Bosenština

Z Multimediaexpo.cz


Bosenský jazyk je jihoslovanský jazyk Bosňáků, vycházející z východohercegovského štokavského nářečí. Hovoří jím okolo 2 milionů lidí v Bosně a Hercegovině (1,7 mil.), Srbsku a Černé Hoře (245 000) a západní Evropě a Severní Americe (150 000) a také nezjištěné množství emigrantů v Turecku. V podstatě jde o jiný název pro v Bosně a Hercegovině užívanou variantu srbochorvatštiny, která byla úředním jazykem v Jugoslávii do roku 1992.

Jen ze strany srbských a chorvatských lingvistů je sporná otázka názvu jazyka, který by podle nich měl nést jméno podle národa (Bosňáků) - bosňáčtina a ne bosenština, která odkazuje na všechny obyvatele Bosny a Hercegoviny. Bosenština má pět dialektů: novoštokavský ijekavský (východohercegovský-krajišský) (600 000 mluvčích), zetsko-sjenický (220 000 mluvčích), východobosenský (800 000 mluvčích), novoštokavský ikavský („mladší ikavský“) (200 000 mluvčích) a kosovsko-resavský (70 000 mluvčích).

Obsah

Základní prvky bosenského jazyka

Jazykový standard ještě není plně užívan médii bosňáckého národa v Bosně a Hercegovině a v Sandžaku, ale v poslední době dochází k mírnému posunu. Některá bosenská média se zaměřují výhradně na bosňácké publikum jako např: televizní stanice TV Hayat, deníky Dnevni Avaz a Jutarnje novine. V Sandžaku vychází Sandžacké noviny a v Kosovu časopis Alem. Bosenský jazyk je zastoupen i ve veřejnoprávních médiích; celostátní televizi BHT, federální televizi FTV a na BH rádiu.

Bosenčice v 15. století, latinka a arabice
  • kulturní památky specifického bosenského jazyka jsou psány:
    • hlaholicí, „glagoljica“, dochovalo se jen velmi málo úkázek užití tohoto písma, několik písemných dokumentů a nevelké množství stečků s vyrytými hlaholskými znaky
    • bosenčicí, „bosančica“ zvláštní typ cyrilice, který se dále rozvinul v psací písmo (kurzívu) pojmenovanou „begovsko pismo“ begovské písmo, nejstarší památkou je Humačka ploča (Humská deska) z 10. století
      • „stećci“ stečci (kamenné náhrobky) ze 12.-15. století
      • „povelje“ (úřední listiny) vydávané bosenskými bány a králi ve 12.-15. století
      • knihy františkánských mnichů
    • arabicí, „arabica“ upravené arabské písmo na slovanskou abecedu - literatura alhamijado
    • latinkou, „latinica“ hojně užívané písmo až za doby Rakousko-Uherské okupace a postupně převládlo nad bosenčicí
Humačka ploča 10./11. stol.

Specifika bosenského jazyka

Během rozpadu SFRJ a během války v Bosně a Hercegovině byla dokončena standardizace bosanského jazyka, a to ve slovníku Aliji Isakoviće, pravopisu Senahida Haliloviće a gramatikou Dževada Jahiće i Senahida Haliloviće. Bosenština se od chorvatštiny a srbštiny odlišuje především užíváním velkého množství orientalizmů (turcizmů, arabizmů …) a používáním písmena "h" a "f" ve významných slovech hovoru Bosňáků.

nejznatelnější rozdíly mezi srbochorvatskými jazyky
česky bosensky srbsky chorvatsky
káva kahva kafa kava
kuchař kuhar kuvar kuhar
lehce lahko lako lako
měkké mehko meko meko
šálek fildžan šolja šalica

Mezi bosenská specifika patří také dualní používání některé slovní zásoby např.: Leden - januar nebo siječanj; chléb - hljeb nebo kruh; Tisíc - hiljada nebo tisuća; Tlak - pritisak nebo tlak; Ostrov - ostrvo nebo otok; Barva - boja nebo farba; Vlak - vlak nebo voz; Teta - strina nebo amiđinica; Divadlo - pozorište nebo kazalište

Bosenština používá latinku i cyrilici
l. velké: A B C Č Ć D DŽ Đ E F G H I J K L LJ M N NJ O P R S Š T U V Z Ž
l. malé: a b c č ć d dž đ e f g h i j k l lj m n nj o p r s š t u v z ž
c. velké: А Б Ц Ч Ћ Д Џ Ђ Е Ф Г Х И Ј К Л Љ М Н Њ О П Р С Ш Т У В З Ж
c. malé: а б ц ч ћ д џ ђ е ф г х и ј к л љ м н њ о п р с ш т у в з ж

Bosenský jazyk je stejně jako srbština a chorvatština jedním z úředních jazyků Bosny a Hercegoviny.

Související články

Externí odkazy

Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Bosen%C5%A1tina“