V pátek 26. dubna 2024 úderem 22 hodiny začíná naše nová
a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!

Obora Fláje

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
(++)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 1: Řádka 1:
-
[[Soubor:Fláje - obora.jpg|thumb|Návštěvní řád obory]]
+
[[Soubor:Fláje - obora.JPG|thumb|240px|Návštěvní řád obory]]
-
'''Obora Fláje''' (též známá jako '''Flájská obora''') je [[obora]] určená k chovu [[jelen lesní|jelení]] zvěře v [[Krušné hory|Krušných horách]] v průměrné nadmořské výšce 850 metrů v [[okres Most|okrese Most]] v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]]. Rozkládá se jižně od [[Vodní nádrž Fláje|Flájské přehrady]], na západě je vymezena silnicí [[Fláje]]-[[Klíny]], na jihu zasahuje do Šumného dolu a východní hranicí se dotýká území [[okres Teplice|okresu Teplice]]. Obora byla založena [[Valdštejnové|Valdštejny]] již v 18. století. V současnosti oboru spravují [[Lesy České republiky]]. Má rozlohu 1930 [[hektar|ha]].
+
'''Obora Fláje''' (též známá jako '''Flájská obora''') je [[obora]] určená k chovu [[jelen lesní|jelení]] zvěře v [[Krušné hory|Krušných horách]] v průměrné nadmořské výšce 850 metrů v [[okres Most|okrese Most]] v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]]. Rozkládá se jižně od [[Vodní nádrž Fláje|Flájské přehrady]], na západě je vymezena silnicí [[Fláje]]-[[Klíny]], na jihu zasahuje do Šumného dolu a východní hranicí se dotýká území [[okres Teplice|okresu Teplice]]. Obora byla založena [[Valdštejnové|Valdštejny]] již v 18. století. V současnosti oboru spravují [[Lesy České republiky]]. Má rozlohu 1930 [[hektar|ha]].
== Historie ==
== Historie ==
-
V letech 1761-1767 nechal [[hrabě]] Emanuel Filibert Valdštejn na svém panství [[Horní Litvínov]]-[[Duchcov]] vybudovat lovecký zámeček [[Lichtenwald]]. Jihovýchodně pod vrchem Bradáčov, na kterém zámeček stojí, pak byla v následujících letech založena obora pro chov jelení zvěře.
+
V letech 1761–1767 nechal [[hrabě]] Emanuel Filibert Valdštejn na svém panství [[Horní Litvínov]]-[[Duchcov]] vybudovat lovecký zámeček [[Lichtenwald]]. Jihovýchodně pod vrchem Bradáčov, na kterém zámeček stojí, pak byla v následujících letech založena obora pro chov jelení zvěře.
-
Konkrétní údaje o oboře pocházejí až z roku 1848, kdy obora měla rozlohu 3760 ha a bylo zde 650 ks jelení zvěře včetně dovezených [[Jelen lesní#Poddruhy| jelenů wapiti]]. V následujícím roce se výměra zmenšila na 900 ha a počet jelení zvěře klesl na 150 kusů, přičemž jeleni wapiti byli vystříleni. V roce 1876 se obora zvětšila na 2050 ha a stav zvěře na 250 ks. Poté na jejím území vznikly menší obory určené k chovu jelení, černé, [[daněk|daňčí]], [[srnec|srnčí]] a [[muflon]]í zvěře. V roce 1890 byla celková výměra 2575 ha. Na počátku 20. století se v oboře chovala jen jelení a srnčí zvěř. Během [[první světová válka|první světové války]] došlo k velkému úbytku zvěře. V roce [[1923]] byla obora Valdštejnům [[konfiskace|zkonfiskována]] během [[pozemková reforma|pozemkové reformy]] a  majitelem obory se stal český stát, který ji předal do správy [[Ministerstvo zemědělství České republiky|Ministerstva zemědělství]]. V roce [[1931]] se rozloha obory zmenšila na 1424 ha. Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] se rozloha zvýšila na 2273 ha a obora sloužila jen pro jelení zvěř. V roce [[1977]] se zmenšily hranice obory na 1767 ha. Při poslední rekonstrukci oplocení  v letech [[1988]]-[[1990]] se výměra zvýšila na současných 1930 ha s kmenovým stavem 300 ks jelení zvěře.
+
Konkrétní údaje o oboře pocházejí až z roku 1848, kdy obora měla rozlohu 3760 ha a bylo zde 650 ks jelení zvěře včetně dovezených [[Jelen lesní#Poddruhy| jelenů wapiti]]. V následujícím roce se výměra zmenšila na 900 ha a počet jelení zvěře klesl na 150 kusů, přičemž jeleni wapiti byli vystříleni. V roce 1876 se obora zvětšila na 2050 ha a stav zvěře na 250 ks. Poté na jejím území vznikly menší obory určené k chovu jelení, černé, [[daněk|daňčí]], [[srnec|srnčí]] a [[muflon]]í zvěře. V roce 1890 byla celková výměra 2575 ha. Na počátku 20. století se v oboře chovala jen jelení a srnčí zvěř. Během [[první světová válka|první světové války]] došlo k velkému úbytku zvěře. V roce [[1923]] byla obora Valdštejnům [[konfiskace|zkonfiskována]] během [[pozemková reforma|pozemkové reformy]] a  majitelem obory se stal český stát, který ji předal do správy [[Ministerstvo zemědělství České republiky|Ministerstva zemědělství]]. V roce [[1931]] se rozloha obory zmenšila na 1424 ha. Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] se rozloha zvýšila na 2273 ha a obora sloužila jen pro jelení zvěř. V roce [[1977]] se zmenšily hranice obory na 1767 ha. Při poslední rekonstrukci oplocení  v letech [[1988]]-[[1990]] se výměra zvýšila na současných 1930 ha s kmenovým stavem 300 ks jelení zvěře.
V současnosti Flájskou oboru spravují Lesy České republiky, konkrétně Lesní správa [[Litvínov]] a obora je využívána ke komerčnímu lovu.  
V současnosti Flájskou oboru spravují Lesy České republiky, konkrétně Lesní správa [[Litvínov]] a obora je využívána ke komerčnímu lovu.  
Řádka 19: Řádka 19:
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
-
*[http://www.oboraflaje.cz/ Stránky Fáljské obory]
+
*[http://www.oboraflaje.cz/ Stránky Flájské obory]
*[http://www.oboraflaje.cz/honitba/img00001.htm Fotografie obory]
*[http://www.oboraflaje.cz/honitba/img00001.htm Fotografie obory]
*[http://rangiroa.sweb.cz/flaje/lichtenwald.html O historii obory na stránkách Krušné hory na Mostecku]
*[http://rangiroa.sweb.cz/flaje/lichtenwald.html O historii obory na stránkách Krušné hory na Mostecku]

Aktuální verze z 12. 5. 2023, 13:26

Návštěvní řád obory

Obora Fláje (též známá jako Flájská obora) je obora určená k chovu jelení zvěře v Krušných horách v průměrné nadmořské výšce 850 metrů v okrese Most v Ústeckém kraji. Rozkládá se jižně od Flájské přehrady, na západě je vymezena silnicí Fláje-Klíny, na jihu zasahuje do Šumného dolu a východní hranicí se dotýká území okresu Teplice. Obora byla založena Valdštejny již v 18. století. V současnosti oboru spravují Lesy České republiky. Má rozlohu 1930 ha.

Historie

V letech 1761–1767 nechal hrabě Emanuel Filibert Valdštejn na svém panství Horní Litvínov-Duchcov vybudovat lovecký zámeček Lichtenwald. Jihovýchodně pod vrchem Bradáčov, na kterém zámeček stojí, pak byla v následujících letech založena obora pro chov jelení zvěře.

Konkrétní údaje o oboře pocházejí až z roku 1848, kdy obora měla rozlohu 3760 ha a bylo zde 650 ks jelení zvěře včetně dovezených jelenů wapiti. V následujícím roce se výměra zmenšila na 900 ha a počet jelení zvěře klesl na 150 kusů, přičemž jeleni wapiti byli vystříleni. V roce 1876 se obora zvětšila na 2050 ha a stav zvěře na 250 ks. Poté na jejím území vznikly menší obory určené k chovu jelení, černé, daňčí, srnčí a mufloní zvěře. V roce 1890 byla celková výměra 2575 ha. Na počátku 20. století se v oboře chovala jen jelení a srnčí zvěř. Během první světové války došlo k velkému úbytku zvěře. V roce 1923 byla obora Valdštejnům zkonfiskována během pozemkové reformy a majitelem obory se stal český stát, který ji předal do správy Ministerstva zemědělství. V roce 1931 se rozloha obory zmenšila na 1424 ha. Po druhé světové válce se rozloha zvýšila na 2273 ha a obora sloužila jen pro jelení zvěř. V roce 1977 se zmenšily hranice obory na 1767 ha. Při poslední rekonstrukci oplocení v letech 1988-1990 se výměra zvýšila na současných 1930 ha s kmenovým stavem 300 ks jelení zvěře.

V současnosti Flájskou oboru spravují Lesy České republiky, konkrétně Lesní správa Litvínov a obora je využívána ke komerčnímu lovu.

Popis obory

Obora se rozkládá převážně na katastrálním území Fláje, částečně i Meziboří a Loučná. Nachází se na plošině, která v jihozápadní a západní části prudce klesá do Šumného dolu. Obora je obehnána vysokým plotem a veřejnosti je nepřístupná. Pouze v obbdobí letních měsíců červenec a srpen je povolen průchod pro turisty. Hlavní brána do obory se nachází v její severozápadní části vpravo od silnice ve směru Klíny-Fláje. Leží na 5 km dlouhé tzv. Zámecké aleji, která spojuje Lichtenwald s loveckou chatou Jiřího návrší (864 m) uprostřed obory.

Nejvyšším bodem obory je Loučná s vrcholem 956 metrů nad mořem a nejnižším oborní plot v Šumném dole (580 m). Na území obory se nacházejí další vrcholy jako Široký kopec (807 m), V Oboře (888 m), Černý vrch (888 m) a Studenec (878 m).

V oboře je síť studen, ze kterých se do vodovodní sítě čerpá voda vysoké kvality. Po ploše obory je rovnoměrně rozmístěno deset krmných míst, která slouží pro přikrmování zvěře v zimním období.

Na území obory žijí chránění živočichové jako tetřívek obecný, čáp černý, výr velký, sýc rousný. Byl zde pozorován i orel královský a orel mořský, orlovec říční nebo moták pilich. Území obory je zahrnuto do systému Natura 2000 v rámci ptačí oblasti Východní Krušné hory.

Externí odkazy