Řeckokatolická církev

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 6. 4. 2023, 08:56

Řeckokatolická církev (katolická církev byzantského obřadu, uniaté) je společné označení pro ty autokefální (samosprávné) východní katolické církve, které mají liturgií byzantského obřadu. Tyto církve působí zejména ve střední a východní Evropě (Polsko, Slovensko, Ukrajina atd.). Římskokatolická církev s nimi úzce spolupracuje a považuje je za součást jediné katolické církve. Řeckokatolické církve uznávají autoritu papeže a sdílejí s římskokatolickou církví dogmatickou nauku. Liturgie je však slavena nikoli v latinském ritu, ale v ritu byzantském. Fakticky jde o tu část pravoslavných církví, která se v polsko-litevském státě na základě brestlitevské unie roku 1596 odštěpila od pravoslaví a podrobila Římu, a dalších církví, které se k nim dodatečně připojily dalšími uniemi. Pravoslavné církve nazývají řeckokatolické církve uniatskými církvemi a považují je za odpadlíky od pravoslaví.

Historie

Velkým schizmatem roku 1054 bylo trvale narušeno společenství mezi východní a západní církví. V následujících staletích vznikaly pokusy obnovit jednotu církve. Snažil se o ni především 2. lyonský koncil v roce 1274 nebo ferrarsko-florentský koncil (florentská unie, 1439). Ke sjednocení menší části východních křesťanů s římskokatolickou církví došlo až brestlitevskou unií v roce 1596, následně potvrzenou apoštolskou konstitucí papeže Klementa VIII. o unii východních křesťanů s římskou církví. Tímto krokem, který byl proveden na základě florentské unie, měli být pravoslavní žijící na území polsko-litevského státu podřízeni Římu (při zachování východních obřadů). Unie nesplnila svůj cíl, neboť ji uznala pouze menšina pravoslavných, kteří poté vytvořili řeckokatolickou církev. Ve svém důsledku vedla brestlitevská unie k rozštěpení pravoslavného obyvatelstva na Litvě a v Polsku a k jejich rozmíškám. Řeckokatolická církev se později rozšířila do Itálie, na Sicílii a do Řecka.

Řeckokatolická církev v zemích Československa

Na území pozdějšího Československa se tato církev začala formovat po roce 1649 na základě tzv. užhorodské unie, v níž se část pravoslavných duchovních a věřících na východním Slovensku a Zakarpatské Ukrajině podřídila Římu. Zdejší řeckokatolíci spadali nejprve do pravomoci lvovské eparchie (diecéze). Roku 1818 byla papežem Piem VII. ustanovena eparchie v Prešově. Pod pravomoc prešovského biskupa patřili po vzniku samostatného Československa řeckokatolíci celého státu. 16. prosince 1933 byla zřízena v Praze ústřední farnost u kostela sv. Klimenta, později vznikla moravskoslezská farnost v Brně a po 2. světové válce pomocné duchovní správy v dalších 6 městech v českých zemích. Po inscenovaném Prešovském soboru 28. dubna 1950 komunistický režim řeckokatolickou církev v Československu zakázal a její představitele pronásledoval (biskup Pavol Peter Gojdič zemřel ve vězení, biskup Hopko byl také ve vězení, poté v internaci v klášteře v Oseku u Duchcova, a svého úřadu se mohl ujmout zase až v r. 1968). Řeckokatolická církev byla roku 1968 obnovena, avšak byla velmi omezována až do roku 1989. Ke dni osamostatnění České republiky byl 1. ledna 1993 zřízen v Praze zvláštní vikariát pro české katolíky byzantského obřadu, 13. března 1996 apoštolský exarchát.

Související články

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Řeckokatolická církev

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 8: / Řádka 8: @@
 {{Viz též|Řeckokatolická církev na Slovensku|Česká řeckokatolická církev|Ukrajinská řeckokatolická církev}}
 Na území pozdějšího Československa se tato církev začala formovat po roce 1649 na základě tzv. [[užhorodská unie|užhorodské unie]], v níž se část pravoslavných duchovních a věřících na východním Slovensku a Zakarpatské Ukrajině podřídila Římu. Zdejší řeckokatolíci spadali nejprve do pravomoci [[lvov]]ské eparchie ([[diecéze]]). Roku 1818 byla papežem [[Pius VII.|Piem VII.]] ustanovena eparchie v [[Prešov]]ě. Pod pravomoc prešovského biskupa patřili po vzniku samostatného [[Československo|Československa]] řeckokatolíci celého státu. [[16. prosinec|16. prosince]] [[1933]] byla zřízena v [[Praha|Praze]] ústřední farnost u kostela sv. Klimenta, později vznikla moravskoslezská farnost v Brně a po [[Druhá světová válka|2. světové válce]] pomocné duchovní správy v dalších 6 městech v českých zemích.
-Po inscenovaném [[Prešovský lžisobor|Prešovském soboru]] [[28. duben|28. dubna]] [[1950]] [[komunista|komunistický]] režim řeckokatolickou církev v Československu zakázal a její představitele pronásledoval (biskup [[Pavol Peter Gojdič]] zemřel ve vězení, biskup Hopko byl také ve vězení, poté v internaci v klášteře v Oseku u Duchcova, a svého úřadu se mohl ujmout zase až v r. 1968). Řeckokatolická církev byla roku [[1968]] obnovena, avšak byla velmi omezována až do roku [[1989]]. Ke dni [[Zánik Československa|osamostatnění]] [[Česko|České republiky]] byl [[1. leden|1. ledna]] [[1993]] zřízen v Praze zvláštní vikariát pro české katolíky byzantského obřadu, [[13. březen|13. března]] [[1996]] apoštolský [[exarchát]].
+Po inscenovaném [[Prešovský lžisobor|Prešovském soboru]] [[28. duben|28. dubna]] [[1950]] [[komunista|komunistický]] režim řeckokatolickou církev v Československu zakázal a její představitele pronásledoval (biskup [[Pavol Peter Gojdič]] zemřel ve vězení, biskup Hopko byl také ve vězení, poté v internaci v klášteře v Oseku u Duchcova, a svého úřadu se mohl ujmout zase až v r. 1968). Řeckokatolická církev byla roku [[1968]] obnovena, avšak byla velmi omezována až do roku [[1989]]. Ke dni [[Zánik Československa|osamostatnění]] [[Česká republika|České republiky]] byl [[1. leden|1. ledna]] [[1993]] zřízen v Praze zvláštní vikariát pro české katolíky byzantského obřadu, [[13. březen|13. března]] [[1996]] apoštolský [[exarchát]].
 == Související články ==