Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé

Z Multimediaexpo.cz

Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé
Volební období	1945–1946
Počet členů	300
Sídlo	Rudolfinum, později budova  Pražské burzy peněžní a zbožní

Prozatímní Národní shromáždění byl zákonodárný sbor ČSR od 28. 10. 1945^[1] do června 1946. Jeho cílem byl přechodný výkon zákonodárné moci do zvolení Ústavodárného národního shromáždění.

Ústavním podkladem pro jeho volbu a činnost byl ústavní dekret prezidenta republiky o Prozatímním národním shromáždění.

Hlavní činnost spočívala v přípravě voleb do Ústavodárného shromáždění a provádění běžné zákonodárné činnosti (třeba amnestijní zákon).

Obsah 1 Složení Prozatímního Národního shromáždění 1.1 Poslanecké kluby na konci funkčního období 2 Sídlo 2.1 Související články 3 Reference

Složení Prozatímního Národního shromáždění

Podrobnější informace naleznete na stránce: Seznam členů Prozatímního Národního shromáždění republiky Československé

Shromáždění bylo voleno národními výbory na systému paritního zastoupení stran Národní Fronty (4 strany v Česku – KSČ, ČSNS, ČSL, ČSDSD a 2 na Slovensku – KSS, DS) do skončení revolučního období (28. 10. 1945).
Počet poslanců byl 300, jako u Národního shromáždění podle ústavy z roku 1920. Všechny strany měly zhruba po 50 členech, komunisté měli však zhruba 100 poslanců (celkem za KSČ a KSS). Prozatímní národní shromáždění zůstalo v činnosti do zvolení Ústavodárného národního shromáždění.

Během funkce Prozatímního Národního shromáždění došlo k potvrzení Edvarda Beneše ve funkci prezidenta a ratihabici dekretů prezidenta republiky.

Předsedou Prozatímního Národního shromáždění byl Josef David.

Poslanecké kluby na konci funkčního období

Strana		Mandáty
	Komunistická strana Československa	51/300
	Československá sociální demokracie	51/300
	Československá strana národně socialistická	49/300
	Československá strana lidová	49/300
	Komunistická strana Slovenska	47/300
	Demokratická strana	40/300
	Ukrajinská národní rada Prjaševčiny	5/300
	Strana svobody	4/300
	nezařazení poslanci	2/300
	neobsazené mandáty	2/300
Zdroj: Ročenka Národního shromáždění

Sídlo

Národní shromáždění se po válce vrátilo do prostor Rudolfina,^[1] kde dříve zasedala Poslanecká sněmovna Národního shromáždění. Během války však byl sál v Rudolfinu přestavěn zpět na koncertní účely^[2] a proto v květnu 1946 PNS přesídlilo do budovy zrušené Pražské burzy peněžní a zbožní vedle Národního muzea.^[3][4][5]

Související články

• Benešovy dekrety
• Československé parlamentní volby 1946
• Zákon o právnosti jednání souvisících s bojem o znovunabytí svobody Čechů a Slováků
• Seznam členů Prozatímního Národního shromáždění republiky Československé

Reference

1. ↑ ^{1,0 1,1} 28. říjen 1945: Zahájení činnosti Prozatímního Národního shromáždění [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2018-04-21]. Dostupné online.  
2. ↑ Historie | Rudolfinum [online]. [cit. 2018-04-21]. Dostupné online.  
3. ↑ PIROCH, Jan. Národní muzeum obsadilo Federální shromáždění [online]. 2009-08-14, [cit. 2018-04-21]. Dostupné online.  
4. ↑ Historie parlamentarismu a české ústavnosti [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2018-04-21]. Dostupné online.  
5. ↑ DOUBEK, Vratislav; POLÁŠEK, Martin, a kol. Parlament v čase změny: případové studie z vývoje českého a československého parlamentarismu. Praha : Akropolis, 2011. 176 s. ISBN 978-80-87481-21-9. S. 92.  

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii