Šablona:Článek dne HL/2022/11

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 3. 1. 2024, 17:29

Betelgeuze je červený veleobr spektrální třídy M1-2 IAB, nachází se v tedy poměrně pokročilé fází svého vývoje. Vykazuje polopravidelnou proměnnost s periodou asi 2 300 dní (cca 5,8 let). Vzdálenost od Země byla odhadnuta před několika lety na 427 ly. Nedávno opakovaná měření paralaxy podala vyšší hodnoty v rozmezí přibližně od 600 do 640 ly (některé starší prameny hovoří až o téměř dvojnásobné vzdálenosti), stále je však hvězda naším nejbližším červeným veleobrem.

Pozemní měření úhlového průměru napovídají, že je Betelgeuze se svými enormními rozměry jednou z největších zdokumentovaných hvězd. Odhadovaný poloměr činí cca 800 milionů až 1 miliarda km (v průměru se uvádí 4,6 AU, tj. asi 1 000 slunečních poloměrů). Pokud by byla umístěna do středu sluneční soustavy, vnější okraj by zasahoval téměř až k oběžné dráze Jupitera.

Díky své obrovské sálavé ploše je Betelgeuze až 135 000x svítivější než naše hvězda, což ji činí jednu z nejjasnějších známých hvězd vůbec. Nicméně tato světelnost není způsobena pouze velkou plochou, a proto se astronomové domnívají, že hvězda disponuje vysokou hmotností, přibližně 15 až 20-krát větší než jakou má Slunce. Kvůli tak vysoké hmotnosti je dost dobře možné, že ukončí svůj život v podobě supernovy. Vzhledem ke stáří ostatních hvězd v Orionu je Betelgeuze dost starý objekt (většina z nich je mnohem mladších), v porovnání s ostatními hvězdami ve vesmíru je však velice mladý. S největší pravděpodobností vyčerpala vodík ve svém jádře a v současné době tedy získává energii z termonukleární reakce helia na uhlík a kyslík. V Hertzsprung-Russelově diagramu se posunula z hvězdy hlavní posloupnosti vlivem zvětšení a ochlazení na červeného veleobra. Patří též k jedné z mála hvězd, kterou se podařilo vyfotografovat pozemními i vesmírnými dalekohledy jako disk, ne jen jako jasnou skvrnu. Má také ze souhvězdí největší vlastní pohyb.

Ačkoli je Betelgeuze označena řeckým písmenem „alfa“, které se dává většinou nejjasnější hvězdě souhvězdí, nebývá jím tak patrně vždy. Podle některých zdrojů se sice v maximu své jasnosti někdy stává jasnější jak Rigel, podle jiných zdrojů bylo toto tvrzení založeno na špatném odhadu jasnosti astronomem Johannem Bayerem (1572–1625), který ve svém díle Uranometria označoval řeckými písmeny hvězdy podle jejich hvězdné velikosti. Přestože je to hvězda proměnná, nestává se jasnějším jak Rigel, označení „alfa“ ji však už zůstalo.

Betelgeuze patří mezi první hvězdy, jejichž průměr se měřil pomocí interferometrické techniky, jako je třeba skvrnková interferometrie či aperturní maskovací interferometrie. Ta pomohla určit zdánlivý úhlový průměr ve viditelném spektru na 59,2 mas (milliarcsecond = tisícina úhlové vteřiny) a 54,7 ± 0,3 mas ve spektru infračerveném. Tento rozdíl o téměř pět tisícin obloukové vteřiny je způsoben tím, že infračervené pozorování nebere v úvahu světelný přírůstek způsobený horkými skvrnami, které jsou na těchto vlnových délkách méně patrné a výrazně snižují účinky okrajového ztemnění. Jak je u červených veleobrů obvyklé, hvězda nemá přesně vymezený okraj kvůli optickým emisím, které se od středu směrem ven pozvolna zmenšují a s nimi se mění i jejich barva, což razantně ztěžuje přesné určení velikosti hvězdy. Ve skutečnosti se plyn s rostoucí vzdáleností od fotosféry vytrácí. Z pohledu Země má Betelgeuze díky své velikosti a blízkosti třetí největší úhlový průměr, větší mají již jen hvězdy Slunce a R Doradus. Dále bylo zjištěno, že je tento průměr proměnný.

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
 <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-[[Soubor:SUN-Ultra40-2014-002.jpg|right|160px|Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.]]
+[[Soubor:Betelgeuse (star-2020).jpg|right|160px|Betelgeuse is usually the tenth-brightest star in the night sky and, after Rigel, the second-brightest in the constellation of Orion.]]
-'''[[FireWire]]''' ('''IEEE 1394''') je standardní sériová [[sběrnice]] pro připojení periférií k [[počítač]]i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především [[SCSI]].
+'''<big>[[Betelgeuze]]</big>''' je [[červený veleobr]] [[Spektrální klasifikace|spektrální třídy]] M1-2 IAB, nachází se v tedy poměrně pokročilé fází svého vývoje. Vykazuje polopravidelnou proměnnost s periodou asi 2 300 dní (cca&nbsp;5,8 let). Vzdálenost od [[Země]] byla odhadnuta před několika lety na 427&nbsp;[[Světelný rok|ly]]. Nedávno opakovaná měření [[Paralaxa (astronomie)|paralaxy]] podala vyšší hodnoty v rozmezí přibližně od 600 do 640 ly (některé starší prameny hovoří až&nbsp;o&nbsp;téměř dvojnásobné vzdálenosti), stále je však hvězda naším nejbližším červeným veleobrem.
-V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE&nbsp;1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE&nbsp;1394b s rychlostí až 800&nbsp;Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový&nbsp;standard IEEE 1394c s rychlostí až 3&nbsp;200&nbsp;Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.
+Pozemní měření [[úhlový průměr|úhlového průměru]] napovídají, že je Betelgeuze se svými enormními rozměry jednou z největších zdokumentovaných hvězd. Odhadovaný poloměr činí cca 800 milionů až 1 miliarda km (v průměru se uvádí 4,6 [[Astronomická jednotka|AU]], tj. asi 1 000 slunečních poloměrů). Pokud by byla umístěna do středu [[Sluneční soustava|sluneční soustavy]], vnější okraj by zasahoval téměř až k [[Oběžná dráha|oběžné dráze]] [[Jupiter (planeta)|Jupitera]].
-FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]], například mezi [[Scanner|skenerem]] a [[Počítačová tiskárna|tiskárnou]], bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor|procesoru]] počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a hot swapping. Měděný kabel, který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30&nbsp;[[volt]]y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje.
+Díky své obrovské sálavé ploše je Betelgeuze až 135 000x [[Svítivost|svítivější]] než naše hvězda, což ji činí jednu z nejjasnějších známých hvězd vůbec. Nicméně tato světelnost není způsobena pouze velkou plochou, a proto se [[Astronomie|astronomové]] domnívají, že hvězda disponuje vysokou [[Hmotnost|hmotností]], přibližně {{Nowrap|15 až 20-krát větší}} než jakou má [[Slunce]]. Kvůli tak vysoké hmotnosti je dost dobře možné, že ukončí svůj život v podobě [[Supernova|supernovy]]. Vzhledem ke stáří ostatních hvězd v&nbsp;Orionu je Betelgeuze dost starý objekt (většina z nich je mnohem mladších), v porovnání s ostatními hvězdami ve [[Vesmír|vesmíru]] je však velice mladý. S&nbsp;největší&nbsp;pravděpodobností vyčerpala [[vodík]] ve svém jádře a v&nbsp;současné době tedy získává energii z [[termonukleární reakce]] [[helium|helia]] na [[uhlík]] a [[kyslík]]. {{Nowrap|V [[Hertzsprungův-Russelův diagram|Hertzsprung-Russelově diagramu]]}} se posunula z [[Hlavní posloupnost|hvězdy hlavní posloupnosti]] vlivem zvětšení a ochlazení na červeného veleobra. Patří též k jedné z mála hvězd, kterou se podařilo vyfotografovat pozemními i vesmírnými [[dalekohled]]y jako disk, ne jen jako jasnou skvrnu. Má také ze souhvězdí největší [[vlastní pohyb]].
-Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní&nbsp;streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k&nbsp;velkému poklesu v isochronním přenosu.
+Ačkoli je Betelgeuze označena řeckým písmenem „[[alfa]]“, které se dává většinou nejjasnější hvězdě souhvězdí, nebývá jím tak patrně vždy. Podle některých zdrojů se sice v maximu své jasnosti někdy stává jasnější jak Rigel, podle jiných zdrojů bylo toto tvrzení založeno na špatném odhadu jasnosti astronomem Johannem Bayerem (1572–1625), který ve svém díle Uranometria označoval [[Řecká písmena|řeckými písmeny]] hvězdy podle jejich [[Hvězdná velikost|hvězdné velikosti]]. Přestože je to hvězda proměnná, nestává se jasnějším jak Rigel, označení „alfa“ ji však už zůstalo.
-<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>
+Betelgeuze patří mezi první hvězdy, jejichž průměr se měřil pomocí [[Interference|interferometrické]] techniky, jako je třeba skvrnková&nbsp;interferometrie či [[aperturní maskovací interferometrie]]. Ta pomohla určit zdánlivý [[Úhlová velikost|úhlový průměr]] ve viditelném spektru na 59,2 mas (milliarcsecond = tisícina [[Vteřina|úhlové vteřiny]]) a 54,7 ± 0,3 mas ve spektru [[Infračervené záření|infračerveném]]. Tento rozdíl o&nbsp;téměř pět tisícin [[Vteřina|obloukové vteřiny]] je způsoben tím, že infračervené pozorování nebere v&nbsp;úvahu světelný přírůstek způsobený [[horká skvrna|horkými skvrnami]], které jsou na těchto vlnových délkách méně patrné a výrazně snižují účinky [[okrajové ztemnění|okrajového&nbsp;ztemnění]]. Jak je u&nbsp;červených veleobrů obvyklé, hvězda nemá přesně vymezený okraj kvůli optickým [[Emise|emisím]], které se od středu směrem ven pozvolna zmenšují a s&nbsp;nimi se mění i&nbsp;jejich [[barva]], což razantně ztěžuje přesné určení velikosti hvězdy. Ve&nbsp;skutečnosti se plyn s&nbsp;rostoucí vzdáleností od fotosféry vytrácí. Z&nbsp;pohledu Země má Betelgeuze díky své velikosti a blízkosti třetí největší úhlový průměr, větší mají již jen hvězdy Slunce a [[R Doradus]]. Dále bylo zjištěno, že&nbsp;je tento průměr proměnný.
+<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>