Černá Hora

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání
Černá Hora
Republika Černá Hora
Република Црна Гора
Republika Crna Gora
Flag of Montenegro.png  Coat of arms of Montenegro.png
Černohorská vlajka   Státní znak Černé Hory
The media player is loading... Prehravac se nahrava...

Oj, svijetla majska zoro
Geografie
Europe location MNO.png
Hlavní město: Podgorica
Rozloha: 13 812 (157. na světě)
z toho  % vodní plochy
Nejvyšší bod: Zla Kolata (2534 m n.m.)
Časové pásmo: +1
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 616 258 (164. na světě)
Hustota zalidnění: 49 (123. na světě)
HDI: 0,822 (vysoký)
Jazyk: dle ústavy černohorština, albánština,
bosenština, srbochorvatština
Náboženství: Pravoslaví, Islám (10 %)
Státní útvar
Státní zřízení: republika
Měna: euro (EUR)
HDP/obyvatel: USD ()
Mezinárodní identifikace
MPZ: MNE
Telefonní předvolba: 381 (+382 od 2/2007)
Národní TLD: .me
Černá Hora

Černá Hora (srbsky: Црна Гора, Crna Gora, anglicky: Montenegro) je republika v jihovýchodní Evropě při pobřeží Jaderského moře sousedící s Chorvatskem, Bosnou a Hercegovinou, Srbskem, Albánii a Kosovem. Má rozlohu 13 812 km² a čítá 616 000 obyvatel. Metropolí Černé Hory je Podgorica (139 000 obyvatel).

Obsah

Přírodní podmínky

Hlavní článek: Geografie Černé Hory

Černá Hora je velmi hornatý stát, celé území náleží k Dinárským horám. Nejvyšší vrcholky přesahují nadmořskou výšku 2500 m - Zla Kolata (2534 m), Dobra Kolata (2528 m), Rosni vrh (2524 m), Bobotov kuk (2523 m). Nejhornatější je sever a západ státu spolu s pruhem kolem pobřeží. Nížiny se vyskytují pouze v okolí Skadarského jezera.

Černá Hora leží v subtropickém podnebném pásu středomořského typu. Neteče zde žádná velká řeka, mezi významné se ale řadí: Zeta, Morača, Komarnica (Piva), Lim, Tara, Cetina, dominantní postavení mezi jezery má Skadarské jezero.

Černá Hora byla prohlášena „ekologickým státem“. Zřízeny zde byly čtyři národní parky: Lovćen (považovaný za prapůvodní Černou Horu), Biogradska Gora, Skadarské jezero a Durmitor.

Dějiny

Hlavní článek: Dějiny Černé Hory

Středověk

Území Černé Hory bylo osídleno v raných dobách po přelomu letopočtu Ilyry, kteří však byli po stěhování národů vytlačeni Slovany na jih do dnešní Albánie. Od 10. století tu existovalo po několik dalších století knížectví Zeta, než je v 15. století dobyli Turci. Část obyvatel Zety se s tím nesmířila a uprchla do nepřístupných horských oblastí, kde založila samotný stát Černá Hora, nezávislý na Osmanské říši. Izolace od okolního světa tak státeček sice ochránila, na druhou stranu však brzdila jakýkoliv společenský a technický pokrok.

Moderní dějiny

Až do roku 1852 tu vládli pravoslavní metropolité se sídlem v Cetinji. V tomto roce se země stala světským knížectvím pod vládou dynastie Petrovićů, které bylo pak roku 1910 povýšeno na království. Na rozdíl od ostatních balkánských zemí, které podlehly islamizaci, Černá Hora žádnými většími změnami v náboženském složení neprošla. Účastnila se rovněž i první světové války spolu se Srbskem na straně Dohody, kdy však byla v lednu 1916 obsazena rakousko-uherskou armádou. Poté byla Černá Hora roku 1918 obsazena Srbskem [1].

Srbskem ustavená Podgorická skupština 26. listopadu 1918 vydala usnesení jímž vyhlásila připojení Černé Hory k Srbsku, s nímž se poté stala součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců; při administrativní reformě Jugoslávie roku 1929 byla pak Černá Hora zcela zrušena, když byla spojena s Hercegovinou a Kosovem v Zetskou bánovinu. Tento stav vydržel až do druhé světové války.

Černá Hora byla po válce obnovena jako součást socialistické federace roku 1945. Hlavní město se však přesunulo z dvacetitisícové Cetinje do Podgorice, která byla na počest vůdce země a partyzánského bojovníka Tita přejmenováno na Titograd (toto jméno metropoli vydrželo až do roku 1992). Zároveň došlo k velkolepé přestavbě města v duchu socialismu.

Jako chudší ze zemí jugoslávské federace dostávala Černá Hora mnoho investičních prostředků od bohatších členů; to však skončilo s koncem 80. let a rozpadem SFRJ. Černá Hora se však od Jugoslávie na rozdíl od ostatních neodtrhla a zůstala jí věrná, nezapletla se přitom ve větší míře do války. Díky spojenectvím s Miloševićovým Srbskem ale musela nést jeho břemena, jako například embargo či ekonomickou krizi, což ještě více snížilo již tak nízkou životní úroveň.

Během celých 90. let tak začala postupně vzrůstat nespokojenost se severním sousedem; roku 2003 získala Černá Hora ještě vyšší autonomii vytvořením státního společenství Srbsko a Černá Hora, o další tři roky později již plnou nezávislost.

Dne 21. května 2006 v zemi proběhlo referendum o dalším setrvání v unii se Srbskem, ve kterém se 55,4% voličů vyslovilo pro samostatnost země.

Dne 3. června 2006 ve 20.34 hod. parlament Černé Hory na svém mimořádném zasedání ratifikoval výsledky referenda a přijal Usnesení o vyhlášení nezávislosti Republiky Černá Hora a Deklaraci nezávislé Republiky Černá Hora. Jednalo se tak o formální vyhlášení nezávislosti podle mezinárodního práva. Dne 28. června 2006 se Černá Hora stala 192. členem Organizace spojených národů.

Premiér Milo Djukanović 15. prosince 2008 během návštěvy Paříže oznámil, že země formálně požádala o přijetí do Evropské unie.[2]

Obyvatelstvo

Hlavní článek: Demografie Černé Hory

Černou Horu lze označit za stát relativně multikulturní. Černohorci tvoří pouze 43 % obyvatel země. Zbytek Srbové (32 %), Albánci (5 %), zbylých 20 % jsou jiné národnosti.[3] Odhaduje se, že každý druhý Černohorec žije mimo Černou Horu. 58 % obyvatel země jsou pravoslavného vyznání, římských katolíků je v zemi 18 %. 16 % jsou muslimové. V zemi je velmi malý počet ateistů, dohromady s lidmi jiného než výše řečených vyznání tvoří 8 % obyvatelstva.

Jazyk

Jako úřední jazyk slouží srbochorvatština, zde tradičně označovaná za srbštinu, a to její ijekavská varianta (užívaná ještě také v Bosně a Hercegovině), psaná rovnocenně latinkou i cyrilicí. Od osamostatnění Černé Hory od Srbska se postupně ustavuje jako černohorština.

Ekonomika

Hlavní článek: Ekonomika Černé Hory

Černá hora patří mezi nejchudší evropské země. Tato země měla HDP na obyvatele v paritě kupní síly 3800 USD (2005, CIA - The World Factbook) a byla tak druhou nejchudší zemí Evropy. Je členem Evropské banky pro obnovu a rozvoj. 18.1.2007 země vstoupila do Světové banky a MMF. Dále usiluje o Stabilizační a asociační dohodu s Evropskou unií, a v dlouhodobějším horizontu usiluje o plné členství. Což je ale v brzké době nereálné, zejména díky velice slabému výkonu ekonomiky, vysoké nezaměstnanosti a velké míře korupce a to i na nejvyšších úřednických postech. Po rozpuštění volné politické unie mezi Srbskem a Černou Horou země zaznamenává poměrně vysoký roční růst HDP (za rok 2007 podle CIA - The World Factbook 7,5%), a tak by se ekonomická situace měla vylepšovat a stabilizovat. Což ovšem nepůjde bez nutných reforem, zejména ve státní správě, potlačení rozbujelé korupce a snížení vysokého dluhu veřejných financí. Země má velký ekonomický potenciál v cestovním ruchu a dále v těžbě a zpracování nerostných surovin, zejména hliníku, což je zde dominantní průmyslové odvětví.

Cestovní ruch

V Černé Hoře velmi rychle kvete turistický ruch. Hlavní turistická letoviska se nacházejí u moře, jedná se o města Budva, Kotor, Ulcinj aj. ( Sveti Stefan, Sutomore , Bečići…)

Hlavní hospodářské ukazatele:

Hlavní vývozní komodity:

potraviny, tabák, hliník, ocel

Hlavní dovozní komodity:

Ropa a zemní plyn, pohonné hmoty, stroje a zařízení, textil, spotřební zboží

Politika

Hlavní článek: Politický systém Černé Hory

Vláda

Hlavní článek: Vláda Republiky Černá Hora

Současným premiérem Republiky Černá Hora a předsedou vlády je Željko Šturanović. Vládní stranou je středolevá Demokratická socialistická strana (DPS, Demokratska Partija Socijalista Crna Gore) v koalici s Sociálně demokratickou stranou Černé Hory (SDP, Socijaldemokratska Partija Crne Gore).

Prezident


Prezident Republiky Černá Hora je volen na pětileté funkční období v přímých volbách. Úkoly prezidenta jsou:

  1. reprezentovat Černou Horu doma a v zahraničí,
  2. schvalovat zákony,
  3. vyhlašovat volby do Skupštiny,
  4. jmenovat na návrh parlamentu předsedu vlády a předsedu a soudce Ústavního soudu,
  5. vyhlašovat na návrh parlamentu referendum,
  6. udělovat milosti osobám čelícím trestnímu stíhání,
  7. udělovat státní vyznamenání,
  8. vykonávat povinnosti uložené ústavou.

Prezident je členem Nejvyšší obranné rady.

Parlament

Parlament Republiky Černá Hora (Skupština Republike Crne Gore) vytváří zákony Černé Hory, ratifikuje mezinárodní smlouvy, navrhuje předsedu vlády, ministry a soudce; schvaluje státní rozpočet a vykonává další povinnosti uložené ústavou. Parlament může vyjádřit nedůvěru vládě většinou členů. Každý ze 74 poslanců reprezentuje 6000 voličů. Současným předsedou Skupštiny je Ranko Krivokapić.

Související články

Reference

  1. http://www.montenegro.org/abolish.html
  2. Černá Hora oficiálně požádala o přijetí do EU
  3. http://en.wikipedia.org/wiki/Portal:Montenegro

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Černá Hora
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Černá Hora
Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Hlavní funkce
Navigace
Nástroje
Příspěvky a dary
Další informace