda • Česká Rybná • Česká Třebová • České Heřmanice • České Libchavy • České Petrovice • Damníkov • Dlouhá Třebová • Dlouhoňovice • Dobříkov • Dolní Čermná • Dolní Dobrouč • Dolní Morava • Džbánov • Hejnice • Helvíkovice • Hnátnice • Horní Čermná • Horní Heřmanice • Horní Třešňovec • Hrádek • Hrušová • Choceň • Jablonné nad Orlicí • Jamné nad Orlicí • Javorník • Jehnědí • Kameničná • Klášterec nad Orlicí • Koldín • Kosořín • Králíky • Krasíkov • Kunvald • Lanškroun • Leština • Letohrad • Libecina • Libchavy • Lichkov • Líšnice • Lubník • Lukavice • Luková • Mistrovice • Mladkov • Mostek • Nasavrky • Nekoř • Nové Hrady • Orlické Podhůří • Orličky • Ostrov • Oucmanice • Pastviny • Petrovice • Písečná • Plchovice • Podlesí • Přívrat • Pustina • Radhošť • Rudoltice • Rybník • Řepníky • Řetová • Řetůvka • Sázava • Seč • Semanín • Skořenice • Slatina • Sobkovice • Sopotnice • Sruby • Stradouň • Strážná • Studené • Sudislav nad Orlicí • Sudslava • Svatý Jiří • Šedivec • Tatenice • Těchonín • Tisová • Trpík • Třebovice • Týnišťko • Újezd u Chocně • Ústí nad Orlicí • Velká Skrovnice • Verměřovice • Vinary • Voděrady • Vraclav • Vračovice-Orlov • Výprachtice • Vysoké Mýto • Zádolí • Záchlumí • Zálší • Zámrsk • Zářecká Lhota • Žamberk • Žampach • Žichlínek