V pátek 26. dubna 2024 úderem 22 hodiny začíná naše nová
a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!

Řasy

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(++)
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze.)
Řádka 1: Řádka 1:
-
{{možná hledáte|jiné významy slova [[řasa]]}}
+
: ''Možná hledáte mírně odlišné slovo'': [[řasa]]
-
{| align="right"
+
[[Soubor:Водоросли пресноводного водоема 2.jpg|thumb|250px|Různé řasy z vodní nádrže (2017)]]
-
|- align="center" valign="bottom"
+
[[Soubor:Kelp forest Otago 1s.JPG|thumb|250px|Chaluha ''Durvillaea antarctica'']]
-
|[[Soubor:Furry rox.jpg|right|thumb|250px|Furry rox]]
+
[[File:Intertidal greenalgae.jpg|thumb|250px|[[Zelené řasy]] na pobřežní čáře]]
-
|-
+
[[Soubor:Furry rox.jpg|right|thumb|250px|Furry rox (2002)]]
-
|[[Soubor:Kelp forest Otago 1s.JPG|right|thumb|250px|Kelp forest Otago 1s]]
+
'''Řasy''' jsou jednoduché [[fotosyntéza|fotosyntetizující]] organismy, tradičně řazené mezi [[nižší rostliny]]. Ve skutečnosti jsou řasy seskupením nepříbuzných skupin organismů a jen některé z nich jsou blízké rostlinám.<ref name="ideje"/> Mezi řasami najdeme jednobuněčné i&nbsp;mnohobuněčné formy, tělo mnohobuněčných řas je tvořeno [[stélka|stélkou]]. Nejsou schopné přežít v suchém prostředí, žijí proto ve sladké nebo slané vodě, suchozemské formy jsou malé, nenápadné a hojněji se vyskytují ve vlhkých tropických oblastech. Některé řasy vyřešily problém vysychání [[symbióza|symbiózou]] s [[houby|houbou]] a tvoří součást [[lišejníky|lišejníků]].
-
|-
+
-
|[[Soubor:Pacific rockweed, Olympic National Park, USA.jpg|right|thumb|250px|Pacific rockweed, Olympic National Park, USA]]
+
-
|-
+
-
|
+
-
|-
+
-
|}
+
-
'''Řasy''' jsou jednoduché [[fotosyntéza|fotosyntetizující]] organismy, tradičně řazené mezi [[nižší rostliny]]. Ve skutečnosti jsou řasy seskupením nepříbuzných skupin organismů a jen některé z nich jsou blízké rostlinám.<ref name="ideje"/> Mezi řasami najdeme jednobuněčné i mnohobuněčné formy, tělo mnohobuněčných řas je tvořeno [[stélka|stélkou]]. Nejsou schopné přežít v suchém prostředí, žijí proto ve sladké nebo slané vodě, suchozemské formy jsou malé, nenápadné a hojněji se vyskytují ve vlhkých tropických oblastech. Některé řasy vyřešily problém vysychání [[symbióza|symbiózou]] s [[houby|houbou]] a tvoří součást [[lišejníky|lišejníků]].
+
Většina řas je schopná fotosyntézy a je proto [[autotrofie|autotrofní]]. [[Chloroplast]]y vznikly primární endosymbiózou se sinicí nebo až sekundárně symbiózou s jinou řasou. Některé jednobuněčné řasy jsou [[mixotrofie|mixotrofní]] nebo sekundárně chloroplasty dokonce úplně ztratily. Řasy jsou součástí vodních ekosystémů, [[ruduchy]] a [[chaluhy]] poskytují potravu i úkryt, mikroskopické řasy tvoří [[fytoplankton]]. Věda, která studuje řasy, se nazývá [[algologie]].
Většina řas je schopná fotosyntézy a je proto [[autotrofie|autotrofní]]. [[Chloroplast]]y vznikly primární endosymbiózou se sinicí nebo až sekundárně symbiózou s jinou řasou. Některé jednobuněčné řasy jsou [[mixotrofie|mixotrofní]] nebo sekundárně chloroplasty dokonce úplně ztratily. Řasy jsou součástí vodních ekosystémů, [[ruduchy]] a [[chaluhy]] poskytují potravu i úkryt, mikroskopické řasy tvoří [[fytoplankton]]. Věda, která studuje řasy, se nazývá [[algologie]].
-
Vodní řasy lze v závislosti na druhu využít jak jako [[potravina|potravinu]], tak [[palivo]] či [[surovina|surovinu]] na výrobu [[vodík]]u, [[metan]]u a [[biopalivo|biopaliva]].<ref name="ideje">{{Citace elektronického periodika
+
Vodní řasy lze v závislosti na druhu využít jak jako [[potravina|potravinu]], tak [[palivo]] či [[surovina|surovinu]] na výrobu [[vodík]]u, [[Methan|metanu]] a [[biopalivo|biopaliva]].<ref name="ideje">{{Citace elektronického periodika
  | periodikum = ideje.cz
  | periodikum = ideje.cz
  | titul = Top 5 technologií, které nám darovala živá příroda
  | titul = Top 5 technologií, které nám darovala živá příroda
Řádka 23: Řádka 16:
* [[Archaeplastida]] Archeplastida zahrnuje všechny fotosyntetizující organismy, které mají chloroplasty s dvoujednotkovou membránou. Plastidy vznikly primární endosymbiózou se sinicí.
* [[Archaeplastida]] Archeplastida zahrnuje všechny fotosyntetizující organismy, které mají chloroplasty s dvoujednotkovou membránou. Plastidy vznikly primární endosymbiózou se sinicí.
** '''[[zelené řasy]]''' (''Chlorophyta'')
** '''[[zelené řasy]]''' (''Chlorophyta'')
-
*** [[rostliny]] (''Plantae'' sensu stricto). V současné literatuře byly vyšší rostliny na základě molekulárních dat identifikovány jako potomci - příbuzní - jedné z vývojových řad zelených řas (''[[Streptophytina]]''), jejíž jsou tedy součástí.<ref>Karol, K. G., McCourt, R. M., Cimino, M. T., & Delwiche, C. F. (2001). The closest living relatives of land plants. ''Science'', 294(5550), 2351-2353. </ref><ref>Simon, A., Glöckner, G., Felder, M., Melkonian, M., & Becker, B. (2006). EST analysis of the scaly green flagellate mesostigma viride (streptophyta): Implications for the evolution of green plants (viridiplantae).''BMC Plant Biology'', 6, 1-13.</ref><ref>Nishiyama, T. (2007). Evolutionary developmental biology of nonflowering land plants. ''International Journal of Plant Sciences'', 168(1), 37-47.</ref> Z příbuzenského hlediska zelené řasy tvoří [[monofiletická skupina|monofyletickou skupinu]], jen jsou-li do ní zahrnuty i rostliny a naopak zelené řasy a [[Coleochaetales]] a [[Charales]] mezi nimi obzvlášť představují nejbližší příbuzné rostlin.
+
*** [[rostliny]] (''Plantae'' sensu stricto). V současné literatuře byly vyšší rostliny na základě molekulárních dat identifikovány jako potomci - příbuzní - jedné z vývojových řad zelených řas (''[[Streptophytina]]''), jejíž jsou tedy součástí.<ref>Karol, K. G., McCourt, R. M., Cimino, M. T., & Delwiche, C. F. (2001). The closest living relatives of land plants. ''Science'', 294(5550), 2351-2353. </ref><ref>Simon, A., Glöckner, G., Felder, M., Melkonian, M., & Becker, B. (2006). EST analysis of the scaly green flagellate mesostigma viride (streptophyta): Implications for the evolution of green plants (viridiplantae). ''BMC&nbsp;Plant&nbsp;Biology'',&nbsp;6,&nbsp;1-13.</ref><ref>Nishiyama, T. (2007). Evolutionary developmental biology of nonflowering land plants. ''International Journal of Plant Sciences'', 168(1), 37-47.</ref> Z&nbsp;příbuzenského hlediska zelené řasy tvoří [[monofiletická skupina|monofyletickou skupinu]], jen jsou-li do ní zahrnuty i rostliny a naopak zelené řasy a [[Coleochaetales]] a [[Charales]] mezi nimi obzvlášť představují nejbližší příbuzné rostlin.
** '''[[červené řasy]]''' (''Rhodophyta'')
** '''[[červené řasy]]''' (''Rhodophyta'')
** '''[[Glaucophyta]]'''
** '''[[Glaucophyta]]'''
Řádka 43: Řádka 36:
-
{{Commonscat|Algae}}{{Článek z Wikipedie}}
+
{{FlickrTag|Algae}}{{Commonscat|Algae}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Nižší rostliny]]
[[Kategorie:Nižší rostliny]]
[[Kategorie:Protisté]]
[[Kategorie:Protisté]]

Aktuální verze z 6. 5. 2022, 09:29

Možná hledáte mírně odlišné slovo: řasa
Různé řasy z vodní nádrže (2017)
Chaluha Durvillaea antarctica
Zelené řasy na pobřežní čáře
Furry rox (2002)

Řasy jsou jednoduché fotosyntetizující organismy, tradičně řazené mezi nižší rostliny. Ve skutečnosti jsou řasy seskupením nepříbuzných skupin organismů a jen některé z nich jsou blízké rostlinám.[1] Mezi řasami najdeme jednobuněčné i mnohobuněčné formy, tělo mnohobuněčných řas je tvořeno stélkou. Nejsou schopné přežít v suchém prostředí, žijí proto ve sladké nebo slané vodě, suchozemské formy jsou malé, nenápadné a hojněji se vyskytují ve vlhkých tropických oblastech. Některé řasy vyřešily problém vysychání symbiózou s houbou a tvoří součást lišejníků. Většina řas je schopná fotosyntézy a je proto autotrofní. Chloroplasty vznikly primární endosymbiózou se sinicí nebo až sekundárně symbiózou s jinou řasou. Některé jednobuněčné řasy jsou mixotrofní nebo sekundárně chloroplasty dokonce úplně ztratily. Řasy jsou součástí vodních ekosystémů, ruduchy a chaluhy poskytují potravu i úkryt, mikroskopické řasy tvoří fytoplankton. Věda, která studuje řasy, se nazývá algologie. Vodní řasy lze v závislosti na druhu využít jak jako potravinu, tak palivo či surovinu na výrobu vodíku, metanu a biopaliva.[1]

Příbuzenské vztahy mezi jednotlivými typy řas

  • Archaeplastida Archeplastida zahrnuje všechny fotosyntetizující organismy, které mají chloroplasty s dvoujednotkovou membránou. Plastidy vznikly primární endosymbiózou se sinicí.
  • Excavata U krásnooček jsou plastidy obklopené trojitou membránou. Vznikly zřejmě pozřením zelené řasy pradávným krásnoočkem.
  • Rhizaria U této skupiny je membrána chloroplastů dokonce čtyřjednotková. Vznikly podobně jako u krásnooček.

Zbývající řasy mají chloroplasty obsahující chlorofyl a a c. Chlorofyl c se nevyskytuje ani u sinic, ani u archaeplastid.

Kromě zelených řas máme i řasy červené a hnědé První tři skupiny tvoří hnědé řasy. Chloroplasty mají stěnu tvořenou čtyřmi membránami. Chloroplasty obrněnek mají membrány tři.

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 Top 5 technologií, které nám darovala živá příroda. ideje.cz [online].  [cit. 2008-8-21]. Dostupné online.  
  2. ↑ Karol, K. G., McCourt, R. M., Cimino, M. T., & Delwiche, C. F. (2001). The closest living relatives of land plants. Science, 294(5550), 2351-2353.
  3. ↑ Simon, A., Glöckner, G., Felder, M., Melkonian, M., & Becker, B. (2006). EST analysis of the scaly green flagellate mesostigma viride (streptophyta): Implications for the evolution of green plants (viridiplantae). BMC Plant Biology, 6, 1-13.
  4. ↑ Nishiyama, T. (2007). Evolutionary developmental biology of nonflowering land plants. International Journal of Plant Sciences, 168(1), 37-47.


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Řasy
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Řasy
Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/%C5%98asy“