Výsledky hledání

...gment|barviva]]). Je také místem, kde dochází k [[buněčné trávení|buněčnému trávení]] (nahrazuje nepřítomné [[lyzozóm]]y). Tekutý obsah vakuol ...ěný tukovou vakuolou, která je často tak velká, že stlačí ostatní organely k buněčné stěně. Jiné živočišné buňky mají drobné vakuoly napl

[[Plastid]]y, organely mnohých [[eukaryota|eukaryotick]]ých organismů (především různé [[� ...ěk. Pozůstatkem minimálně jedné takové události jsou [[plastid]]y - organely mnoha eukaryot připomínající v mnohém své prapředky, sinice. Jinou,

...miautonomní organely''' jsou [[buněčné organely a struktury|buněčné organely]] s vlastní [[genetická informace|genetickou informací]], a to ve formě ...akteriích]] a hrají nepostradatelnou úlohu při [[buněčné dýchání|buněčném dýchání]], a [[plastid]]y, jejichž předchůdcem jsou zelené [[sinice

![[Buněčné organely a struktury|Organely a membránové struktury]] ...iautonomní organela|Semiautonomní organely]] jsou [[buněčná struktura|organely]], které zřejmě vznikly [[symbióza|symbiotickou]] fúzí s původní bu

[[Image:Diagram human cell nucleus cs.png|right|thumb|450px|schéma buněčného jádra v [[interfáze|interfázi]] (mimo [[buněčné dělení]])]] ...omocnými bíkovinami v tzv. [[chromatin]]u. V době [[buněčné dělení|buněčného dělení]] se chromatin organizuje do vyšších stupňů integrace a vyt

'''Buněčné organely''' jsou složitější [[buňka|buněčné]] struktury se specifickou funkc ...al cell.png|right|thumb|370px|''Schéma živočišné buňky''. [[Organela|Organely]]: (1) [[jadérko]] (2) [[Buněčné jádro|jádro]] (3) [[ribosom]] (4) [[

'''Bičík''' ({{cizojazyčně|la|flagellum}}) je podlouhlá [[Buněčné organely a struktury|buněčná struktura]], která slouží k pohybu [[jednobuně�

...azývají "kulová tělíska" ({{cizojazyčně|en|spheroid bodies}}). Tyto organely nejsou ničím jiným než sinicí. Kulová tělíska opět obsahují [[nit

...vo barvení]]. Dalšími možnostmi bylo dělení na základě rozdílů v buněčném [[metabolismus|metabolismu]], stavbě základních buněčných komponent ...chondrií]] či [[hydrogenozom]]ů. Tyto [[Buněčné organely a struktury|organely]] se stále nachází u všech známých eukaryot (někdy v redukované pod

...oces degradace proteinů, při kterém se tvoří specifické [[buněčné organely]] zvané [[autofagozomy]]. K jejich vzniku dochází uzavřením složek [[ ...elulárních (nahromadění poškozených nebo nadbytečných [[buněčné organely|buněčných organel]]). V podmínkách hladovění dochází k degradaci p

...něčná membrána|membránou]] obalené [[Buněčné organely a struktury|organely]],<ref name=PMID8177167/> přesto se samozřejmě některé struktury v&nbs ...1998 | pmid=9767564 | doi=10.1046/j.1365-2958.1998.00956.x}}</ref> Detaily buněčného cyklu jsou na základě studií rodu ''[[Sulfolobus]]'' podobné jak bakt

{{viz též|buněčné organely a struktury}} [[Mitochondrie]] jsou organely specializované na respiraci a oxidativní fosforylaci s vlastním genetick

...něčné jádro]] (u mozolnatců, např. velbloud, však ano) a [[organela|organely]], jsou to neplnohodnotné [[buňka|buňky]]. Obsahují hemoglobin a distri

mRNA vzniká v [[buněčné jádro|buněčném jádře]] při procesu zvaném [[transkripce (DNA)|transkripce]]. Tento pr * [[Buněčné organely]]

... buněk v&nbsp;[[endosymbióza|endosymbióze]] a postupně se z nich staly organely. Podobným způsobem se zřejmě vyvinuly i [[mitochondrie]] u [[aerobní]]

...cukernou]] složkou v molekule. Jejich hlavní rolí je zřejmě účast v buněčném rozpoznávání. {{Organely a struktury buňky}}

...hrnuta navíc i veškerá DNA těch [[organela|organel]] ''(semiautonomní organely - [[mitochondrie]], [[chloroplast]]y,.)'', které dědí svou vlastní DNA.

... se studiem [[buňka|buněk]]. To zahrnuje anatomii buněk a [[Buněčné organely a struktury|jejich strukturních komponent]], jejich [[fyziologie|fyziologi

...ostředí [[buňka|buňky]], v němž jsou uložené buněčné [[organela|organely]] a další [[Buněčná struktura|buněčné struktury]]. Ze 75–80 % se

...válcovitá [[buňka|buněčná]] [[eukaryota|eukaryotická]] [[Buněčné organely a struktury|organela]] schopná samostatného dělení,<ref name=dictionary