Ťačiv
Z Multimediaexpo.cz
Ťačiv (ukrajinsky Тячів, rusínsky Тячево, maďarsky Técső, rumumsky Teceu Mare) je město ležící v Maramurešské kotlině na pravém břehu Tisy na Ukrajině. Přesněji se nachází 136 km východně od Užhorodu. Dle sčítání obyvatelstva (2001) má 9 800 obyvatel, z čehož čtvrtinu tvoří Maďaři.
Blízkost Tisy Ťačivu přináší jak peníze (v podobě nejrůznějších obchodů a smluv), ale také pravidelné problémy. Tjačiv se v době povodní pravidelně ocitá pod vodou. Největší povodeň přišla zatím v roce 1970, kdy se Tisa rozlila do výšky střech během pouhých dvou hodin. Velké vodě padl za oběť také železný most do Rumunska. Úřady teď zvažují, jestli vůbec stojí za to postavit nový.
Obsah |
Název města
Název Ťačivu má své kořeny nejspíš v německém označení Teutschau, tedy „Německá paseka“.
Historie
Ťačiv založili pravděpodobně osadníci ze Saska v 11. století. První písemné zmínky dokládají Ťačivu (společně s Chustem a Sighetem) titul královského města se všemi odpovídajícími privilegii, další přibývala i v následujících letech. Obyvatelé Tjačivu směli např. „lovit ryby, pást svá stáda na královských pozemcích nebo obchodovat bezcelně“. V roce 1514 se obyvatelé Tjačivu aktivně zapojili do maďarského protifeudálního povstání. Po jeho potlačení byl Tjačiv označen za buřičské město a následně byl vypleněn. V dalších letech byl osud Tjačivu stejný jako celé Zakarpatské Ukrajiny, do roku 1945 Podkarpatské Rusi. Po II. světové válce se menší část města na pravém břehu Tisy octla pod rumunskou správou.
Hospodářství
V Ťačivu je rozšířeno ovocnářství, především pěstování jablek.
Památky
Hlavní osu města tvoří Leninova ulice, kde nedaleko sebe leží tři významné kostely. Kamenný reformátorský kostel pochází z 15. století, na základech chrámu ze 13. století. Reformátorským se stal v roce 1556. Do roku 1944 se tu nacházela největší maramurešská knihovna. Na konci 20. století vyrostla vedle kostela reformátorská fara. Uprostřed šedivé zástavby přitahuje tato nová čtyřpatrová budova pozornost kolemjdoucích. Řeckokatolický kostel pochází z roku 1852. V roce 1948 chrám začal sloužit pravoslaví, po zákazu řeckokatolické církve. Dnes slouží opět řeckým katolíkům. Katolický kostel má v rodném listu rok 1780. V roce 1993 byl rekonstruován, v hnědé barvě. Aktuálně se v Ťačivu staví nový pravoslavný chrám. S Ťačivem jsou spojeny poslední roky života maďarského malíře Simona Hollósyho. Ten od roku 1886 vedl mnichovskou uměleckou školu. Od roku 1904 se svými žáky pravidelně přijížděl do Tjačiva. Před I. světovou válkou přesídlil do Ťačiva natrvalo. Zachoval se dům, ve kterém žil. Hollósyho díla opatruje budapešťská národní galerie. Před tjačivským reformátorským kostelem najdeme Hollósyho bustu. V Ťačivu dále stojí pomník spisovatele Tarase Ševčenka a tankisty Stěpana Vajdy. Socha V. I. Lenina byla snesena.
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |