Bilirubin

Z Multimediaexpo.cz

Bilirubin je odpadovým produktem metabolismu červeného krevního barviva hemu. Vzniká v játrech při filtraci krve ze zaniklých červených krvinek. Jeho obsah v krvi se může zvyšovat jako příznak určitých onemocnění, při zvýšené hladině bilirubinu se barví stolice do hněda a podlitiny do žluta. V roce 2009 byl bilirubin objeven v rostlině Strelitzia nicolai a později také ve strelícii královské (Strelitzia reginae).^[1]

Obsah 1 Vznik bilirubinu 2 Referenční hodnoty bilirubinu 3 Stanovení bilirubinu 4 Poruchy metabolismu bilirubinu 4.1 Rozdělení poruch metabolismu bilirubinu 5 Související články 6 Reference

Vznik bilirubinu

Erytrocyty vznikající v kostní dřeni jsou v bílé pulpě sleziny odstraňovány, když zestárnou. Při tomto procesu se uvolňuje hemoglobin, který se rozloží na hem a globin. Hem se poté díky činnosti makrofágů ve slezině mění na nekonjugovaný (nepřímý) bilirubin. Poté je tento bilirubin navázán na albumin a poslán do jater. V játrech kyselina glukuronová konjuguje bilirubin za vzniku přímého (konjugovaného) bilirubinu, který je rozpustný ve vodě. Hememoglobin je vychytáván Kupfferovými buňkami. Většina odchází se žlučí do tenkého střeva, malou část v tlustém střevě přítomné bakterie (střevní mikroflóra) rozkládají na sterkobilinogen, z něhož oxidací vzniká sterkobilin. Jeho část je znovu absorbována a vyloučena v moči jako urobilinogen a jeho oxidovaná forma, urobilin. Když správně nefungují játra nebo když jedinec trpí hemolytickou anémií (nadměrným rozkladem červených krvinek), část konjugovaného bilirubinu se objeví v moči, čímž ji barví do temně žluté.

Referenční hodnoty bilirubinu

3,4 - 17,1 μmol/l je běžná hodnota. Zvýšené hladiny svědčí o poruše metabolismu bilirubinu

Stanovení bilirubinu

Bilirubin nekonjugovaný je vázaný na albumin, dle reakce s činidly se označuje jako nepřímý. Aby reagoval, musí se z vazby na albumin uvolnit, pomocí akcelerátoru (kofein, benzoan sodný). Bilirubin konjugovaný neboli přímý reaguje přímo s činidlem. K detekci a stanovení bilirubinu se používá několik metod:

1. Jendrassik–Grof: fotometrické stanovení, nejrozšířenější metody jsou založeny na kopulaci s diazoniovými solemi v prostředí HCl za vzniku barevných azoderivátů. Měříme fotometricky při vlnové délce 520-550 nm.

Kyselina sulfanilová + NaNO₂ → diazotovaná kyselina sulfanilová

Bilirubin + diazotovaná kys. sulfanilová + NaNO₂ → azobilirubin

1. přímá spektrofotometrie
2. HPLC s VIS detekcí
3. enzymatické stanovení

Poruchy metabolismu bilirubinu

Hlavním příznakem poruch metabolismu bilirubinu je hyperbilirubinemie. Při zvýšení hladiny nad 30 μmol/l pozorujeme žluté zabarvení kůže a sliznic, které je způsobeno ukládáním bilirubinu ve tkáních. Hyperbilirubinemie může nastat i při normálním metabolismu bilirubinu a to při:

• při zvýšené tvorbě bilirubinu
• při sníženém vychytávání bilirubinu játry
• při snížené konjugaci bilirubinu v játrech
• při poruše vylučování bilirubinu do žluče
• při extrahepatální poruše odtoku do žluče

Rozdělení poruch metabolismu bilirubinu

• hyperbilirubinemie způsobená převážně vzrůstem hladiny nekonjugovaného bilirubinu
• hyperbilirubinemie způsobená převážně vzrůstem hladiny konjugovaného bilirubinu

Související články

• Gilbertův syndrom

Reference

1. ↑ http://www.sciencedaily.com/releases/2010/09/100908160356.htm

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii