V pátek 26. dubna 2024 úderem 22 hodiny začíná naše nová
a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!

Chorvati

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
m (Nahrazení textu „České republice“ textem „České republice“)
 
Řádka 19: Řádka 19:
Vzhledem k teorii o [[Historie Chorvatska|příchodu Chorvatů na Balkán]] z tzv. Velkého nebo Bílého Chorvatska bývají někdy považováni z historického hlediska za západní Slovany. Jejich předkové byly [[Slované|slovanské kmeny]], které již v 6. století žily okolo řek [[Dráva]], [[Sáva]] a břehů [[Jaderské moře|Jaderského moře]].  
Vzhledem k teorii o [[Historie Chorvatska|příchodu Chorvatů na Balkán]] z tzv. Velkého nebo Bílého Chorvatska bývají někdy považováni z historického hlediska za západní Slovany. Jejich předkové byly [[Slované|slovanské kmeny]], které již v 6. století žily okolo řek [[Dráva]], [[Sáva]] a břehů [[Jaderské moře|Jaderského moře]].  
== Chorvaté dnes ==
== Chorvaté dnes ==
-
Chorvati žijí hlavně v [[Chorvatsko|Chorvatsku]] (4 028 300), také ale v [[Bosna a Hercegovina|Bosně a Hercegovině]] (472 000), [[Chile]] (380 000), [[Argentina|Argentině]] (250 000), [[Srbsko|Srbsku]] (114 000) - převážně ve [[Vojvodina|Vojvodině]]), v pohraničí [[Maďarsko|Maďarska]], v [[Německo|Německu]] (231 000), [[Austrálie|Austrálii]] (115 000) [[Kanada|Kanadě]] (62 000) a existuje i menšina v [[Česko|České republice]], a to v oblasti [[Jeseníky|Jeseníků]]. V dřívějších dobách žila významná chorvatská menšina na jižní Moravě (okolo [[Břeclav]]i), ale po 2. světové válce byla jako celek asimilována.
+
Chorvati žijí hlavně v [[Chorvatsko|Chorvatsku]] (4 028 300), také ale v [[Bosna a Hercegovina|Bosně a Hercegovině]] (472 000), [[Chile]] (380 000), [[Argentina|Argentině]] (250 000), [[Srbsko|Srbsku]] (114 000) - převážně ve [[Vojvodina|Vojvodině]]), v pohraničí [[Maďarsko|Maďarska]], v [[Německo|Německu]] (231 000), [[Austrálie|Austrálii]] (115 000) [[Kanada|Kanadě]] (62 000) a existuje i menšina v [[Česká republika|České republice]], a to v oblasti [[Jeseníky|Jeseníků]]. V dřívějších dobách žila významná chorvatská menšina na jižní Moravě (okolo [[Břeclav]]i), ale po 2. světové válce byla jako celek asimilována.
== Související články ==
== Související články ==

Aktuální verze z 6. 4. 2023, 10:19

Chorvati (Charváti, chorv. Hrvati) jsou nyní jihoslovanský národ, žijící hlavně na Balkáně a ve střední Evropě, je jich přes 7 mil (podle některých odhadů až 9 milionů). Jazykem je chorvatština, která patří do indoevropských jazyků, písmo je latinka, věřící jsou většinou křesťané, hlavně římští katolíci.

Obsah

Původ Chorvatů

V období 4. - 6. století došlo pod vlivem nájezdů kočovných Hunů do Evropy k migraci dalších kmenů. Tak se před nimi dostaly do střední a jižní Evropy četné kmeny Slovanů. Kde původně žily, není zatím jisté, nejspíše na východ od Karpat. Některé z kmenů označujeme jako Chorváti či Charváti. Jedna část, tzv. severní Charváti se usadila v severních Čechách. Podle kronikáře Kosmase byli Charváti na severu v 9. - 10. století usídleni kolem řeky Jizery v sousedství Pšovanů (z jihu) a srbských Milčanů (ze severu).[1] Severní Chorváti byli postupně asimilováni ostatními Slovany (hlavně potomky praotce Čecha) a Germány.

Jinak tomu bylo u Chorvatů na jihu. Vzhledem k teorii o příchodu Chorvatů na Balkán z tzv. Velkého nebo Bílého Chorvatska bývají někdy považováni z historického hlediska za západní Slovany. Jejich předkové byly slovanské kmeny, které již v 6. století žily okolo řek Dráva, Sáva a břehů Jaderského moře.

Chorvaté dnes

Chorvati žijí hlavně v Chorvatsku (4 028 300), také ale v Bosně a Hercegovině (472 000), Chile (380 000), Argentině (250 000), Srbsku (114 000) - převážně ve Vojvodině), v pohraničí Maďarska, v Německu (231 000), Austrálii (115 000) Kanadě (62 000) a existuje i menšina v České republice, a to v oblasti Jeseníků. V dřívějších dobách žila významná chorvatská menšina na jižní Moravě (okolo Břeclavi), ale po 2. světové válce byla jako celek asimilována.

Související články

Reference

  1. KROPÁČEK, Knob; JIŘÍ, Josef. Severní Čechy. Praha : Panoráma, 1981. Kapitola Úvodem, s. 15.