Black-Friday-2019-06-Multimediaexpo.png

Žoldnéř

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání

Žoldnéř (z latinského soldplat, odměna; hovorově též žoldák) je profesionální voják, který se nechává za finanční odměnu (žold) najímat cizí armádou. Tento koncept se vyskytuje již od starověku, ale terpve po II. světové válce dostal přesnou definici. Žoldnéři jsou do konfliktu zapojeni různou měrou a „jsou motivováni k účasti v bojích především z touhy o vlastní obohacení a je jim Stranou účastníci se konfliktu přislíbena materiální kompenzace výrazně převyšující plat osob majících odpovídající hodnost a zaměření v armádě Strany“ (Doplňující Protokol 1 k 3. ženevské konvenci ze srpna 1949). Profesionální vojáci, kteří jsou příslušníky pravidelné armády jako dobrovolníci, nikoliv branci, a pobírají za svou službu plat, nejsou považováni za žoldnéře.

Obsah

Definice

Slovníkové definice jsou obecnější a žoldnéře definují jen coby jedince najatého cizí armádou a motivovaného finanční odměnou, nikoli (nezbytně) např. bojem proti bezpráví. Odvozená slova nebo jejich přenesený význam má navíc negativní charakter, evokující sledování vlastního zisku bez ohledu na otázku oprávněnosti konfliktu.[1] Je vcelku běžné, že média (v souvislosti se současnými válečnými konflikty) jako o žoldnéřích mluví i o vojácích, kteří vystoupili z armády a začali poskytovat své služby a zkušenosti v civilním sektoru.[2][3]

Encyklopedická definice

Žoldnéř je označení pro bojovníka, který svoji vojenskou službu nevykonává z přirozené, zvykové a nebo zákonné povinnosti nebo ze závazku k nějakému politickému či ideologickému programu. Žoldáci se účastní boje bez zřetele osobního zájmu výsledku boje ale na základě poskytnutí materiálových výhod nebo za finanční náhradu (žold).[4]

Definice podle mezinárodního práva

Mezinárodně nejuznávanější definice žoldnéře je obsažena v Doplňujícím Protokolu 1 k 3. ženevské konvenci vydaném 8.června 1977:

Článek 47. Žoldnéři
1. Žoldnéř nemá právo na status kombatanta nebo v případě zajetí válečného zajatce.
2. Žoldnéř je jakákoliv osoba, která:
(a) je účelově rekrutována v místě bojů nebo v zahraničí za účelem účasti v konfliktu;
(b) účastní se přímo bojů;
(c) je motivována k účasti v bojích především z touhy o vlastní obohacení a je jim Stranou účastníci se konfliktu přislíbena materiální kompenzace výrazně převyšující plat osob majících odpovídající hodnost a zaměření v armádě Strany;
(d) není občanem Stran účastnící se konfliktu ani obyvatel teritoria pod kontrolou Strany účastnící se konfliktu;
(e) není příslušníkem ozbrojených sil Strany účastnící se konfliktu; a
(f) nebyla vyslána Státem, který se konfliktu neúčastní v rámci své oficiální služby jako člen ozbrojených sil.

Za žoldnéře se podle této úmluvy považuje osoba, naplňující všechny uvedené znaky.

Příklady

Švýcarská vojska po Stoleté válce

Švýcarští vojáci po skončení Stoleté války v roce 1453 nabízeli své služby a byli najímáni po většině evropského kontinentu, svými kanktonálními vládami. Dosáhli velké reputace.

Hessenští žoldnéři

Německý historický spolkový stát Hessensko v 18. a 19. století taktéž najímal své vojáky. Účastnili se například Britsko-americké války na začátku 19. století.

Gurkhové a cizinecká legie

Nejznámějšími bojovými jednotkami, v kterých slouží cizí státní příslušníci jsou prapory Gurkhů v britské a indické armádě a Francouzská cizinecká legie. Gurkhové a další cizí státní příslušníci pochází z Commonwealthu, přísahali věrnost britské monarchii, operují v pravidelných jednotkách britské armády a podléhají stejným pravidlům a nařízením jako ostatní britští vojáci; stejná pravidla se vztahují na Gurkhy v indické armádě. Legionáři Cizinecké legie bojují v pravidelných jednotkách Francouzské cizinecké legie, která je nasazována a slouží jako organizovaná součást francouzské armády. Z toho vyplývá,že jakožto příslušníci ozbojených sil Británie, Indie a Francie nejsou žoldnéři podle Článku 47.e a 47.f

Žoldnéři v operacích války proti terorismu

V současných válečných konfliktech iniciovaných Bushovou války proti terorismu, zejména v Iráku a Afghánistánu, americká armáda (která se v těchto konfliktech početně angažuje cca z 90 %) využívá žoldnéřů. Jejich počet i míra jejich zapojení je bezprecedentní – z údajů Pentagonu z poloviny roku 2009 je v Iráku 132 610 civilních kontraktorů.[5] Podíl kontraktorů fungujích coby „soukromí vojáci“, představuje podle údajů americké GOA (Government Accountability Office) z roku 2007 téměř polovinu – 48 procent.[6] Samo vedení americké armády přiznává, že přítomnost žoldnéřů v tak velkém množství značně komplikuje jejich bojové ale i komplexní organizační a logistické operace. Problémy se mohou týkat vzájemné komunikace, sjednocení společného postupu a strategie, fyzické a psychické připravenosti, a skutečnosti, že žoldáci nepodléhají „řetězci příkazů“, vojenské hierarchii a hierarchii odpovědnosti, jež v armádě funguje a její vyvozování z případných pochybení. Známy jsou tak případy, kdy došlo k nedorozuměním a potyčkám mezi vojáky a žoldnéři s fatální následky; světovými médii obletěly svět i skandály a tragédie jako například incident, ve kterém bylo zabito několik Iráčanů společností Blackwater Inc. z jara roku 2004; nebo videa, ve kterých žoldnéři bezdůvodně střílí do obydlených oblastí.

Odkazy

Reference

  1. Mercenary,
  2. American mercenaries
  3. JEREMY SCAHILL: Blackwater: The Rise of the World’s Most Powerful Mercenary Army, 2007
  4. Malá Československá Encyklopedie, heslo žoldnéři; ACADEMICA, nakladatelství ČSAV, 6. svazek Š-Ž, Praha 1987
  5. Mercenaries and Murder in Iraq, Eric Stoner, srpen 2009
  6. Bush's rent-an-army, LA Times, leden 2007

Související články

Externí odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Hlavní funkce
Navigace
Nástroje
Příspěvky a dary
Další informace