Slavíme 14. výročí existence naší Encyklopedie !
Nyní začíname budovat super balíček 71 000 souborů (142 000 editací),
který kolem 28. prosince rozdrtí všechny rekordy naší Encyklopedie...

Bánovina

Z Multimediaexpo.cz

Mapa Jugoslávie z roku 1929

Bánovina byla územní jednotka v královské Jugoslávii. Jednalo se o hlavní územní jednotky státu; království se dělilo celkem do devíti bánovin. Tyto nesly názvy podle významných řek a neodpovídaly národnostnímu rozložení obyvatelstva. To však byl také záměr. Představitelem každé bánoviny byl bán. Dělení státu do jednotlivých bánovin následovalo krátce po zrušení Vidovdanské ústavy a zákazu politických stran, tedy převratu, ke kterému došlo 6. ledna 1929. Nová politika dvora striktně prosazovala národní jednotu a odmítala jakékoliv dělení na základě náboženství či národností. Přesto tyto rozdíly nebylo možné snadno potlačit. Srbové měli převahu v celkem pěti bánovinách, Chorvati ve dvou, Slovinci pak obývali nejsevernější Drávskou bánovinu. Národnostní menšiny, tedy Albánci, Němci, či Maďaři neměli převahu v žádné z bánovin. Vzhledem k nespokojenosti mnohých, hlavně pak Chorvatů došlo ke konci 30. let k úpravě tohoto dělení. Na základě dohody mezi tehdejší vládou a chorvatskou opozicí byly Přímořská, Sávská a okraje další bánovin byly sloučeny spolu v Chorvatskou bánovinu. Dělení státu na bánoviny zaniklo spolu s královstvím. Jugoslávie se rozpadla na Srbsko a Chorvatsko, zbytek státu obsadily okupační mocnosti. Po osvobození bylo zaručeno dělení takové, které již bralo ohled na jednotlivé národy a jejich etnické a historické hranice.

Seznam bánovin

Jugoslávie se dělila do devíti bánovin. Hlavní město Bělehrad mělo samostatné postavení.

  1. Dravská bánovina (Ljubljana)
  2. Sávská bánovina (Záhřeb)
  3. Vrbaská bánovina (Banja Luka)
  4. Přímořská bánovina (Split)
  5. Drinská bánovina (Sarajevo)
  6. Zetská bánovina (Cetinje)
  7. Dunajská bánovina (Novi Sad)
  8. Moravská bánovina (Niš)
  9. Vardarská bánovina (Skoplje)