Rychlostní silnice R7

Z Multimediaexpo.cz

Broom icon.png Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Multimediaexpo.cz pomoci tím, že ho vylepšíte.
Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl a Encyklopedický styl. 		Broom icon.png

Rychlostní silnice R7 je rychlostní silnice vedoucí z Prahy přes Slaný, Louny, Žatecko do Chomutova, dále k německým hranicím naváže na modernizovanou silnici I/7. Celková délka bude 82 km, v současnosti je v provozu přibližně 26 km a cca 20 km je postaveno v polovičním profilu. Od 11. dubna 2008 se stavěla mimoúrovňová křižovatka (MÚK) Vysočany se silnicí I. třídy č. 27 (I/27) a zároveň probíhala stavba čtyřpruhového úseku MÚK Bitozeves – MÚK Vysočany o délce cca 5,7 km. Obě stavby o délce přibližně 6,5 km byly zprovozněny 2. října 2009.[1] 18. listopadu 2009 byl uveden do provozu 2,5 km dlouhý obchvat Sulce; do doby, než budou vybudovány i okolí části silnice R7 bude tento úsek značen jako běžná silnice.[2]

Obsah

Historie

  • Před rokem 1953 – postavena 2,1 km dlouhá čtyřpruhová propojka silnice I. třídy č. 7 (I/7) od dnešní Evropské ulice (nyní MÚK Evropská na Pražském okruhu) v Praze k letišti Praha-Ruzyně (nyní MÚK Aviatická na rychlostní silnici R7), kde byla později zahájena stavba rychlostní silnice R7.
  • 1962 – dokončení MÚK Aviatická v plném profilu.
  • 1964 – zprovozněn první úsek rychlostní silnice R7 – 6 km dlouhý úsek Ruzyně – Makotřasy v plném profilu, tehdy označeného ještě jako silnice I. třídy č. 7 (I/7).
  • 1971 – úsek Ruzyně – Makotřasy byl označen jako rychlostní silnice R7.
  • 1976 – dokončena MÚK Makotřasy se silnicí I. třídy č. 61 (I/61) v plném profilu.
  • 1979 – zprovozněn navazující úsek R7 Makotřasy – Buštěhrad v plném profilu.
  • 1982 – zprovozněn navazující úsek R7 Buštěhrad – Stehelčeves v plném profilu.
  • 1984 – zprovozněn navazující úsek R7 Stehelčeves – Brandýsek v plném profilu.
  • 1985 – zprovozněn navazující úsek R7 Brandýsek – Knovíz v plném profilu.
  • 1986 – zprovozněn navazující úsek R7 Knovíz – MÚK Slaný-jih v plném profilu.
  • 1989 – zprovozněna stavba MÚK Slaný-jih na 19. kilometru R7 v plném profilu.
  • 1991 – zahájena stavba úseku I/7 Slaný obchvat, I. etapa v polovičním profilu (nyní součást úseku Slaný – hranice Středočeského kraje), délky 3,35 km.
  • 1995 – dokončena stavba úseku I/7 Slaný obchvat, I. etapa v polovičním profilu v polovičním profilu (nyní součást úseku Slaný – hranice Středočeského kraje), délky 3,35 km.
  • Březen 1995 – zahájena stavba úseku I/7 Slaný obchvat, III. etapa v polovičním profilu (nyní součást úseku Slaný – hranice Středočeského kraje), délky 2,8 km.
  • Říjen 1995 – zahájena stavba úseku I/7 Třebíz, přeložka v polovičním profilu (nyní součást úseku Slaný – hranice Středočeského kraje), délky 2,4 km.
  • 15. srpna 1996 – zahájena stavba úseku I/7 Louny – obchvat v polovičním profilu.
  • Říjen 1996 – zahájena stavba Slaný obchvat, II. etapa v polovičním profilu (nyní součást úseku Slaný – hranice Středočeského kraje), délky 2,2 km.
  • Leden 1997 – dokončena stavba úseku I/7 Třebíz, přeložka v polovičním profilu (nyní součást úseku Slaný – hranice Středočeského kraje), délky 2,4 km.
  • Říjen 1997 – dokončena stavba úseku I/7 Slaný obchvat, III. etapa v polovičním profilu (nyní součást úseku Slaný – hranice Středočeského kraje), délky 2,8 km.
  • Září 1998 – dokončena stavba úseku I/7 Slaný obchvat, II. etapa v polovičním profilu (nyní součást úseku Slaný – hranice Středočeského kraje), délky 2,2 km.
  • Květen 1999 – zahájení stavby MÚK Evropská na začátku silnice I. třídy č. 7 (I/7), resp. na 28. kilometru Pražského okruhu v plném profilu.
  • 28. října 1999 – zprovozněna stavba úseku I/7 Louny – obchvat v polovičním profilu, délky 6,868 km.
  • leden 2001 – zahájení stavby estakády Chomutov na úseku Chomutov – Křimov v plném profilu, délky 660,3 m.
  • 29. října 2001 – zprovoznění stavby MÚK Evropská na začátku silnice I. třídy č. 7 (I/7), resp. na 28. kilometru Pražského okruhu v plném profilu. Od toho dne úsek I/7 Evropská – Ruzyně již volně nenavazoval na Evropskou ulici na Praze 6, ale volně navázal na nově vybudovaný úsek Pražského okruhu 517 Řepy – Ruzyně.
  • Listopad 2001 – úplně dokončen úsek I/7 Louny – obchvat v polovičním profilu, délky 6,868 km.
  • Červen 2002 – úplné dokončení stavby MÚK Evropská na začátku silnice I. třídy č. 7 (I/7), resp. na 28. kilometru Pražského okruhu v plném profilu.
  • Říjen 2002 – zahájena stavba úseku I/7 Hořešovice – hranice okresu Kladno v polovičním profilu (nyní součást úseku Slaný – hranice Středočeského kraje), délky 3,058 km.
  • 11. listopadu 2003 – zahájena stavba úseku I/7 Křimov – Hora Svatého Šebestiána v plném profilu, délky 5,68.
  • Září 2004 – dokončena stavba úseku I/7 Hořešovice – hranice okresu Kladno v polovičním profilu (nyní součást úseku Slaný – hranice Středočeského kraje), délky 3,058 km.
  • září 2004 – dokončení stavby estakády Chomutov na úseku Chomutov – Křimov v plném profilu, délky 660,3 m.
  • 21. října 2004 – zahájena stavba úseku I/7 Chomutov – Křimov v plném profilu, délky 6,78 km.
  • 25. října 2005 – slavnostně otevřena stavba úseku I/7 Křimov – Hora Svatého Šebestiána v plném profilu, délky 5,68.
  • 29. června 2007 – uveden do provozu úseku I/7 Chomutov – Křimov s estakádou Chomutov v plném profilu, délky 6,78 km.
  • 17. března 2008 – zahájena stavba R7 MÚK Vysočany v plném profilu, délky 0,528 km.
  • 4. dubna 2008 – zahájena stavba úseku MÚK Bitozeves – MÚK Vysočany v plném profilu, délky 5,779 km.
  • Červen 2008 – úplně dokončen úsek I/7 Chomutov – Křimov s estakádou Chomutov v plném profilu, délky 6,78 km.
  • 9. června 2008 – zahájena stavba úseku R7 Sulec obchvat v plném profilu, délky 2,52 km.
  • 2. října 2009 – zprovozněny v plném profilu dva navazující úseky R7 MÚK Bitozeves – MÚK Vysočany a MÚK Vysočany, souhrnné délky 6,307 km.
  • 18. listopadu 2009 – zprovozněn úsek R7 Sulec obchvat v plném profilu, délky 2,52 km.
  • Prosinec 2009 – úplné dokončení úseku R7 Sulec obchvat v plném profilu, délky 2,52 km.
  • 27. dubna 2010 – zahájena stavba úseku R7 MÚK Vysočany – MÚK Droužkovice s MÚK Lažany a MÚK Droužkovice v plném profilu, délky 9,444 km a stavba úseku R7 MÚK Droužkovice – MÚK Nové Spořice s MÚK Nové Spořice v plném profilu, délky 6,391 km.

Výhled

  • 2010 – zahájení stavby úseku R7 Postoloprty – MÚK Bitozeves s MÚK Postoloprty-západ v plném profilu, délky 3,77 km - zrušeno výnosem ministra dopravy Víta Bárty
  • březen 2012 – zahájení stavby úseku 518 Ruzyně – Suchdol Pražského okruhu v plném profilu, jehož součástí je nový 1 km dlouhý počáteční úsek rychlostní silnice R7 MÚK Ruzyně – MÚK Aviatická v plném profilu.
  • leden 2013 – zahájení stavby úseku R7 Louny – zkapacitnění s MÚK Louny-západ v plném profilu, délky 6,13 km (MÚK Louny-centrum bude zrušena)
  • leden 2013 – zahájení stavby úseku R7 Chlumčany – obchvat s MÚK Smolnice a Louny-východ v plném profilu, délky 4,44 km.
  • duben 2013 – zahájení stavby úseku R7 Panenský Týnec, zkapacitnění s MÚK Panenský Týnec v plném profilu, délky 3,458 km.
  • březen 2013 – zprovoznění úseku R7 MÚK Vysočany – MÚK Droužkovice s MÚK Lažany a MÚK Droužkovice v plném profilu, délky 9,444 km.
  • březen 2013 – zprovoznění úseku R7 MÚK Droužkovice – MÚK Nové Spořice s MÚK Nové Spořice v plném profilu, délky 6,391 km.
  • duben 2013 – zahájení stavby úseku R7 Slaný – hranice Středočeského kraje, zkapacitnění s MÚK Slaný-jihozápad, MÚK Slaný-západ a MÚK Hořešovice v plném profilu, délky 16,654 km.
  • červen 2014 – zahájení stavby úseku R7 Postoloprty – zkapacitnění s MÚK Březno v plném profilu, délky 4,848 km.
  • září 2014 – zprovoznění úseku R7 Panenský Týnec, zkapacitnění s MÚK Panenský Týnec v plném profilu, délky 3,458 km.
  • prosinec 2014 – zahájení stavby úseku R7 Louny – zkapacitnění s MÚK MÚK Louny-centrum a MÚK Louny-západ v plném profilu, délky 6,13 km -
  • prosinec 2014 – zprovoznění úseku R7 Chlumčany – obchvat s MÚK Smolnice a MÚK Louny-východ v plném profilu, délky 4,44 km.
  • červen 2016 – dokončení úseku 518 Ruzyně – Suchdol Pražského okruhu v plném profilu, jehož součástí je nový 1 km dlouhý počáteční úsek rychlostní silnice R7 MÚK Ruzyně – MÚK Aviatická v plném profilu.
  • září 2016 – zahájení stavby úseku R7 Postoloprty – zkapacitnění s MÚK Březno v plném profilu, délky 4,848 km.
  • říjen 2017 – zprovoznění úseku R7 Slaný – hranice Středočeského kraje, zkapacitnění s MÚK Slaný-jihozápad, MÚK Slaný-západ a MÚK Hořešovice v plném profilu, délky 16,654 km.
  • po roce 2020 – úvahy o zkapacitnění úseku I/7 Chomutov – státní hranice Česko/Německo na 2+2 pruhy kapacitní silnice I. třídy kategorie S 24,5/70, délky 16,452 km. Silnice č. 7 by tak od MÚK Ruzyně, kde začíná, až po státní hranici Česko/Německo, kde končí, byla celá v provedení 2+2 pruhy, byť délka samotné rychlostní silnice R7 by se nijak neměnila (zůstala by 80,548 km).

Úseky rychlostní silnice R7

úsek Evropská – Ruzyně (Lipská ulice)

Tento projde natolik radikální přestavbou, že se dá říci, že původní 2+2 pruhový úsek silnice I. třídy č. 7 (I/7) Evropská – Ruzyně zanikne a místo něj vzniknou dva nové úseky:

starý úsek I/7 MÚK Evropská – MÚK Aviatická (délka 2,5 km)

Tento úsek byl stavěn ještě dávno předtím, než vůbec bylo rozhodnuto o stavbě rychlostní silnice R7. Byl postaven někdy před rokem 1953 jako jakési prodloužení dnešní Evropské ulice (Praha 6) k mezinárodnímu letišti Praha-Ruzyně. Na jeho konci byla v roce 1962 dokončena MÚK Aviatická typu trubka, která se o několik později (1971) stala začátkem nové rychlostní silnice R7. Úsek vede severozápadním směrem v mírném oblouku a byl postaven v uspořádání 2+2 pruhy se středovým pásem. Tento úsek od dnešní MÚK Evropská k MÚK Aviatická je značen současně jako silnice I. třídy č. 7 (I/7) a Lipská ulice (Praha 6). Na některých mapách je nesprávně označován jako rychlostní silnice R7. Původně úsek začínal volným napojením na 4pruhovou Evropskou ulici na Praze 6. V letech 1999–2001 bylo toto napojení přestavěno tak, aby ze směru od Chomutova již volně nenavazovalo na Evropskou ulici, ale aby nyní volně navazovalo na právě vybudovaný úsek Pražského okruhu (rychlostní silnice R1) – úsek 517 Řepy – Ruzyně, který byl vybudován v uspořádání 3+3 kategorie rychlostní silnice R 34,0/120. Kvůli tomu byla na úseku 517 Řepy – Ruzyně vybudována MÚK Evropská osmičkovitého typu. Úsek tedy od 29. října 2001 nově sloužil jako propojka rychlostní silnice R7 s Pražským okruhem. V souvislosti s dostavbou Pražského okruhu směrem na severovýchod k dálnici D8 bude celý úsek přestavěn tak, aby se napojoval na Pražský okruh mimoúrovňovou křižovatkou. Také MÚK Aviatická bude celá přestavěna na moderní a kapacitně dostačující parametry.

nový úsek Pražského okruhu 518 Ruzyně – Suchdol (část MÚK Evropská – MÚK Ruzyně)

Nově budovaný úsek Pražského okruhu – úsek 518 Ruzyně – Suchdol bude začínat na již postavené MÚK Evropská osmičkovitého typu. Odtud povede ve stopě současné I/7 (resp. Lipské ulice) po západním okraji městské čtvrti Na Padesátníku za kterou se stočí mírně doprava na severovýchod k obci Horoměřice, které se vyhne jižním obloukem. Dále bude tento úsek pokračovat východním směrem k obci Suchdol, kde se napojí na navazující úsek Pražského okruhu – úsek 519 Suchdol – Březiněves. Součástí tohoto úseku bude také nová MÚK Ruzyně, kde se na Pražský okruh bude napojovat rychlostní silnice R7. Úsek 518 Ruzyně – Suchdol bude vybudován v uspořádání 3+3 pruhy v parametrech kategorie kapacitní silnice S 34,0/100. Jeho délka z Ruzyně do Suchdola bude 9,401 km. Silnice I/7, resp. Lipská ulice tak vlastně bude pohlcena rychlostní silnicí R1. Zhruba 1,1 km jihovýchodně od MÚK Aviatická, 0,4 km severně od městské čtvrti Na Padesátníku vznikne nová MÚK rozštěpeného typu hruškovitého tvaru, kde bude na 30. km rychlostní silnice R1 začínat rychlostní silnice R7. 2,1 km dlouhý 2+2 úsek I/7 Evropská - Ruzyně tak vlastně zanikne a místo něj vzniknou dva zcela nové úseky – MÚK Evropská – MÚK Ruzyně na Pražském okruhu a MÚK Ruzyně – MÚK Aviatická na rychlostní silnici R7.

nový úsek R7 MÚK Ruzyně – MÚK Aviatická (délka 3,458 km)

Počáteční úsek rychlostní silnice R7, úsek MÚK Ruzyně – MÚK Aviatická, bude začínat na nově vybudované MÚK Ruzyně rozštěpeného typu hruškovitého tvaru s rychlostní silnicí R1, resp. Pražským okruhem. Nový úsek bude vybudován v uspořádání 4+4 pruhy, přičemž na MÚK Ruzyně budou dva krajní pruhy připojovací od severní části Pražského okruhu a dva vnitřní pruhy budou připojovací od jižní části Pražského okruhu; na MÚK Aviatická budou dva krajní pruhy odpojovací k mezinárodnímu letišti Praha-Ruzyně a Přední Kopanině a dva vnitřní budou pokračovat jako rychlostní silnice R7 směrem na Chomutov. V opačném směru to bude obdobné, na MÚK Ruzyně dva krajní pruhy budou směřovat na jižní část Pražského okruhu (k dálnici D5) a dva vnitřní pruhy na severní část Pražského okruhu (k dálnici D8. Jiné připojovací/odbočovací směry na MÚK Ruzyně nebudou. Součástí této stavby je také přestavba současné MÚK Aviatická na 2. kilometru rychlostní silnice R7 z původního nevyhovujícího typu trubka (zprovozněna již v roce 1962) na kapacitnější typ trojlístek se semidirektivní (přímou) větví ve směru Praha —> Letiště Praha-Ruzyně. Součástí MÚK Aviatická jsou také připojovací a odpojovací kolektory ve směru/ze směru Chomutov. Celý tento nový, 3,458 km dlouhý, úsek MÚK Ruzyně – MÚK Aviatická bude postaven v parametrech kategorie rychlostní silnice R 25,5/100.

úsek R7 Ruzyně – Makotřasy (délka 6,0 km)

Úsek Ruzyně – Makotřasy rychlostní silnice R7 začíná na 2. kilometru na MÚK Aviatická, která byla zprovozněna již v roce 1962. Úsek byl postaven v parametrech kategorie rychlostní silnice R 22,0. Zprovozněn byl již v roce 1964 a v roce 1971 byl označen jako rychlostní silnice R7. Součástí úseku Ruzyně – Makotřasy jsou 2 mimoúrovňové křižovatky:

  • 3. kilometr – MÚK Kněževes deltovitého typu se silnicí III. třídy č. 240005 (III/240005).
  • 5. kilometr – MÚK Středokluky deltovitého typu se silnicí III. třídy č. 007007 (III/007007).

Přímo na MÚK Středokluky se ve směru na Chomutov nachází odpočívka Středokluky s čerpací stanicí Robin Oil. Tento šestikilometrový úsek je v současné době vůbec nejvytíženější. Při sčítání dopravy v roce 2005 byly spočítány intenzity až 34.000 vozidel za 24 hodin. Nejvyšší intenzity na dálnici D8 v roce 2005 byly spočítány na 32.000 vozidel za 24 hodin. Po dostavbě počátečního úseku rychlostní silnice R7 MÚK Ruzyně – MÚK Aviatická lze očekávat, že nejvyšší intenzity na rychlostní silnici R7 budou právě tam.

úsek R7 Makotřasy – Buštěhrad (délka 1,5 km)

Úsek Makotřasy – Buštěhrad rychlostní silnice R7 byl postaven ve stopě původní staré silnice I/7 jako její rozšíření. Byl vybudován v parametrech kategorie rychlostní silnice R 22,5 a zprovozněn byl v roce 1979. Úsek začíná na 7. kilometru na MÚK Makotřasy typu trubka (se silnicí I. třídy č. 61 (I/61), vedoucí do Kladna a Lidic), která byla zprovozněna již v roce 1976. Úsek končí těsně před MÚK Buštěhrad.

úsek R7 Buštěhrad – Stehelčeves (délka 3,4 km)

Úsek Buštěhrad – Stehelčeves rychlostní silnice R7 byl vybudován v 70. letech v polovičním profilu a na počátku 80. let byl rozšířen na plný profil parametrů kategorie rychlostní silnice R 22,5. Zprovozněn v plném profilu byl v roce 1982. Úsek začíná na MÚK Buštěhrad osmičkovitého typu a končí za mostem přes silnici II. třídy č. 101 (II/101). Součástí úseku je most přes Buštěhradský potok délky 90,6 m.

úsek R7 Stehelčeves – Brandýsek (délka 3,0 km)

Rychlostní silnice R7 v úseku mezi Prahou a Slaným překonává poblíž osady Brodce východně od Brandýska údolí Týneckého potoka a hlubokým zářezem stoupá na pláň Rovina. Pohled ze železničního mostu trati 093 Kralupy nad Vltavou - Kladno směrem na Chomutov, ke Knovízi a Slanému. Zobrazený úsek byl budován v první polovině 80. let a zprovozněn roku 1984 (duben 2008).

Úsek Stehelčeves – Brandýsek rychlostní silnice R7 začíná za mostem přes silnici II. třídy č. 101 (II/101) Stehelčeves – Dřetovice. Byl postaven v 70. letech v polovičním profilu a končil na úrovňové křižovatce s dnešní silnicí III. třídy č. 00712 (III/00712) Brandýsek-Olšany – Knovíz. V 1. polovině 80. let celý tento úsek byl rozšířen na plný profil parametrů kategorie rychlostní silnice R 22,5, přičemž úrovňová křižovatka se silnicí III/00712 byla zrušena. Zprovozněn v plném profilu byl v roce 1984. Součástí úseku je železniční most trati 093 Kralupy nad Vltavou - Kladno přes rychlostní silnici R7. Na úseku Stehelčeves – Brandýsek se nenachází žádná křižovatka.

úsek R7 Brandýsek – Knovíz (délka 1,7 km)

Úsek Brandýsek – Knovíz rychlostní silnice R7 začíná za mostem přes silnici III. třídy č. 00712 (III/00712) Brandýsek-Olšany – Knovíz. byl vybudován v 70. letech v polovičním profilu a končil na úrovňové křižovatce s dnešní silnicí III. třídy č. 23643 (III/23643) Pchery - Knovíz. V polovině 80. let celý tento úsek byl rozšířen na plný profil parametrů kategorie rychlostní silnice R 22,5, přičemž úrovňová křižovatka se silnicí III/00712 byla zrušena. Zprovozněn v plném profilu byl v roce 1985. Na úseku R7 Brandýsek – Knovíz se nenachází žádná křižovatka.

úsek R7 Knovíz – MÚK Slaný-jih (délka 0,88 km)

Rychlostní silnice R7. V pozadí obec Knovíz a za ní panorama Českého středohoří s jeho nejvyšší horou Milešovkou uprostřed.

Úsek Knovíz – MÚK Slaný-jih rychlostní silnice R7 za mostem přes silnici III. třídy č. 23643 (III/23643) Pchery - Knovíz a končí těsně před MÚK Slaný-jih. Je postaven v parametrech kategorie rychlostní silnice R 22,5 a zprovozněn byl v roce 1986.

stavba R7 MÚK Slaný-jih (délka 0,65 km)

Stavba MÚK Slaný-jih se kříží se silnicí III. třídy č. 00724 (III/00724), vedoucí do Slaného. Do 1. poloviny 90. let po této silnici III. třídy vedla původní stará silnice I. třídy č. 7 (I/7). MÚK Slaný-jih je typu delta a je postavena v parametrech kategorie rychlostní silnice R 22,5 a zprovozněna byla v roce 1989. Tato mimoúrovňová křižovatka byla na 20 let (1989-2009) posledním zprovozněným úsekem rychlostní silnice R7. 2. října 2009 byl zprovozněn 6,307 km dlouhý dvojúsek MÚK Bitozeves – MÚK Vysočany + MÚK Vysočany severně od Žatce. Souvislý úsek od Prahy zde ale bude končit až cca do roku 2017, kdy má být podle dosavadních předpokladů zprovozněn navazující úsek rychlostní silnice R7 Slaný – hranice Středočeského kraje, zkapacitnění délky 16,654 km.

úsek MÚK Slaný-jih – hranice Středočeského kraje (délka 16,654 km)

Úsek od MÚK Slaný-jih k hranici Středočeského a Ústeckého kraje byl stavěn v letech 1991-2004 v polovičním profilu s vizí, že bude v pozdějších letech zkapacitňován (tedy dostavován na plný profil na standardní rychlostní silnici) podle dopravních potřeb. Tento celek je ve skutečnosti souborem 6 úseků, z nichž 5 bylo uskutečněno a jeden úsek nebyl kvůli odporu přilehlé osady Písek (část obce Lotouš) postaven vůbec.

úsek I/7 Slaný obchvat, I. etapa (délka 3,35 km)

Úsek silnice I. třídy č. 7 (I/7) Slaný obchvat, I. etapa začíná za MÚK Slaný-jih, odkud vede západním směrem jižně od obce Netovice k MÚK Slaný-jihozápad typu delta se silnicí II. třídy č. 118 (II/118), za kterou končí. Podle původních plánů ze 70. až 80. let měla trasa I. etapy obchvatu Slaného vést více severovýchodním směrem, blíže k městu. Od MÚK Slaný-jih neměla trasa vést jižně, ale severně od obce Netovice směrem k městské části Kvíček, kde měl úsek I/7 Slaný obchvat, I. etapa nedaleko železniční trati končit. V 90. let byl plán přepracován, aby vedl dále od města. Asi 1 km před MÚK Slaný-jihozápad ve směru na Chomutov se nachází nová odpočívka Slaný s čerpací stanicí Shell. Úsek I/7 Slaný obchvat, I. etapa byl postaven v letech 1991-1995 v parametrech kategorie rychlostní silnice R 22,5/2 (poloviční profil kategorie R 22,5). Silnice zde tvoří pravý dvojpruh budoucí rychlostní silnice R7.

• úsek I/7 Slaný obchvat, III. etapa (délka 2,8 km)

Úsek silnice I. třídy č. 7 (I/7) Slaný obchvat, III. etapa začíná za MÚK Slaný-jihozápad, odkud vede severo-severozápadním směrem západně od města Slaný k MÚK Slaný-západ typu delta se silnicí I. třídy č. 16 (I/16) vedoucí z Řevničova do Mělníka. Na této mimoúrovňové křižovatce úsek končí. Úsek I/7 Slaný obchvat, III. etapa byl stavěn od března 1995 do října 1997 a je postaven v parametrech kategorie rychlostní silnice R 22,5/2 (poloviční profil kategorie R 22,5). Silnice zde tvoří pravý dvojpruh budoucí rychlostní silnice R7. Stavba stála v 90. letech 299 milionů Kč[3].

úsek I/7 Slaný obchvat, II. etapa (délka 2,2 km)

Úsek silnice I. třídy č. 7 (I/7) Slaný obchvat, II. etapa začíná na MÚK Slaný-západ, odkud vede severo-severozápadním směrem k osadě Písek (část obce Lotouš). Několik set metrů před touto osadou úsek končí. Úsek I/7 Slaný obchvat, II. etapa byl stavěn od října 1996 do září 1998 a je postaven v parametrech kategorie rychlostní silnice R 22,5/2 (poloviční profil kategorie R 22,5). Silnice na tomto úseku tvoří levý dvojpruh budoucí rychlostní silnice R7. Na úseku I/7 Slaný obchvat, II. etapa se nenachází žádná křižovatka.

úsek I/7 Lotouš obchvat (délka 1,08 km)

Na tři úseky obchvatu Slaného měl volně navazovat zhruba kilometrový obchvat osady Písek (část obce Lotouš), který měl vést po východním okraji osady. Obchvat byl ale veden příliš blízko osadě, takže se obyvatelé osady se postavili na silný odpor proti této stavbě. Požadovali, aby obchvat byl veden dále od obce. Protože ŘSD nemělo připravenu alternativní variantu vedení trasy obchvatu a alternativní variantu územního plánu vlastně nemělo ani město Slaný, jehož součástí je obec Loutouš, tak se stavba odložilo na neurčito, což v tomto případě znamenalo o zhruba 15-20 let. Úsek I/7 Lotouš obchvat by byl stavěn pravděpodobně na konci 90. let v parametrech kategorie rychlostní silnice R 22,5/2 (poloviční profil kategorie R 22,5). Silnice zde měla tvořit levý dvojpruh budoucí rychlostní silnice R7. Na úseku Lotouš obchvat se neměla stavět žádná křižovatka. Se stavbou úseku I/7 Lotouš obchvat tak, jak bylo naplánováno v 90. letech, se již nepočítá. V souvislosti se zkapacitněním celé současné I/7 ve Středočeském kraji na rychlostní silnici R7 (úsek R7 Slaný – hranice Středočeského kraje, zkapacitnění délky 16,654 km) bude obchvat Lotouše postavený už v plném profilu moderních parametrů rychlostní silnice, tedy v kategorii rychlostní silnice R 25,5/100. Realizace se očekává mezi březnem 2013 a říjnem 2017.

úsek I/7 Třebíz, přeložka (délka 2,4 km)

Úsek silnice I. třídy č. 7 (I/7) Třebíz, přeložka začíná na staré silnici I/7 severně od osady Písek v místě, kde měl podle plánů končit obchvat této osady (viz předchozí kapitola). Odtud vede severozápadním směrem okolo obce Třebíz, kterou obkrouží ze severu, k obci Hořešovice, kde úsek končí za mostem přes Zlonický potok a silnici III. třídy mezi Hořešovicemi a Klobuky. Úsek I/7 Třebíz, přeložka byl stavěn od října 1995 do ledna 1997 (tedy ve stejné době, jako úsek Slaný obchvat, III. etapa) a je postaven v parametrech kategorie rychlostní silnice R 22,5/2 (poloviční profil kategorie R 22,5). Silnice zde tvoří levý dvojpruh budoucí rychlostní silnice R7. Náklady na stavbu v 90. letech byly 72 milionů Kč.

úsek I/7 Hořešovice – hranice okresu Kladno (délka 3,058 km)

Navazující úsek silnice I. třídy č. 7 (I/7), úsek Hořešovice - hranice okresu Kladno, se začal stavět až 5 let po zprovoznění předcházejícího úseku Třebíz, přeložka, v říjnu 2002. Úsek začíná za mostem přes Zlonický potok a silnici III. třídy mezi Hořešovicemi a Klobuky a pokračuje severozápadním směrem rovnoběžně se starou silnicí I/7, podél které vede z jihu, k obci Panenský Týnec, kde se jižně od této obce napojí na její obchvat, vybudovaný minulých letech. Hranice okresu Kladno a okresu Louny, resp. hranice Středočeského a Ústeckého kraje, se nachází zhruba v polovině vzdálenosti mezi obcemi Hořešovice a Panenský Týnec. Hned na začátku úseku za mostem přes Zlonický potok a silnici III. třídy je odbočka do Hořešovice na silnici II. třídy č. 237. Zde po zkapacitnění v letech 2013 až 2017 vznikne MÚK Hořešovice. Od MÚK Slaný-západ to bude jediná mimoúrovňová křižovatka ve Středočeském kraji. Úsek I/7 Hořešovice – hranice okresu Kladno dokončen v září 2004 a je postaven v parametrech kategorie rychlostní silnice R 11,5/80 (poloviční profil). Silnice zde tvoří levý dvojpruh budoucí rychlostní silnice R7. Náklady na stavbu byly 164 milionů Kč.

úsek R7 Slaný – hranice Středočeského kraje, zkapacitnění (délka 16,654 km)

V letech 1991-2004 byl tedy celý úsek od MÚK Slaný-jih až po hranici Středočeského a Ústeckého kraje postaven v polovičním profilu kategorie rychlostní silnice R 22,0. Jediný úsek který takto nebyl vybudován je obchvat osady Písek (Lotouš). Nyní tedy stačí dostavět druhou polovinu profilu, dostavět křižovatky, vybudovat 1 km dlouhý chybějící obchvat Písku a rychlostní silnice R7 od Prahy se prodlouží na téměř dvojnásobek. Úsek od od stávající MÚK Slaný-jih, kde dnes končí rychlostní silnice R7 od Prahy, až k MÚK Slaný-západ (silnice I. třídy č. 16 (I/16)) se bude rozšiřovat směrem doleva. Stávající silnice tedy bude sloužit pro dopravu ve směru od Prahy. Pro dopravu od Chomutova tedy bude vybudován nový dvojpruh. Úsek od MÚK Slaný-západ až k hranici Středočeského a Ústeckého kraje se bude rozšiřovat směrem doprava. Stávající silnice tedy bude sloužit pro dopravu ve směru od Chomutova; pro dopravu od Prahy bude vybudován nový dvojpruh. U obce Lotouš se vybuduje obchvat osady Písek, jeho délka bude 1,08 km. Obchvat bude veden vpravo (tj. severovýchodně) od stávající staré silnice I/7, která vede skrz osadu. Součástí výstavby obchvatu bude také instalace protihlukových stěn na nově budovaný úsek rychlostní silnice R7. Protihlukových stěn bude na celém novém úseku R7 Slaný – hranice Středočeského kraje, zkapacitnění instalováno 5010 m. Kromě stěn u osady Písek budou instalovány také u obce Třebíz a na ještě dalších 7 místech. Stávající úrovňová křižovatka na I/7 se silnicí III. třídy Třebíz – Klobuky (součást úseku I/7 Třebíz, přeložka) bude bez náhrady zrušena. Na novém úseku R7 Slaný – hranice Středočeského kraje, zkapacitnění se tedy budou nacházet celkem 3 mimoúrovňové křižovatky:

  • MÚK Slaný-jihozápad se silnicí II. třídy č. 118 (II/118), vedoucí v severojižním směru. V novějších materiálech ŘSD se uvádí název této křižovatky MÚK Kvíc.
  • MÚK Slaný-západ se silnicí I. třídy č. 16 (I/16), vedoucí z Řevničova do Mělníka. V novějších materiálech ŘSD se uvádí název této křižovatky MÚK R7xI/16. Tato křižovatka bude pravděpodobně přestavěna z deltovitého typu na kapacitnější typ čtyřlístek[4].
  • MÚK Hořešovice se silnicí II. třídy č. 237 (II/237).

Celý úsek R7 Slaný – hranice Středočeského kraje, zkapacitnění bude vybudován v moderních parametrech kategorie rychlostní silnice R 25,5/100. Jeho realizace se očekává mezi dubnem 2013 a říjnem 2017. Bude se tak jednat o poslední úsek rychlostní silnice R7, neboť všechny ostatní úseky rychlostní silnice R7 budou zprovozněny ještě před tímto úsekem. Jeho cenu odhadovalo ŘSD v srpnu 2009 na 3,052 miliard Kč bez daně[5].

úsek R7 Panenský Týnec, zkapacitnění (délka 3,458 km)

Silnice I/7 u Panenského Týnce v roce 2010

Úsek R7 Panenský Týnec, zkapacitnění začíná zhruba v polovině vzdálenosti mezi Hořešovicemi a Panenským Týncem, na hranici Středočeského a Ústeckého kraje, resp. na hranici okresu Kladno a okresu Louny. Odtud vede severozápadním směrem obloukem kolem obce Panenský Týnec, kde se severozápadně od této obce napojí na již vybudovaný úsek R7 Sulec, obchvat. Celý úsek dnešní silnice I. třídy č. 7 (I/7), který je jihozápadním obchvatem Panenského Týnce, je vlastně pravým dvojpruhem budoucí rychlostní silnice R7, tedy dvojpruhem, který bude na budoucí rychlostní silnici R7 sloužit pro směr Praha —> Chomutov. Na novém úseku rychlostní silnice R7 se bude nacházet jedna mimoúrovňová křižovatka a to MÚK Panenský Týnec osmičkovitého typu, která se bude nacházet na konci tohoto úseku, na severozápadním okraji Panenského Týnce. Mezi touto MÚK, silnicí III. třídy č. 23737 (III/23737) a Panenským Týncem bude vybudován malý kruhový objezd. Spojka od silnice III. třídy č. 23723 (III/23723) Panenský Týnec – Žerotín (jižně od Panenského Týnce) k silnici I. třídy č. 7 (I/7) bude bez náhrady zrušena. Ve směru na Chomutov bude vybudován stoupací pruh o délce 1,12 km pro pomalá vozidla. Součástí úseku jsou také 2 protihlukové stěny o celkové délce 400 m. Asi 300 m před MÚK Panenský Týnec se ve směru na Chomutov nachází odpočívka Panenský Týnec s čerpací stanicí Benzina. Úsek R7 Panenský Týnec, zkapacitnění bude vybudován v parametrech kategorie rychlostní silnice R 25,5/100. Jeho realizace se očekává mezi dubnem 2011 a zářím 2012. V červnu 2009 odhaduje ŘSD náklady na stavbu ve výši 437 milionů Kč bez daně[6].

úsek R7 Sulec, obchvat (délka 2,52 km)

Úsek R7 Sulec, obchvat začíná cca 0,4 km severozápadně od Panenského Týnce na stávající silnici I. třídy č. 7 (I/7). Odsud vede podél staré silnice I/7, od které se trasa úseku R7 mírně odklání doleva (tj. jihozápadně), aby se vyhnula obci Sulec, ležící na staré silnici I/7. Za touto obcí se trasa zase vrací zpátky doprava ke staré silnici I/7. Na konci úseku byl vybudován krátký provizorní sjezd délky asi 140 m zpátky ke staré silnici I/7. Úsek se začal stavět 9. června 2008 a zprovozněn byl 18. listopadu 2009 v plném profilu. Kvůli tomu, že úsek je příliš krátký (2,52 km) nebyl označen jako rychlostní silnice R7. Bylo mu ponecháno označení silnice I. třídy č. 7 (I/7), tedy na něm stále platí nejvyšší povolená rychlost pro osobní automobily 90 km/h. U obce Sulec byla instalována protihluková stěna délky 280 m. Úsek R7 Sulec, obchvat byl postaven v parametrech kategorie rychlostní silnice R 25,5/100. Náklady na stavbu byly podle ŘSD 549.490.851 Kč bez daně[7].

úsek R7 Chlumčany – obchvat (délka 4,44 km)

Úsek R7 Chlumčany – obchvat začíná asi 850 m severozápadně od obce Sulec. Vede rovnoběžně se starou silnicí I. třídy č. 7 (I/7) vlevo (tj. jihozápadně) od této silnice a směřuje na severozápad směrem na Louny. Přesně 1 km od začátku úseku je na široké rovině navržena v pořadí již 12. mimoúrovňová křižovatka na rychlostní silnici R7 a to MÚK Smolnice kosodélného typu s napojením silnice III. třídy č. 22939 (III/22939) a bývalé silnice I/7, která bude přeznačena na silnici II. třídy č. 607 (II/607). Větve kosodélné mimoúrovňové křižovatky jsou k silnici III. třídy č. 22939 (III/22939) napojeny malými okružními křižovatkami. Od MÚK Smolnice vede trasa dále na severozápad, kde po asi 1,8 km podchází železniční trať č. 110 Kralupy nad Vltavou – Slaný – Louny, poté západně od Chlumčan překonává mostem Smolnický potok a poté hned dalším mostem překonává znovu železniční trať č. 110 Kralupy nad Vltavou – Slaný – Louny. Tato železniční trať totiž v údolí Smolnického potoka vede v ostrém oblouku, proto ji silnice překonává hned dvakrát po sobě. Hned za údolím Smolnického potoka se rychlostní silnice R7 vrací zpátky do stopy silnice I/7, která odtud již byla vybudována v polovičním profilu jako úsek Louny – obchvat. Na samotném konci úseku rychlostní silnice R7 Chlumčany – obchvat se nachází druhá mimoúrovňová křižovatka a to MÚK Louny-východ typu trubka s napojením okresního města Louny. Hned za touto MÚK úsek Chlumčany – obchvat končí. Úsek R7 Chlumčany – obchvat bude vybudován v parametrech kategorie rychlostní silnice R 25,5/100. Náklady odhadovalo ŘSD v červnu 2009 na 908.456.000 Kč bez daně[8].

úsek R7 Louny – obchvat a zkapacitnění

Úsek silnice I/7, resp. rychlostní silnice R7 je stavěn nadvakrát. Jednou v letech 1996-2001 jako pravá polovina profilu (úsek I/7 Louny – obchvat) a poté, podle dosavadních předpokladů, v letech 2010-2011 jako levá polovina profilu (úsek R7 Louny – zkapacitnění).

• úsek I/7 Louny – obchvat (délka 6,868 km)

Úsek Louny – obchvat začíná už na dnešním úseku Chlumčany – obchvat, mezi mostem přes železniční trať Louny – Slaný a MÚK Louny-východ. Hned na začátku se trasa stáčí mírně doleva (tj. na západ) a nachází se zde MÚK Louny-východ typu trubka s napojením staré silnice I. třídy č. 7 (I/7), po které se před postavením obchvatu jezdilo skrz město Louny (po postavení obchvatu byla tato silnice přeznačena). Od MÚK Louny-východ pokračuje trasa dále západ, kde po zhruba 1,4 km je druhá mimoúrovňová křižovatka – MÚK Louny-centrum kosodélného typu s napojením silnice II. třídy č. 229 (II/229) vedoucí z centra Loun na jih do Rakovníka. Tato MÚK bude po rozšíření na čtyřpruh zrušena. Odtud trasa pokračuje dále na severozápad, kde asi po 2,7 km je již třetí mimoúrovňová křižovatka – MÚK Louny-západ (kombinace kosodélného a osmičkovitého typu) s napojením silnice I. třídy č. 28 (I/28) vedoucí na sever do Mostu a silnice II. třídy č. 225 (II/225) vedoucí na jihozápad do Žatce a k přehradě Nechranice. Zhruba 1,8 km za MÚK Louny-západ se nachází úrovňová křižovatka se starou silnicí I. třídy č. 7 (I/7), která před postavením obchvatu vedla z Loun do Chomutova (Postoloprtská ulice v Lounech). Tato úrovňová křižovatka bude po výstavbě rychlostní silnice R7, resp. po zkapacitnění stávajícího obchvatu, bez náhrady zrušena. Zhruba 300 m za touto úrovňovou křižovatkou úsek I/7 Louny – obchvat končí. Stavba je z technologického a ekologického hlediska zajímavá tím, že zde na obsypy mostních objektů byl použit stabilizát elektrárenského popílku z elektrárny Počerady v množství 30.000 m³. Úsek I/7 Louny – obchvat byl vybudován v parametrech polovičního profilu kategorie rychlostní silnice R 22,5/100, přičemž zemní práce na zemním tělese (zářezy, výkopové práce) již byly provedeny. Výstavba úseku byla zahájena 15.srpna 1996, slavnostně uvedena do provozu byla 28. října 1999 a úplně dokončena byla v listopadu 2001. Náklady na stavbu byly 745 milionů Kč[9].

úsek R7 Louny – zkapacitnění (délka 6,13 km)

Trasa úseku R7 Louny – zkapacitnění je pochopitelně totožná s trasou I/7 Louny – obchvat, která je pravým dvojpruhem budoucí rychlostní silnice R7, tedy dvojpruhem, který bude sloužit ve směru Praha —> Chomutov. Vzhledem k tomu že výstavba mimoúrovňových křižovatek a zemní práce na silničním tělese již byly provedeny v 90. letech, stačí jen "dobetonovat" druhý dvojpruh a úsek je hotov. Jedná se stavebně o nejjednodušší a tudíž nejlevnější úsek (v poměru cena : počet kilometrů) na celé rychlostní silnici R7. Jediný rozdíl oproti úseku I/7 Louny – obchvat je v jeho délce. MÚK Louny-východ byla součástí úseku I/7 Louny – obchvat, ale zkapacitněna bude v rámci úseku Chlumčany – obchvat. Úsek R7 Louny – zkapacitnění tedy začíná hned za MÚK Louny-východ a končí cca 300 m za dnešním úrovňovým napojením staré silnice I. třídy č. 7 (I/7) Louny —> Chomutov (Postoloprtská ulice v Lounech), tedy stejně jako I/7 Louny – obchvat. Toto úrovňové napojení bude po zkapacitnění na rychlostní silnici R7 bez náhrady zrušeno. Úsek R7 Louny – zkapacitnění bude celý postaven v parametrech kategorie rychlostní silnice R 25,5/100. Vzhledem k tomu, že poloviční profil (úsek I/7 Louny – obchvat) byl postaven v horších parametrech (v tehdy platných parametrech kategorie R 22,5/100), bude při zkapacitňování již existující polovina profilu přestavěna také na modernější kategorii R 25,5/100. To bude znamenat rozšíření stávajícího dvojpruhu o 25 cm směrem doprava tak, aby vyhovoval nyní platné kategorii rychlostní silnice R 25,5/100. Náklady na úsek R7 Louny – zkapacitnění jsou 504 milionů Kč[10]. Stavět by se měl začít v květnu 2010 a hotov by měl být v prosinci 2011.

úsek R7 Postoloprty, zkapacitnění (délka 4,848 km)

Úsek rychlostní silnice R7 Postoloprty, zkapacitnění je, co se týče přípravných prací, jedním z nejkomplikovanějších úseků rychlostní silnice R7. Původně, v 90. letech, byl vybudován obchvat Postoloprt v polovičním profilu jako pravý dvojpruh (tedy pro směr Praha —> Chomutov) budoucí rychlostní silnice R7. Zkapacitňování na rychlostní silnici R7 tedy má být prováděno doleva (na jihozápad). Kvůli tomu, že silnice u Postoloprt vede příliš blízko řeky Chomutovky, která se zde vlévá do Ohře a při zkapacitňování by se ještě přiblížilo (řeka vede vlevo od silnice a zkapacitňování má být prováděno také vlevo), daly orgány ochrany životního prostředí při posuzování vlivu stavby na životní prostředí záporné stanovisko, že silnici I. třídy č. 7 (I/7) u Postoloprt není možné rozšiřovat (zkapacitňovat) směrem doleva, protože by rozšířená silnice zasahovala do biokoridoru řeky Chomutovky. Řešením je tedy zkapacitnit silnici na opačnou stranu, tedy doprava od stávající silnice I. třídy č. 7 (I/7), směrem od řeky Chomutovky. Stávající dvojpruh by již tedy neměl sloužit pro směr Praha —> Chomutov, jak bylo původně plánováno, ale pro směr Chomutov —> Praha. Aby bylo možné rozšiřovat silnici na opačnou stranu, byla nutná změna územního plánu města Postoloprty, protože bez něj není možné vydat územní rozhodnutí pro rozšíření silnice na opačnou stranu (doprava, od řeky). Proto bylo v květnu 2008 přerušeno územní řízení do 30. srpna 2009 s tím, že město Postoloprty změní stávající územní plán města, aby silnice I/7 mohla být rozšiřována na opačnou stranu, tedy doprava, od řeky. Zastupitelstvo města Postoloprty tento termín 30. srpna 2009 nestihlo a tak územní řízení stavby Postoloprty, zkapacitnění bylo toho dne zastaveno, neboť bez změny územního plánu není možné získat územní rozhodnutí pro rozšíření směrem doprava (od řeky). Příprava stavby proto nepokračuje a Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) správa Chomutov, uvažuje zadat přepracování dokumentace územního rozhodnutí na rozšíření obchvatu směrem doleva, tedy zpátky k řece Chomutovce, jak bylo původně plánováno a orgány ochrany životního prostředí odmítnuto. Úsek R7 Postoloprty, zkapacitnění má začínat cca 300 m za úrovňovým křížením se starou silnicí I. třídy č. 7 (I/7) vedoucí z Loun na Chomutov (Postoloprtská ulice v Lounech). Rychlostní silnice R7 zde volně navazuje na předcházející úsek R7 Louny – zkapacitnění. Odtud vede trasa směrem na západ k první mimoúrovňové křižovatce – MÚK Březno kosodélného typu s napojením silnice II. třídy č. 255 (II/255) a silnice III. třídy č. 22545 (III/22545). Mezi větvemi mimoúrovňové křižovatky a obou silnic je plánována pětiramenná okružní křižovatka. Za MÚK Březno se trasa prudce stáčí doprava směrem na sever, kde po asi 1 km překonává řeku Ohře mostem délky 129,6 m. Za mostem se trasa stáčí zpátky vlevo na západ a rychlostní silnice R7 zde vede asi 1,5 km přímo v údolí řeky Chomutovky – nejproblémovější část celého úseku Postoloprty, zkapacitnění. Zhruba v polovině této problémové části se nachází úrovňová křižovatka mezi silnicí II. třídy č. 255 (II/255) a městem Postoloprty (Hálkova ulice). Tato úrovňová křižovatka bude při výstavbě rychlostní silnice R7 zrušena a místo ní bude vybudována přeložka silnice II/255 vpravo rovnoběžně s rychlostní silnicí R7 k MÚK Březno, kde se napojí na již zmíněný kruhový objezd. Důvodem výstavby této přeložky je, aby těžká nákladní doprava od elektrárny Počerady nevedla skrz město Postoloprty, ale za jeho okrajem. Za touto křižovatkou je ještě jedna úrovňová křižovatka (Dvořákova ulice), která bude bez náhrady zrušena. Dále rychlostní silnice R7 vede těsně pod hřištěm místního fotbalového klubu FK Postoloprty. V případě zkapacitnění silnice směrem doprava budou provozní objekty (šatny, sociální zařízení, atd.) fotbalového klubu, nacházející se přímo u současné silnice I/7, zbourány a postaveny asi o 15 m od silnice (na sever) v místě současného travnatého hřiště, které též bude celé přesunuto asi o 15 m na sever. Náklady na toto přesunutí odhadla studie na 45 milionů Kč, přičemž náklady hradí stát[11]. Za hřištěm FK Postoloprty pokračuje trasa dále na západ, podchází dvěma velmi krátkými tunely (resp. přesypávanými mosty) pod dvěma náspy železničních tratí délek cca 32 m a cca 41 m a překonává přesypaným mostem řeku Chomutovku, kterým problémová část úseku Postoloprty, zkapacitnění končí. Za tímto mostem bude v případě uskutečnění varianty zkapacitnění doprava (od řeky) přechýlení nového dvojpruhu Praha —> Chomutov na starý dvojpruh Praha —> Chomutov. Odtud tedy bude silnice rozšiřována směrem doleva bez ohledu na vybrání varianty. Asi po 600 m je úrovňová křižovatka se silnicí III. třídy Postoloprty – Výškov – Blažim, která bude při zkapacitňování bez náhrady zrušena. Za ní se trasa stáčí mírně doleva zpátky na starou silnici I. třídy č. 7 (I/7) a úsek zde po 200 m končí a volně přechází v další úsek rychlostní silnice R7 – Postoloprty – MÚK Bitozeves. Součástí stavby jsou také protihluková opatření – protihluková a clonící stěna délky 1665 m a zemní val. Úsek R7 Postoloprty, zkapacitnění bude vybudován v parametrech kategorie rychlostní silnice R 25,5/100. Náklady na výstavbu odhadovalo ŘSD v červnu 2009 na 1,225 miliard Kč bez daně[12]. Realizace je plánována od ledna 2013 do dubna 2015. Bude se tak jednat o poslední zprovozněný úsek rychlostní silnice R7 v Ústeckém kraji a o předposlední úsek na celé rychlostní silnici R7.

úsek R7 Postoloprty – MÚK Bitozeves (délka 3,77 km)

Úsek R7 Postoloprty – MÚK Bitozeves začíná na konci obchvatu Postoloprt. Zhruba 250 m za začátkem se nachází první mimoúrovnová křižovatka – MÚK Postoloprty-západ osmičkovitého typu s napojením města Postoloprty (Masarykova ulice) na jihu a silnicí II. třídy č. 607 (II/607) na severu, která tvoří doprovodnou komunikaci rychlostní silnice R7. Nepojení větví křižovatky a obou silnic bude provedeno dvěma trojramennými kruhovými objezdy. Odtud pokračuje trasa téměř rovnou přímkou na (severo)západ až k obci Bitozeves, kde těsně před již postavenou MÚK Bitozeves končí. Stará stopa silnice I. třídy č. 7 (I/7) bude na úseku R7 Postoloprty – MÚK Bitozeves tvořit levý dvojpruh, tedy dvojpruh pro směr Chomutov —> Praha. Protože trasa vede ve stopě staré silnice I. třídy č. 7 (I/7) a kvůli typu komunikace (rychlostní silnice) je nutné mít doprovodnou komunikaci, bude společně s úsekem R7 Postoloprty – MÚK Bitozeves vybudována takováto doprovodná komunikace – silnice II. třídy č. 607 (II/607) o délce 3,96 km, která povede rovnoběžně s rychlostní silnicí R7 po jejím severním okraji. Dvě úrovňová křížení u Seménkovic, resp. Seletic a u Bitozevsi budou navedena právě na tuto doprovodnou komunikaci. K rychlostní silnici ale přivedeny nebudou. Na úseku bude instalována jedna protihluková stěna délky 100 m. Úsek R7 Postoloprty – MÚK Bitozeves bude vybudován v parametrech kategorie rychlostní silnice R 25,5/100. Náklady na výstavbu odhadovalo ŘSD v prosinci 2008 na 514.342.000 Kč bez daně[13]. Realizace je plánována již mezi lety 2010 a 2011.

úsek R7 MÚK Bitozeves – MÚK Vysočany (délka 5,779 km)

Úsek R7 MÚK Bitozeves – MÚK Vysočany začíná u obce Bitozeves na 60. kilometru rychlostní silnice R7 mimoúrovňovou křižovatkou – MÚK Bitozeves osmičkovitého typu se silnicí II. třídy č. 250 (II/250), vedoucí z Žatce do Rané. Odtud trasa pokračuje rovnou přímkou na severozápad ve stopě staré silnice I/7 podél severního okraje bývalého vojenského letiště Žatec, nynější obří průmyslové zóny Triangle, která je jednou z největších v Česku. Za touto průmyslovou zónou, těsně před následující MÚK Vysočany, úsek R7 MÚK Bitozeves – MÚK Vysočany končí. Protože trasa vede ve stopě staré silnice I. třídy č. 7 (I/7) a kvůli typu komunikace (rychlostní silnice) je nutné mít doprovodnou komunikaci, byla společně s úsekem R7 MÚK Bitozeves – MÚK Vysočany vybudována takováto doprovodná komunikace – silnice II. třídy č. 607 (II/607), která vede od Postoloprt rovnoběžně s rychlostní silnicí R7 po jejím severním okraji. Na konci úseku překoná mostem rychlostní silnici R7 na jižní okraj kvůli napojení na Průmyslovou zónu Triangle. Úsek R7 MÚK Bitozeves – MÚK Vysočany byl stavěn od 4. dubna 2008 přistavěním pravého dvojpruhu (původní silnice I. třídy č. 7 (I/7) je tedy nynější dvojpruh ve směru Chomutov —> Praha). Vybudován byl v parametrech kategorie rychlostní silnice R 25,5/100, jako první úsek v Česku této novelizované kategorie rychlostních silnic. Náklady na výstavbu vyčíslilo ŘSD v říjnu 2009 na 654.913.326 Kč bez daně[14]. Slavnostně zprovozněn byl úsek společně se současně budovanou navazující stavbou R7 MÚK Vysočany 2. října 2009[15].

stavba R7 MÚK Vysočany (délka 0,528 km)

Stavba R7 MÚK Vysočany se nachází na 66. kilometru rychlostní silnice R7. Jedná se o mimoúrovňovou křižovatku osmičkovitého typu s napojením na silnici I. třídy č. 27 (I/27), vedoucí v trase Dubí – Litvínov – Most – Žatec – Plzeň – Klatovy – Železná Ruda, a nově vybudované doprovodné komunikace, silnice II. třídy č. 607 (II/607), ze které je po cca 600 m sjezd k důležité příjezdní komunikaci k průmyslové zóně Triangle. Větve mimoúrovňové křižovatky, silnice II. třídy č. 607 v obou směrech (na Prahu a na Chomutov od křižovatky) jsou na silnici I. třídy č. 27 (I/27) napojeny dvěma kruhovými křižovatkami. Jižní křižovatka je čtyřramenná a severní je pětiramenná, neboť z ní je ještě sjezd k autobusové točně se zastávkou. Úsek byl stavěn současně s předcházejícím úsekem R7 MÚK Bitozeves – MÚK Vysočany v parametrech kategorie rychlostní silnice R 25,5/100, jako první úsek v Česku této novelizované kategorie rychlostních silnic. Stavba byla zahájena 17. března 2008 a slavnostně zprovozněna společně s předcházejícím úsekem R7 MÚK Bitozeves – MÚK Vysočany dne 2. října 2009[16]. Náklady na výstavbu vyčíslilo ŘSD v říjnu 2009 na 268.069.198 Kč bez daně[17].

úsek R7 MÚK Vysočany – MÚK Droužkovice (délka 9,444 km)

Úsek R7 MÚK Vysočany – MÚK Droužkovice začíná hned za MÚK Vysočany. Necelý kilometr od této mimoúrovňové křižovatky se ve směru na Prahu nachází odpočívka Vysočany s čerpací stanicí Robin Oil. Trasa zde vede opět v trase staré silnice I. třídy č. 7 (I/7), která bude tvořit levý dvojpruh (tedy směr Chomutov —> Praha) budoucí rychlostní silnice R7 tak, jak je tomu u předcházejících úseků od Postoloprt. Asi 4 kilometry od MÚK Vysočany se nachází první mimoúrovňová křižovatka – MÚK Lažany osmičkovitého typu se starou silnicí I. třídy č. 7, která v souvislosti se zprovozněním rychlostní silnice R7 bude přeznačena na silnici II. třídy č. 607 (II/607). Od této mimoúrovňové křižovatky se trasa odklání vlevo (na západ) od staré silnice I. třídy č. 7 (I/7), prochází jižně od obce Všehrdy k druhé mimoúrovňové křižovatce – MÚK Droužkovice osmičkovitého typu s napojením silnice II. třídy č. 568 (II/568), vedoucí z Kadaně do Chomutova. Tato silnice bude přeložena tak, aby vedla v přímější trase dále od Droužkovic a na starou silnici I. třídy č. 7 (I/7), která bude po dostavbě rychlostní silnice R7 přeznačena na silnici II. třídy č. 607 (II/607), se napojila jako hlavní silnice. Takže řidič, jedoucí po hlavní silnici od Chomutova už nedorazí na starou silnici na Prahu jako dříve, ale tato nová hlavní silnice ho navede přímo na MÚK Droužkovice. Pokud by chtěl jet po staré silnici na Prahu (po dostavbě II/607) jako dříve, bude muset z hlavní silnice sjet na vedlejší. Za MÚK Droužkovice úsek R7 MÚK Vysočany – MÚK Droužkovice končí. Na úseku je plánována jedna protihluková stěna o délce 350 m. Úsek R7 MÚK Vysočany – MÚK Droužkovice bude postaven stejně jako ostatní úseky rychlostní silnice R7 v parametrech kategorie rychlostní silnice R 25,5/100. Náklady na výstavbu vyčíslilo ŘSD v říjnu 2009 na 2.378.002.441 Kč bez daně[18]. Stavba úseku byla, stejně u následujícího úseku rychlostní silnice R7 MÚK Droužkovice – MÚK Nové Spořice, zahájena 27. dubna 2010. Termín předpokládaného uvedení do provozu je březen 2013.

úsek R7 MÚK Droužkovice – MÚK Nové Spořice (délka 6,391 km)

Úsek R7 MÚK Droužkovice – MÚK Nové Spořice začíná hned za MÚK Droužkovice. Od této mimoúrovňové křižovatky směřuje rovně na severozápad, kde po asi 500 m začne vést rovnoběžně s železniční tratí č. 124 Lužná u Rakovníka – Žatec – Chomutov. Po asi 1,5 km se trasa začne stáčet vlevo na západ, aby se vyhnula obci Spořice a po dalším 1 km se nachází první mimoúrovňová křižovatka na tomto úseku – MÚK Spořice kosodélného typu. K této mimoúrovňové křižovatce je od Chomutova od křižovatky se starou silnicí I. třídy č. 7 (I/7) protažena na jihozápad Spořická ulice rovně ven z Chomutova, kde vede východně od obce Spořice až na MÚK Spořice, na kterou se napojuje. Tato nová silnice, vedoucí kolmo od staré silnice I/7 k MÚK Spořice se nazývá přivaděč Spořice a je součástí stavěného úseku R7 MÚK Droužkovice – MÚK Nové Spořice. Od MÚK Spořice se trasa rychlostní silnice R7 stáčí ostým pravotočivým obloukem okolo Spořic na sever stále podél železniční trati č. 124 Lužná u Rakovníka – Žatec – Chomutov, kterou západně od Spořic podchází železničním mostem a o třičtvrtě kilometru dále přechází estakádou železniční trať č. 140 Chomutov – Karlovy Vary – Cheb. Poté se trasa stáčí vpravo zpátky k Chomutovu, kde asi za 600 m je navržena velká mimoúrovňová křižovatka, zakončující rychlostní silnici R7 – MÚK Nové Spořice typu čtyřlístek s 2+2 pruhovou silnicí I. třídy č. 13, resp. evropskou silnicí E442 a samozřejmě silnicí I. třídy č. 7 (I/7), na kterou se volně napojuje. V současnosti tato mimoúrovňová křižovatka již existuje, ale jen nevyhovujícího deltovitého typu s úrovňovým křížením na čtyřpruhové silnici I/13 (E442). Na čtyřlístek bude dostavěna dvěma dalšími větvemi. Současná silnice I. třídy č. 7 (I/7), tvořící jihozápadní obchvat Chomutova a volně se napojující na MÚK Nové Spořice na nově vybudovanou silnici I. třídy č. 7 (I/7), vedoucí od Nových Spořic dále na Krušné hory a na Německo, bude před MÚK Nové Spořice přerušena a na nově dostavěnou MÚK Nové Spořice nebude napojena. Úsek R7 MÚK Droužkovice – MÚK Nové Spořice bude postaven stejně jako ostatní úseky rychlostní silnice R7 v parametrech kategorie rychlostní silnice R 25,5/100. Náklady na výstavbu vyčíslilo ŘSD v říjnu 2009 na 2.053.863.670 Kč bez daně[19]. Stavba byla zahájena, stejně jako u přecházejícího úseku rychlostní silnice R7 MÚK Vysočany – MÚK Droužkovice, 27. dubna 2010. Termín předpokládaného uvedení do provozu je březen 2013. Rychlostní silnice R7, začínající na ještě nepostavené MÚK Ruzyně s Pražským okruhem bude končit právě zde, na kilometru 82,548 rychlostní silnice R7, na MÚK Nové Spořice. Od této křižovatky povede už jen jako silnice I. třídy č. 7.

Úseky silnice I. třídy č. 7 (I/7)

úsek I/7 Chomutov – Křimov (délka 6,78 km)

úsek I/7 Křimov – Hora Svatého Šebestiána (délka 5,68 km)

Po roce 2020 se uvažuje o zkapacitnění úseku Chomutov – Křimov – st. hranice na čtyřpruh v kategorii S 24,5.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Pro řidiče jsou v provozu dva nové úseky silnice R7 [online]. Ct24.cz, 2009-10-02, [cit. 2009-10-02]. Dostupné online.  
  2. ↑ KINŠT, Petr. Nový silniční obchvat kolem Sulce byl otevřen [online]. Zatecky.denik.cz, 2009-11-18, rev. 2009-11-19, [cit. 2009-11-20]. Dostupné online.  
  3. ↑ Náklady na výstavbu úseku Slaný obchvat, III. etapa byly 299 milionů Kč.
  4. ↑ ŘSD ve svém oficiálním materiálu uvádí mapku kde je zakreslena MÚK Slaný-západ (resp. MÚK R7xI/16) jako dvojitá deltovitá. Jedná se tedy pravděpodobně o čtyřlístek.
  5. ↑ ŘSD ve svém oficiálním materiálu uvádí cenu úseku R7 Slaný – hranice Středočeského kraje, zkapacitnění na 3,052 miliardy Kč bez daně.
  6. ↑ ŘSD ve svém oficiálním materiálu uvádí cenu úseku R7 Panenský Týnec, zkapacitnění na 437.000.000 Kč bez daně.
  7. ↑ ŘSD ve svém oficiálním materiálu uvádí konečnou cenu úseku R7 Chlumčany, zkapacitnění na 549.490.851 Kč bez daně.
  8. ↑ ŘSD ve svém oficiálním materiálu uvádí cenu úseku R7 Chlumčany – obchvat na 908.456.000 Kč bez daně.
  9. ↑ Náklady na stavbu úseku I/7 Louny – obchvat byly 745 milionů Kč.
  10. ↑ Náklady na stavbu úseku R7 Louny – zkapacitnění jsou odhadovány 504 milionů Kč.
  11. ↑ Problémy fotbalového klubu FK Postoloprty při zkapacitňování R7 – novinový článek serveru Denik.cz ze dne 8. července 2009
  12. ↑ ŘSD ve svém oficiálním materiálu odhaduje cenu úseku R7 Postoloprty, zkapacitnění na 1,225 miliard Kč bez daně.
  13. ↑ ŘSD ve svém oficiálním materiálu odhaduje cenu úseku R7 Postoloprty – MÚK Bitozeves na 514.342.000 Kč bez daně.
  14. ↑ ŘSD ve svém oficiálním materiálu uvádí konečnou cenu úseku R7 MÚK Bitozeves – MÚK Vysočany na 654.913.326 Kč bez daně.
  15. ↑ Oficiální zpráva ŘSD o otevírání nového dvojúseku MÚK Bitozeves – MÚK Vysočany a MÚK Vysočany (2. října 2009).
  16. ↑ Oficiální zpráva ŘSD o otevírání nového dvojúseku MÚK Bitozeves – MÚK Vysočany a MÚK Vysočany (2. října 2009).
  17. ↑ ŘSD ve svém oficiálním materiálu uvádí konečnou cenu stavby R7 MÚK Vysočany na 268.069.198 Kč bez daně.
  18. ↑ ŘSD ve svém oficiálním materiálu uvádí cenu úseku R7 MÚK Vysočany – MÚK Droužkovice na 2.378.002.441 Kč bez daně.
  19. ↑ ŘSD ve svém oficiálním materiálu uvádí cenu úseku R7 MÚK Droužkovice – MÚK Nové Spořice na 2.053.863.670 Kč bez daně.

Související články

Externí odkazy

Oficiální stránky

Stránky o rychlostní silnici R7

Dokumenty



Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Rychlostn%C3%AD_silnice_R7“