Šablona:Článek dne/2019/13

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 6. 1. 2022, 16:24

M3 Stuart byl americký lehký tank, používaný během 2. světové války americkou, britskou a dalšími spojeneckými armádami.

Nýtovaná korba tanku M3 vycházela z předchozího typu M2A4, byla však o několik centimetrů delší a užší. Její pancéřování bylo zesíleno až na 44 mm, což však znamenalo zvýšení hmotnosti oproti předchozímu typu. Nýtovaná oválná věž byla později nahrazena věží svařovanou. Věž byla vybavena novým systémem zpětného nárazu, jehož konstrukce již nezasahovala před čelní kryt věže, což bylo pro typ M2A4 velmi specifické. Osazena byla kanónem M5 ráže 37 mm a s ním spřaženým kulometem M1919A4. Zbývající výzbroj tanku pak zahrnovala stejný typ kulometu. Jeden byl na zadní straně věže na protiletadlové lafetě, další byl v kulovité lafetě v přední části korby. Změnou v konstrukci prošel i podvozek. Díky úpravám v odpružení kol se stroj v terénu dobře pohyboval. Na mnoha vozidlech, především v Africe, pak bylo zavěšení kol chráněno pancéřovými kryty. Tank byl poháněn benzinovým motorem Continental W-670-9A o výkonu 250 koňských sil. Na silnici pak stroj dosahoval maximální rychlosti 58 km/h s dojezdem kolem 120 km. Mohl být vybaven i dvojicí 95 litrových přídavných nádrží, čímž se dojezd zvyšoval.

Tank M3 se začal sériově vyrábět teprve v březnu 1941 a k prvnímu bojovému nasazení došlo v listopadu téhož roku v britské armádě, kam byl dodáván v rámci programu „Lend-Lease“. Vozidlo použito v bojích o přístavní město Tobruk. Britští vojáci však nebyli z tohoto tanku moc nadšeni. Kritizován byl především příliš slabý 37 mm kanón. Na druhou stranu posádky chválily rychlost a spolehlivost. Od léta roku 1942, kdy dostávala britská armáda nové americké střední tanky, byly Stuarty postupně stahovány z předních bojových linií a začaly se používat především k průzkumu.

První bojové nasazení v armádě USA proběhlo v bojích o Filipíny, začátkem roku 1942. Japonci pak ukořistěné tanky používaly pod svým označením. Koncem roku 1942 se americká armáda vylodila v severní Africe, kde lehké tanky M3 tvořily velkou část jejich obrněných sil. Po drtivé porážce v Kasserinském průsmyku, kdy M3 čelily německým tankům PzKpfw IV a těžkým Tigerům, rozpustila americká armáda své obrněné prapory lehkých tanků a dále je používala pouze k průzkumným účelům.

Dalším odběratelem tanků M3 byl v rámci programu Lend-Lease Sovětský svaz. Ani představitelé Rudé armády nebyli z tohoto stroje nijak nadšeni kvůli slabé výzbroji a pancéřování. U sovětských tankistů nebyl Stuart oblíben kvůli benzínovému pohonu, který byl více náchylný ke vznícení. V letech 1942–1943 bylo do SSSR dodáno 1 665 tanků M3A1, které tam sloužily do roku 1944.

V bojích v Itálii a v západní Evropě potkal tanky M3 stejný osud, jako jinde. Byla jim přisouzena vedlejší role zejména při průzkumu, protože byl na jakýkoliv střední německý tank příliš slabý. Kromě USA, Velké Británie a SSSR měla během války ve své výzbroji Stuarty také Francie, Čína, země Commonwealthu, používaly je partyzánské jednotky v Jugoslávii. Po druhé světové válce bylo množství tanků M3 Stuart prodáno do různých zemí. V některých jihoamerických státech byly Stuarty série M3 ve službě ještě v 80. a 90. letech. Celkem bylo od roku 1941 vyrobeno 13 859 kusů stroje M3 a všech jeho variant, což z této série dělá nejpočetnější lehký tank druhé světové války.

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
 <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-[[Soubor:SUN-Ultra40-2014-002.jpg|right|160px|Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.]]
+[[Soubor:Static demonstration techniques Army Czech Republic-2018-036.JPG|right|160px|M3A1 Stuart – American Light Tank (2018)]]
-'''[[FireWire]]''' ('''IEEE 1394''') je standardní sériová [[sběrnice]] pro připojení periférií k [[počítač]]i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především [[SCSI]].
+'''[[M3 Stuart]]''' byl americký lehký [[tank]], používaný během [[Druhá světová válka|2.&nbsp;světové války]] [[Armáda Spojených států amerických|americkou]], britskou a dalšími spojeneckými&nbsp;armádami.
-V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE&nbsp;1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE&nbsp;1394b s rychlostí až 800&nbsp;Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový&nbsp;standard IEEE 1394c s rychlostí až 3&nbsp;200&nbsp;Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.
+Nýtovaná korba tanku M3 vycházela z předchozího typu M2A4, byla však o několik centimetrů delší a užší. Její [[pancéřování]] bylo zesíleno až na 44 mm, což však znamenalo zvýšení hmotnosti oproti předchozímu typu. Nýtovaná oválná věž byla později nahrazena věží svařovanou. Věž byla vybavena novým systémem zpětného nárazu, jehož konstrukce již nezasahovala před čelní kryt věže, což bylo pro typ M2A4 velmi specifické. Osazena  byla [[kanón]]em M5 ráže 37 mm a s ním spřaženým [[kulomet]]em M1919A4. Zbývající výzbroj tanku pak zahrnovala stejný typ kulometu. Jeden byl na zadní straně věže na protiletadlové lafetě, další byl v kulovité lafetě v přední části korby. Změnou v konstrukci prošel i podvozek. Díky úpravám v odpružení kol se stroj v terénu dobře pohyboval. Na mnoha vozidlech, především v [[Afrika|Africe]], pak bylo zavěšení kol chráněno pancéřovými kryty. Tank byl poháněn benzinovým motorem Continental W-670-9A o&nbsp;výkonu 250&nbsp;koňských sil. Na silnici pak stroj dosahoval maximální rychlosti 58 km/h s dojezdem kolem 120 km. Mohl být vybaven i dvojicí 95 litrových přídavných nádrží, čímž se dojezd zvyšoval.
-FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]], například mezi [[Scanner|skenerem]] a [[Počítačová tiskárna|tiskárnou]], bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor|procesoru]] počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a hot swapping. Měděný kabel, který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30&nbsp;[[volt]]y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje.
+Tank M3 se začal sériově vyrábět teprve v březnu [[1941]] a k prvnímu bojovému nasazení došlo v listopadu téhož roku v britské armádě, kam byl dodáván v rámci programu „Lend-Lease“. Vozidlo použito v bojích o přístavní město [[Tobruk]]. Britští vojáci však nebyli z tohoto tanku moc nadšeni. Kritizován byl především příliš slabý 37&nbsp;mm [[kanón]]. Na druhou stranu posádky chválily rychlost a spolehlivost. Od&nbsp;léta roku 1942, kdy dostávala britská armáda nové americké střední tanky, byly Stuarty postupně stahovány z&nbsp;předních bojových linií a začaly se používat především k&nbsp;průzkumu.
-Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní&nbsp;streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k&nbsp;velkému poklesu v isochronním přenosu.
+První bojové nasazení v armádě USA proběhlo v bojích o Filipíny, začátkem roku [[1942]]. Japonci pak ukořistěné tanky používaly pod svým označením. Koncem roku 1942 se americká armáda vylodila v severní Africe, kde lehké tanky M3 tvořily velkou část jejich obrněných sil. Po drtivé porážce v Kasserinském průsmyku, kdy M3 čelily německým tankům [[Panzerkampfwagen IV|PzKpfw&nbsp;IV]] a těžkým [[Tiger]]ům, rozpustila americká armáda své obrněné prapory lehkých tanků a dále je používala pouze k průzkumným účelům.
-<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>
+Dalším odběratelem tanků M3 byl v rámci programu Lend-Lease [[Sovětský svaz]]. Ani představitelé [[Rudá armáda|Rudé armády]] nebyli z tohoto stroje nijak nadšeni kvůli slabé výzbroji a pancéřování. U sovětských tankistů nebyl Stuart oblíben kvůli benzínovému pohonu, který byl více náchylný ke vznícení. V letech 1942–1943 bylo do [[Sovětský svaz|SSSR]] dodáno 1&nbsp;665 tanků M3A1, které tam sloužily do roku [[1944]].
+V bojích v [[Itálie|Itálii]] a v západní [[Evropa|Evropě]] potkal tanky M3 stejný osud, jako jinde. Byla jim přisouzena vedlejší role zejména při průzkumu, protože byl na&nbsp;jakýkoliv střední německý tank příliš&nbsp;slabý.  Kromě [[Spojené státy americké|USA]], Velké Británie a [[Sovětský svaz|SSSR]] měla během války ve své výzbroji Stuarty také [[Francie]], [[Čína]], země [[Commonwealth]]u, používaly je partyzánské jednotky v [[Jugoslávie|Jugoslávii]]. Po druhé světové válce bylo množství tanků M3 Stuart prodáno do různých zemí. V některých jihoamerických státech byly Stuarty série M3 ve službě ještě v&nbsp;80.&nbsp;a&nbsp;90.&nbsp;letech.
+Celkem bylo od roku 1941 vyrobeno 13&nbsp;859 kusů stroje M3 a všech jeho variant, což z této série dělá nejpočetnější lehký tank druhé světové války.
+<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>