Analýza

Z Multimediaexpo.cz

Analýza (z řec. ana–lyó, rozvazovat, rozebírat) znamená rozbor, metodu zkoumání složitějších skutečností rozkladem na jednodušší. Používá se v mnoha vědách, ve filosofii i v běžném životě, pokud chceme dospět k jistým výsledkům na základě detailního poznání podrobností. Protikladem analýzy je syntéza. Postupy a metody, založené na analýze, se nazývají analytické a člověk, který se zabývá analýzami, je analytik.

Obsah

V běžné řeči

Analýza znamená systematický rozbor něčeho zprvu nesrozumitelného, pečlivé zkoumání detailů a podrobností v naději, že se mezi nimi najde klíč k pochopení věci. Analyticky postupuje dobrý vyšetřovatel, ekonom, šachista i laik.

Ve filosofii

  • Analytickou metodu poprvé podrobně popsal René Descartes, a to ve čtyřech krocích:
  1. Přijímat jen to, co se mi ukazuje tak jasně a zřetelně, že o tom nemohu pochybovat.
  2. Každou nesnáz rozdělit na jednodušší části.
  3. Pak postupovat od jednoduchého ke složitému.
  4. Vyčíslit jednotlivé případy a přehlédnout celek.[1]

V mediálních studiích

Analýzou médií rozumíme kritické vyhodnocování role médií ve společnosti, jejich fungování, popřípadě jejich účinků na příjemce. Mezi metody analýzy médií bývá řazena např. sémiotická analýza, marxistická analýza nebo sociologická analýza. Metody výzkumu médií naopak představují soubory pracovních postupů, jejichž využitím se lze dobrat objektivizovatelných dat. Patří sem např. obsahová analýza, rétorická analýza, skupinové rozhovory a podobně. Ke zkoumání obrazu osobností, organizací (soukromých, státních či nestátních) či událostí, který vytvářejí média, slouží také tzv. mediální analýza. [3]

V matematice

V chemii

  • Analytická chemie se zabývá rozborem složitějších látek a vyšetřováním jejich složení.

Reference

  1. R. Descartes, Rozprava o metodě, kap. 2.
  2. I. Kant, Kritika čistého rozumu.
  3. G. Burton, J. Jirák: Úvod do studia médií

Související články