Pražská integrovaná doprava

Z Multimediaexpo.cz

Označovač jízdenek PID

Pražská integrovaná doprava (PID) je integrovaný dopravní systém, zahrnující metro, tramvaje, železnici, městské a příměstské autobusové linky, lanovou dráhu na Petřín, několik přívozů a síť parkovišť P+R. Zasahuje na území hlavního města Prahy a okresů Středočeského kraje Praha-východ, Praha-západ, Mělník, Beroun, Příbram, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Benešov, Mladá Boleslav a Nymburk. Integrace spočívá v zavedení jednotného tarifu, smluvních přepravních podmínek, číslování linek, některých součástí informačního systému pro cestující, v projektování linkového vedení, návazností a prokladů mezi spoji různých linek a druhů dopravy a v jednotném systému uzavírání smluv o dotování dopravy s dopravci. Koordinátorem Pražské integrované dopravy je organizace ROPID, Regionální organizátor pražské integrované dopravy, příspěvková organizace hlavního města Prahy.

Obsah

Název Pražská integrovaná doprava

Původně se pro integrované příměstské linky používalo označení IDS — integrovaný dopravní systém. Spojení „pražská integrovaná doprava“ se poprvé objevilo koncem roku 1993 v názvu organizace ROPID, která jej pak začala používat pro označení dopravního systému, který zaváděla. Ještě koncem devadesátých let považovala jazyková poradna Ústavu pro jazyk český spojení „pražská integrovaná doprava“ za obecné označení a doporučovala jeho psaní s malými písmeny. Již v té době však šlo zřetelně o závazně ustálené označení jednoho konkrétního dopravního systému, o jeho vlastní jméno. Akademická Pravidla českého pravopisu s pojmenováváním systému vůbec nepočítají - zmiňují se jen o vlastních jménech například dokumentů, tanečních skladeb, slovesných výtvorů, významných událostí atd. Označení konkrétních integrovaných systémů však nesou všechny typické rysy vlastních jmen.

Vztah PID a SID

Po ustavení samosprávných krajů v roce 2000 započaly snahy, aby Středočeský kraj měl svůj vlastní integrovaný dopravní systém. V letech 2003–2005 vznikaly první zárodky integrovaných systémů nezávislých na PID (například Kladenská integrovaná doprava KLID). 1. července 2005 byl oficiálně zaveden systém Středočeská integrovaná doprava, který se podle schváleného záměru kraje má postupně rozvinout do roku 2015. Rada kraje v usnesení č. 51-11/2005/RK ze dne 25. května 2005 doporučila zahájit jednání s představiteli hlavního města Prahy o postupném sjednocování Tarifů Středočeské integrované dopravy a Pražské integrované dopravy. Odbor dopravy krajského úřadu Středočeského kraje v dubnu 2007 uvedl, že Středočeský kraj usiluje o navázání spolupráce mezi integrovanými systémy a že organizaci ROPID bylo předloženo již několik projektů na propojení tarifních a odbavovacích systémů SID a PID, avšak ze strany ROPID nebyla dosud žádná odezva na předložené návrhy.[1] Městský radní Radovan Šteiner v březnu 2008 v odpovědi na interpelaci uvedl, že se Praha velmi intenzivně snaží o zapojení Středočeského kraje do fungování a vlastnické struktury ROPIDu, přičemž prohlásil za logické a správné, aby Středočeský kraj a jednotlivá města a obce měly možnost se na řízení této organizace podílet, v ideálním případě být i spoluvlastníky Ropidu. V této souvislosti naznačil nutnost přeměny ROPIDu z příspěvkové organizace na obchodní společnost. Přitom Šteiner zmínil, že do společného fungování jistě bude chtít promluvit reprezentace zvolená v krajských volbách v listopadu 2008, přičemž pokud by to byl „pan dr. Rát, který by toto záležitosti řešil“, mohlo by to podle Šteinera zkomplikovat definitivní podobu Ropidu a jeho managementu na několik dalších let, ne-li na celé příští volební období.[2] Po volbách byl zvolen středočeským hejtmanem David Rath, myšlenka na transformaci ROPIDu se již neobjevovala a k integraci systémů PID a SID nebyla vydána žádná výraznější prohlášení.

Historie IDS v okolí Prahy

V rámci PID je zajištěno dopravní spojení do vzdálenějších měst, mezi které patří i například Mníšek pod Brdy. Zde autobus linky č. 330 dopravce Martin Uher typu Mercedes-Benz Citaro
  • Základem integrovaného dopravního systému v pražské oblasti byl systém městské hromadné dopravy v Praze, zahrnující metro, tramvaje, městské autobusy a lanovou dráhu na Petřín.
  • 11. 1. 1992 byla zahájena doprava na příměstských autobusových linkách 351 z Českomoravské do Hovorčovic a 352 z Nových Butovic do Ořechu. Na linkách platil běžný městský tarif. Současně byla uznávána platnost předplatních jízdenek na MHD i na souběžných úsecích linek ČSAD a platnost žákovských a dělnických jízdenek ČSAD na linkách MHD. Zahrnutými linkami ČSAD Praha-západ s. p. byly 11660 Praha – Vysoký Újezd a 11661 Praha – Mořina, ČSAD Klíčov s. p. do systému zahrnulo linky 10032 Praha – Měšice, 10033 Praha – Neratovice, 10090 Praha – Čakovičky a 10281 Praha – Odolena Voda. Smlouvu s dopravci uzavřely 20. 12. 1991 uvedené obce a okresní úřady Praha-východ a Praha-západ a byla považována za experimentální zavedení integrovaného dopravního systému.
  • 1. 10. 1992 byly do integrace zapojeny první železniční úseky a stanice ČSD. Byla uznávána platnost předplatních jízdenek MHD v osobních vlacích ve vybraných úsecích.
  • 1. 12. 1993 zahájila činnost organizace ROPID, regionální organizátor pražské integrované dopravy.
  • 1. 4. 1994 uzavřela organizace ROPID první smlouvy s dopravci o provozování linek.
  • 1. 1. 1995 bylo zřízeno vnější tarifní pásmo na příměstských autobusových linkách.
  • 31. 5. 1995 zřízeno vnější tarifní pásmo i na železnici.
  • 1. 1. 1996 zřízena čtyři vnější tarifní pásma pro časové předplatní jízdenky.
  • 1. 6. 1996 zaveden časový a pásmový tarif v celé PID (do té doby platily jen nepřestupní a předplatní jízdenky)
  • 1. 5. 1998 do PID zapojena první parkoviště P+R
  • 30. 5. 1999 bylo na prvních úsecích železničních tratí umožněno použít i jednotlivé, nejen předplatní jízdenky.
  • 1. 5. 2000 v autobusech městských linek byl zahájen prodej jízdenek u řidičů (s příplatkem). V příměstských linkách PID se prodávaly jízdenky u řidičů bez příplatku od počátku.
  • 28. 5. 2000 bylo zavedeno páté vnější tarifní pásmo.
  • 29. 11. 2003 zavedena první příměstská noční linka, 601, do Černošic, později prodloužena do Řevnic. V následujících letech přibývají další (1. 7. 2004 602 do Berouna a 603 do Staré Boleslavi, 1. 5. 2005 604 do Roztok, 2. 9. 2006 606 do Jesenice, 10. 12. 2006 605 do Průhonic, 607 do Hostivic).
  • Od 1. 7. 2005 některé linky Středočeské integrované dopravy, tedy její součásti označované Kladenská integrovaná doprava (KLID), zajíždějí i do Prahy. Středočeský kraj plánuje jednání o vztazích mezi PID a SID. SID má být rozvinuta postupně během let 2005 až 2015.
  • 1. 7. 2005 byl do systému PID začleněn první přívoz, Sedlec – Zámky na severu Prahy. Platí na něm předplatní jízdenky PID a zveřejněné časy plaveb jsou koordinovány s autobusovou linkou 102 v Zámcích a vlaky ČD v Sedlci. V době provozu jezdí i na požádání.
  • 28. 11. 2005 během třítýdenní výluky autobusové dopravy PID byla jako náhradní doprava PID použita lodní linka Davle–Štěchovice po Vltavě.
  • 1. 7. 2006 byl do systému PID začleněn již druhý přívoz, Podbaba–Podhoří. Na přívozu platí předplatní jízdenky PID.
  • 1. 1. 2007 v PID přestali působit dva dopravci, Hotliner s. r. o. a ČSAP s. r. o. (provozování osobní dopravy přešlo na společnost OAD Kolín)
  • od 4. 3. 2007 byl zvýšen počet zastávek na znamení o zastávky více než 100 názvů (t. j. přes 200 zastávek) a pro zastávky dalších více než 30 názvů bylo rozšířeno období, kdy je zastávka na znamení.
  • 4. 3. 2007 v PID začal působit druhý železniční dopravce, KŽC Doprava s. r. o. (na tratích č. 013 a 012)
  • 17. 7. 2007 zařazen do PID třetí přívoz, Lihovar – Veslařský ostrov, čímž do PID vstoupil nový dopravce Vittus Group s. r. o.
  • 1. 9. 2007 se u zastávek 55 názvů (t. j. u více než sta zastávek) mění režim ze zastávek na znamení zpět na zastávky stálé nebo na zastávky s režimem proměnlivým podle denní doby a dne v týdnu. Ve většině případů jde o návrat do stavu před březnem 2007.
  • Mezi 7. 2. 2008 a 10. 3. 2008 z výběrového řízení ROPIDu vzešla nová značka a logotyp Pražské integrované dopravy. Nové logo začalo být postupně užíváno na jízdních řádech a informačních materiálech, do budoucna jím mají být označena i vozidla a zastávky.[3][4]
  • 1. 8. 2008 byly v rámci PID zprovozněny dva přívozy v oblasti centra města (přívozy č. P4 a P5)
  • 30. 8. 2008 byl rozšířen provoz nočních autobusových linek 501–513
  • 1. 3. 2009 byla do systému PID začleněna nelinková přeprava držitelů průkazu ZTP nebo ZTP/P podle individuálních požadavků (objednávek) cestujících, zajišťuje dopravce Societa o. p. s.[5][6]
  • 22. 4. 2009 byl spuštěn veřejný zkušební provoz webové informační služby systému MPV (Monitorování polohy vozidel), zatím zahrnující asi 250 vozidel 4 dopravců (ČSAD Polkost, Martin Uher, Spojbus a Veolia Transport Praha). Systém byl vyvíjen od roku 2004, do konce roku 2009 měl zahrnout všechny dopravce[7][8]
  • od 3. 1. 2011 avizoval ROPID nový systém zastavování autobusů v zastávkách na znamení, podle nějž není třeba na řidiče mávat, ale cestující, který chce nastoupit, dává znamení tím, že stojí na viditelném místě zastávky, přičemž řidič je povinen zastavit vždy, nachází-li se v prostoru zastávky alespoň jedna osoba nebo má-li zakryt výhled předchozím autobusem. Pokud ve vozidle nefunguje akustický hlásič, který oznamuje, že je zastávka na znamení, musí řidič zastavovat v každé zastávce na znamení, i když cestující nestiskne tlačítko. Současně ROPID avizoval následné zvýšení počtu zastávek na znamení.[9] Zavedení nebo časové rozšíření charakteru na znamení má se týkat kolem 170 názvů zastávek v Praze (t. j. zhruba dvojnásobného počtu zastávek) a 47 názvů zastávek mimo Prahu.[10]

Statistiky PID

  • V roce 2004 obsluhovala PID téměř 300 obcí a zahrnovala 150 příměstských autobusových linek – tedy těch, které nejsou vnitropražskými linkami.
  • V roce 2003 bylo do PID zahrnuto 221 železničních stanic a zastávek. V roce 2004 jejich počet opět mírně poklesl.
  • V roce 2004 téměř 58 % cestujících v příměstských vlacích cestovalo na jízdní doklad PID. V roce 1995 to bylo 25 %.
  • Celkový dopravní výkon PID od roku 1993 do roku 2004 mírně stoupal od 143 do 178 miliónů vozokilometrů. Příměstské autobusové linky PID z toho v roce 2004 představují asi 20 miliónů, jejich výkon v posledních letech pravidelné narůstal přibližně o 3 milióny vozokilometrů ročně.

Označování linek PID

  • Linky pražského metra jsou označovány stejně jako trasy metra, tedy písmeny A, B a C. V informačním systému se linky označují též barevně: A zeleně, B žlutě a C červeně (v databázích jsou kódovány jako linky č. 991, 992 a 993.)
  • Tramvajové linky mají jednociferná a dvojciferná čísla, autobusové linky trojciferná čísla linek. Denní tramvajové linky mají čísla 1 až 26, denní linky autobusů 100 až 292. Na zastávkách se označují modrým písmem na bílém podkladě. (Linka č. 100 je z technických důvodů kódována v databázích jako linka č. 299, v některých výstupech jsou číslice 0 nahrazeny písmeny O). Výjimkou byla linka 701 v letech 2002-2007, která původně vznikla jako linka náhradní dopravy a později byla i formálně změněna na trvalou linku.
  • Noční městské linky mají čísla začínající na číslici 5, tedy tramvajové linky 51 až 59 a autobusové městské linky 501 až 513. Příměstské noční linky autobusů začínají číslicí 6 - tedy 601 až 6xx. Na zastávkách se označují noční linky číslem v negativním provedení, tedy bílým písmem na modrém podkladě, příměstské v novějším provedení i na černém podkladě.
  • Příměstské autobusové linky vycházející z Prahy mají čísla začínají číslicí 3. Nejprve se začínalo s čísly od 351 výše, později byla využita i nižší čísla. Zvláštností byla linka 255, která byla číslem linky i tarifně považována za městskou, ačkoliv poslední zastávka leží již v katastrálním území obce Jíloviště. Tato linka byla v roce 2006 zrušena a její spoje převedeny na linku 314 ukončené v zastávce Jíloviště, přívoz (původní název Přívoz Strnady).
  • Mimopražské autobusové linky PID mají čísla začínající číslicí 4. To se týká i linek městské dopravy v Říčanech a v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi.
  • Vnitropražské školní autobusové linky PID mají čísla 551 až 5xx. Na zastávkách se označují zelenými čísly na bílém podkladě.
  • Autobusová linka AE (Airport Express) sice spadá do PID, ale platí na ní zvláštní jízdné. Označuje se bílými písmeny AE na modrém podkladu (v databázích je kódována číslem 790.)
  • Linky náhradní autobusové dopravy za tramvaj mají označení složené z písmene X a označení linky nebo některé z linek, které nahrazují (například X-4 nebo X-55, nověji též X4 nebo X55). Na zastávkách se označují černým písmem na žlutém podkladě, stejným způsobem se označují i dočasné výlukové linky z jiných číselných řad (například 7xx). Černožluté provedení mají též některé další informační prvky s informacemi o výlukách. (V databázích jsou obvykle linky náhradní dopravy kódovány nahrazením písmene X přičtením 800, například linka X12 pod kódem 812).
  • Přívozy zařazené do PID se v tištěných a elektronických jízdních řádech označují jako P1 až P6. Na přístavištích a na plavidlech však podobné označení jinde než na tištěných jízdních řádech není uváděno (v databázích jsou přívozy kódovány pod čísly linek 695, 696, 697, 698, 699 a 691.)
  • Historická tramvajová linka, která není součástí PID, má označení 91. Od roku 2005 je značena na zastávkách červeným písmem na bílém podkladě, předtím byla značena na žlutém podkladě, což vedlo k záměnám za dočasné výlukové linky.
  • Lanová dráha na Petřín oficiálně číselné označení nemá, v interních databázích je vedena jako linka 99 (dříve i 41), na jízdních řádech jako LD.
  • Železniční soupravy na hlavních příměstských tratích (Metropolitní dopravní linie) jsou od 9.12.2007 označeny jako linky S1 až S9. Městská železniční linka z Libně do Roztok je označena jako S41.
  • Městské autobusové linky pro tělesně postižené jsou rovněž zařazeny do systému PID, ale jako zvláštní linková doprava, přístupná jen vymezeným skupinám cestujících. Označují se mezinárodním symbolem přístupnosti (invalidní vozík) doplněným číslem 1 až 3. V databázích jsou kódovány jako linka číslo 799 (linka č. 1), 798 (linka č. 3) a 797 (linka č. 2).

Městské linky nezařazené do PID

  • Některé příležitostné nebo jinak specifické linky, které nejsou součástí PID, se označují obdobně jako linky PID, a to trojciferným číslem začínajícím číslicí 7. Některé z těchto linek jsou trvale vyznačeny na autobusových zastávkách, a to zelenými číslicemi na bílém podkladě. Trvale vyznačena je například linka 751 z terminálu Nádraží Holešovice směrem k Výstavišti, linka 770 ze zastávky Na Knížecí ke Stadionu Strahov a linka 758 ze stanice metra Letňany k Výstavišti Letňany. Občasně zřizovaná linka od Smíchovského nádraží k Výstavišti Chuchle mívá číslo 753. Podobné linky bývají příležitostně zřizovány k velkým výstavám, kulturním nebo sportovním akcím atd.
  • Čísla řady 700 mívají také některé linky, které jsou financovány z jiných zdrojů než PID. Na některých z těchto linek jsou cestující přepravováni bezplatně, například na lince 754 (Pitkovice – Háje), jejíž provoz hradí přímo městská část.
  • Další linky, provozované zpravidla bezplatně různými dopravci k obchodním domům na základě jejich objednávky, do systému PID ani do jeho číslování linek nejsou zařazeny. Trojciferná nebo čtyřciferná čísla těchto linek jsou určena jen pro vnitřní potřebu dopravce, šesticiferná čísla přidělená v licenci jsou uvedena jen na jízdních řádech některých z těchto linek. Většina těchto linek je označena logem nebo písmennou zkratkou.

Tarif PID

  • Do konce května 1996 byl v pražské MHD i na zaintegrovaných příměstských linkách nepřestupní tarif. Pro každou jízdu bylo třeba označovat novou jízdenku, ta však platila bez ohledu na vzdálenost a dobu jízdy. Pouze v metru bylo možno na jednu jízdenku přestupovat mezi trasami. V tramvajích a autobusech byly po označování jízdenek umístěny děrovače, které do devítimístné mřížky na jízdence prorazily kombinaci tří až čtyř otvorů. Předplatní časové jízdenky však byly přestupní.
  • Od 1. 1. 1995 byla platnost předplatních jízdenek omezena jen na území Prahy, pro vnější pásmo na autobusových linkách bylo třeba zakupovat doplňkové kupóny. Od konce května 1995 bylo za stejných podmínek do vnějšího pásma zařazeno i několik mimopražských železničních stanic a zastávek. Vnější pásmo zahrnovalo pak 9 příměstských autobusových linek zasahujících do území 13 obcí a 16 mimopražských železničních stanic a zastávek, pásmo zasahovalo přibližně do vzdálenosti 10 km od hranic Prahy.[11]
  • V lednu 1996 bylo, zatím stále ještě jen pro předplatní jízdenky, jedno vnější pásmo nahrazeno čtyřmi soustředně uspořádanými pásmy označenými 1, 2, 3 a 4 až do vzdálenosti cca 35–40 km od hranice Prahy.[11]
  • 1. 6. 1996 byl zaveden v celé síti PID nový odbavovací systém s elektronickými označovači jízdenek a s časovým a pásmovým tarifem. Na území Prahy bylo pásmo P, na příměstských autobusových linkách a částech železničních úseků dojezdové pásmo 0, vnější pásma byla očíslována od čísla 1 výše v soustředných prstencích směrem od Prahy.
  • 28. 5. 2000 bylo zavedeno páté vnější tarifní pásmo.
  • 1. 1. 1998, 1. 7. 2000 a 1. 9. 2001 došlo ke změnám tarifu.
  • 1. 7. 2005 došlo k výraznému zdražení jednotlivých jízdenek. Protože Praha požadovala po ROPIDu zdražení jízdného a Středočeský kraj naopak se zdražením nesouhlasil, byl tarifní systém zkomplikován tím, že pásmo P začalo být počítáno jako dvojpásmo a jednotlivé druhy jízdenek mají jinou časovou a pásmovou platnost v Praze a jinou mimo Prahu.
  • Od 1. 1. 2008 došlo k další změně. Vzhledem k tomu, že opět Praha požadovala prudší nárůst cen než Středočeský kraj (základní přestupní jízdné v Praze stouplo z 20 na 26 Kč), došlo k zavedení příhraničního pásma B (které je tvořeno částí dosavadního dojezdového pásma 0). Zatímco pro dlouhodobé časové jízdenky je pásmo 0 nadále považováno za jedno pásmo, pro platnost krátkodobých jízdenek se 0 a B počítají jako dvě navazující pásma. Od téhož data se výrazně rozšířil počet druhů jízdenek, které lze použít buď jen v pražských pásmech (s omezenou přestupností za 18 Kč), nebo jen v mimopražských pásmech (kromě 2pásmové nepřestupní za 10 Kč ještě 2pásmová přestupní za 14 Kč - platí i do pásma B – a třípásmová za 20 Kč). Byly zrušeny doplňkové kupony pro vnější pásma platné jen pro vlaky.
  • Od 22. 11. 2007 byla zkušebně zavedena možnost zakoupení přestupní SMS jízdenky pro pásmo P, neplatí však na železnici.
  • Vzhledem k tomu, že v období od 1. 7. 2005 přibližně do roku 2015 má být zaváděna Středočeská integrovaná doprava, uvažuje se o snížení počtu vnějších pásem PID, popřípadě změně pásmového tarifu PID na zónový a určité formě jeho integrace s tarifem SID. Středočeský kraj na svém webu v roce 2005 umístil text s všeobecnými informacemi o SID, v němž deklaroval, že 4. a 5. pásmo PID mají být přizpůsobeny zónovému tarifu SID, zatímco v pásmech 1 až 3 má být PID zachována.[12]
  • Od 1. října 2010 je ve vlacích zařazených do PID na území Prahy povolena bezplatná přeprava dětí do 10 let věku. Jinak se ve vlacích Českých drah platí jízdné od 6 let.

Dopravci v PID

ROPID ani hlavní město Praha dosud nepublikovaly, jakým způsobem byli vybíráni dosavadní dopravci v Pražské integrované dopravě. V některých případech linky PID provozují dopravci, kteří v příslušných oblastech provozovali linkovou dopravu již dříve, avšak se zaváděním linek PID se do některých oblastí dostali i noví dopravci. Generální manažer Veolia Transport Česká republika v rozhovoru uvedl, že se firma k zakázkám v PID nedostala v soutěžích, ale na základě poptávky objednavatele, lepší předložené nabídky nebo akvizicemi menších dopravců.[13] 8. prosince 2009 Rada hlavního města Prahy v souvislosti s nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 1370/2007[14] schválila dlouhodobé smlouvy s dosavadními dopravci v Pražské integrované dopravě (Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s., České dráhy a. s. a autobusoví dopravci PID) na období 2010–2019. Smlouvy jsou formulovány tak, že umožňují konat na provozování jednotlivých autobusových linek výběrová řízení, a to na městské linky provozované dosud Dopravním podnikem hl. m. Prahy od ledna 2014 (musí být oznámeno s ročním předstihem, každoročně v rozsahu maximálně 5 % výkonů), na ostatní městské autobusové linky podle iDnes.cz již od roku 2010 a na příměstské linky od roku 2012 (schválené smlouvy tyto parametry neuvádějí).[15][16][17]

Železniční doprava

V železniční dopravě působí v rámci PID tito dopravci:

  • České dráhy, a. s.: doprava na železničních tratích včetně městské železniční linky S41 z nádraží Praha-Libeň do Roztok u Prahy.
  • KŽC Doprava, s. r. o.: od 4. března 2007 na železničních tratích č. 013 a 012 na Kolínsku; od 1. května 2010 sezonní víkendové vlaky (Pražský motoráček) na trati 122 z Prahy hlavního nádraží na Zličín.[18]

Metro, tramvaje, lanovka na Petřín

V neželezniční drážní dopravě si dosud uchoval faktický monopol Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, který je v Praze provozovatelem všech tramvajových drah, drah metra i lanové dráhy na Petřín i dopravy na těchto drahách. Dosud se neobjevily reálné návrhy, že by do těchto druhů dopravy měl vstoupit nějaký jiný provozovatel. Náhradní dopravu za přerušenou tramvajovou dopravu nebo přerušený provoz metra v některých případech Dopravní podnik hl. m. Prahy provozuje sám, v jiných případech si objednává náhradní autobusovou dopravu u společnosti Hotliner s. r. o., která náhradní linky provozuje na vlastní licenci. Ojedinělou náhradní lodní dopravu provozovala Pražská paroplavební společnost a. s.

Autobusová doprava

Dopravní podnik hl. m. Prahy

Městská autobusová doprava v Praze byla od prvopočátků provozována městskými podniky, jejichž nástupcem je Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s. V současné době tato společnost provozuje naprostou většinu vnitroměstských autobusových linek a menším dílem se podílí i na příměstských linkách řady 300, na nichž při zavádění PID nahradil dosavadní dopravce. V březnu 2010 oznámil generální ředitel Martin Dvořák, že podnik připravuje strategii expanze na příměstské a regionální linky PID ve Středočeském kraji (dosud z asi 150 příměstských linek PID provozuje 16, do SID zapojen není), případně i do městské dopravy v okresních městech ve Středočeském kraji. Snížil by tak svou závislost na dotacích od hlavního města Prahy.[19]

Smluvní dopravci před vznikem PID

Už před účinností zákona č. 111/1994 Sb. a před vznikem integrovaného dopravního systému působili v pražské městské autobusové dopravě jiní dopravci, a to jako takzvaní smluvní dopravci Dopravního podniku, tedy subdodavatelé. Po rozšíření Prahy v letech 1960–1974 byly v připojených územích postupně nahrazovány linky ČSAD městskými linkami Dopravního podniku hl. m. Prahy. Dopravní podnik hl. m. Prahy však neměl k jejich provozování dostatečné vlastní kapacity a proto na mnoha z nich až do 80. let jezdily autobusy krajského podniku ČSAD KNV Praha n. p. a poté i některých jeho okresních nástupců (např. ČSAD Praha-západ, Vršovice, Beroun, Nymburk, Benešov, Klíčov). Od 12. března 1991 se do provozu MHD dostal první soukromý dopravce, Zdeněk Fedorka - FEDOS, a přestože neuspěl nadlouho, jeho průnik umožnil uplatnění řadě dalších, převážně velmi malých soukromých dopravců, z nichž někteří vytrvali v PID dosud. Malí dopravci našli uplatnění zejména na lince 110, na níž každé pořadí zajišťoval jiný dopravce. Jako smluvní dopravci kromě podniků ČSAD působili:[20]

  • Zdeněk Fedorka - FEDOS v letech 1991 a 1992 například na linkách 255, 221, 222 a 223
  • Berka (zřejmě cca v letech 1993–1994 jedno pořadí na lince 110)
  • Milan Koch, údajně linky 261 a 265 (?), linka 251 do 4. ledna 1999
  • Konečný (zřejmě cca v letech 1993–1994 jedno pořadí na lince 110)
  • Nepraš (zřejmě cca v letech 1993–1994 jedno pořadí na lince 110)
  • Josef Šlechta, v roce 1992 zajišťoval jedním vozem provoz na lince 172, později pod značkou Spojbus získal významnou pozici na příměstských linkách PID, firma přešla na dceru původního majitele a později se transformovala ze živnosti na s. r. o.
  • Jaroslav Štěpánek, v MHD začínal v roce 1992 jako subdodavatel FEDOSu, od roku 1993 zajišťoval 5. pořadí na lince 110, od roku 1995 získal licenci na celou linku a provozuje ji dosud, později získal licence i na další linky PID[20]
  • Martin Uher od 1. října 1992 převzal linku 255 do Strnad, na kterou později získal vlastní licenci. Později se stal významným dopravcem PID provozujícím mnoho linek.
  • Jaromír Horký - Hotliner se uplatňoval zejména v náhradní autobusové dopravě. Po období, kdy provozoval vlastní pravidelné městské i příměstské linky, se PID účastní opět pouze na některých dočasných náhradních linkách
  • Milan Bado z Uhříněvsi si v roce 1990 pronajal kloubový autobus značky Mercedes a s ním jako subdodavatel vypomáhal na lince 136 Dopravního podniku hl. m. Prahy. Následně si koupil vlastní autobus, který byl nasazen na linku DP č. 267, později na 268. Roku 1996 získal licenci na linku 232, kterou provozoval (později prostřednictví BADO BUS s. r. o.)[21] až do června 2010, kdy firmu koupila ČSAD Polkost.

Autobusoví dopravci PID

S účinností zákona č. 111/1994 Sb. a v období, kdy začínala být budována PID, začali i někteří dopravci kromě Dopravního podniku hl. m. Prahy provozovat autobusové linky na vlastní licenci. Na vnitroměstských linkách se kromě Dopravního podniku hl. m. Prahy a. s. uplatnili dopravci ČSAD Praha-západ s. p. (linky 173 a 192 do roku 2002), Jaromír Horký / Hotliner s. r. o. (linky 221, 222, 223, 240, 251, 269, 562, 564, 701 do konce roku 2006), ČSAD Praha Vršovice a. s. (linka 165), Veolia Transport Praha s. r. o. (po ČSAD Praha Vršovice a. s. převzala linku 165, po ČSAD Praha-západ linku 173, po společnosti Hotliner s. r. o. linky ve východní části města: 190, 220, 221, 222, 223, 240, 251, 269, 562, 564), Milan Bado / Bado bus s. r. o. (linka 232 do června 2010, poté ČSAD Polkost), Jaroslav Štěpánek (linka 110 a školní 557, původně 408), Milan Koch do ledna 1999 provozoval linku 251, Martin Uher linku 255 až do jejích zrušení, STENBUS s. r. o. od roku 2009 provozuje linky 206,263,269 a 562. Prvních několik příměstských linek (číslování začínalo od čísla 351) provozoval Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s. Prvním jiným dopravcem byl Martin Uher na lince 360 do Trnové. Při dalším rozvoji PID se uplatnili mnozí další dopravci.

Současní dopravci
  • Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s., většina městských linek a pár desítek příměstských
  • Bosák bus, spol. s. r. o.: 5 linek v oblasti Dobříšska.
  • Veolia Transport Praha, s. r. o.: linky 165, 173, 190, 220, 221, 222, 223, 240, 251 a cca 40 příměstských denních a 4 noční linky na jihovýchod a jih od Prahy, před převzetím firmou STENBUS též městské linky 269 a 562.
  • ČSAD MHD Kladno, a. s.: 7 příměstských denních a 2 příměstské noční linky ze severozápadní části Prahy.
  • ČSAD POLKOST, spol. s r. o.: 11 příměstských linek na jihovýchod od Prahy, od června 2010 i městská linka 232.
  • ČSAD Střední Čechy, a. s.: 31 příměstských linek, z toho dvě noční, na severovýchod od Prahy.
  • Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.: 14 příměstských linek v západním Kolínsku a Nymbursku, 2 linky do Prahy.
  • PROBO TRANS BEROUN, spol. s r. o.: 5 příměstských linek na jihozápad od Prahy. Od 1. května 2009 přechází tyto linky na firmu PROBO BUS a. s., kterou ovládá nizozemským státem vlastněná společnost NedRailways
  • Vlastimil Slezák: od 2. ledna 2006 linka 456 u Kralup nad Vltavou
  • Jaroslav Štěpánek: městská linka 110 a školní linka 557 (původně 408). Po několik let provozoval i příměstskou linku 386, která byla k 30. srpnu 2008 zrušena, náhradou začal od 30. srpna 2008 provozovat regionální linku 302.
  • MARTIN UHER, spol. s r. o.: 6 příměstských linek směrem na Mníšecko a sezónní provozování cyklobusu do oblasti Brd. Prvními linkami provozovanými na vlastní licenci byly 255 a od roku 1995 linka 360 (první příměstská linka PID provozovaná jiným dopravcem než DP)
  • STENBUS s. r. o.: od 8. 3. 2009 převzal linky 269, 562 a 564, do té doby jezdil jako subdodavatel pro Veolia Transport Praha s. r. o.[22] Od 1. května 2009 zahajuje provoz na lince 263 Depo Hostivař – OC Štěrboholy. Dále od 1. listopadu 2010 provozuje linku 206 ve trase Dejvická - OC Ruzyně.
  • Societa o. p. s. provozuje od 1. března 2009 pod hlavičkou PID na základě zadání od organizace ROPID nelinkovou přepravu držitelů průkazu ZTP nebo ZTP/P podle individuálních požadavků (objednávek) cestujících. Cesty osob s trvalým bydlištěm v Praze za účelem návštěvy zdravotnických zařízení a úřadů a některé další služby jsou bezplatné, ostatní cesty podléhají ceníku (6 až 24 Kč/km podle typu a cíle cesty). V pracovní dny je k dispozici až 8 mikrobusů.[5][6] Od 15. února 2010 do 11. prosince 2010 provozoval zvláštní minibusovou linku (i2) pro pohybově omezené cestující na trase z Jiřího z Poděbrad přes Malešice na Zahradní Město.[23] Od 8. do 30. června 2010 provozuje Societa náhradní linku 710 v trase Roztoky, nádraží – Roztoky, Levý Hradec s bezplatnou přepravou, a to mikrobusy pro 8 cestujících.[24]
  • ABOUT ME s. r. o. provozuje od 10. října 2010 midibusové městské linky 295 a 297, od 12. prosince 2010 též linku 296 a zvláštní minibusovou linku H2.
Bývalí dopravci v PID
  • Bado bus, s. r. o.: linka 232. Milan Bado se podílel na MHD jako subdodavatel DP už od raných 90. let. Roku 1995 získal licenci na linku 232, kterou fakticky provozoval od roku 1992 až do roku 2010, od roku 2004 prostřednictvím BADO BUS s. r. o. Od 22. června 2010 je jediným vlastníkem firmy BADO BUS s. r. o. ČSAD POLKOST spol. s r. o., která od 1.8.2010 provozování linky 232 plně převzala.
  • ČSAP, s. r. o.: 6 linek v oblasti Nymburka, z toho jednu do Prahy, převzala od 1. 1. 2007 Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.
  • Hotliner, s. r. o.: pražské linky 221, 222, 223, 240, 251, 269, 562, 564, 701, asi 9 příměstských linek na východ od Prahy, od 1. 1. 2007 převzala firma Connex Praha (dnes Veolia Transport Praha)
  • ČSAD Benešov a. s.: linka 401 (1 vůz)
  • ČSAD Praha Vršovice a. s.: linka 165 a některé příměstské linky (až do převzetí firmou Connex Praha, dnes Veolia Transport Praha)
  • ČSAD Praha-západ s. p.: linky 173, 192, 313, 314, 315 (20 vozů), provoz v PID ukončil 31. 5. 2002 – v minulosti jako subdodavatel (smluvní dopravce) vypomáhal též na linkách 120, 129, 157, 173, 192, 210, 241 a 243
  • Milan Koch, linka 251 do 4. 1. 1999
  • SPOJBUS, s. r. o.: 11 autobusových linek na jihozápad od Prahy, zejména směrem k Rudné, k 1. 7. 2010 převzala firma Veolia Transport Praha

Vodní doprava

Vodní doprava PID byla budována zcela „od nuly“, tedy nikoliv začleňováním stávající dopravy do PID. Prozatím se v PID přímo uplatnily tři plavební společnosti:

Související články

Reference

  1. ↑ Postřehy ze Středočeské integrované dopravy na Nymbursku a stanovisko Odboru dopravy Krajského úřadu Středočeského kraje, BUSportál.cz, 6. 4. 2007
  2. ↑ Přehled dotazů, připomínek a podnětů členů Zastupitelstva hl. m. Prahy přednesených na 14. zasedání ZHMP dne 28. 2. 2008, schváleno v Radě HMP dne 4. 3. 2008, interpelace č. 14/13, Ing. Karel Březina, k personální otázce - ke jmenování nového ředitele organizace ROPID, extranet Magistrátu hl. m. Prahy, on-line též na webu pražské organizace ČSSD
  3. ↑ ROPID: Veřejná soutěž na nové logo Pražské integrované dopravy, BUSportál, 7. 2. 2008
  4. ↑ Veřejná soutěž – značka a logotyp Pražské integrované dopravy
  5. ↑ 5,0 5,1 Societa o. p. s. – Doprava
  6. ↑ 6,0 6,1 Mikrobusy na objednání (od 1. 3. 2009) – Nový způsob dopravy tělesně postižených po Praze., ROPID, 24. 2. 2009, poslední aktualizace 9. 11. 2009
  7. ↑ ROPID: Aktuální odjezdy příměstských autobusů PID na internetu, BUSportál.cz, 22. 4. 2009
  8. ↑ Monitorování polohy vozidel – Zastávková tabla
  9. ↑ Informační zpravodaj PID, ROPID, č. 22/2010, 1. 12. 2010, str. 7–8
  10. ↑ Zastávky „na znamení“ bez mávání od 3. 1. 2011, ROPID, 10. 12. 2010
  11. ↑ 11,0 11,1 Ročenka dopravy 1999, ÚDI Praha, kap. 3.1.1
  12. ↑ Všeobecné informace o Středočeské integrované dopravě, web Středočeského kraje, stránka nedatována, odvolává se na Návrh Integrovaného dopravního systému Středočeského kraje schválený zastupitelstvém kraje 27. 6. 2005
  13. ↑ Jiří Michal: Radim Novák: Zrušené veřejné linky už se nevrátí, lidé utečou do aut, E15, 10. 12. 2009. Rozhovor s generálním manažerem Veolia Transport Česká republika
  14. ↑ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007, o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici
  15. ↑ Pražskou MHD čekají škrty. Kde jezdí metro, nepojede i tramvaj, idnes.cz, 8. 12. 2009, rubrika Praha, lpo (Lenka Poláková)
  16. ↑ Vztahy s dopravci budou podle evropských pravidel, zpráva ze 40. jednání Rady hl. m. Prahy z 8. 12. 2009, tisková zpráva, Informační server MHMP, 8. 12. 2009
  17. ↑ Usnesení Rady hl. m. Prahy č. 1859 ze dne 8. 12. 2009, k smluvnímu zajištění PID v období 2010–2019, tisk R-0422, přílohami jsou vzory smluv s dopravci, přehled výkonů a nákladů a standardy kvality (viz též 40. jednání Rady HMP, bod 12, tisk 0422)
  18. ↑ Pražský motoráček vyjede 1. 5. 2010, ROPID, 30. 4. 2010
  19. ↑ Petr Švec: Středočechy svezou autobusy z Prahy, 12. 3. 2010, rubriky Praha a Středočeský kraj
  20. ↑ 20,0 20,1 Zajišťují PID společně s námi – IV, DP kontakt č. 6/2000, červen 2000, str. 6, autor -ROPID-
  21. ↑ BADO BUS, o firmě (stránky nedostupné, viz web.archive.org)
  22. ↑ ROPID: Linka 269 vyjede v nové trase k metru Letňany, BUSportál.cz, 3. 3. 2009, podle tiskové zprávy ROPIDu
  23. ↑ Trvalé změny PID v únoru 2010, PIDservis.cz, přístup 6. 2. 2010
  24. ↑ Zavedení dočasné linky 710 při výluce v Roztokách u Prahy, ROPID, 8. 6. 2010

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Pražská integrovaná doprava
Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Pra%C5%BEsk%C3%A1_integrovan%C3%A1_doprava“