Výsledky hledání

...mu chráněn vrstvou izolačních destiček. Za oficiální čas vstupu do atmosféry se považuje čas 14:44 SEČ. Zatím vše probíhalo podle plánu. * dr. [[Douglas Osheroff]], laureát [[Nobelova cena|Nobelovy ceny]] za [[fyzika|fyziku]] v roce [[1996]] a profesor na [[Stanford University]]

| Galaktická [[perioda (fyzika)|perioda]] ([[Doba oběhu|oběžná doba]]) ...sti [[sluneční soustava|sluneční soustavy]]. Slunce je koule žhavé [[Fyzika plazmatu|plazmy]] neustále produkující ohromné množství energie. Jeho

! align="left" | [[perioda (fyzika)|Perioda]] ([[Doba oběhu|oběžná doba]]) ! bgcolor="#c0ffff" colspan="2" | Charakteristiky [[atmosféra|atmosféry]]

! align="left" | [[perioda (fyzika)|Perioda]] ([[Doba oběhu|oběžná doba]]) ! bgcolor="#ffc0c0" colspan="2" | Charakteristiky [[atmosféra|atmosféry]]

...|dynamiku]], [[struktura|strukturu]] a složení planetární [[atmosféra|atmosféry]] navštíveného tělesa # určit strukturu magnetického pole, složení a distribuci částic a [[Fyzika plazmatu|plazmy]].

...|dynamiku]], [[struktura|strukturu]] a složení planetární [[atmosféra|atmosféry]] navštíveného tělesa ...le|magnetického pole]], složení a distribuci (rozložení) částic a [[Fyzika plazmatu|plazmy]]<ref name="ukoly"/>

... (nejen svého) auta či rozstřílet sklo, přičemž veškerá takováto fyzika působí velice realisticky. Jako první hra bude mít funkci NVIDIA Apex C Hudba je ve hře velmi důležitým prvkem pro navození atmosféry. [[2K Games]] se nechalo slyšet, že právě Mafia 2 je titulem, který m�

... oblasti fyziky se realizovaly pokusy [[krystalografie]] a [[molekulární fyzika|molekulární fyziky]], například tvorba vláknitých [[krystal]]ů ve sm ...mu chráněn vrstvou izolačních destiček. Za oficiální čas vstupu do atmosféry se považuje čas 14:44 SEČ. Zatím vše probíhalo podle plánu. S dosedn

...rážejí elektrony, na jejichž místo se okamžitě obsazují jiné (viz fyzika atomového obalu). Při tomto ději se emituje elektromagnetické záření

** studium vlastností atmosféry Pluta ze změn rádiových vln během rádiového zákrytu sondy za planeto ** analyzátor [[Fyzika plazmatu|plasmatu]] RPA (Retarding Potential Analyzer);

...ho toku|bělejšího světla]]) a/nebo delší životnosti tím, že se do atmosféry uvnitř baňky přidá sloučenina halového prvku ([[halogen]]u, např. [[ Pro delší životnost a lepší energetickou [[účinnost (fyzika)|účinnost]] jsou žárovky nahrazovány (v některých zemích i nuceně,

...]]''', vypouštění částic [[chemikálie|chemikálií]] do [[atmosféra|atmosféry]]. Mezi typické příklady patří [[oxid uhelnatý]], [[oxid uhličitý]] ...ioaktivní znečištění]]''', bylo zjištěno díky pokrokům [[atomová fyzika|atomové fyziky]] ve [[20. století]].

...ové]] podstaty), jenž mění přírodní vlastnosti zemské [[atmosféra|atmosféry]]. [[Atmosféra]] je komplexní, dynamický, přírodní [[plyn]]ný systé ...tic způsobuje. Kromě změny odrazivosti slunečního záření od vrstev atmosféry postihnutých zvýšeným množstvím polutantů jsou zde např. souvislost

! align="left" | [[perioda (fyzika)|Perioda]] ([[Doba oběhu|oběžná doba]]) ! bgcolor="#ffc0c0" colspan="2" | Charakteristiky [[atmosféra|atmosféry]]

...paralelní část knihy je zaměřena na současné představy a teorie [[Fyzika|fyziky]] o vzniku [[vesmír]]u a [[Sluneční soustava|sluneční soustavy] ... zde také upozorňují na poměrně známý paradox, na který současná fyzika doposud nemá odpověď. Jsou všechny základní veličiny fyziky (náboj

...šších vrstvách a díky své mimořádně nízké hmotnosti postupně z atmosféry vyprchává. Elementární vodík je však jednou z podstatných složek [[ ...lo vypočteno, že se vodík podílí na složení zemské kůry (včetně atmosféry a hydrosféry) 0,88 hmotnostními procenty a 15,5 atomárních procent.

...y Země, přitažlivé síly ostatních těles, tření [[atmosféra Země|atmosféry]] a další faktory způsobují, že oběžné dráhy družic se rychle mě ...bvykle ne delší než několik dní. Obvykle má největší vliv tření atmosféry, takže dráhové elementy se nejrychleji mění u družic pohybujících s

...), způsobeného nahromaděním [[vodík]]ového a [[helium|heliového]] [[Fyzika plazmatu|plazmatu]] na povrchu [[bílý trpaslík|bílého trpaslíka]] v s ...b>/rok (''M''_s je hmotnost Slunce). Spodní vrstvy vznikající atmosféry bílého trpaslíka se vlivem jeho gravitace stlačují a tlak a teplota s

...tři druhy neutrin, zůstává těžko splnitelným úkolem [[částicová fyzika|částicové fyziky]]. ...kci [[kosmické záření|kosmického záření]] s [[atom]]y [[atmosféra|atmosféry]] vzniká množství [[částice|částic]], mimo jiné i neutrina.

!align="left"| [[perioda (fyzika)|Perioda]] ([[Doba oběhu|oběžná doba]]) ! bgcolor="#ffc0c0" colspan="2" | Charakteristiky [[atmosféra|atmosféry]]

...ik měsíců došlo k sestoupení a shoření stanice v hustých vrstvách atmosféry. ...bdobí je dokonce nutné posilovat polouzavřený systém úpravy palubní atmosféry jednorázovými zdroji.<ref>http://science.nasa.gov/headlines/y2000/ast13no

! align="left" | [[perioda (fyzika)|Perioda]] ([[Doba oběhu|oběžná doba]]) ! bgcolor="#c0ffff" colspan="2" | Charakteristika [[atmosféra|atmosféry]]

...často vyučována jako součást věd o Zemi, což zohledňuje souvislost atmosféry s dalšími krajinnými sférami. Poznatky meteorologie jsou nezbytné v mn * složení a stavba atmosféry

! align="left" | [[perioda (fyzika)|Perioda]] ([[Doba oběhu|oběžná doba]]) ! bgcolor="#ffc0c0" colspan="2" | Charakteristiky [[atmosféra|atmosféry]]

| [[perioda (fyzika)|Perioda]] ([[Doba oběhu|oběžná doba]]) ! bgcolor="#ffc0c0" colspan="2" | Charakteristiky [[atmosféra|atmosféry]]

...ole|magnetického pole]] v okolí raketoplánu, globální studium zemské atmosféry, měření koncentrace [[vodík]]u a [[Deuterium|deuteria]] v atmosféře z ...rbitální rychlost stroje, čímž mu umožní vrátit se do [[atmosféra|atmosféry]]. Když dal velitel Young příkaz k zážehu manévrovacích motorů RCS,

...sledek [[Havárie raketoplánu Columbia|jeho destrukci při návratu]] do atmosféry.<ref name="astro1">{{Citace elektronické monografie ...9:30 nastal okamžik největšího aerodynamického namáhání. Teplota [[Fyzika plazmatu|plazmatu]] v okolí raketoplánu dosahovala místy až 1300°C. V

...í energie|slunečního záření]], fyzikálních vlastností kosmické [[Fyzika plazmatu|plazmy]] a pokusy s [[Ultrafialová astronomie|ultrafialovou astro

Počasí je jedním jedinečným stavem atmosféry. Počasí je obvykle chápáno jako stav [[troposféra|troposféry]], proto ...ké činnosti. Počasím se zabývá [[meteorologie]], respektive [[fyzika atmosféry]].

! align="left" | [[perioda (fyzika)|Perioda]] ([[Doba oběhu|oběžná doba]]) ! bgcolor="#ffc0c0" colspan="2" | Charakteristiky [[atmosféra|atmosféry]]

...tr]]y resp. [[spektrofotometr]]y pro chemickou analýzu povrchu, oblaků a atmosféry objektu; * analyzátory [[Fyzika plazmatu|plazmatu]] pro jeho studium v magnetosféře objektu, resp. intera

* analyzátor [[Fyzika plazmatu|plazmatu]] pro měření jeho teploty a iontového složení; ...ý infračervený [[radiometr]] k měření teplot a chemického složení atmosféry planet a povrchu měsíců.

* analyzátor [[Fyzika plazmatu|plazmatu]] pro měření jeho teploty a iontového složení; ...ý infračervený [[radiometr]] k měření teplot a chemického složení atmosféry planet a povrchu měsíců.

! align="left" | [[perioda (fyzika)|Perioda]] ([[Doba oběhu|oběžná doba]]) ! bgcolor="#c0ffff" colspan="2" | Charakteristiky [[atmosféra|atmosféry]]

Oblastí výzkumu Petra Heinzla je sluneční fyzika. Zabývá se především modely hvězdných atmosfér nebo [[Sluneční er Patr Heinzel vyučuje hvězdné atmosféry na katedře astronomie Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy,

! align="left" | [[Perioda (fyzika)|Perioda]] ([[Doba oběhu|oběžná doba]]) ...]]. Sopečné erupce neustále doplňují materiál do slabé [[atmosféra|atmosféry]] Io a druhotně i do rozsáhlé [[Magnetosféra Jupiteru|magnetosféry Jup

[[Teorie|Teoretická]] [[fyzika]] používá pojem dokonalé vakuum, což je stav systému s nejnižší mo V ideálním případě označuje vakuum takový [[fyzika|fyzikální]] stav, v němž není přítomná žádná [[částice]], a to

!align="left"| [[perioda (fyzika)|Perioda]] ([[Doba oběhu|oběžná&nbsp;doba]]) !align="left"| [[Teplota]] horní oblačné<br />vrstvy atmosféry

...57966-6 p. 233</ref>) k zničení Nového Mexika a zapálení [[atmosféra|atmosféry]] a spálení celé planety. Poslední předpověď byla kalkulována jako

...dnotkách hektopascal (hPa, tj. 100&nbsp;Pa), protože [[normální tlak]] atmosféry je blízký tisícinásobku této jednotky (přesně 1013,25&nbsp;hPa). Ve ...notka)|''fyzikální atmosféra'' (atm)]], odvozená od normálního tlaku atmosféry. V meteorologii bylo v minulosti obvyklé používání jednotky [[torr|''t

V případě, že se nekoná [[práce (fyzika)|práce]] (zobecněné souřadnice, tedy vnější extenzivní parametry <b Statistická fyzika pracuje pojmem počtu možných rozlišitelných mikrostavů <big>\(\Omega

...ho měsíce. Ukončena byla až [[21. září]] [[2003]], kdy vstoupila do atmosféry Jupiteru a shořela. ...robe (označení COSPAR 1989-084E), určené pro přímý průzkum vrchní atmosféry této planety.

[[Příkon]] záření dopadajícího na povrch zemské [[atmosféra|atmosféry]] činí 1 373 W.m^-2<ref>Bedřich Heřmanovský, Ivan Šotl: Ene ... je ovšem zároveň zvětšeno tím, že sluneční paprsky pronikají do atmosféry pod ostrým úhlem a musí tak proniknout delší vrstvou.

...uneční [[korona|koroně]] a [[chromosféra|chromosféře]] zahřátím [[Fyzika plazmatu|plasmy]] na desítky milionů [[kelvin]]ů a zrychlením výsledn� ... třída proudů radioaktivního záření narůstá ionisováním horní atmosféry, která může vadit krátkovlnné radiové komunikaci a může narušit n�

| titul = Astro Nukl Fyzika ...ých částic směřujících vysokou rychlostí od Slunce. Nepřítomnost atmosféry je příčinou velkých rozdílů [[teplota|teplot]] mezi osvětlenou a neo

...[[věda]], která se zabývá jevy za hranicemi [[Atmosféra Země|zemské atmosféry]]. Zvláště tedy výzkumem [[vesmír|vesmírných]] [[těleso|těles]], j ...energetických částic mimozemského původu. Využívá metod [[jaderná fyzika|jaderné fyziky]] (v kosmickém záření se vyskytují i částice s o mno

...é plyny]], které tvoří přibližně 1 % [[Země|zemské]] [[atmosféra|atmosféry]]. ...amenal objev a technické zvládnutí práce s dlouhodobě udržitelným [[Fyzika plazmatu|plazmatem]], tzv. '''[[indukčně vázané plazma|indukčně váza

...orie|teoretickým]] přístupem [[hmota|hmotu]] a navazuje tak na studia [[fyzika|fyzikální]] a předchází studiu hmoty z [[biologie|biologického]] nebo ... chemie]], [[Geochemie]], [[Petrochemie]], [[Chemie silikátů]], [[Chemie atmosféry]], [[Chemie životního prostředí]], [[Jaderná chemie]], [[Lékařská c

...ybujících se vysokou rychlostí a dopadajících do zemské [[atmosféra|atmosféry]]. Jedná se především o [[proton]]y (85 až 90 procent) a jádra [[Heli ...ého a mezigalaktického prostoru. Podle nepotvrzené hypotézy italského fyzika [[Enrico Fermi]]ho vzniká záření při explozi [[supernova|supernov]].

...ých]], [[fyzika|fyzikálních]] a dalších [[výzkum]]ů. Nepřítomnost atmosféry poskytuje další výhodu a to, že nezkresluje pohled na [[noc|noční obl ...zahřejí na vysokou teplotu. Okolo tělesa se vytvoří sloupec [[plazma (fyzika)|ionizovaného plynu]] podobně jako při průletu [[meteor]]ů. V této f�

[[Soubor:Atmosphere_layers-cs.png|thumb|140px|left|Složky atmosféry s vesmírným prostorem jako nejzazší vrstvou.]] ...ce]]. V případě Země do této hranice zasahují i další vrstvy její atmosféry ([[termosféra]] a [[exosféra]]). Konkrétně tomuto typu vesmírného pro

...borbitální]]) dráze, přičemž její vrchol leží za hranicí zemské atmosféry, tedy v kosmickém prostoru. Tato hranice nebyla dosud v rámci [[mezináro ...a na brždění příliš krátká), ale při dosažení hlubších vrstev atmosféry o vyšším tlaku vzduchu příliš vysokou rychlostí by se také jeho pov

| [[perioda (fyzika)|Perioda]] ([[Doba oběhu|oběžná doba]]) ! bgcolor="#ffc0c0" colspan="2" | Charakteristiky [[atmosféra|atmosféry]]

Přístroje věnované průzkumu [[atmosféra Marsu|atmosféry]] a [[Ionosféra|ionosféry]] Marsu: ...osféře Marsu. Stejně jako již dříve objevený metan, tak i čpavek z atmosféry rychle mizí, takže potřebuje zdroj, který ho bude stále doplňovat. Ty

** koronograf pro pozorování struktury a dynamiky vnější sluneční atmosféry TEREK v rentgenovém oboru 0,5-0,6 a 17-30&nbsp;nm a ve viditelném oboru 4 ... IPHIR pro pozorování struktury a dynamiky vnějších vrstev sluneční atmosféry (6,30&nbsp;kg) ([[Evropská kosmická agentura|ESA]], Francie, [[Švýcarsk

... IPHIR pro pozorování struktury a dynamiky vnějších vrstev sluneční atmosféry (6,30&nbsp;kg) ([[Evropská kosmická agentura|ESA]], Francie, [[Švýcarsk **[[magnetometr]] a sondy pro studium [[Fyzika plazmatu|plazmových vln]], [[elektrické pole|elektrických]] a [[magnetic

! align="left" | [[Perioda (fyzika)|Perioda]] ([[Doba oběhu|oběžná doba]]) ...s naznačuje s jistou pravděpodobností přítomnost řídké kyslíkové atmosféry, podobné té, co byla zjištěna na [[Europa (měsíc)|Europě]].

...nejdůležitějších projevy Coriolisovy síly patří dynamika oceánu a atmosféry. V meteorologii je vhodné používat rotující vztažnou soustavu, kde Ze === Molekulová fyzika ===

! align="left" | [[perioda (fyzika)|Perioda]] ([[Doba oběhu|oběžná doba]]) ! bgcolor="#c0ffff" colspan="2" | Charakteristiky [[atmosféra|atmosféry]]

...otřebné pro výpočet změn dráhy v důsledku působení odporu zemské atmosféry. Díky jednoduché textové struktuře formátu je zajištěna snadná pře ...ícími jako důsledek tlaku kosmického záření, odporu zbytků zemské atmosféry, nepravidelnosti zemského gravitačního pole a zejména motorickými man�

! align="left" | [[perioda (fyzika)|Perioda]] ([[Doba oběhu|oběžná doba]]) ! bgcolor="#c0ffff" colspan="2" | Charakteristiky [[atmosféra|atmosféry]]

...[balistická křivka|balistické křivce]] rovnou vstoupí do [[atmosféra|atmosféry]] Marsu. Tam se zhruba ve výšce 120 km nad povrchem aktivuje přistávac� ...su) – jde o soubor přístrojů, které budou provádět kontinuální [[fyzika|fyzikální]] měření a díky své dlouhé životnosti (> 6 let) budou mo

! align="left" | [[perioda (fyzika)|Perioda]] ([[Doba oběhu|oběžná doba]]) ! bgcolor="#a0ffa0" colspan="2" | Charakteristiky [[atmosféra|atmosféry]]

! align="left" | [[perioda (fyzika)|Perioda]] ([[Doba oběhu|oběžná doba]]) ! bgcolor="#c0ffff" colspan="2" | Charakteristiky [[atmosféra|atmosféry]]

...otřebné pro výpočet změn dráhy v důsledku působení odporu zemské atmosféry. [[Kategorie:Fyzika kosmických letů]]

...a]], součást kombinované [[mise Cassini-Huygens]], určená k průzkumu atmosféry a povrchu největšího [[Saturn (planeta)|Saturnova]] měsíce [[Titan (m� ... [[radiometr]] se 13 čidly pro měření teploty částic v atmosféře, atmosféry a povrchu, spektrální výzkum a pořízení snímků pod vrstvou oblačno

'''Ionosféra''' je ionizovaná část [[atmosféra|atmosféry]] významně ovlivňující šíření elektromagnetických signálů. Je s Koncentrace volných [[elektron|elektronů]] v ionosférickém [[Fyzika plazmatu|plazmatu]] je dána dvěma navzájem protichůdnými procesy: [[io

...vrstvou izolačních destiček. Za oficiální čas vstupu do [[atmosféra|atmosféry]] se považuje čas 14:44 SEČ. V&nbsp;té době ještě vše probíhalo po

...unce|sluneční]] energie na osvětlený povrch [[Země]] bez [[Atmosféra|atmosféry]]. Závisí na výšce Slunce, maximální insolance je pro Slunce v [[zeni ...visí na [[úhel|úhlu]] dopadu slunečních paprsků a době [[expozice (fyzika)|expozice]]. Na [[rovník]]u existují dvě maxima, která jsou v době [[

...ektor]] pro studijní záležitosti UK. Jeho oborem je především fyzika atmosféry, zabývá se mezní vrstvou, atmosférickou optikou, elektřinou, fyzikou o *Fyzika mezní vrstvy atmosféry / Jan Bednář ; Otakar Zikmunda, Praha : Academia, 1985

! align="left" | [[perioda (fyzika)|Perioda]] ([[Doba oběhu|oběžná doba]]) ! bgcolor="#c0ffff" colspan="2" | Charakteristiky [[atmosféra|atmosféry]]

...na za zásadní [[věda|vědecký]] [[výzkum]] či [[vynález]] v oboru [[fyzika|fyziky]]. Uděluje ji každoročně od roku [[1901]] [[Královská švédsk | za výzkum fyziky vyšších vrstev [[Atmosféra|atmosféry]], zejména za objev tzv. [[Appletonova vrstva|Appletonovy vrstvy]]

! align="left" | [[perioda (fyzika)|Perioda]] ([[Doba oběhu|oběžná doba]]) ! bgcolor="#c0ffff" colspan="2" | Charakteristiky [[atmosféra|atmosféry]]

! align="left" | [[perioda (fyzika)|Perioda]] ([[Doba oběhu|oběžná doba]]) ! bgcolor="#c0ffff" colspan="2" | Charakteristiky [[atmosféra|atmosféry]]

! align="left" | [[perioda (fyzika)|Perioda]] ([[Doba oběhu|oběžná doba]]) ! bgcolor="#c0ffff" colspan="2" | Charakteristiky [[atmosféra|atmosféry]]

! align="left" | [[perioda (fyzika)|Perioda]] ([[Doba oběhu|oběžná doba]]) ! bgcolor="#c0ffff" colspan="2" | Charakteristiky [[atmosféra|atmosféry]]

! align="left" | [[perioda (fyzika)|Perioda]] ([[Doba oběhu|oběžná doba]]) ! bgcolor="#c0ffff" colspan="2" | Charakteristiky [[atmosféra|atmosféry]]

! align="left" | [[perioda (fyzika)|Perioda]] ([[Doba oběhu|oběžná doba]]) ! bgcolor="#c0ffff" colspan="2" | Charakteristiky [[atmosféra|atmosféry]]

! align="left" | [[perioda (fyzika)|Perioda]] ([[Doba oběhu|oběžná doba]]) ! bgcolor="#c0ffff" colspan="2" | Charakteristiky [[atmosféra|atmosféry]]

! align="left" | [[perioda (fyzika)|Perioda]] ([[Doba oběhu|oběžná doba]]) ! bgcolor="#c0ffff" colspan="2" | Charakteristiky [[atmosféra|atmosféry]]

! align="left" | [[perioda (fyzika)|Perioda]] ([[Doba oběhu|oběžná doba]]) ! bgcolor="#c0ffff" colspan="2" | Charakteristiky [[atmosféra|atmosféry]]

! align="left" | [[perioda (fyzika)|Perioda]] ([[Doba oběhu|oběžná doba]]) ! bgcolor="#c0ffff" colspan="2" | Charakteristiky [[atmosféra|atmosféry]]

! align="left" | [[perioda (fyzika)|Perioda]] ([[Doba oběhu|oběžná doba]]) ! bgcolor="#c0ffff" colspan="2" | Charakteristiky [[atmosféra|atmosféry]]

! align="left" | [[perioda (fyzika)|Perioda]] ([[Doba oběhu|oběžná doba]]) ! bgcolor="#c0ffff" colspan="2" | Charakteristiky [[atmosféra|atmosféry]]

! align="left" | [[perioda (fyzika)|Perioda]] ([[Doba oběhu|oběžná doba]]) ! bgcolor="#c0ffff" colspan="2" | Charakteristiky [[atmosféra|atmosféry]]

! align="left" | [[perioda (fyzika)|Perioda]] ([[Doba oběhu|oběžná doba]]) ! bgcolor="#c0ffff" colspan="2" | Charakteristiky [[atmosféra|atmosféry]]

! align="left" | [[perioda (fyzika)|Perioda]] ([[Doba oběhu|oběžná doba]]) ! bgcolor="#c0ffff" colspan="2" | Charakteristiky [[atmosféra|atmosféry]]

! align="left" | [[perioda (fyzika)|Perioda]] ([[Doba oběhu|oběžná doba]]) ! bgcolor="#c0ffff" colspan="2" | Charakteristiky [[atmosféra|atmosféry]]

! align="left" | [[perioda (fyzika)|Perioda]] ([[Doba oběhu|oběžná doba]]) ! bgcolor="#c0ffff" colspan="2" | Charakteristiky [[atmosféra|atmosféry]]

! align="left" | [[perioda (fyzika)|Perioda]] ([[Doba oběhu|oběžná doba]]) ! bgcolor="#c0ffff" colspan="2" | Charakteristiky [[atmosféra|atmosféry]]

! align="left" | [[perioda (fyzika)|Perioda]] ([[Doba oběhu|oběžná doba]]) ! bgcolor="#c0ffff" colspan="2" | Charakteristiky [[atmosféra|atmosféry]]