Black-Friday-2019-12-Multimediaexpo.png

Železniční doprava v pražské aglomeraci

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání
Jednotky City Elefant linek S1 a S2 na Masarykově nádraží
Příměstská elektrická jednotka 452/052 linky S9 ve stanici Praha-Hostivař

Praha je nejvýznamnější železniční uzel osobní železniční dopravy v České republice. Jedná se o přirozené centrum nejen dálkové dopravy, ale i příměstské, na hlavních tratích intervalové. Do budoucna se připravuje významné zvýšení úlohy železnice v městské a příměstské osobní dopravě. Nákladní železniční doprava byla z Prahy od první poloviny dvacátého století postupně vytlačována na okraj města a v důsledku útlumu nákladní železniční dopravy je provoz a rozsah nákladových nádraží omezován. Pražský železniční uzel prochází přestavbou, která má umožnit propojení nejvýznamnějších pražských nádraží a zvýšení dopravní kapacity tratí v centru Prahy.

Obsah

Historie železniční dopravy

Osobní i nákladní doprava na území dnešní Prahy se uskutečňovala na tratích budovaných zpočátku samostatně různými společnostmi.

Od roku 1910 začala být koncepčně oddělována nákladní doprava od osobní dopravy, jak navrhovala Pražská nádražní komise již roku 1910. Bylo postaveno několik nákladních tratí sloužících jako částečný obchvat Prahy (1919 Vršovice–Libeň, 1941 Malešice–Běchovice, 1964 Chuchle–Vršovice, tzv. železniční jižní spojka, 1979 propojení nádraží Vysočany a Libeň horní, 1980 Holešovická přeložka) a několik nákladišť a seřaďovacích a nákladních nádraží (1910 Přístav Holešovice, 1917 Vršovice, 1936 Žižkov). V letech 1949–1957 byly po trati Hostivař–Libeň vedeny i osobní dělnické vlaky. Jihozápadní část nákladního obchvatu, která měla spojovat Jinonice tunelem přes Hlubočepy s železniční jižní spojkou, ani trať Dejvice–Holešovice v severní části města nebyly nikdy realizovány. Usnesení vlády č. 928/1960 z 12. října 1960 vyhlásilo záměr soustředit osobní dopravu na hlavní nádraží, odstavování a servisní činnosti soustředit do odstavných nádraží Sever a Jih (vybudováno pak bylo v letech 19611999 pouze jižní). Plochy Masarykova nádraží a nádraží Bubny a Těšnov měly být uvolněny. Nákladní doprava měla být svedena do jediného hlavního seřaďovacího nádraží ve Vršovicích (roku 2000 bylo naopak rozhodnuto o jeho zrušení), tranzitní vedena po obchvatech, v jejichž budování se pokračovalo.

Rozvoj železniční dopravy

V letech 20042010 je budováno Nové spojení, které posílí a propojí tratě východním a severovýchodním směrem z Hlavního a Masarykova nádraží a umožní tak kapacitní příměstskou dopravu přes Prahu a zrychlení a zpravidelnění dálkové dopravy.


Do roku 2015 se uvažuje o vybudování železniční rychlodráhy na ruzyňské letiště modernizací Buštěhradské dráhy a dobudováním odbočky přes Dlouhou míli. Původně mělo jít o část rychlodráhy do Kladna. Dosud není dořešen spor, zda dopravu k letišti namísto této rychlodráhy nezajistí prodloužená trasa metra A nebo B, popřípadě zda budou prováděny obě stavby souběžně. Prahou procházejí tři budované evropské železniční koridory.

Dálková osobní doprava

Jednotka ČD 680 Pendolino

Z Prahy vyjíždějí nebo Prahou projíždějí dálkové spoje do všech významných směrů. Z Prahy jezdí vlaky InterCity a EuroCity, včetně vlaků Pendolino do Ostravy, Bratislavy a Vídně jako vlaky SuperCity.

Integrované dopravní systémy

Naprostá většina železničních tratí v okolí Prahy je zařazena do systému Pražské integrované dopravy tak, že na nich v osobních vlacích, později i ve spěšných vlacích a několika vybraných rychlících, platí dlouhodobé předplatní jízdenky PID. Prvních 23 pražských stanic bylo takto integrováno od 1. října 1992, od 1. července 1994 byla platnost předplatních jízdenek MHD rozšířena na všechny železniční stanice na území Prahy. Od 31. května 1995 bylo pro železniční dopravu zavedeno i vnější pásmo PID a do něj bylo zařazeno prvních 16 mimopražských stanic a zastávek, od 1. ledna 1996 čtyři vnější pásma (týkalo se stále jen dlouhodobých předplatních jízdenek). Od 1. června 1996 byl zaveden časový a pásmový tarif v celé PID včetně železnice, kde však ani nadále neplatily krátkodobé jízdenky PID. Stanice v okrajových částech Prahy jsou zařazeny do „dojezdového“ pásma 0, stanice blíže centru města do pásma P. 28. května 2000 vzniklo páté vnější tarifní pásmo. Na některých tratích jsou stanice a zastávky postupně vybavovány označovači jízdenek a zaváděna tzv. plná integrace, t. j. platnost krátkodobých přestupních jízdenek MHD a PID. První takové úseky byly vyhlášeny k 30. květnu 1999 na tratích č. 171 (směrem k Berounu) a 221 (směrem k Benešovu), od 30. září 2001 na části trati č. 011 (ke Kolínu), od 15. prosince 2002 na částech tratí č. 070, 231 a 232, od 15. června 2003 na částech tratí č. 093 a 120, od 14. prosince 2003 na trati č. 091, od 13. června 2004 na zbylé části trati č. 171, od 12. prosince 2004 na další části trati č. 011 a části trati 060, od 28. listopadu 2005 na části trati č. 210, od 2. prosince 2005 na další části trati č. 231 a od 1. června 2010 na trati 122 v úseku Praha hlavní nádraží – Hostivice. Od 1. října 1992 bylo do PID zahrnuto 23 stanic a zastávek, v roce 2003 221 železničních stanic a zastávek, v roce 2004 jejich počet opět mírně poklesl. V roce 2004 téměř 58 % cestujících v příměstských vlacích cestovalo na jízdní doklad PID, v roce 1995 to bylo 25 %. O budoucí integraci železnice se uvažuje i v rámci Středočeské integrované dopravy. Od května do srpna 1995 byla mezi zastávkou Praha-Modřany zastávka a Komořany, zčásti po vlečce, vedena linka náhradní železniční dopravy za přerušenou městskou autobusovou dopravu při rekonstrukci Komořanské ulice. Konečné zastávky linky byly vybaveny zastávkovými sloupky s označením linky 900.[1]

Esko

Soubor:Esko.jpg
Logo systému příměstské železnice Esko

Od počátku 90. let 20. století docházelo postupně k zavádění intervalového provozu osobních vlaků na hlavních tratích pražského regionu. Postupně je tento provoz více integrován mezi ostatní městskou a příměstskou dopravu, zejména v rámci systému Pražské integrované dopravy, plánuje se budování nových zastávek, zřizování nových linek a posílení významu železniční dopravy na úroveň S-Bahnu běžného v německojazyčných zemích. Významným impulsem pro byla povodeň v roce 2002, při níž železnice zajišťovala bezproblémově dopravu v relacích, kde ostatní druhy dopravy, zejména zaplavené metro, selhaly.[2] [3] [4] Od prosince 2002 se v omezené míře používá již třetí systém číslování příměstských „železničních linek“. Ve všech systémech byly linky označovány písmenem S doplněným o rozlišovací číslo – fakticky však nadále hlavní roli v informačním systému hrají původní čísla traťových oddílů, které nynější linky zatím stále ještě nepřekračují. Jízdní doklady Pražské integrované dopravy platí i na dalších železničních tratích v Praze a okolí, nejsou omezeny na číslované linky. V prosinci 2002 byl pro systém příměstské (aglomerační) železniční dopravy propagován název Metropolitní linie. V prosinci 2007 bylo, avšak nepříliš důrazně, zavedeno logo (v kombinaci bílé a dvou odstínů modré barvy) a název Esko.[5]

Číslování linek od konce roku 2002

Od 15. 12. 2002 v rámci informační kampaně o Metropolitních liniích začalo být užíváno na elektronických zobrazovačích na vlakových soupravách řady 471 číslování linek, kde vydrželo až do doby nahrazení dalším systémem číslování. V ostatních informačních materiálech se toto číslování tehdy příliš neujalo a po utichnutí krátké kampaně nebylo oficiálně uváděno v tištěných jízdních řádech, na webu Českých drah ani na webu ROPIDu.

Linka S41 (Městská železniční linka)

Motorová jednotka Regionova na lince S41 v Roztokách u Prahy
Označení vozu tzv. městské železniční linky

Mimo systém stávajících traťových oddílů i číslovaných linek byla od 19. dubna 2004 zavedena takzvaná městská linka (jejíž jízdní řád je od počátku až dosud označován značkou ML) v trase Praha-LibeňPraha-HolešovicePraha-BubenečPraha-SedlecRoztoky u Prahy. Od 9. 12. 2007 je tato linka oficiálně označována také jako S41. Provoz byl zahájen soupravami 451/452, ty byly brzy nahrazeny motorovým vozem řady 810, od roku 2007 zde jezdí i motorová souprava Regionova (814/914). V době zavedení se hovořilo o brzkém prodloužení linky z libeňského konce směrem k Hostivaři a podél Jižní spojky případně až na Smíchov, s možností vybudovat nové zastávky ve Strašnicích u depa metra Hostivař a v Zahradním Městě, případně o zavedení dalších městských linek. V roce 2006 České dráhy popsaly plán na zavedení tří tangenciálních městských linek (pod označením S30, S31 a S32) s využitím a modernizací stávajících tratí užívaných převážně jen pro nákladní dopravu a vybudováním nových zastávek. Město se však rozhodlo neinvestovat do projektu vlastní peníze, pokud významně nepřispěje i stát. V pondělí 18. září 2006 při propagační akci Den pražské železnice v rámci Evropského týdne mobility byly vybrané spoje městské linky výjimečně prodlouženy až do stanice Praha-Hostivař a na linku byly tento den nasazeny nové motorové jednotky Regionova (814/914) a příměstské jednotky CityElefant (471/071/971) jako ukázka, jak by v budoucnu městský železniční provoz měl vypadat.[6]

Číslování z roku 2006

Boční informační panel elektrické jednotky 471
Jeden z vnitřních informačních panelů elektrické jednotky 471

V únoru 2006 zveřejnily České dráhy na svém webu návrh budoucího linkového vedení[7], navazující na Studii obsluhy hl. m. Prahy a jeho okolí městskou hromadnou dopravou osob, kterou vypracoval Metroprojekt Praha, a. s., v roce 2002, a graficky zpracoval ROPID v září 2004. Linky byly ve studii nazývané „přepravní ramena“. Na soupravách typu City Elefant bylo v letech 2006 a 2007 užíváno například označení linek S1 (kolínská trať), S5 (kralupská trať), S9 (berounská trať) a S10 (benešovská trať) dle tohoto systému.

Číslování od 9. 12. 2007

Informační tabule systému Esko na Masarykově nádraží v Praze
Vlak linky S7 v Radotíně

V jízdním řádu 2007/08 (od 9. 12. 2007) bylo číslování linek poprvé poznamenáno i v oficiálních jízdních řádech, byť nevýrazně. Objevilo se logo a název systému Esko,[5] třebaže použití loga je sporadické (objevilo se například na vozech elektrických souprav) a použití názvu Esko je téměř pod hranicí veřejné vnímatelnosti. Za vzor systému aglomerační železnice byla v propagační kampani uváděna Vídeň. Hlášení upozorňující na možnost přestupu na tyto linky („Přestup na vlaky linky S a další spoje Českých drah“) byla přiřazena k hlášením zastávek v tramvajích a autobusech, a stanic v metru. Na vnitřních digitálních panelech v autobusech je u názvu zastávky zobrazen také piktogram lokomotivy. V informačním systému metra je postupně doplňován znak linek S k označení výstupů směrem k železničním stanicím. Železniční linky byly zvýrazněny i v dalších informačních prvcích PID, zejména mapách a schématech sítě. Stávajících 11 linek bylo přečíslováno. Základní ramena (radiální traťové směry vycházející z Prahy) mají označení s jednou číslicí, stoupající proti směru hodinových ručiček. Linky tato ramena spojující nebo propojující mají označení se dvěma číslicemi, odvozená od základních linek, na něž navazují. Po zprovoznění Nového spojení, dokončení rekonstrukce pražského hlavního nádraží a dokončení rekonstrukce koridorů je od 14. prosince 2008 posílen provoz linek S5, S6 a S7, zavedena nová linka S29, trať do Milovic byla zaintegrována a označena jako S22 a linka S8 byla rozdělena na S8 a S80. Byly zavedeny zrychlené linky s označením začínajícím písmenem R (R3, R4, R5) v souběhu s linkami S stejného čísla.

Od 1. června 2010 byla dočasně zřízena v půlhodinovém intervalu v pracovní dny náhradní vlaková doprava S65 Praha-Smíchov, Na Knížecí – Praha-Zličín po trati 122 na dobu rekonstrukce tramvajové trati v Plzeňské ulici, zároveň byla trať 122 trvale zahrnuta do plné integrace v PID. Od 1. října 2010 byla linka S65 změněna na trvalou a prodloužena do Hostivice, nejprve má mít interval 60 až 120 minut, od 12. prosince 2010 pak 60 minut, stále pouze v pracovní dny.[8] Od 12. prosince 2010 byl rozšířen počet diagonálních linek, které nekončí v centru Prahy. Ve špičkách pracovního dne byly spoje linky S7 prodlouženy do trasy Beroun – Úvaly, z Prahy do Úval jsou proloženy s linkou S1 do intervalu 15 minut. Na lince S41 byl zaveden i víkendový provoz, a to v intervalu 60 minut v trase prodloužené z nádraží Praha-Libeň až do stanice Praha-Hostivař s návazností na spoje směrem do Říčan či z Říčan, v pracovní dny začaly být místo motorových vozů nasazovány staré elektrické jednotky 451 v třivozovém provedení.[9][10] Současně byla linka S22 sloučena s linkou S20 a linka S29 sloučena s linkou S9.

Železniční stanice

Praha má několik velkých nádraží, často ještě z dob přivedení kolejí do města v 19. století. Nejvýznamnější jsou hlavní nádraží na hranici Nového Města, Žižkova a Vinohrad, Masarykovo nádraží na Novém Městě, nádraží Praha-Smíchov a Praha-Holešovice. Jedním z hlavních pražských nádraží bylo i Praha-Těšnov, zrušené v souvislosti s výstavbou silniční Severojižní magistrály. V rámci posilování role železnice v městské a regionální dopravě a obnovení přestupních vazeb jsou rozpracovány projekty na zřízení asi 20 nových stanic a zastávek na území Prahy. Za hranicemi Prahy se uvažuje například o zřízení stanic nebo zastávek Lety (mezi stanicemi Dobřichovice a Řevnice) a Říčany jih (mezi stanicemi Říčany a Světice).

Odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Železniční doprava v Praze

Související články

Externí odkazy

Reference

  1. Josef Vančura: Posázavský pacifik aneb Rychlík Praha–Dobříš–Paříž (III), Noviny Prahy 12, duben 2007, str. 2
  2. České dráhy: Praha, Středočeský kraj a České dráhy budou rozvíjet metropolitní železnici Tisková zpráva ČD o rozvoji metropolitní sítě. (30. 10. 2002)
  3. Rudolf Markvart: Zůstanou Praze železniční kyvadla? (2002)
  4. František Nyklíček: Možný rozvoj sítě „Metropolitních dopravních linií“ (16. 8. 2003)
  5. 5,0 5,1 Esko jako spojení pro město, nové označení a linkový systém vlaků pražské příměstské dopravy, České dráhy, tisková zpráva, 7. 12. 2007
  6. České dráhy: České dráhy podpoří Evropský týden mobility uspořádáním Dne pražské železnice s důrazem na prezentaci dopravy po tzv. Novém spojení, 7. 9. 2006 (tisková zpráva)
  7. České dráhy: Budoucnost příměstské dopravy v pražské aglomeraci (1. 2. 2006); dostupné z webarchivu
  8. Michal Jaroš: Linka S65 zůstane v provozu i po skončení tramvajové výluky, ŽelPage, 6. 9. 2010, zdroje: Informační zpravodaj Ropid 16/2010, str. 3, a Konečný návrh železničních jízdních řádů pro období 2010/11 pro tratě v rámci PID, ROPID, 1. 9. 2010, zdroj SŽDC
  9. Příměstské vlaky pojedou nově z Berouna přes Prahu až do Úval, iDnes.cz, Praha, 21. 9. 2010, ab (Aleš Berný)
  10. Novinky ve vlacích PID od prosince 2010, ROPID, 21. 9. 2010

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Hlavní funkce
Navigace
Nástroje
Příspěvky a dary
Další informace