Foreground plně podporuje – RWD, HTML 5.0, Super Galerii a YouTube 2.0 !
Analytická geometrie
Z Multimediaexpo.cz
Analytická geometrie (také souřadnicová geometrie nebo kartézská geometrie) je část geometrie, která zkoumá geometrické útvary v euklidovské geometrii pomocí algebraických a analytických metod.
V analytické geometrii jsou geometrické útvary v prostoru vyjadřovány čísly a rovnicemi ve zvolených souřadnicových soustavách. Mnohé problémy analytické geometrie jsou úzce svázány s lineární algebrou.
Obsah
|
Historie
Za zakladatele analytické geometrie je považován René Descartes, který publikoval základní metody v roce 1637 ve svém spisu La Géométrie.
Analytická geometrie v Euklidovském prostoru
V euklidovském prostoru obvykle máme danou soustavu souřadnic \(\{x_1,x_2,\ldots,x_n\}\) bodů i vektorů. Velikost vektoru \((v_1, v_2,\ldots,v_n)\) je \(\sqrt{v_1^2+\ldots+v_n^2}\) a skalární součin vektorů \((v_1, v_2,\ldots, v_n)\cdot (w_1,\ldots,w_n)=v_1 w_1 + \ldots v_n w_n\). Přímky jsou dány jako množiny \(\{a+t\mathbf{v}; \,t\in\R\}\) kde a je bod a v vektor. V dvourozměrném prostoru je navíc definována kružnice jako množina bodů v rovině, které mají stejnou vzdálenost od jednoho bodu \((x_0, y_0)\) (středu kružnice). Její rovnice je \((x-x_0)^2+(y-y_0)^2=r^2\).
Takto popsaný prostor, ve kterém můžeme definovat přímky, body, úhly a vzdálenosti pomocí rovnic a souřadnic, tvoří model pro euklidovské geometrie.
Vzájemná poloha geometrických útvarů
Vzájemnou polohu geometrických útvaru popsaných rovnicemi lze obvykle určit z vlastností těchto rovnic, resp. z (ne)existence jejich řešení.
Vzájemná poloha bodu a křivky
Bod může ležet buď mimo křivku, nebo na ní.
Bod A leží na křivce p pokud dosazením souřadnic bodu do rovnice křivky získáme rovnost.
- \(A[x_1, \ldots, x_n], p(y_1, \ldots, y_n)=0, A \in p \Leftrightarrow p(x_1, \ldots, x_n)=0\)
Vzájemná poloha bodu a přímky
Pokud bod leží na přímce, rozděluje ji takto na dvě polopřímky. Bod ležící mimo přímku s ní určuje jednu rovinu.
Obdobně jako u obecné křivky, bod A leží na přímce p pokud dosazením souřadnic bodu do rovnice přímky získáme rovnost.
- \(A[x_1, \ldots, x_n], p: a_1 y_1+ \ldots + a_n y_n + d = 0 , A \in p \Leftrightarrow a_1 x_1+ \ldots + a_n x_n + d = 0 \)
Leží-li bod mimo přímku, je možno určit jejich vzájemnou vzdálenost.
Vzájemná poloha bodu a kružnice
Obecný bod může ležet
- uvnitř kružnice (vzdálenost středu kružnice a bodu je menší než poloměr)
- na kružnici (vzdálenost středu kružnice a bodu je rovna poloměru)
- vně kružnice (vzdálenost středu kružnice a bodu je větší než poloměr)
Vzájemnou polohu bodu a kružnice určuje tzv. mocnost \(m\) bodu ke kružnici. Máme-li kružnici určenou vztahem \({(x-x_0)}^2+{(y-y_0)}^2=r^2\), pak mocnost bodu \([x^\prime,y^\prime]\) k této kružnici se určí jako
- \(m = {(x^\prime-x_0)}^2+{(y^\prime-y_0)}^2-r^2\)
Pro \(m=0\) leží bod na kružnici, pro \(m>0\) leží bod vně kružnice a pro \(m<0\) uvnitř kružnice.
Vzájemná poloha dvou přímek
V rovině
Rovnoběžky v rovině jsou přímky, které mají stejný směr a nemají žádný společný bod. Speciálním případem je totožnost. Dále různoběžky jsou přímky, které se protínají právě v jednom bodě – průsečíku. Ten je tedy jejich jediným společným bodem.
Dvě přímky v rovině se dají popsat jako množina bodů \(x,y\) splňujících rovnice
- \(y = k_1 x+q_1\)
- \(y = k_2 x+q_2\)
Podmínka rovnoběžnosti je \(k_1 = k_2\). Přímky jsou kolmé, pokud jejich směrnice \(k_1, k_2\) splňují podmínku \(k_1 k_2+1=0\).
Průsečík dvou přímek získáme řešením této soustavy, čímž dostaneme souřadnice průsečíku
- \(x_P = \frac{q_1-q_2}{k_2-k_1}\quad y_P = \frac{q_1 k_2 - q_2 k_1}{k_2-k_1}\)
V třírozměrném prostoru
Rovnoběžky v prostoru jsou přímky, které mají stejný směr. Speciálním případem jsou totožné přímky. Dále různoběžky jsou přímky, které se protínají právě v jednom bodě, tedy mají právě jeden společný bod. Mimoběžky jsou přímky, které neleží ve stejné rovině a proto se neprotínají i když mají různý směr.
Dvě přímky mohou být zadané rovnicemi
- \(a_1 x+b_1 y+c_1 z+d_1=0,\quad a_2 x+b_2 y+c_2 z+d_2=0\quad\).
a
- \(a_3 x+b_3 y+c_3 z+d_3=0,\quad a_4 x+b_4 y+c_4 z+d_4=0\quad\)
(předpokládejme, že první i druhá dvojice rovnic opravdu určuje přímku a ne rovinu nebo prázdnou množinu). Tyto dvě přímky se protínají, pokud matice
- \(A=\begin{pmatrix} a_1 & b_1 & c_1 & d_1 \\ a_2 & b_2 & c_2 & d_2 \\ a_3 & b_3 & c_3 & d_3 \\ a_4 & b_4 & c_4 & d_4 \end{pmatrix}\)
je singulární. Přímky jsou totožné, pokud tato matice má hodnost 2. Přímky jsou rovnoběžné, pokud matice tvořená prvními třemi sloupci A má hodnost 2.
Vzájemná poloha dvou kružnic
Jako vzájemná poloha dvou kružnic se v geometrii označuje počet průsečíků a poloha dvou kružnic. Tato poloha je závislá na velikosti poloměrů jednotlivých kružnic \(r_1\), \(r_2\) a vzdálenosti jejich středů s.
Kružnice
- jsou soustředné, pokud s = 0 (viz kružnice k a k1)
- nemají společný bod (menší kružnice leží celá uvnitř větší), pokud \(0 < s < \left | r_1 - r_2 \right |\) (viz kružnice k a k2)
- mají vnitřní dotyk, pokud \(s = \left | r_1 - r_2 \right |\) (viz kružnice k a k3)
- se protínají (mají 2 společné průsečíky), pokud \(\left | r_1 - r_2 \right | < s < r_1 + r_2\) (viz kružnice k a k4)
- mají vnější dotyk, pokud s = r1 + r2 (viz kružnice k a k5)
- nemají společný bod (leží vně), pokud s > r1 + r2 (viz kružnice k a k6)
Jsou-li kružnice zadány svými rovnicemi, lze jejich vzájemnou polohu určit řešením odpovídající soustavy rovnic.
Vzájemná poloha přímky a kružnice
Vzájemná poloha přímky a kružnice (ležící v téže rovině) závisí na vzdálenosti s středu kružnice od přímky a poloměru \(r\).
- \(s > r\): přímka nemá s kružnicí žádný společný bod (tzv. vnější přímka kružnice nebo nesečna)
- \(s = r\): přímka se nazývá tečnou ke kružnici a má s ní 1 společný bod dotyku
- \(s < r\): přímka se nazývá sečna a má s kružnicí 2 společné body (průsečíky) a úsečka s krajními body v průsečících se nazývá tětiva (nejdelší tětiva je průměr)
Přímka tedy může kružnici protínat ve dvou, v jednom nebo v žádném bodě.
Mějme přímku zadanou směrnicovou rovnicí \(y=kx+q\) a kružnici se středem v počátku a rovnicí \(x^2+y^2=r^2\), pak souřadnice průsečíků, které získáme řešením této soustavy rovnic, jsou
- \(\left[-\frac{qk}{1+k^2}\pm \frac{1}{1+k^2}\sqrt{r^2(1+k^2)-q^2},\; \frac{q}{1+k^2}\pm\frac{k}{1+k^2}\sqrt{r^2(1+k^2)-q^2}\right]\)
O poloze přímky vzhledem ke kružnici rozhoduje člen \(D=r^2(1+k^2)-q^2\). Pro \(D>0\) protíná přímka kružnici ve dvou různých bodech (přímka je sečnou kružnice). Pro \(D=0\) mají přímka a kružnice společný právě jeden bod, tzn. přímka se kružnice pouze dotýká (přímka je tečnou kružnice). Pro \(D<0\) přímka kružnici neprotíná v žádném bodě (jde o tzv. vnější přímku kružnice).
Vzájemná poloha dvou rovin v třírozměrném prostoru
Dvě různé roviny \(\rho, \sigma\) v trojrozměrném prostoru, které mají společnou přímku \(p\), se nazývají různoběžné a značí \(\rho\nparallel\sigma\). Přímka \(p\) se nazývá průsečnice obou rovin \(\rho\) a \(\sigma\).
Dvě různé roviny, které nemají v prostoru žádný společný bod anebo jsou identické (totožné), se označují jako rovnoběžné.
Pokud jsou roviny popsány rovnicemi \(a_1 x + b_1 y + c_1 z +d_1 =0\) a \(a_2 x + b_2 y + c_2 z +d_2 =0\), pak se protínají, pokud tyto dvě rovnice mají společné řešení, jsou rovnoběžné pokud nemají řešení a jsou totožné, pokud druhá rovina je násobkem první rovnice.
Související články
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |
