Arogance

Z Multimediaexpo.cz

Arogance nebo arrogance (franc. arrogance) znamená namyšlenost, drzé, pyšné a pohrdavé vystupování vůči druhým lidem. Odtud arogantní, namyšlený, bezohledný, pohrdavý.

Obsah

Původ a význam

Francouzské arrogance je odvozeno z lat. arrogantia, od ad-rogans, ten kdo si svévolně osobuje a přisvojuje postavení, práva či nároky. Na rozdíl od pýchy, která je o své nadřazenosti upřímně přesvědčena, arogance charakterizuje vnější chování a vystupování osoby, která si nárokuje a osobuje víc než jí přísluší. K aroganci patří také pohrdavé, nezdvořilé až hrubé vystupování vůči druhým. Arogance však ve skutečnosti často zakrývá vnitřní pocit méněcennosti, jejž si dotyčný kompenzuje namyšleným vystupováním navenek.

„ Nejvíc arogantní vůči ženám jsou muži, kteří pochybují o své mužnosti. “

I když původně charakterizuje vystupování jednotlivce, užívá se dnes často i o institucích, o úřadech a obecně se hovoří o „aroganci moci“. Nositelé moci si často osobují právo vystupovat jako „nadlidé“, kteří nemusí nic vysvětlovat a o nic žádat, a to i když třeba sami osobně arogantní nejsou.

Pýcha předchází pád

Českému přísloví „pýcha předchází pád“ odpovídala ve starém Řecku trojice koros – hybris – até, kterou lze přeložit jako arogance – pýcha – zkáza. Staří Řekové byli přesvědčeni, že každé neštěstí, jež člověka potká, je důsledek arogance a pýchy, kterou třeba i nevědomky urazil nějaké božstvo. Souvislost mezi arogancí a následujícím neštěstím často ukazují homérské básně, například na aroganci Achillově nebo Odysseově, ale právě tak i na aroganci nápadníků, kteří se ucházeli o jeho ženu Penelopé a které v závěru krutě potrestal sám Odysseus.

„ Pýcha předchází pád, a domýšlivost klopýtnutí. “

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Literatura

  • A. Summers – R. Swanová, Richard Nixon - "arogance moci". Praha: BB art, 2003 - 638 str.; 24 cm. ISBN 80-7341-036-2
  • Ottův slovník naučný, heslo Arrogance. Sv. 2, str. 786
Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Arogance“