V pátek 26. dubna 2024 úderem 22 hodiny začíná naše nová
a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!

Palác

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ Výrazné vylepšení)
 
Řádka 1: Řádka 1:
-
[[Soubor: SPLIT-Hebrard overall color restitution.jpg|thumb| upright=1.2| Diokleciánův palác ve Splitu {{Malé|(Rekonstrukce E. Hébrard)}} ]]  
+
[[Soubor: SPLIT-Hebrard overall color restitution.jpg|thumb| upright=1.2|Diokleciánův palác ve Splitu {{Malé|(Rekonstrukce E. Hébrard)}} ]]  
'''Palác''' znamená reprezentační obydlí panovníků a šlechty, později i nápadnou a architektonicky významnou budovu ve městě.
'''Palác''' znamená reprezentační obydlí panovníků a šlechty, později i nápadnou a architektonicky významnou budovu ve městě.
== Původ a historie ==
== Původ a historie ==
-
[[Soubor:Hue 3908a.jpg|thumb|left|upright=1.2| Císařský palác v Hue  {{Malé|(Vietnam)}} ]]  
+
[[Soubor:Hue 3908a.jpg|thumb|upright=1.2|Císařský palác v Hue  {{Malé|(Vietnam)}} ]]  
-
Slovo palác přešlo do většiny evropských jazyků přes francouzštinu z latiny a pochází z [[Palatinus]], názvu jednoho z pahorků, na nichž stál [[starověký Řím]]. Na Palatinu sídlili bohatí patriciové a od 1. stol. př. n. l. někteří římští císařové. Palác se pak stal obecným označením pro velkolepé panovnické sídlo, ve středověku často na opevněném [[hrad]]ě. Později znamenal palác obytnou část hradu, ale od 15.-16. stol., když se panovníkům podařilo zajistit bezpečnost na celém území a hrady tak ztratily smysl, začala se i šlechta stěhovat se do pohodlnějších zámků. Palácem se pak obvykle rozuměl jednak (městský, i když často ještě opevněný) palác panovníka (Louvre, Tower), jednak reprezentační městské obydlí, kde šlechta obvykle trávila zimní sezónu. Od 19. století, kdy význam šlechty upadl, se název začal používat pro velké a honosné budovy ve městě, a to jak veřejné (například „Justiční palác“), tak také obchodní, výstavní a podobně („[[Palác Adria]]“, „[[Veletržní palác]]“, „Palác kultury“).
+
Slovo palác přešlo do většiny evropských jazyků přes francouzštinu z latiny a pochází z [[Palatinus]], názvu jednoho z pahorků, na nichž stál starověký Řím. Na Palatinu sídlili bohatí patriciové a od 1. stol. př. n. l. někteří římští císařové. Palác se pak stal obecným označením pro velkolepé panovnické sídlo, ve středověku často na opevněném [[hrad]]ě. Později znamenal palác obytnou část hradu, ale od 15.-16. stol., když se panovníkům podařilo zajistit bezpečnost na celém území a hrady tak ztratily smysl, začala se i šlechta stěhovat se do pohodlnějších zámků. Palácem se pak obvykle rozuměl jednak (městský, i když často ještě opevněný) palác panovníka (Louvre, Tower), jednak reprezentační městské obydlí, kde šlechta obvykle trávila zimní sezónu. Od 19. století, kdy význam šlechty upadl, se název začal používat pro velké a honosné budovy ve městě, a to jak veřejné (například „Justiční palác“), tak také obchodní, výstavní a podobně („[[Palác Adria]]“, „[[Veletržní palác]]“, „Palác kultury“).
-
[[Soubor: 2002-10-26 11-15 Andalusien, Lissabon 202 Sevilla, Alcázar.jpg|thumb| upright=1.0| Alcázar v Seville ]]  
+
[[Soubor: 2002-10-26 11-15 Andalusien, Lissabon 202 Sevilla, Alcázar.jpg|thumb|upright=1.2|Alcázar v Seville ]]  
== Palácové hospodářství ==
== Palácové hospodářství ==
Jako palác označujeme dnes i rozsáhlé stavební komplexy, kde sídlili panovníci starověkých říší (paláce v [[Ninive]] a v [[Babylon]]u, palác v [[Knóssos|Knóssu]], císařský palác v [[Peking]]u aj.). Palácové komplexy byly částí měst a obsahovaly také hlavní [[chrám]]y. Vydržování velkého panovnického dvora si vynutilo zvláštní způsob vybírání, shromažďování a evidence (naturálních) daní, jemuž se často říká palácové hospodářství. V této souvislosti se patrně také vyvinuly počátky [[účetnictví]], administrativy a snad i [[písmo|písma]].
Jako palác označujeme dnes i rozsáhlé stavební komplexy, kde sídlili panovníci starověkých říší (paláce v [[Ninive]] a v [[Babylon]]u, palác v [[Knóssos|Knóssu]], císařský palác v [[Peking]]u aj.). Palácové komplexy byly částí měst a obsahovaly také hlavní [[chrám]]y. Vydržování velkého panovnického dvora si vynutilo zvláštní způsob vybírání, shromažďování a evidence (naturálních) daní, jemuž se často říká palácové hospodářství. V této souvislosti se patrně také vyvinuly počátky [[účetnictví]], administrativy a snad i [[písmo|písma]].
V poměrně chudé střední Evropě raného a vrcholného středověku znamenalo palácové hospodářství císařského dvora nutnost pravidelného stěhování. Vzhledem k nesnázím s dopravou se naopak na císařských hradech shromažďovaly zásoby potravin a dvůr se pak stěhoval z jednoho hradu na druhý.
V poměrně chudé střední Evropě raného a vrcholného středověku znamenalo palácové hospodářství císařského dvora nutnost pravidelného stěhování. Vzhledem k nesnázím s dopravou se naopak na císařských hradech shromažďovaly zásoby potravin a dvůr se pak stěhoval z jednoho hradu na druhý.
-
{|
+
 
-
|
+
== Galerie ==
-
[[Soubor: FaizMahal.jpg|thumb| upright=1.0| Faiz Mahal, Pandžáb, Pákistán]]
+
<gallery>
-
|
+
Soubor:FaizMahal.jpg|Faiz Mahal, Pandžáb
-
[[Soubor: Udaipur-citypalace.jpg|thumb| upright=1.0|Palác Udaipur, Indie]]
+
Soubor:Udaipur-citypalace.jpg|Palác Udaipur ([[Indie]])
-
|
+
Soubor:Praha, Hradčanské náměstí - Toskánský palác.jpg|Toskánský palác Praze
-
[[Soubor: Praha, Hradčanské náměstí - Toskánský palác.jpg|thumb| upright=1.0|Toskánský palác Praze]]
+
Soubor:Praha Veletržní palác jih.jpg|Veletržní palác v Praze
-
|
+
</gallery>
-
[[Soubor: Praha Veletržní palác jih.jpg|thumb| upright=1.0|Veletržní palác v Praze]]
+
 
-
|
+
== Související články ==
-
|}
+
-
== Odkazy ==
+
-
[[Soubor: German-embassy-prague.jpg|thumb| upright=1.0|  Lobkowiczký palác v Praze  {{Malé|(Německé velvyslanectví)}} ]]
+
-
=== Související články ===
+
* [[Louvre]]
* [[Louvre]]
* [[Tower]]
* [[Tower]]
* [[Zámek (stavba)|Zámek]]
* [[Zámek (stavba)|Zámek]]
-
=== Literatura ===
+
== Literatura ==
* Ledvinka – Mráz – Vlnas, ''Pražské paláce: encyklopedický ilustrovaný přehled''. Praha: Akropolis, 1995 - 446 s. : fotogr. ISBN 80-85770-23-7
* Ledvinka – Mráz – Vlnas, ''Pražské paláce: encyklopedický ilustrovaný přehled''. Praha: Akropolis, 1995 - 446 s. : fotogr. ISBN 80-85770-23-7
* ''Ottův slovník naučný'', heslo Palác. Sv. 19, str. 39
* ''Ottův slovník naučný'', heslo Palác. Sv. 19, str. 39
* E. Poche – P. Preiss, ''Pražské paláce''. Praha: Odeon, 1973 - 396 s.
* E. Poche – P. Preiss, ''Pražské paláce''. Praha: Odeon, 1973 - 396 s.
-
* ''Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku německé Wikipedie. ''
 
-
{{Commonscat|Palaces}}{{Článek z Wikipedie}}
+
 
 +
{{Flickr|Palaces}}{{Commonscat|Palaces}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Paláce]]
[[Kategorie:Paláce]]
[[Kategorie:Památková péče]]
[[Kategorie:Památková péče]]

Aktuální verze z 24. 10. 2014, 14:39

Diokleciánův palác ve Splitu (Rekonstrukce E. Hébrard)

Palác znamená reprezentační obydlí panovníků a šlechty, později i nápadnou a architektonicky významnou budovu ve městě.

Obsah

Původ a historie

Císařský palác v Hue (Vietnam)

Slovo palác přešlo do většiny evropských jazyků přes francouzštinu z latiny a pochází z Palatinus, názvu jednoho z pahorků, na nichž stál starověký Řím. Na Palatinu sídlili bohatí patriciové a od 1. stol. př. n. l. někteří římští císařové. Palác se pak stal obecným označením pro velkolepé panovnické sídlo, ve středověku často na opevněném hradě. Později znamenal palác obytnou část hradu, ale od 15.-16. stol., když se panovníkům podařilo zajistit bezpečnost na celém území a hrady tak ztratily smysl, začala se i šlechta stěhovat se do pohodlnějších zámků. Palácem se pak obvykle rozuměl jednak (městský, i když často ještě opevněný) palác panovníka (Louvre, Tower), jednak reprezentační městské obydlí, kde šlechta obvykle trávila zimní sezónu. Od 19. století, kdy význam šlechty upadl, se název začal používat pro velké a honosné budovy ve městě, a to jak veřejné (například „Justiční palác“), tak také obchodní, výstavní a podobně („Palác Adria“, „Veletržní palác“, „Palác kultury“).

Alcázar v Seville

Palácové hospodářství

Jako palác označujeme dnes i rozsáhlé stavební komplexy, kde sídlili panovníci starověkých říší (paláce v Ninive a v Babylonu, palác v Knóssu, císařský palác v Pekingu aj.). Palácové komplexy byly částí měst a obsahovaly také hlavní chrámy. Vydržování velkého panovnického dvora si vynutilo zvláštní způsob vybírání, shromažďování a evidence (naturálních) daní, jemuž se často říká palácové hospodářství. V této souvislosti se patrně také vyvinuly počátky účetnictví, administrativy a snad i písma. V poměrně chudé střední Evropě raného a vrcholného středověku znamenalo palácové hospodářství císařského dvora nutnost pravidelného stěhování. Vzhledem k nesnázím s dopravou se naopak na císařských hradech shromažďovaly zásoby potravin a dvůr se pak stěhoval z jednoho hradu na druhý.

Galerie

Faiz Mahal, Pandžáb

Palác Udaipur (Indie)

Toskánský palác Praze

Veletržní palác v Praze

Související články

Literatura

  • Ledvinka – Mráz – Vlnas, Pražské paláce: encyklopedický ilustrovaný přehled. Praha: Akropolis, 1995 - 446 s. : fotogr. ISBN 80-85770-23-7
  • Ottův slovník naučný, heslo Palác. Sv. 19, str. 39
  • E. Poche – P. Preiss, Pražské paláce. Praha: Odeon, 1973 - 396 s.


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Palác
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Palác
Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Pal%C3%A1c“