V pátek 26. dubna 2024 úderem 22 hodiny začíná naše nová
a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!

Tromba

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
(++)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 1: Řádka 1:
 +
[[Soubor:Dust devil.jpg|thumb|240px|Prachový vír v Arizoně]]
'''Tromba''' je [[atmosféra|atmosférický]] [[vír]] s nehorizontální osou rotace. Průměr tromb se pohybuje v rozmezí [[Metr#Decimetr|decimetrů]] po stovky [[metr]]ů.
'''Tromba''' je [[atmosféra|atmosférický]] [[vír]] s nehorizontální osou rotace. Průměr tromb se pohybuje v rozmezí [[Metr#Decimetr|decimetrů]] po stovky [[metr]]ů.
V&nbsp;historii meteorologie byl pojem tromba používán různě. V české meteorologii se rozeznávají '''malé''' a '''velké tromby'''. Oba termíny přinesl do české meteorologie [[Stanislav Hanzlík]], který je přejal od [[Alfred Wegener|Alfreda Wegenera]].<ref name="(MUNZAR, J. 1989)">{{Citace monografie | příjmení = MUNZAR | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Munzar | spoluautoři = a kolektiv. | titul = Malý průvodce meteorologií |vydání = 1 |vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 1989 | počet stran = 248 | strany = 208 }}</ref>  
V&nbsp;historii meteorologie byl pojem tromba používán různě. V české meteorologii se rozeznávají '''malé''' a '''velké tromby'''. Oba termíny přinesl do české meteorologie [[Stanislav Hanzlík]], který je přejal od [[Alfred Wegener|Alfreda Wegenera]].<ref name="(MUNZAR, J. 1989)">{{Citace monografie | příjmení = MUNZAR | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Munzar | spoluautoři = a kolektiv. | titul = Malý průvodce meteorologií |vydání = 1 |vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 1989 | počet stran = 248 | strany = 208 }}</ref>  
-
[[Image:Whirlwind9832.jpg|thumb|right|Prachový vír u&#160;Johnsonville, South Carolina]]
 
'''Malé tromby''' jsou menší přízemní víry, s rozměry od několika decimetrů po jednotky metrů. Jejich existenci signalizuje přítomnost vířícího prachu, písku, listí, apod. Malé tromby vznikají při přehřátí zemského povrchu (poušť, pole, letištní plocha, apod.). V pojetí Stanislava Hanzlíka byly jako malé tromby označovány od země rostoucí víry, které způsobují škody.<ref name="(SOBÍŠEK, B. 1993)">{{Citace monografie | příjmení = Sobíšek | jméno = Bořivoj | spoluautoři = a kolektiv | titul = Meteorologický slovník výkladový a terminologický | vydání = 1 | vydavatel = [[Ministerstvo životního prostředí České republiky]] | místo = Praha | rok = 1993 | počet stran = 594 | isbn = 80-85368-45-5 | strany = 359<!-- (heslo 3544) -->, 342 <!-- (heslo 3383) -->}}</ref> Současný ''Meteorologický slovník výkladový a&#160;terminologický'' definuje malou trombu pouze z pohledu jejího vzniku – nikoli škod, proto mohou být za malou trombu pokládány i malé drobné víry, které jsou lidově označovány jako rarášci, raraši, čertíci či polednice.
'''Malé tromby''' jsou menší přízemní víry, s rozměry od několika decimetrů po jednotky metrů. Jejich existenci signalizuje přítomnost vířícího prachu, písku, listí, apod. Malé tromby vznikají při přehřátí zemského povrchu (poušť, pole, letištní plocha, apod.). V pojetí Stanislava Hanzlíka byly jako malé tromby označovány od země rostoucí víry, které způsobují škody.<ref name="(SOBÍŠEK, B. 1993)">{{Citace monografie | příjmení = Sobíšek | jméno = Bořivoj | spoluautoři = a kolektiv | titul = Meteorologický slovník výkladový a terminologický | vydání = 1 | vydavatel = [[Ministerstvo životního prostředí České republiky]] | místo = Praha | rok = 1993 | počet stran = 594 | isbn = 80-85368-45-5 | strany = 359<!-- (heslo 3544) -->, 342 <!-- (heslo 3383) -->}}</ref> Současný ''Meteorologický slovník výkladový a&#160;terminologický'' definuje malou trombu pouze z pohledu jejího vzniku – nikoli škod, proto mohou být za malou trombu pokládány i malé drobné víry, které jsou lidově označovány jako rarášci, raraši, čertíci či polednice.
Písečné víry a&#160;prašné víry jsou malé tromby, které vznikají u&#160;rozpáleného zemského povrchu a&#160;mají vzestupnou tendenci. Jsou zbarvené [[prach]]em či [[Písek (materiál)|pískem]], který zdvihají. Ve výjimečných případech může tato tromba „vyrůst“ až do výšky několika kilometrů. Mohou vznikat i&#160;za úplně jasného počasí a&#160;jejich účinky většinou nejsou nikterak ničivé (ve výjimečných případech však mohou být velmi nebezpečné).
Písečné víry a&#160;prašné víry jsou malé tromby, které vznikají u&#160;rozpáleného zemského povrchu a&#160;mají vzestupnou tendenci. Jsou zbarvené [[prach]]em či [[Písek (materiál)|pískem]], který zdvihají. Ve výjimečných případech může tato tromba „vyrůst“ až do výšky několika kilometrů. Mohou vznikat i&#160;za úplně jasného počasí a&#160;jejich účinky většinou nejsou nikterak ničivé (ve výjimečných případech však mohou být velmi nebezpečné).
-
[[Image:Tornade004.jpg|thumb|right|Velká tromba nad Manhattanem ve státě [[Kansas]], 31.&#160;května 1949]]
+
[[File:Tornade004.jpg|thumb|240px|Velká tromba nad Manhattanem ve státě [[Kansas]], 31.&#160;května 1949]]
'''Velké tromby''' se vyskytují nejčastěji v souvislosti s výskytem [[bouřka|bouřkových]] [[oblak]]ů [[cumulonimbus]] (kumulonimbus). Podmínky pro vznik tromby jsou velmi specifické. Musí dojít ke střetnutí velmi vlhkého vzduchu (většinou oceánského) se vzduchem velmi teplým a suchým (pevninským). Vzhled tromby je nálevkovitý, popř. trychtýřovitý. V počátečním stádiu, kdy se tromba nedotýká zemského povrchu, je označována jako [[Tuba (meteorologie)|tuba]] (zvláštnost oblaku). V případě, že byla pozorována tuba, která způsobí na zemském povrchu nějaké škody, což lze považovat za důkaz, že tromba dosáhla země, je klasifikována stupněm F0 až F5 [[Fujitova stupnice|Fujitovy stupnice]] (podle závažnosti škod které způsobí).  
'''Velké tromby''' se vyskytují nejčastěji v souvislosti s výskytem [[bouřka|bouřkových]] [[oblak]]ů [[cumulonimbus]] (kumulonimbus). Podmínky pro vznik tromby jsou velmi specifické. Musí dojít ke střetnutí velmi vlhkého vzduchu (většinou oceánského) se vzduchem velmi teplým a suchým (pevninským). Vzhled tromby je nálevkovitý, popř. trychtýřovitý. V počátečním stádiu, kdy se tromba nedotýká zemského povrchu, je označována jako [[Tuba (meteorologie)|tuba]] (zvláštnost oblaku). V případě, že byla pozorována tuba, která způsobí na zemském povrchu nějaké škody, což lze považovat za důkaz, že tromba dosáhla země, je klasifikována stupněm F0 až F5 [[Fujitova stupnice|Fujitovy stupnice]] (podle závažnosti škod které způsobí).  
Řádka 15: Řádka 15:
== Galerie ==
== Galerie ==
<gallery>
<gallery>
-
Image:Symbol code ww 08.png|Výrazný prachový vír (kód stavu počasí – 08)
+
File:Symbol code ww 08.png|Výrazný prachový vír (kód stavu počasí – 08)
-
Image:Symbol code ww 19.png|Smršť (tromba) v&nbsp;poslední hodině (kód stavu počasí – 19)
+
File:Symbol code ww 19.png|Smršť (tromba) v&nbsp;poslední hodině (kód stavu počasí – 19)
</gallery>
</gallery>
== Zdroje ==
== Zdroje ==
-
* {{Citace monografie | příjmení = Hanzlík | jméno = Stanislav | odkaz na autora = Stanislav Hanzlík | titul = Základy meteorologie a klimatologie | vydání = 3 | vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd | místo = Praha | rok = 1956 | isbn =  | kapitola = Větrné smrště, vodní smrště a tornada  | strany = 177 | jazyk = }}
+
* {{Citace monografie | příjmení = Hanzlík | jméno = Stanislav | titul = Základy meteorologie a klimatologie | vydání = 3 | vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd | místo = Praha | rok = 1956 | isbn =  | kapitola = Větrné smrště, vodní smrště a tornada  | strany = 177 | jazyk = }}
-
 
+
* [http://www.chmi.cz/torn/ Pojednání o&nbsp;tornádech na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu]
* [http://www.chmi.cz/torn/ Pojednání o&nbsp;tornádech na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu]
==Reference==
==Reference==
<references/>
<references/>
 +
{{Článek z Wikipedie}}
{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Větry]]
[[Kategorie:Větry]]
[[Kategorie:víry]]
[[Kategorie:víry]]

Aktuální verze z 17. 10. 2022, 08:16

Prachový vír v Arizoně

Tromba je atmosférický vír s nehorizontální osou rotace. Průměr tromb se pohybuje v rozmezí decimetrů po stovky metrů.

V historii meteorologie byl pojem tromba používán různě. V české meteorologii se rozeznávají malé a velké tromby. Oba termíny přinesl do české meteorologie Stanislav Hanzlík, který je přejal od Alfreda Wegenera.[1]

Malé tromby jsou menší přízemní víry, s rozměry od několika decimetrů po jednotky metrů. Jejich existenci signalizuje přítomnost vířícího prachu, písku, listí, apod. Malé tromby vznikají při přehřátí zemského povrchu (poušť, pole, letištní plocha, apod.). V pojetí Stanislava Hanzlíka byly jako malé tromby označovány od země rostoucí víry, které způsobují škody.[2] Současný Meteorologický slovník výkladový a terminologický definuje malou trombu pouze z pohledu jejího vzniku – nikoli škod, proto mohou být za malou trombu pokládány i malé drobné víry, které jsou lidově označovány jako rarášci, raraši, čertíci či polednice.

Písečné víry a prašné víry jsou malé tromby, které vznikají u rozpáleného zemského povrchu a mají vzestupnou tendenci. Jsou zbarvené prachem či pískem, který zdvihají. Ve výjimečných případech může tato tromba „vyrůst“ až do výšky několika kilometrů. Mohou vznikat i za úplně jasného počasí a jejich účinky většinou nejsou nikterak ničivé (ve výjimečných případech však mohou být velmi nebezpečné).

Velká tromba nad Manhattanem ve státě Kansas, 31. května 1949

Velké tromby se vyskytují nejčastěji v souvislosti s výskytem bouřkových oblaků cumulonimbus (kumulonimbus). Podmínky pro vznik tromby jsou velmi specifické. Musí dojít ke střetnutí velmi vlhkého vzduchu (většinou oceánského) se vzduchem velmi teplým a suchým (pevninským). Vzhled tromby je nálevkovitý, popř. trychtýřovitý. V počátečním stádiu, kdy se tromba nedotýká zemského povrchu, je označována jako tuba (zvláštnost oblaku). V případě, že byla pozorována tuba, která způsobí na zemském povrchu nějaké škody, což lze považovat za důkaz, že tromba dosáhla země, je klasifikována stupněm F0 až F5 Fujitovy stupnice (podle závažnosti škod které způsobí).

Ani meteorologové nejsou v používání pojmu tromba nijak důslední, děje se tomu nejen pod vlivem médií, ale také díky faktu, že jednoslovný pojem tromba v současnosti zahrnuje dva atmosférické jevy, které se velice liší svým vznikem. Pojem tromba v určitém období odpovídal nyní vcelku zdomácnělému pojmu tornádo, jehož užívání ovšem někteří jazykoví puristé i vědci berou jako selhání meteorologie, jež by se měla zasazovat o české názvosloví.

Galerie

Výrazný prachový vír (kód stavu počasí – 08)

Smršť (tromba) v poslední hodině (kód stavu počasí – 19)

Zdroje

Reference

  1. ↑ MUNZAR, Jan, a kolektiv. Malý průvodce meteorologií. 1. vyd. Praha : Mladá fronta, 1989. 248 s. S. 208.  
  2. ↑ SOBÍŠEK, Bořivoj, a kolektiv Meteorologický slovník výkladový a terminologický. 1. vyd. Praha : Ministerstvo životního prostředí České republiky, 1993. 594 s. ISBN 80-85368-45-5. S. 359, 342.  


Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Tromba“