V pátek 26. dubna 2024 úderem 22 hodiny začíná naše nová
a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!

Bohumín

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
(+ FLICKR)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 30: Řádka 30:
| NUTS3 = CZ080
| NUTS3 = CZ080
| nad.výš = 198
| nad.výš = 198
-
}}
+
}}'''Bohumín''' ([[polština|pol.]] ''Bogumin'', [[němčina|něm.]] ''Oderberg'') je [[město]] v okrese [[Okres Karviná|Karviná]], kraj [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezský]]. Nachází se v české části historického [[Těšínsko|Těšínska]], v [[České Slezsko|Českém Slezsku]].
-
'''Bohumín''' ([[polština|pol.]] ''Bogumin'', [[němčina|něm.]] ''Oderberg'') je [[město]] v okrese [[Okres Karviná|Karviná]], kraj [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezský]]. Nachází se v české části historického [[Těšínsko|Těšínska]], v [[České Slezsko|Českém Slezsku]].
+
* [[1. prosinec|1. prosince]] [[2009]] zde žilo 22 798 obyvatel na rozloze 31 km<sup>2</sup>.
-
K [[1. prosinec|1. prosinci]] [[2009]] zde žilo '''22  798''' obyvatel na rozloze 31 km<sup>2</sup>.
+
* [[1. leden|1. ledna]] [[2020]] zde žilo '''20 518''' obyvatel na rozloze 31 km<sup>2</sup>.
== Historie ==
== Historie ==
-
Již od svého založení měl Bohumín významnou strategickou polohu. Tento význam si město udrželo do dnešních časů. Ve 12. století ležel Bohumín na křižovatce obchodních cest. Jedna ([[Solná stezka|solná]]) vedla z [[Morava|Moravy]] do [[Krakow]]a a druhá ([[Jantarová stezka|jantarová]]) z [[Uhersko|Uher]] přes [[Těšín]] a dále k [[Balt]]u. Rovněž tudy procházela cesta z [[Praha|Prahy]] do [[Krakow]]a. Osada tedy vznikla na frekventovaném místě, které bylo vhodné pro přechod přes řeku. O tom svědčí i stavba mostu v 15. století - ten byl však nespočetněkrát strhnut při rozvodnění [[Odra|Odry]]. Stoupajícím cestovním ruchem přibývalo osadníků, takže osada nesoucí jméno Bogun byla v době krále Přemysla Otakara II. již velkou vesnicí. Držení vesnice bylo finančně (vybírání mýtného od pocestných) a strategicky (poloha na [[Moravsko-slezská hranice|hranicích]]) výhodné.<br />
+
Již od svého založení měl Bohumín významnou strategickou polohu. Tento význam si město udrželo do dnešních časů. Ve 12. století ležel Bohumín na křižovatce obchodních cest. Jedna ([[Solná stezka|solná]]) vedla z [[Morava|Moravy]] do [[Krakow]]a a druhá ([[Jantarová stezka|jantarová]]) z [[Uhersko|Uher]] přes [[Těšín]] a dále k [[Balt]]u. Rovněž tudy procházela cesta z [[Praha|Prahy]] do [[Krakow]]a. Osada tedy vznikla na frekventovaném místě, které bylo vhodné pro přechod přes řeku. O tom svědčí i stavba mostu v 15. století - ten byl však nespočetněkrát strhnut při rozvodnění [[Odra|Odry]]. Stoupajícím cestovním ruchem přibývalo osadníků, takže osada nesoucí jméno Bogun byla v době krále Přemysla Otakara II. již velkou vesnicí. Držení vesnice bylo finančně (vybírání mýtného od pocestných) a strategicky (poloha na [[Moravsko-slezská hranice|hranicích]]) výhodné.
 +
 
První písemná zmínka pochází z formulářové sbírky královny Kunhuty. Originál pravděpodobně nikdy nebyl, protože se nejspíš jednalo o stylistické cvičení. Zeměpisné poměry v textu jsou popsány velmi reálně, a proto můžeme ztotožnit Bohumín s tehdejším Bogunem. Datace chybí. Většinou se uvádí rok 1256 a 1262. Jisté však je, že trvale osídlená osada zde byla již mnohem dříve. Na základě jména můžeme soudit, že šlo o slovanské sídlo.<br />  
První písemná zmínka pochází z formulářové sbírky královny Kunhuty. Originál pravděpodobně nikdy nebyl, protože se nejspíš jednalo o stylistické cvičení. Zeměpisné poměry v textu jsou popsány velmi reálně, a proto můžeme ztotožnit Bohumín s tehdejším Bogunem. Datace chybí. Většinou se uvádí rok 1256 a 1262. Jisté však je, že trvale osídlená osada zde byla již mnohem dříve. Na základě jména můžeme soudit, že šlo o slovanské sídlo.<br />  
Roku 1292 se připomíná farní kostel [[Panna Marie|panny Marie]], který byl pod patronátem [[klášter]]a [[Orlová|orlovského]]. Tehdy Bohumín náležel [[Ratibořsko|Ratibořsku]]. Tato listina je zároveň nejstarším dokladem německého názvu pro Bohumín - Oderberg, z toho lze usuzovat, že Bohumín byl obydlován německými osadníky. V roce 1620 byl na místě dřevěného kostela vystavěn zděný kostel v [[Gotický sloh|gotickém slohu]]. Po požáru v r. 1850 byl přestavěn do dnešní podoby.<br />  
Roku 1292 se připomíná farní kostel [[Panna Marie|panny Marie]], který byl pod patronátem [[klášter]]a [[Orlová|orlovského]]. Tehdy Bohumín náležel [[Ratibořsko|Ratibořsku]]. Tato listina je zároveň nejstarším dokladem německého názvu pro Bohumín - Oderberg, z toho lze usuzovat, že Bohumín byl obydlován německými osadníky. V roce 1620 byl na místě dřevěného kostela vystavěn zděný kostel v [[Gotický sloh|gotickém slohu]]. Po požáru v r. 1850 byl přestavěn do dnešní podoby.<br />  
-
První známý [[Šlechta|šlechtický]] rod, který vlastnil [[Bohumínsko]], byl prastarý rod Barulthů. Za nepříliš dlouhou dobu přechází Bohumínsko do držby rodu Rašiců. Podle listiny z roku 1373 je Bohumín již poddanským městečkem pod pravomocí pánské vrchnosti. Zmínka je zde i o hradě. Bohumínské panství se stalo r. 1407 předmětem sporu mezi [[Ratiboř (Slezské vojvodství)|ratibořským]] vévodou Janem a [[Těšín|těšínskými]] vévody. Oba dva si nárokovali vlastnictví Bohumínska. Smlouva z r. 1407 rozhoduje ve prospěch [[Jan Ratibořský|Jana Ratibořského]]. Počátkem 15. století přešlo panství z rukou zemských vévodů do vlastnictví různých šlechtických rodů. V letech 1409 až 1423 drželi panství páni z Tvorkova. Poté byl majetek prodán Janu Bělíkovi z Kornic a jeho potomkům. Kornicové vlastnili panství delší dobu a jejich majetek se nacházel i ve [[Opolské vévodství|vévodství opolském]]. Během této doby se majetek rodu Korniců rozšířil o Zabelkow, Odru, Lhotu a [[Pudlov]]. Roku 1451 se stává majitelem Bohumínska (Bohunyna) Jan Tovačovský z [[Cimburk]]u, který je prodává r. 1473 Janovi z [[Vrbno|Vrbna]]. V roce 1482 přechází panství do rukou Jana Buřeje z Klvova, který však záhy umírá roku 1485.<br />
+
První známý [[Šlechta|šlechtický]] rod, který vlastnil [[Bohumínsko]], byl prastarý rod Barulthů. Za nepříliš dlouhou dobu přechází Bohumínsko do držby rodu Rašiců. Podle listiny z roku 1373 je Bohumín již poddanským městečkem pod pravomocí pánské vrchnosti. Zmínka je zde i o hradě. Bohumínské panství se stalo r. 1407 předmětem sporu mezi [[Ratiboř (Slezské vojvodství)|ratibořským]] vévodou Janem a [[Těšín|těšínskými]] vévody. Oba dva si nárokovali vlastnictví Bohumínska. Smlouva z r. 1407 rozhoduje ve prospěch [[Jan Ratibořský|Jana Ratibořského]]. Počátkem 15. století přešlo panství z rukou zemských vévodů do vlastnictví různých šlechtických rodů. V letech 1409 až 1423 drželi panství páni z Tvorkova. Poté byl majetek prodán Janu Bělíkovi z Kornic a jeho potomkům. Kornicové vlastnili panství delší dobu a jejich majetek se nacházel i ve [[Opolské vévodství|vévodství opolském]]. Během této doby se majetek rodu Korniců rozšířil o Zabelkow, Odru, Lhotu a [[Pudlov]]. Roku 1451 se stává majitelem Bohumínska (Bohunyna) Jan Tovačovský z [[Cimburk]]u, který je prodává r. 1473 Janovi z [[Vrbno|Vrbna]]. V roce 1482 přechází panství do rukou Jana Buřeje z Klvova, který však záhy umírá roku 1485.
-
Další spory o panství na konci 15. a začátkem 16. století se řeší opět ve prospěch ratibořských knížat. Poslední z nich - Valentin - prodává r. 1521 Bohumínsko [[Jan Opolský|Janu Opolskému]]. Ten je o dva roky později prodává Jiřímu ([[Markrabě|markraběti]] [[Braniborsko|braniborskému]]) z [[Hohenzollern]]. Roku 1528 přijal markrabí lutherskou víru a stal se nadšencem pro reformační hnutí (později dostal přídomek Pobožný). Svou nesmlouvavou politikou vůči starousedlé šlechtě se stal jednou z neoblíbených postav ve [[Slezsko|Slezsku]]. Bohumín se de facto stal klíčem k nástupu [[Braniborsko|braniborské]] vlády v [[Horní Slezsko|Horním Slezsku]]. Situace se změnila po nástupu [[Habsburkové|Habsburků]], kteří r. 1533 zrušili dědičnou smlouvu na Bohumínsko. Jiří se tak stal pouze zástavním pánem. Po jeho smrti se vlády nad državami Hohenzollernů ujal poručník nezletilého Jiřího Bedřicha Albrecht. Za jeho regenství se výrazně zvětšil majetek rodu a silně vzrostla [[germanizace]]. Roku 1557 se ujal svých statků Jiří Bedřich, který je znám především jako [[mecenáš]] [[Renesance|renesančního umění]], horlivý [[Protestantismus|protestant]] a stoupenec [[Germanizace|germanizačního procesu]].<br />
+
 
-
[[Soubor:Kostel Božského srdce Páně (Bohumín).jpg|left|thumb|300px|[[Kostel Božského srdce Páně|Římsko-katolický kostel Božského srdce Páně]]]]
+
Další spory o panství na konci 15. a začátkem 16. století se řeší opět ve prospěch ratibořských knížat. Poslední z nich - Valentin - prodává roku 1521 Bohumínsko Janu Opolskému. Ten je o dva roky později prodává Jiřímu ([[Markrabě|markraběti]] [[Braniborsko|braniborskému]]) z [[Hohenzollern]]. Roku 1528 přijal markrabí lutherskou víru a stal se nadšencem pro reformační hnutí (později dostal přídomek Pobožný). Svou nesmlouvavou politikou vůči starousedlé šlechtě se stal jednou z neoblíbených postav ve [[Slezsko|Slezsku]]. Bohumín se de facto stal klíčem k nástupu [[Braniborsko|braniborské]] vlády v [[Horní Slezsko|Horním Slezsku]]. Situace se změnila po nástupu [[Habsburkové|Habsburků]], kteří r. 1533 zrušili dědičnou smlouvu na Bohumínsko. Jiří se tak stal pouze zástavním pánem. Po jeho smrti se vlády nad državami Hohenzollernů ujal poručník nezletilého Jiřího Bedřicha Albrecht. Za jeho regenství se výrazně zvětšil majetek rodu a silně vzrostla [[germanizace]]. Roku 1557 se ujal svých statků Jiří Bedřich, který je znám především jako [[mecenáš]] [[Renesance|renesančního umění]], horlivý [[Protestantismus|protestant]] a stoupenec [[Germanizace|germanizačního procesu]].
-
Roku 1603 Jiří Bedřich umírá jako bezdětný a majetek se ocitá v rukou [[Joachim Friedrich|Joachima Friedricha]], [[Braniborsko|braniborského]] kurfiřta. Ten v roce 1606 předává majetek svému druhorozenému synovi Janu Jiřímu, který byl od roku 1592 [[Štrasburk|štrasburským]] [[biskup]]em. Smlouvu o změně v držení [[Krnovsko|Krnovska]], [[Bytomsko|Bytomska]] a Bohumínska odmítl však [[císař Rudolf II.]] potvrdit. Majetko-právní spor trval až do třicetileté války. Jan Jiří byl zbaven majetku r. 1622 a Bohumínsko připadlo bankéři a důlnímu podnikateli z [[Vídeň|Vídně]] Lazarovi Henckelovi von [[Donnersmarck]]. Po jeho smrti majetek přebírá již dědičně jeho syn, který se roku 1636 stává svobodným říšským pánem. V roce 1661 je povýšen mezi české hraběcí stavy a svůj majetek rozděluje mezi své syny. Bohumínsko připadlo Eliášovi a jeho syn Eliáš Ondřej se roku 1691 přestěhoval do [[Oderberg (Braniborsko)|Oderbergu]]. Umírá roku 1700 v Bohumíně. Jeho syn Jan Arnošt zemřel roku 1743 bezdětný a dědictví se ujímá Erdman Jindřich Vilém, jehož syn prodává rakouskou část bohumínského panství Karlu, knížeti Lichnovskému. Brzy nato umírá a s ním i oderberská mužská linie rodu Henckel-Donnersmarck, za jejichž držitelství bylo roku 1697 bohumínské panství povýšeno [[Císař Leopold|císařem Leopoldem]] na status minor, tedy na nižší [[stavovské panství]]. Nesmíme zapomínat, že od roku 1742 bylo Bohumínsko rozděleno na [[Rakousko-Uhersko|rakouské]] a [[Prusko|pruské]].<br />
+
 
 +
[[Soubor:Kostel Božského srdce Páně (Bohumín).jpg|thumb|300px|[[Kostel Božského srdce Páně|Římsko-katolický kostel Božského srdce Páně]]]]
 +
Roku 1603 Jiří Bedřich umírá jako bezdětný a majetek se ocitá v rukou Joachima Friedricha, [[Braniborsko|braniborského]] kurfiřta. Ten v roce 1606 předává majetek svému druhorozenému synovi Janu Jiřímu, který byl od roku 1592 [[Štrasburk|štrasburským]] [[biskup]]em. Smlouvu o změně v držení [[Krnovsko|Krnovska]], [[Bytomsko|Bytomska]] a Bohumínska odmítl však císař Rudolf II. potvrdit. Majetko-právní spor trval až do třicetileté války. Jan Jiří byl zbaven majetku r. 1622 a Bohumínsko připadlo bankéři a důlnímu podnikateli z [[Vídeň|Vídně]] Lazarovi Henckelovi von [[Donnersmarck]]. Po jeho smrti majetek přebírá již dědičně jeho syn, který se roku 1636 stává svobodným říšským pánem. V roce 1661 je povýšen mezi české hraběcí stavy a svůj majetek rozděluje mezi své syny. Bohumínsko připadlo Eliášovi a jeho syn Eliáš Ondřej se roku 1691 přestěhoval do [[Oderberg (Braniborsko)|Oderbergu]]. Umírá roku 1700 v Bohumíně. Jeho syn Jan Arnošt zemřel roku 1743 bezdětný a dědictví se ujímá Erdman Jindřich Vilém, jehož syn prodává rakouskou část bohumínského panství Karlu, knížeti Lichnovskému. Brzy nato umírá a s ním i oderberská mužská linie rodu Henckel-Donnersmarck, za jejichž držitelství bylo roku 1697 bohumínské panství povýšeno [[Císař Leopold|císařem Leopoldem]] na status minor, tedy na nižší [[stavovské panství]]. Nesmíme zapomínat, že od roku 1742 bylo Bohumínsko rozděleno na [[Rakousko-Uhersko|rakouské]] a [[Prusko|pruské]].
 +
 
Rakouská část byla na počátku 19. století v držení rodu Gusnarů. Ti, panství posléze prodávají hraběti Rudnickému a jeho manželka prodává část panství pro stavbu [[Severní dráha císaře Ferdinanda|severní dráhy]]. Roku 1886 kupuje panství [[hrabě]] [[Larisch]]-Mönnich a tento rod zůstává jeho držitelem až do roku [[1945]]. Okolní obce, především [[Šunychl]] a [[Pudlov]], zaznamenaly díky stavbě železnice a železáren obrovský boom a význam dnes již [[Starý Bohumín|Starého Bohumína]] začal upadat.<br />  
Rakouská část byla na počátku 19. století v držení rodu Gusnarů. Ti, panství posléze prodávají hraběti Rudnickému a jeho manželka prodává část panství pro stavbu [[Severní dráha císaře Ferdinanda|severní dráhy]]. Roku 1886 kupuje panství [[hrabě]] [[Larisch]]-Mönnich a tento rod zůstává jeho držitelem až do roku [[1945]]. Okolní obce, především [[Šunychl]] a [[Pudlov]], zaznamenaly díky stavbě železnice a železáren obrovský boom a význam dnes již [[Starý Bohumín|Starého Bohumína]] začal upadat.<br />  
-
[[Soubor:Alt Oderberg Ringplatz.jpg|right|thumb|300px|Pohlednice zobrazující náměstí ve [[Starý Bohumín|Starém Bohumíně]]]]
+
[[Soubor:Alt Oderberg Ringplatz.jpg|thumb|300px|Pohlednice zobrazující náměstí ve [[Starý Bohumín|Starém Bohumíně]]]]
Pudlov a Šunychl byly až do roku 1848 jako poddanské vsi při bohumínském panství. V roce 1850 byl Pudlov spojen s [[Vrbice|Vrbicí]], která měla postavení [[osada|osady]]. Vrbice se již roku 1892 stala samostatnou obcí. V roce 1906 došlo ke sloučení Pudlova s Bohumínem a v r. 1924 byl zrušen název obce Šunychl a nahrazen názvem [[Nový Bohumín]]. Zároveň byla tato obec povýšena na [[město]]. Obec Bohumín byla rozdělena na dvě obce: Bohumín a Pudlov. Roku 1949 byl spojen [[Starý Bohumín|Bohumín]] s Novým Bohumínem, Pudlovem, [[Skřečoň|Skřečoní]], Vrbicí a Záblatím v jednu obec pod názvem Bohumín. Roku 1952 se oddělila Vrbice a v r. 1954 byl Bohumín rozdělen na 5 městských částí: Bohumín I. - město (později Starý Bohumín), Boh. II. - Nový B., Boh. III. - Pudlov, Boh. IV. - Skřečoň, Boh. V. - Záblatí. V roce 1956 přijalo město Bohumín název Starý Bohumín. Roku 1960 se tyto části opět osamostatnily jako správní obce. Od roku 1973 po spojení s Novým Bohumínem byl zaveden znovu název Bohumín.<br />  
Pudlov a Šunychl byly až do roku 1848 jako poddanské vsi při bohumínském panství. V roce 1850 byl Pudlov spojen s [[Vrbice|Vrbicí]], která měla postavení [[osada|osady]]. Vrbice se již roku 1892 stala samostatnou obcí. V roce 1906 došlo ke sloučení Pudlova s Bohumínem a v r. 1924 byl zrušen název obce Šunychl a nahrazen názvem [[Nový Bohumín]]. Zároveň byla tato obec povýšena na [[město]]. Obec Bohumín byla rozdělena na dvě obce: Bohumín a Pudlov. Roku 1949 byl spojen [[Starý Bohumín|Bohumín]] s Novým Bohumínem, Pudlovem, [[Skřečoň|Skřečoní]], Vrbicí a Záblatím v jednu obec pod názvem Bohumín. Roku 1952 se oddělila Vrbice a v r. 1954 byl Bohumín rozdělen na 5 městských částí: Bohumín I. - město (později Starý Bohumín), Boh. II. - Nový B., Boh. III. - Pudlov, Boh. IV. - Skřečoň, Boh. V. - Záblatí. V roce 1956 přijalo město Bohumín název Starý Bohumín. Roku 1960 se tyto části opět osamostatnily jako správní obce. Od roku 1973 po spojení s Novým Bohumínem byl zaveden znovu název Bohumín.<br />  
V letech 1850 až 1948 byl Bohumín sídlem okresního soudu a v letech 1855 až 1868 i okresního úřadu. V letech 1910-1948 přináležel do politického okresu [[Fryštát]] a od r. 1949 do r. 1957 do správního okresu [[Ostrava]], pak Ostrava - venkov a od roku 1960 je Bohumín součástí [[Okres Karviná|okresu Karviná]]. Za nacistické okupace byl součástí okresu Teschen.
V letech 1850 až 1948 byl Bohumín sídlem okresního soudu a v letech 1855 až 1868 i okresního úřadu. V letech 1910-1948 přináležel do politického okresu [[Fryštát]] a od r. 1949 do r. 1957 do správního okresu [[Ostrava]], pak Ostrava - venkov a od roku 1960 je Bohumín součástí [[Okres Karviná|okresu Karviná]]. Za nacistické okupace byl součástí okresu Teschen.
Řádka 57: Řádka 61:
* Výpravní budova železniční stanice
* Výpravní budova železniční stanice
== Rodáci ==
== Rodáci ==
-
* [[Dawid Emannuel Bachrach - Bareé]] (*1863 - + 1943) - malíř
+
* Dawid Emannuel Bachrach - Bareé (* 1863 - + 1943) – malíř
* [[Tereza Bebarová]] (* 1975) – filmová a divadelní herečka
* [[Tereza Bebarová]] (* 1975) – filmová a divadelní herečka
* [[Ondřej Bednarčík]] (* 1929 - + 1998) – varhaník, sbormistr, hudební skladatel, vysokoškolský pedagog
* [[Ondřej Bednarčík]] (* 1929 - + 1998) – varhaník, sbormistr, hudební skladatel, vysokoškolský pedagog
Řádka 160: Řádka 164:
* [http://www.rkka.cz/infobox/data/d865.htm Historie města Bohumín]
* [http://www.rkka.cz/infobox/data/d865.htm Historie města Bohumín]
* [http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=2370 www.ian.cz, O svícení 32] Světelné znečištění v Bohumíně
* [http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=2370 www.ian.cz, O svícení 32] Světelné znečištění v Bohumíně
-
<!-- HlavičkaObecNav --><br />
+
 
-
[[Nový Bohumín]]&nbsp;|
+
 
-
[[Pudlov]]&nbsp;|
+
{{Flickr|Bohumín}}{{Commonscat|Bohumín}}{{Město Bohumín}}{{Okres Karviná}}{{Článek z Wikipedie}}
-
[[Skřečoň]]&nbsp;|
+
[[Kategorie:Bohumín| ]]
-
[[Starý Bohumín]]&nbsp;|
+
-
[[Šunychl]]&nbsp;|
+
-
[[Vrbice (Bohumín)|Vrbice]]&nbsp;|
+
-
[[Záblatí (Bohumín)|Záblatí]]
+
-
<!-- PatičkaObecNav --><br />
+
-
{{Okres Karviná}}
+
-
{{Commonscat|Bohumín}}
+
[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]]
[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]]
-
{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Okres Karviná]]
+
[[Kategorie:Okres Karviná]]
[[Kategorie:Města v Českém Slezsku]]
[[Kategorie:Města v Českém Slezsku]]
-
[[Kategorie:Bohumín]]
 
[[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]]
[[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]]
[[Kategorie:Obce v okrese Karviná]]
[[Kategorie:Obce v okrese Karviná]]

Aktuální verze z 7. 4. 2021, 07:43

Bohumín (pol. Bogumin, něm. Oderberg) je město v okrese Karviná, kraj Moravskoslezský. Nachází se v české části historického Těšínska, v Českém Slezsku.

Obsah

Historie

Již od svého založení měl Bohumín významnou strategickou polohu. Tento význam si město udrželo do dnešních časů. Ve 12. století ležel Bohumín na křižovatce obchodních cest. Jedna (solná) vedla z Moravy do Krakowa a druhá (jantarová) z Uher přes Těšín a dále k Baltu. Rovněž tudy procházela cesta z Prahy do Krakowa. Osada tedy vznikla na frekventovaném místě, které bylo vhodné pro přechod přes řeku. O tom svědčí i stavba mostu v 15. století - ten byl však nespočetněkrát strhnut při rozvodnění Odry. Stoupajícím cestovním ruchem přibývalo osadníků, takže osada nesoucí jméno Bogun byla v době krále Přemysla Otakara II. již velkou vesnicí. Držení vesnice bylo finančně (vybírání mýtného od pocestných) a strategicky (poloha na hranicích) výhodné.

První písemná zmínka pochází z formulářové sbírky královny Kunhuty. Originál pravděpodobně nikdy nebyl, protože se nejspíš jednalo o stylistické cvičení. Zeměpisné poměry v textu jsou popsány velmi reálně, a proto můžeme ztotožnit Bohumín s tehdejším Bogunem. Datace chybí. Většinou se uvádí rok 1256 a 1262. Jisté však je, že trvale osídlená osada zde byla již mnohem dříve. Na základě jména můžeme soudit, že šlo o slovanské sídlo.
Roku 1292 se připomíná farní kostel panny Marie, který byl pod patronátem kláštera orlovského. Tehdy Bohumín náležel Ratibořsku. Tato listina je zároveň nejstarším dokladem německého názvu pro Bohumín - Oderberg, z toho lze usuzovat, že Bohumín byl obydlován německými osadníky. V roce 1620 byl na místě dřevěného kostela vystavěn zděný kostel v gotickém slohu. Po požáru v r. 1850 byl přestavěn do dnešní podoby.
První známý šlechtický rod, který vlastnil Bohumínsko, byl prastarý rod Barulthů. Za nepříliš dlouhou dobu přechází Bohumínsko do držby rodu Rašiců. Podle listiny z roku 1373 je Bohumín již poddanským městečkem pod pravomocí pánské vrchnosti. Zmínka je zde i o hradě. Bohumínské panství se stalo r. 1407 předmětem sporu mezi ratibořským vévodou Janem a těšínskými vévody. Oba dva si nárokovali vlastnictví Bohumínska. Smlouva z r. 1407 rozhoduje ve prospěch Jana Ratibořského. Počátkem 15. století přešlo panství z rukou zemských vévodů do vlastnictví různých šlechtických rodů. V letech 1409 až 1423 drželi panství páni z Tvorkova. Poté byl majetek prodán Janu Bělíkovi z Kornic a jeho potomkům. Kornicové vlastnili panství delší dobu a jejich majetek se nacházel i ve vévodství opolském. Během této doby se majetek rodu Korniců rozšířil o Zabelkow, Odru, Lhotu a Pudlov. Roku 1451 se stává majitelem Bohumínska (Bohunyna) Jan Tovačovský z Cimburku, který je prodává r. 1473 Janovi z Vrbna. V roce 1482 přechází panství do rukou Jana Buřeje z Klvova, který však záhy umírá roku 1485.

Další spory o panství na konci 15. a začátkem 16. století se řeší opět ve prospěch ratibořských knížat. Poslední z nich - Valentin - prodává roku 1521 Bohumínsko Janu Opolskému. Ten je o dva roky později prodává Jiřímu (markraběti braniborskému) z Hohenzollern. Roku 1528 přijal markrabí lutherskou víru a stal se nadšencem pro reformační hnutí (později dostal přídomek Pobožný). Svou nesmlouvavou politikou vůči starousedlé šlechtě se stal jednou z neoblíbených postav ve Slezsku. Bohumín se de facto stal klíčem k nástupu braniborské vlády v Horním Slezsku. Situace se změnila po nástupu Habsburků, kteří r. 1533 zrušili dědičnou smlouvu na Bohumínsko. Jiří se tak stal pouze zástavním pánem. Po jeho smrti se vlády nad državami Hohenzollernů ujal poručník nezletilého Jiřího Bedřicha Albrecht. Za jeho regenství se výrazně zvětšil majetek rodu a silně vzrostla germanizace. Roku 1557 se ujal svých statků Jiří Bedřich, který je znám především jako mecenáš renesančního umění, horlivý protestant a stoupenec germanizačního procesu.

Římsko-katolický kostel Božského srdce Páně

Roku 1603 Jiří Bedřich umírá jako bezdětný a majetek se ocitá v rukou Joachima Friedricha, braniborského kurfiřta. Ten v roce 1606 předává majetek svému druhorozenému synovi Janu Jiřímu, který byl od roku 1592 štrasburským biskupem. Smlouvu o změně v držení Krnovska, Bytomska a Bohumínska odmítl však císař Rudolf II. potvrdit. Majetko-právní spor trval až do třicetileté války. Jan Jiří byl zbaven majetku r. 1622 a Bohumínsko připadlo bankéři a důlnímu podnikateli z Vídně Lazarovi Henckelovi von Donnersmarck. Po jeho smrti majetek přebírá již dědičně jeho syn, který se roku 1636 stává svobodným říšským pánem. V roce 1661 je povýšen mezi české hraběcí stavy a svůj majetek rozděluje mezi své syny. Bohumínsko připadlo Eliášovi a jeho syn Eliáš Ondřej se roku 1691 přestěhoval do Oderbergu. Umírá roku 1700 v Bohumíně. Jeho syn Jan Arnošt zemřel roku 1743 bezdětný a dědictví se ujímá Erdman Jindřich Vilém, jehož syn prodává rakouskou část bohumínského panství Karlu, knížeti Lichnovskému. Brzy nato umírá a s ním i oderberská mužská linie rodu Henckel-Donnersmarck, za jejichž držitelství bylo roku 1697 bohumínské panství povýšeno císařem Leopoldem na status minor, tedy na nižší stavovské panství. Nesmíme zapomínat, že od roku 1742 bylo Bohumínsko rozděleno na rakouské a pruské.

Rakouská část byla na počátku 19. století v držení rodu Gusnarů. Ti, panství posléze prodávají hraběti Rudnickému a jeho manželka prodává část panství pro stavbu severní dráhy. Roku 1886 kupuje panství hrabě Larisch-Mönnich a tento rod zůstává jeho držitelem až do roku 1945. Okolní obce, především Šunychl a Pudlov, zaznamenaly díky stavbě železnice a železáren obrovský boom a význam dnes již Starého Bohumína začal upadat.

Pohlednice zobrazující náměstí ve Starém Bohumíně

Pudlov a Šunychl byly až do roku 1848 jako poddanské vsi při bohumínském panství. V roce 1850 byl Pudlov spojen s Vrbicí, která měla postavení osady. Vrbice se již roku 1892 stala samostatnou obcí. V roce 1906 došlo ke sloučení Pudlova s Bohumínem a v r. 1924 byl zrušen název obce Šunychl a nahrazen názvem Nový Bohumín. Zároveň byla tato obec povýšena na město. Obec Bohumín byla rozdělena na dvě obce: Bohumín a Pudlov. Roku 1949 byl spojen Bohumín s Novým Bohumínem, Pudlovem, Skřečoní, Vrbicí a Záblatím v jednu obec pod názvem Bohumín. Roku 1952 se oddělila Vrbice a v r. 1954 byl Bohumín rozdělen na 5 městských částí: Bohumín I. - město (později Starý Bohumín), Boh. II. - Nový B., Boh. III. - Pudlov, Boh. IV. - Skřečoň, Boh. V. - Záblatí. V roce 1956 přijalo město Bohumín název Starý Bohumín. Roku 1960 se tyto části opět osamostatnily jako správní obce. Od roku 1973 po spojení s Novým Bohumínem byl zaveden znovu název Bohumín.
V letech 1850 až 1948 byl Bohumín sídlem okresního soudu a v letech 1855 až 1868 i okresního úřadu. V letech 1910-1948 přináležel do politického okresu Fryštát a od r. 1949 do r. 1957 do správního okresu Ostrava, pak Ostrava - venkov a od roku 1960 je Bohumín součástí okresu Karviná. Za nacistické okupace byl součástí okresu Teschen.

Pamětihodnosti

  • Architektonický komplex současné budovy radnice
  • Katolický kostel Božského srdce Páně
  • Budova římsko-katolické fary
  • Kostel Panny Marie Sedmibolestné ve Skřečoni
  • Hřbitovní filiální kaple Všech svatých
  • Evangelický kostel Slezské evangelické církve augsburského vyznání
  • Kaple Jména Panny Marie v Šunychlu
  • Farní kostel Narození Panny Marie
  • Národní dům č. p. 37
  • Výpravní budova železniční stanice

Rodáci

  • Dawid Emannuel Bachrach - Bareé (* 1863 - + 1943) – malíř
  • Tereza Bebarová (* 1975) – filmová a divadelní herečka
  • Ondřej Bednarčík (* 1929 - + 1998) – varhaník, sbormistr, hudební skladatel, vysokoškolský pedagog
  • P. PhDr. ThDr. Joseph Blokscha (* 1892 - + 1960) – řím. kat. duchovní a vysokoškolský pedagog
  • František Čečetka (* 1917 - + 1982) – spisovatel, scenárista, redaktor
  • Heinrich Dörner (* 1906 - + 1981) – zakladatel česko-německé farnosti na území augsburské diecéze
  • Svatopluk Havelka (* 1925 - + 2009) - hudební skladatel
  • Hermann Hochfelder (* 1914 - + 1991) – filolog a kapitán britské armády.
  • Augustin a Rudolf Homolovi – varhaníci, hudební skladatelé, ...
  • P. JUDr. František Jedlička – řím. kat. duchovní, komunální politik
  • Kateřina Kněžíková (* 1982) – sopranistka
  • Richard Konkolski (* 1943) – nejvýraznější osobnost spojená s rozvojem českého námořního jachtingu, závodník, který získal světovou pověst především v závodech osamělých mořeplavců.
  • Lubomír Man (* 1930) – spisovatel
  • Alena Mrázová – spisovatelka
  • JUDr. Karl Franz Johann Ott (* 1862 - + 1934) – komunální politik, poslanec slezského zemského sněmu
  • Pavel Srníček (* 1968) – fotbalový brankář (Baník Ostrava, Dukla Praha, Newcastle United FC, Portsmouth FC , West Ham United FC, Newcastle United FC)
  • Milan Šimečka (* 1930 - + 1990) – publicista, filozof a pedagog, signatář Charty 77, člen kolegia prezidenta republiky Václava Havla
  • Vladimír Včelný – varhaník, skladatel a pedagog
  • Otokar Weisl - novinář a publicista, spisovatel
  • František Živný (* 1902 - + 1989) – učitel matematiky a fyziky, ředitel gymnázia

Členění města

Bývalá ulice Franze Josefa, dnešní tř. Dr. E. Beneše v Novém Bohumíně

Město se člení na 7 katastrálních území, jimiž jsou:

Starostové města Bohumína (dnešního St. Bohumína)

(neúplný seznam)

  • Johann Kowarz (1491 - ?)
  • …
  • Wenzel Warzeszka; Adam Hlawiczka; Tobias Eisener (1620 - ?)
  • …
  • Georg Hoffmann; Simon Gromatka (1689 - 1717)
  • Johann Anton Padwowski (1717 - 1739)
  • Elias Czimmerer (1739 - 1740)
  • Franz Jacob Haagen; Mathias Ignatz Piechaczek (1740 - 1759)
  • Anton Franz Czimmerer (1759 - 1762)
  • Franz Jacob Haagen; Georg Schopna (1762 - 1770)
  • Thomas Matz (1770 - 1776)
  • Kašpar Kremsser (1776 - 1779)
  • Johann Jakub Rokitta (1779 - 1786)
  • Johann Kullig (1786 - 1802)
  • Joseph Oppawsky (1802 - 1804)
  • Anton Sedlaczek (1804 - 1840)
  • Joseph Oppawsky; Joseph Furch (1840 - 1846)
  • Johann Stiller (1846 - 1848)
  • Johann Warosch (1848 - 1849)
  • Georg Weczerek (1849 - 1852)
  • Eduard Stiller (1852 - 1857)
  • Michael Przybill (1857 - 1858)
  • Eduard Stiller (1858 - 1864)
  • Robert Wolf (1864 - 1869)
  • Rudolf Klimscha (1869 - 1876)
  • JUDr. Johann Santarius (1876 - 1890)
  • Rudolf Klimscha (1890 - 1902)
  • JUDr. Carl Franz Johann Ott (1902 - 1920)
  • Václav Náhlovský (1920 - 1921) - pouze pověřený vládní komisař
  • Jan Hodný (1921 - 1926) - pouze pověřený vládní komisař
  • JUDr. Carl Franz Johann Ott (1926 - 1927)
  • Julius Warosch (1927 - 1936)
  • JUDr. Karel Říha (1936 - 1938)

Starostové města Šunychlu - Bohumína - nádraží (dnešního N. Bohumína)

(neúplný seznam)

  • Johann Krakówka
  • ...
  • Karel Solich (1867 - 1870)
  • Ing. Johann Krakówka (ml.) (1870 - 1881)
  • Karel Lukscha (1881 - 1883)
  • Matthias Sud (1883 - 1885)
  • Karel Lukscha (1885 - 1892)
  • Joseph von Portenschlang - Ledermayer (1892 - 1904)
  • Viktor Lustig ( 1904 - 1911)
  • Franz Dworzak (1911 - 1919)
  • Johann Hein (1919 - 1920)
  • Otakar Jedrníček (1920 - 1925) - pouze pověřený vládní komisař
  • Josef Malcher (1925 - 1938)
  • Józef Wilczek (1938 - 1939) - pouze pověřený vládní komisař
  • Franz Freisler (1939 - 1939)
  • Ernst Kolar (1939 - 1939)
  • Friedrich Metzig (Metziy) (1939 - ?)

Starostové města Bohumína

(neúplný seznam)

  • Jan Ševčík (1970 - 1981) - předseda MNV
  • Josef Petrek (1981 - 1989) - předseda MNV
  • Břetislav Kačmařík (1989 - 1990) - předseda MNV
  • Antonín Štverka (1990 - 1994)
  • Ing. Petr Vícha (1994 - ...)

Muzea

Reference

Související články

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Bohumín
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Bohumín
Město Bohumín

Nový Bohumín • Pudlov • Skřečoň • Starý Bohumín • Šunychl • Vrbice • Záblatí 

  Města a obce okresu Karviná  

Albrechtice • Bohumín • Český Těšín • Dětmarovice • Dolní Lutyně • Doubrava • Havířov • Horní Bludovice • Horní Suchá • Chotěbuz • Karviná • Orlová • Petrovice u Karviné • Petřvald • Rychvald • Stonava • Těrlicko

Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Bohum%C3%ADn“