V pátek 26. dubna 2024 úderem 22 hodiny začíná naše nová
a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!

Netovice

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(++)
 
Řádka 18: Řádka 18:
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Netovice| position=right |lat_deg=50 |lat_min=12 |lat_sec=41 |lon_deg=14 |lon_min=5 |lon_sec=47|float=center | caption= }}
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Netovice| position=right |lat_deg=50 |lat_min=12 |lat_sec=41 |lon_deg=14 |lon_min=5 |lon_sec=47|float=center | caption= }}
| web =  
| web =  
-
}}
+
}}'''Netovice''' jsou nevelká [[vesnice]], tvořící jednu z deseti [[část obce|částí]] města [[Slaný]] v [[Okres Kladno|okrese Kladno]]. Od Slaného jsou Netovice vzdáleny asi 2¼ km jižním směrem. Ještě v roce 2001 měla vesnička spíše rekreační charakter, když čítala 17 domů a pouhých 10 stálých obyvatel, tento počet se však v posledních letech znásobil výstavbou nových rodinných domů na pozemcích při severovýchodním okraji Netovic.
-
'''Netovice''' jsou nevelká [[vesnice]], tvořící jednu z deseti [[část obce|částí]] města [[Slaný]] v [[Okres Kladno|okrese Kladno]]. Od Slaného jsou Netovice vzdáleny asi 2¼ km jižním směrem. Ještě v roce 2001 měla vesnička spíše rekreační charakter, když čítala 17 domů a pouhých 10 stálých obyvatel, tento počet se však v posledních letech znásobil výstavbou nových rodinných domů na pozemcích při severovýchodním okraji Netovic.
+
== Poloha ==
== Poloha ==
Netovice se rozkládají v mělkém údolí, které se od ''Těhule'' sklání východním směrem, ke [[Knovíz]]i. Od města Slaného na severní straně je odděluje ploché návrší ''Na Rovinách'', na němž se nachází [[letiště Slaný]]. Z jižní strany Netovice míjí [[rychlostní silnice R7]], toho času (2010) provozovaná pouze v polovičním profilu. Vesnicí prochází jediná silnice, která ji spojuje se Slaným na severu a s [[Mimoúrovňová křižovatka|mimoúrovňovou křižovatkou]] ''Slaný-jih'' na východě (tzn. obcemi Knovíz a [[Jemníky]]). V Netovicích z ohbí zmíněné průjezdní silnice odbočuje ještě zpevněná komunikace západním směrem do [[Hrdlív]]a, tato je však pro běžný provoz uzavřena.
Netovice se rozkládají v mělkém údolí, které se od ''Těhule'' sklání východním směrem, ke [[Knovíz]]i. Od města Slaného na severní straně je odděluje ploché návrší ''Na Rovinách'', na němž se nachází [[letiště Slaný]]. Z jižní strany Netovice míjí [[rychlostní silnice R7]], toho času (2010) provozovaná pouze v polovičním profilu. Vesnicí prochází jediná silnice, která ji spojuje se Slaným na severu a s [[Mimoúrovňová křižovatka|mimoúrovňovou křižovatkou]] ''Slaný-jih'' na východě (tzn. obcemi Knovíz a [[Jemníky]]). V Netovicích z ohbí zmíněné průjezdní silnice odbočuje ještě zpevněná komunikace západním směrem do [[Hrdlív]]a, tato je však pro běžný provoz uzavřena.
== Historie ==  
== Historie ==  
Archeologické nálezy kostrových i žárových pohřbů, učiněné v 19. století, dokládají osídlení netovického katastru už v době předhistorické.  
Archeologické nálezy kostrových i žárových pohřbů, učiněné v 19. století, dokládají osídlení netovického katastru už v době předhistorické.  
-
V předhusitském období byly netovickou vrchností církevní instituce: Polovina Netovic se uvádí v majetku [[Břevnovský klášter|břevnovského kláštera]] a kolem roku 1227 polovina v držení [[Klášter svatého Jiří (Praha)|kláštera svatojiřského]]. Snad někdy za husitských válek vesnice přešla do majetku [[Královské město|královského města]] Slaného (písemně doloženo od časů krále [[Jiří z Poděbrad|Jiřího]]). Za účast v [[Stavovský odboj roku 1547|prvním stavovském odboji]] král [[Ferdinand I.]] roku 1547 Slánským Netovice, spolu s dalším zbožím, na čas [[Konfiskace|konfiskoval]], ale roku 1562 navrátil. Znovu bylo město Slaný postiženo konfiskacemi po [[Bitva na Bílé hoře|bělohorské]] porážce [[České stavovské povstání|dalšího stavovského povstání]]. V roce 1623 tak Netovice, spolu s vesnicemi [[Želenice (okres Kladno)|Želenice]] a [[Lotouš]] za necelých 16 tisíc [[Kopa|kop]] [[Míšeňský groš|míšeňských]] zakoupil [[Jaroslav Bořita z Martinic]] ke svému panství [[Smečno]]. V držení [[Martinicové a Clam-Martinicové|hrabat z Martinic (později Clam-Martinic)]] Netovice setrvaly až do zrušení feudálního zřízení. Po roce 1850 byly Netovice zprvu osadou obce [[Jemníky]], v období [[První republika|první republiky]] samostatnou obcí, později připojeny k městu Slaný.
+
V předhusitském období byly netovickou vrchností církevní instituce: Polovina Netovic se uvádí v majetku [[Břevnovský klášter|břevnovského kláštera]] a kolem roku 1227 polovina v držení [[Klášter svatého Jiří (Praha)|kláštera svatojiřského]]. Snad někdy za husitských válek vesnice přešla do majetku [[Královské město|královského města]] Slaného (písemně doloženo od časů krále [[Jiří z Poděbrad|Jiřího]]). Za účast v prvním stavovském odboji (1547) král Ferdinand I. roku 1547 Slánským Netovice, spolu s dalším zbožím, na čas [[Konfiskace|konfiskoval]], ale roku 1562 navrátil. Znovu bylo město Slaný postiženo konfiskacemi po bělohorské porážce dalšího stavovského povstání. V roce 1623 tak Netovice, spolu s vesnicemi [[Želenice (okres Kladno)|Želenice]] a [[Lotouš]] za necelých 16 tisíc [[Kopa|kop]] [[Míšeňský groš|míšeňských]] zakoupil Jaroslav Bořita z Martinic ke svému panství [[Smečno]]. V držení [[Martinicové a Clam-Martinicové|hrabat z Martinic (později Clam-Martinic)]] Netovice setrvaly až do zrušení feudálního zřízení. Po roce 1850 byly Netovice zprvu osadou obce [[Jemníky]], v období [[První republika|první republiky]] samostatnou obcí, později připojeny k městu Slaný.
Dnes užívaný název vesnice je vlastně zkráceninou někdejšího tvaru ''Nedětovice'', užívaného až do 17. století (1227 ''Nedetovicih'', 1623 ''Nedietowicze'', 1845 [[Němčina|něm.]] ''Nettowitz'' [[Čeština|č.]] ''Netovice''). Název pravděpodobně pochází od [[Osobní jméno|osobního jména]] ''Děta'', domácké podoby jména [[Dětřich]].<ref>{{Citace monografie
Dnes užívaný název vesnice je vlastně zkráceninou někdejšího tvaru ''Nedětovice'', užívaného až do 17. století (1227 ''Nedetovicih'', 1623 ''Nedietowicze'', 1845 [[Němčina|něm.]] ''Nettowitz'' [[Čeština|č.]] ''Netovice''). Název pravděpodobně pochází od [[Osobní jméno|osobního jména]] ''Děta'', domácké podoby jména [[Dětřich]].<ref>{{Citace monografie
  | příjmení = Profous
  | příjmení = Profous
  | jméno = Antonín
  | jméno = Antonín
-
| odkaz na autora = Antonín Profous
 
  | titul = Místní jména v Čechách
  | titul = Místní jména v Čechách
  | vydavatel = Česká akademie věd a umění ve Státním nakladatelství učebnic
  | vydavatel = Česká akademie věd a umění ve Státním nakladatelství učebnic
Řádka 42: Řádka 40:
</gallery>
</gallery>
== Reference ==
== Reference ==
 +
<references/>
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
* [http://www.infoslany.cz/cs/modul/web/turisticke-cile/165-netovice/ Historie Netovic na stránkách infocentra Slaný]
* [http://www.infoslany.cz/cs/modul/web/turisticke-cile/165-netovice/ Historie Netovic na stránkách infocentra Slaný]
Řádka 49: Řádka 48:
-
{{commonscat|Netovice}}{{Město Slaný}}{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Commonscat|Netovice}}{{Město Slaný}}{{Článek z Wikipedie}}
 +
[[Kategorie:Slaný]]
[[Kategorie:Vesnice okresu Kladno]]
[[Kategorie:Vesnice okresu Kladno]]

Aktuální verze z 9. 12. 2019, 10:05

Netovice jsou nevelká vesnice, tvořící jednu z deseti částí města Slaný v okrese Kladno. Od Slaného jsou Netovice vzdáleny asi 2¼ km jižním směrem. Ještě v roce 2001 měla vesnička spíše rekreační charakter, když čítala 17 domů a pouhých 10 stálých obyvatel, tento počet se však v posledních letech znásobil výstavbou nových rodinných domů na pozemcích při severovýchodním okraji Netovic.

Obsah

Poloha

Netovice se rozkládají v mělkém údolí, které se od Těhule sklání východním směrem, ke Knovízi. Od města Slaného na severní straně je odděluje ploché návrší Na Rovinách, na němž se nachází letiště Slaný. Z jižní strany Netovice míjí rychlostní silnice R7, toho času (2010) provozovaná pouze v polovičním profilu. Vesnicí prochází jediná silnice, která ji spojuje se Slaným na severu a s mimoúrovňovou křižovatkou Slaný-jih na východě (tzn. obcemi Knovíz a Jemníky). V Netovicích z ohbí zmíněné průjezdní silnice odbočuje ještě zpevněná komunikace západním směrem do Hrdlíva, tato je však pro běžný provoz uzavřena.

Historie

Archeologické nálezy kostrových i žárových pohřbů, učiněné v 19. století, dokládají osídlení netovického katastru už v době předhistorické. V předhusitském období byly netovickou vrchností církevní instituce: Polovina Netovic se uvádí v majetku břevnovského kláštera a kolem roku 1227 polovina v držení kláštera svatojiřského. Snad někdy za husitských válek vesnice přešla do majetku královského města Slaného (písemně doloženo od časů krále Jiřího). Za účast v prvním stavovském odboji (1547) král Ferdinand I. roku 1547 Slánským Netovice, spolu s dalším zbožím, na čas konfiskoval, ale roku 1562 navrátil. Znovu bylo město Slaný postiženo konfiskacemi po bělohorské porážce dalšího stavovského povstání. V roce 1623 tak Netovice, spolu s vesnicemi Želenice a Lotouš za necelých 16 tisíc kop míšeňských zakoupil Jaroslav Bořita z Martinic ke svému panství Smečno. V držení hrabat z Martinic (později Clam-Martinic) Netovice setrvaly až do zrušení feudálního zřízení. Po roce 1850 byly Netovice zprvu osadou obce Jemníky, v období první republiky samostatnou obcí, později připojeny k městu Slaný. Dnes užívaný název vesnice je vlastně zkráceninou někdejšího tvaru Nedětovice, užívaného až do 17. století (1227 Nedetovicih, 1623 Nedietowicze, 1845 něm. Nettowitz č. Netovice). Název pravděpodobně pochází od osobního jména Děta, domácké podoby jména Dětřich.[1]

Reference

  1. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Svazek III. Praha : Česká akademie věd a umění ve Státním nakladatelství učebnic, 1951. S. 216.  

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Netovice
Město Slaný

Blahotice • Dolín • Kvíc • Kvíček • Lotouš • Netovice • Otruby • Slaný • Trpoměchy • Želevčice